Největší vizionář ruské budoucnosti - Alexandr Dugin

 

Největší vizionář ruské budoucnosti - Alexandr Dugin

Filozof a politolog Alexandr Geljevič Dugin není pouhý teoretik. Neváhá konkrétně a jasně komentovat i současnou ukrajinskou krizi: „Musíme být připraveni zabíjet…umírat a zabíjet.“ Dívá se však na tuto situaci z globálního pohledu jako na střet dvou velmocí, jako na „válku kontinentů“, na válku civilizací – Ruska a USA. Ukrajinci v ní podle něj hrají jen bezvýznamnou roli pěšáků. Duginovy teorie nadšeně vítá nejen ruská veřejnost, ale zamlouvají se i armádnímu velení. A krom toho, slouží jako inspirace expanzivní politice Kremlu. „Nikde dosud nevznikla tak smrtící ideová směs, jakou namíchal oblíbenec ruské mocenské věrchušky Alexandr Dugin,“ napsal o něm 15. května 2014 v Lidových novinách novinář Pavel Máša specializovaný na Ukrajinu.

 

Co Čech, to expert na Ukrajinu - tak to vypadá na internetu, ale víme vůbec, co se děje v Rusku, kdo mu vládne a jaké má cíle poté, co jsme se dvě dekády soustředili na dění v Evropě a v USA? Abychom se toho dopídili, je vhodné sledovat mozky nové ruské ideologie, jedním z hlavních je právě profesor Alexandr Dugin, ideový vůdce tzv. eurasijského hnutí. Profesor na Lomonosovově univerzitě se svými názory rozhodně netají. Následující text čerpá z rozhovoru, který Dugin poskytl internetovým novinám Vzgljad poté, co kyjevští radikálové svrhli Janukovyčovu vládu.

 

Rusko a Ukrajina

Americký scénář na Ukrajině tam přivede k vládě neonacisty a povede k represím. Potom bude Rusko vtaženo do krvavého chaosu na svých hranicích. Osud Ukrajiny už nemůže nadále zůstávat pouze otázkou ruské zahraniční politiky. Budoucnost samotného Ruska závisí na tom, jak odpoví na ukrajinskou otázku, proto je tak důležité určit, co chceme od Maloruska. Sjednocení, rozpad, iluzorní neutralitu? Na Ukrajině začala občanská válka. USA tam směřují k vytvoření nacionalistické, fašistické diktatury. Existuje nejenom ukrajinská krize, je potřeba sledovat také vztahy trojúhelníku Rusko – Ukrajina – Evropa. Je to velká válka kontinentů.

 

Ukrajina jako národní stát historicky neexistovala – neexistuje ukrajinské etnikum, národnost, civilizace. Západoruský kulturní okruh se vždy cítil nezávislý na Polácích, Rakušanech i na Moskalech. Chceme posílit eurasijský pól, sjednotit se s Ukrajinou blízkou nám ve všech směrech, která je součástí našeho společného slovanského, pravoslavného eurasijského světa.

 

Není třeba přeceňovat snahy západních Ukrajinců o svobodu a nezávislost, jsou umírněné. Mají na to plné právo, ale od tohoto práva k vytvoření národního státu je ještě daleko. Tím spíš, že státnosti se jim dostalo úplně náhodou. Ukrajinci dostali příliš mnoho. Pro nás je prostor současné Ukrajiny příliš velký – západěnskou enklávu neasimilujeme.

 

Putin a Ukrajina

Moskva se nikdy strategicky nezabývala Ukrajinou, teprve teď o ni Putin začal skutečně bojovat. V době jeho prvních dvou období na Ukrajině už probíhaly dramatické události a v této situaci si vedl bezchybně. Ale při všech nesporných výhodách má Putin velký nedostatek: Domnívá se, že ideje nemají žádný význam, nevěří v ně, považuje je za (vnější) rámec pro technologické, někdy dokonce tajné operace. Pokud myslíte, že ideje jsou jen forma povídání, pak zákonitě navršíte řadu chyb. Putin musí radikálně změnit politiku v tomto směru, pochopit Ukrajinu jako ideu.

 

To, co se dnes odehrává na Ukrajině, to je boj monopolárního světa, představovaného americkou hegemonií, proti Rusku, které ztělesňuje neustále rostoucí vůli k vytváření multipolárního světa. Je to boj USA za záchranu světové hegemonie. Dnešní boj kontinentů - Eurasie a Atlantiky – probíhá na několika frontách včetně životně důležité ukrajinské. I v Sýrii se řeší stejný problém, do značné míry se řešil i v Libyi.

