Vstoupit či nevstoupit do druhého penzijního pilíře?

 

Vstoupit či nevstoupit do druhého penzijního pilíře?

Penzijní reformu navrženou aktuální vládní českou garniturou shodil ze stolu v září prezident Václav Klaus. Podle něj je její spuštění v současné situaci nejen hazardem s důvěrou občanů a se stabilitou důchodového systému ale také hazardem s veřejnými i soukromými financemi. Nelíbilo se mu také tlačení na pilu za každou cenu. Přesto všechno se vládní koalici díky šachování s poslaneckými mandáty některých členů ODS podařilo reformu penzí k 1. lednu 2013 schválit.

 

Čeká dnešní mladé seniorský blahobyt?

Řečeno a napsáno už bylo mnoho, tato chystaná změna není žádná novinka. Její podstatou je to, že člověk se může od ledna roku 2013 přihlásit do druhého penzijního pilíře a pokud je starší 35 let bude mít na rozhodování, zda vstoupí nebo ne jen půl roku. Jeho rozhodnutí, jakkoliv by později litoval nebo chtěl změnit, bude nevratné. Ten zázrak, který má účastníky druhého pilíře penzijního systému uvést do stádia naprostého seniorského blahobytu je v tom, že člověk bude do systému penzijního spoření dostávat od státu tři procenta své hrubé mzdy a bude povinen přidat ze své kapsy další dvě. Každý měsíc se mu tak přikutálí na jeho penzijní účet pět procent. Ovšem za to se mu může státní důchod snížit až o 15 procent, podle toho kolik let do současného systému v minulosti přispíval.

 

Když se člověk podívá do všemožných porovnávacích tabulek, které už různé, průzkumem se zabývající firmy připravily, moc optimismu nevidí. Nejvíc se mohou na lepší důchod těšit dnešní mladíci od jednadvaceti do 38 let, ovšem s dnešním příjmem nad 36 tisíc korun. Už nějaký posun k lepšímu pocítí jednadvacetiletí muži s dnešním výdělkem nad 15 tisíc korun. Ovšem musí se snažit, aby se jim v průběhu několika málo let příjem rapidně zvedl, jinak žádná sláva.

 

Nejvíc na druhém pilíři prodělávají ženy

A ženy, které se statisticky dožívají delšího věku, jsou na tom daleko hůře. Nejvíce si přilepší také ty s příjmem nad 36 tisíc korun, ovšem jen do 31 let. Jednadvacetileté ženy mohou počítat s kladným výsledkem v penzi jen, pokud si dnes vydělají více než 22 tisíc korun. Pokud však nezapracují na své kariéře a nedosáhnou co nejdřív na vyšší plat, také nic moc. Lidé se mzdou ve výši od 5 do 11 tisíc korun, a ženy dokonce do 19 tisíc korun, budou na novém penzijním pilíři tratit vždy.
Kdy ovšem budou mladí lidé zakládat rodiny a plodit děti, když jim na krk bude dýchat druhý pilíř penzijní reformy? Už dnes je zřejmé, že na penze chybí peníze. V roce 2011 to bylo 42 miliard, letos to nebude o nic méně. Pokud však budou české ženy i nadále rodit méně dětí, penzijní systém bude nadále jen usychat. Nebude toho, kdo by do něj přispěl. Dospělého pracujícího, daně a odvody platícího člověka vyrobit ještě neumíme.

 

Průměrná mzda roste, reálná klesá

Jak uvádějí makroekonomové, ve druhém čtvrtletí letošního roku činila průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnance v našich končinách 24 626 korun. Nikde jsem však nenašla informaci, kolik lidí v republice na průměrnou hrubou mzdu skutečně dosáhne a adekvátní množství v čisté na svém výplatním účtu skutečně najde.
Ale pojďme ve statistice dál. Oproti stejnému období roku 2011 to sice znamená nárůst průměrné mzdy o 2,3 procenta, což činí 546 korun, ovšem spotřebitelské ceny také poskočily směrem nahoru, a to až o 3,4 procenta. Takže v konečném důsledku jsme opět prodělali. Co tedy z toho, že průměrná mzda roste, když její reálná hodnota klesá? Tomu, že by se to zvrátilo opačným směrem, nevěří snad ani ten největší ekonomický laik. A tak to, že se dnešní mladí lidé mezi 21 až 35 lety za čtyřicet a více let šetření na penzi budou mít jako prasátka v žitě je velmi-velmi slabým slovem neuvěřitelné.

 

Penzijní reforma oranžovým navzdory, do kdy?

Ženám se do systému druhého pilíře nevyplácí vstupovat už před čtyřicítkou, mužům jen o něco málo později. Přesto lze očekávat, že mohutnou mediální masáží, se podaří získat několik oveček. Penzijní fondy už si brousí zuby a určitě mají připravené ty nejlepší marketinkové trumfy. Aby také ne, už to skutečně umějí. Některé odhadují 750 tisíc klientů, jiné milión.
Tvrdé kritice podrobila systém vládní opozice. Oranžovým nejvíc vadí, že penzijní reforma je výhodná jen pro hrstku lidí a nemotivuje zaměstnavatele a firmy, aby do systému také přispívali. Slibují, že po nejbližších volbách, kdy se dostanou k moci, druhý pilíř zruší a peníze střadatelům vrátí. Snad.
To už zřejmě odradilo některé mezinárodní společnosti, aby se do systému zapojily a druhý pilíř svým klientům nabízely. Vždyť výsledky letošních krajských voleb zřetelně ukázaly, co si voliči o reformách aktuální vlády myslí. Přestože měly současné vládní strany velmi dobře nakročeno, mohly dokázat velké věci a udat směr, jak kočírovat tuto zemi směrem k ekonomické prosperitě, utopily se v korupčních aférách, ve vnitrostranických šarvátkách a reformách za každou cenu. A tu v konečném důsledku zaplatíme opět – my všichni.

 

Takže suma sumárum mi pořád vychází, pokud mám z čeho, budu si prašulky ukládat do strožoku. Ztratím sice na inflaci, ale nikdo mi mé úspory ani neprošustruje ani neznárodní. Snad…

 

Ilustrace: http://www.flickr.com/photos/philippeleroyer/

 

Další příspěvky autora: anyška

---

Články ve stejných kategoriích:

Reformy   Důchod   Z domova   Zajímavé články