Pravda a lež

Pravda a lež

Pravda a lež, jak známé pojmy! Pravda je vydávána za ctnost, lež pak za nectnost. Je tomu skutečně tak? Existuje spousta přísloví o pravdě a lži, ku příkladu "Lež má krátké nohy". Skutečně, viděl je snad někdo? Nebo "S pravdou nejdál dojdeš", že by? Je známo, že všechno je relativní, a tak je tomu i v případě pravdy a lži.

Pravda

Každý jistě zná ze svého okolí někoho, o kom lze s jistotou prohlásit, že je pravdomluvný. Je snad tento nešťastník nějak oblíben? To sotva. Jenom blázen a sebevrah by řekl svému šéfovi do očí pravdu, že tento je naprosto neschopný blbec. Tím by si rozhodně neposloužil i kdyby to bylo stokrát pravda. Zrovna tak lékař nemůže labilnímu pacientovi říci pravdu, a to, že je smrtelně nemocen. To už by ho dál nemusel léčit a přišel by tak o peníze.

A co teprve zločinci. Pravda, v zákonech se říká, že přiznání je polehčující okolnost, to tedy jistě. Lidé trpící pravdomluvností to nemají v životě lehké a brzy je život naučí, že s pravdou je nutno zacházet nanejvýš obezřetně a vážit ji jako na lékárenských vahách. Pravdomluvní lidé se často obhajují, že to mysleli dobře. Tady pozor a opět pozor! Tito lidé nadělají nejvíce škody. Příklad: manželka svému muži zahýbá. On je samozřejmě ten poslední, kdo to ještě neví. Žijí si při tom vcelku spokojeně bez hádek a svárů. Najde se však pravdomluvný dobrodinec a manželovi to vyslepičí. Co následuje si každý dovede představit. Ale ten člověk to přece myslel dobře! Říci pravdu a držet se jí se vyplácí jenom výjimečně, proto se častěji využívá lež.

Lež

Lež se lehko vymýšlí, musí být ovšem věrohodná a dostatečně jednoduchá a přesvědčivá. Největším problémem lhářů pak bývá pamatovat si, co to nalhali a nezamotat se v tom. Jsou ovšem i extrémní případy, že naprosto nevěrohodná lež má překvapivý účinek, protože každý se zdráhá uvěřit tomu, že by se jednalo o lež. Čím složitější konstrukce, tím je riziko odhalení větší. Nejvíce používají lži politici, dále novináři a lékaři (ti tomu ovšem říkají milosrdná lež) a manželé. Funguje to docela dobře, každý mlčky předpokládá, že ten druhý neříká úplnou pravdu (lže), ale pokud to není příliš křiklavé, je to přijímáno. Je-li to správné, to si každý musí zodpovědět sám.

Pravda a lež v reklamě

Zde se používá obojí, pečlivě vyváženo. Reklamní kreativci jsou v tomto oboru mistry nad mistry. Pravdu nemohou říci (alespoň ne celou), protože by ten šmejd nikdo nekupoval, lhát také příliš nemohou, protože by je někdo mohl hnát k zodpovědnosti za klamavou reklamu.

Takže například nějaký velezdravý výrobek, který upevňuje zdraví. Dle tvrzení reklamy obsahuje něco (většinou zcela nově objeveného a těžko prokazatelného). Pokud to výrobek skutečně obsahuje, tak pouze ve stopovém množství, další ingredience již bývají vymyšlené, nebo velice problematické (konec konců kdo to bude kontrolovat, ve zkušebním vzorku to bylo, tak co). Výrobek doporučují zpravidla přední odborníci. Ve skutečnosti bylo hovořeno pouze s jedním odborníkem (?), který řekl, že možná, snad, za jistých okolností, pakliže, atd., jak to již odborníci dovedou. To reklamnímu kreativci bohatě stačí. Dotyčná reklama tedy není sice ani pravda, ale ani vyložená lež, skutečnost je někde mezi, každý si vybere, co uzná za vhodné a všichni jsou spokojeni.

Je na každém, jak se rozhodne a co mu více vyhovuje, zda pravda nebo lež. Jisté je, že s obojím se musí opatrně, ale obojí k životu patří zrovna tak jako dýchání. Co je kdy lepší potom záleží na momentální situaci.

„Hlavní věcí je vždycky u soudu mluvit nepravdu. Kerej člověk se dá vomámit, aby se přiznal, ten je vždycky ztracenej“

Zdroj: wikia.com

Další příspěvky autora: michelllin

Články ve stejných kategoriích:

Ostatní   Zajímavý článek   Internetweek.cz   Pravda a lež   Pravda   Lež   články k zamyšlení