 

Ukrajina a Brusel

Nikdy nešlo o vstup Ukrajiny do EU, to se nikdy nestane. Takže pokud se Rusko bude držet, jestliže Putin udrží linii, kterou drží nyní a neudělá krok zpět, tak čím déle se bude držet, tím větší je šance, že Ukrajina se sama od sebe vrátí na naši stranu. Ale, samozřejmě, pokud by USA byly v dobré kondici, pokud by vývoj v Evropě nebyl katastrofální, bylo by to nedostatečné. Ale nyní našim protivníkům věci padají z rukou – a my se musíme pouze bránit. Pak máme šanci zachránit Ukrajinu i sebe.

 

Evropa a USA

Evropa se snaží velmi potichu dostat zpod americké boty, ale je to velmi složitý proces. Jsou dvě Evropy: atlantická a kontinentální. Jedna je loutkou USA a druhá se postupně posouvá směrem k nezávislosti. V celé Evropě jsou dvě identity představované dvěma lobby – dominuje proamerické, liberální společenství a evropští vůdci mu jdou často na ruku. Druhá je zastoupená především v konzervativních, vojenských kruzích, ve zpravodajských službách. A samozřejmě ve většině obyvatelstva. Demokracie v Evropě je dnes zcela neslučitelná s realizací americké linie. Není možné říct, jak rychle se jim podaří zbavit se amerického jařma, ale dříve nebo později se jim to podaří, to je nevyhnutelné, protože americká dominance se rozpadá. I když jsou USA nejsilnější ze všech, jejich vliv slábne. Paralelně s tím se bude Evropa stávat samostatným hráčem, hrajícím částečně s Amerikou, částečně s Ruskem. Dnes hrají z 95 procent s Amerikou a z 5 procent s Ruskem.

 

Přehled největších nasazení americké armády po druhé světové válce. Existuje vůbec nějaká americká operace, kterou považujete za správnou? A kterou naopak považujete za největší agresi? | Anketa: Kterou vojenskou akci USA považujete za obhajitelnou? >>>

 

USA

V globálním světě dochází k oslabování americké hegemonie. Čas pracuje pro nás. Oni pomalu ztrácejí kontrolu nad světovou ekonomikou, pomalu přichází nová vlna krize. Ve skutečnosti Amerika žije v předvečer svého konce a jako každá říše se snaží prodloužit dobu své existence. A proto žijí podle zásady „ty umři dneska, já zítra.“ Amerika tuhle hru hraje, je připravená utopit kteroukoliv zemi světa, která se jí brání, v krvavé občanské válce. Amerika bude exportovat občanskou válku a smrt, jako to dělá v Iráku, Afghánistánu, Libyi, v Sýrii. Válka všech proti všem. A občanská válka na Ukrajině, to je pro USA způsob, jak odložit svůj vlastní kolaps.

 

Majdan byl státní převrat v režii Washingtonu. Šílení američtí neocons jsou ochotni vyvolat světovou válku. V USA není demokracie. Putin může zachovat mír pouze tím, že se vzdá... | Paul Roberts: Amerika chce válku s Ruskem >>>

 

Američané nechtějí na Ukrajině demokracii. Demokracie na Ukrajině dnes pracuje nejen proti nám, ale i proti Západu. Protože každá demokratická vůle lidu přivede znovu k vítězství Janukovyče. Demokracie se stává nepřítelem USA. Myslím si, že Američané mají velmi odlišný plán pro Ukrajinu. Ekonomicky ji nepotřebují. Odpověď je jen jedna: Američané chtějí ustavit na Ukrajině nacionalistickou, nacistickou diktaturu.

 

Příchod neonacistů k moci v Kyjevě vytvoří předpoklady pro tvrdý nacionalistický režim. Který bude ihned požadovat stažení Černomořské flotily ze Sevastopolu a zrušení všech rozhodnutí východních oblastí zaměřených proti nové vládě, začnou tvrdá represivní opatření. V tom momentu přijdou Američané, kteří řeknou Rusku přibližně to, co jsme jim řekli, když jsme vstoupili v roce 1979 do Afghánistánu: oni nás pozvali. Jestliže Američané vstoupí na Ukrajinu, mohou nás postavit před ultimátum stažení Černomořské flotily, vyhrožujíce jadernou válkou.

 

Prognóza

Po určité době začne občanská válka. Začne za velmi nevýhodných podmínek pro Rusko. Bude se mobilizovat Krym, na kterém se už nacházejí ozbrojené tatarské skupiny, které budou společně s ukrajinskými nacionalisty zabíjet Rusy (pozn. Krym byl připojen k Rusku v březnu 2014). Západoukrajinské neonacistické brigády zahájí důsledné čistky na východní Ukrajině. To je jejich scénář. Přivést k vládě neonacisty, rozpoutat represe a sledovat, jak my budeme vtaženi do krvavých nepokojů na našich hranicích. Teď si nemůžeme vzít celou Ukrajinu – jestli se o to pokusíme, všechno ztratíme. Nekonečně trvající krize je pro nás taky nevýhodná, ale potřebujeme čas, abychom se mohli připravit.

 

Rozdělení Ukrajiny

Neměli bychom vystupovat jako iniciátoři rozdělení Ukrajiny. Měli bychom připravit situaci, kdy dvě části Ukrajiny budou dostatečně rovnovážně zmobilizované. Západ je už dobře mobilizován, ale východ ne. Potřebujeme mobilizaci východu Ukrajiny. Pokud bude východ připraven k oddělení, bude to naše šance na to, aby k takovému rozdělení nikdy nedošlo. Ale pokud východ nebude připraven, západ se ho pokusí pohltit.

 

Budoucnost Ruska

Jsme nuceni uchýlit se k provozování dobré, stabilní, ale bezvýznamné sovětské nostalgie. Ale to není nástroj, to není politika – s takovou ideologií ani Oděsu, ani Donbas neubráníme. A tím spíš Kyjev. Potřebujeme novou ideologii pro Ukrajinu a pro Rusko a ne slogany o tom, že jsme žili ve velké době, ve které jsme vyslali do kosmu Gagarina. Potřebujeme národní, mobilizující ideologii eurasijství. Je třeba obracet se k něčemu významnému, smysluplnému. Rusku musí vládnout idealistická vlastenecká elita, která bude hledět na Rusko jako na ideu.

 

Alexandr Geljevič Dugin (1962) je ruský publicista, politolog, sociolog, filozof, profesor Lomonosovovy univerzity v Moskvě, ideolog tzv. eurasijského hnutí. Dugin stál u zrodu Nacionálně-bolševické strany Ruska (1993), po neshodách z ní však odešel do pravicovější a nacionalističtější Nacionálně-bolševické fronty. Roku 2003 se stal zakladatelem a čelným představitelem Eurasijského svazu mládeže.
Duginova ideologie je založena na ideji konzervativní revoluce, ruském nacionalismu, militarismu, tradicionalismu (mj. podpoře Ruské pravoslavné církve), antiliberalismu, antiamerikanismu ve smíšení s marxismem a s vlivy mnoha dalších směrů. Často je označována za fašistickou, což jiní popírají. Tento boj má dle Dugina metafyzický a mystický rozměr. Dugin usiluje o znovupřipojení někdejších zemí SSSR k Rusku. Jistou dobu podporoval Vladimira Putina, který však u něj klesl „ztrátou Ukrajiny“, když nezasáhl při tzv. Oranžové revoluci.
Ideu eurasijství Dugin kombinuje – přidává k němu perspektivy bolševického nacionalismu, tradici pravoslaví i ozvuky Nietzscheho filosofie. Výsledkem je politická teorie, která pracuje s bipolárním světem: v širším smyslu hovoří o střetu eurasianismu a atlantismu, v užším o rivalitě mezi Ruskem a USA. Ta podle Dugina musí zákonitě vyústit v rozhodující boj, doslovně "Endkampf".
Za poslání Ruska v tomto století považuje Dugin obranu světa před anglosaskou kulturní expanzí a současně posílení vlastních pozic – spoluprací s Teheránem, Berlínem a Tokiem, stejně jako získáváním dalších teritorií, mj. pravoslavné části Balkánu. "Expanze představuje nedílnou součást historické existence ruského národa a je úzce spojena s jeho civilizačním posláním."
Politologové Západočeské univerzity Petr Kalinič a Vladimír Naxera definují ideologii Dugina jako "extrémní expresi ruského imperialismu" a upozorňují, že "Dugin vytváří radikální ideologii, jež získala bezprecedentní sympatie značné části ruského politického establishmentu." Jeho práce patří mezi studijní texty vysokoškoláků a náklady knih mu dotuje ministerstvo obrany. Nejvlivnějším hlasatelem Duginovy expanzivní eurasijské politiky je Sergej Glazjev, Putinův poradce pro ekonomickou integraci.
V říjnu 2011 Putin pro list Izvestija napsal: "Klademe si ambiciózní cíl dosáhnout další, ještě vyšší úrovně integrace - vybudovat Eurasijskou unii." Jednalo se o první představení myšlenky na vytvoření geopolitického celku, který má vzniknout v roce 2015.

 

Zdroje:
Wikipedia.org
http://politikus.ru/articles/13151-eto-velikaya-voyna-kontinentov.html
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/266923-eurasianismus-ideologie-ktera-ma-ovladat-dnesni-kreml/
Foto: Screen Russia.ru

 

Další příspěvky autora: heartblue

---

Články ve stejných kategoriích:

Ukrajina   Krize   Rusko