Zajímají vás prastaré záhady? Přečtěte si o nich více v našem článku.
Slova pětileté dcerky španělského archeologa dona Marcelina Sanze de Sautuoly odstartovala jeden z největších objevů všech dob. ,,Papa, toros, toros" (Tatínku, býci, býci) oznámila tehdy roku 1879 svému otci a učinila tím ohromující nález v jeskyni Altamira v severním Španělsku. Když se de Sautuola nasoukal do nízké, 18 metrů dlouhé jeskynní síně, uviděl ve světle lucerny stádo bizonů, kteří byli namalováni na stropě červenou, žlutou a černě zbarvenou hlinkou. Tvůrci těchto obrazů využili skalních vypouklin a prohlubní k vytvoření iluze trojrozměrných postav. Kdo však tyto zvířata namaloval a proč? Teprve až ve 20. století, kdy byly objeveny další jeskynní malby, měla většina historiků za to, že tyto nádherně odstíněné malby jsou dílem lidí doby kamenné. Dnes už to víme určitě.
Jeskynní a skalní malby se dodnes nacházejí na místech po celém světě. Většina skalních maleb je přímo na povrchu skal a za dne jsou dobře viditelná. Jsou na nich vyzobrazené lidské postavy, které se zabývají buď prací, lovem nebo bojem. K postavám patří i velmi snadno rozpoznatelné nástroje nebo zbraně. Ale evropské jeskynní malby jsou jiné. Jsou to malby ze starší doby kamenné, vytvořené 30000 až 10000 let př.n.l. Lidské postavy se na těchto malbách objevují jen vyjímečně a také nástroje, které jsou tam vyzobrazené, jsou pro vědce záhadou. A co je hlavní - tyto malby jsou skryté. I když lidé v té době žili co nejblíže dennímu světlu, často u vchodů jeskyní, malby jsou v temných vnitřních chodbách, často velmi hluboko pod zemí. Místa, která si tehdejší malíři zvolili, byla někdy tak nepřístupná, že se museli šplhat nebo plazit celé hodiny, aby nakonec malovali skrčeni v těch nejtěsnějších chodbičkách. Proč byly malby v této době tak tajné?
Jedna z možných odpovědí na tuto otázku je hledat tento důvod v magii. Zobrazovaní tvorové jsou většinou zvířata, takže malíři mohli být z řad lovců a věřili, že nakreslí-li obraz daného zvířete, přilákají ho jako možnou kořist. Tomu ale neodpovídá fakt, že zvířata, která se povětšinou na malbách vyskytují, nejsou stejná, jako zvířata, které v té době pravěký člověk jedl. To vědci zjistili z dochovaných odpadků a ani zobrazené předměty, o kterých se původně myslelo, že jsou to různé šípy, kyje a pasti, nepřipomínají nalezené pravěké nástroje a zbraně.
Jiní archeologové se domnívají, že jeskynní malby jsou velmi složitým náboženským uměním, které oslavuje plodnost a život. Také předměty, vyzobrazené na malbách, nemusí zákonitě připomínat zbraně a různé nástoje po denní použití, ale sexuální symboly a zvířata by mohla zastupovat obě pohlaví. Takže bizoni v altamirských jeskyních mohou představovat mužskou pohlavní sílu. Umístění maleb je totiž poblíž vchodu do hluboké prohlubně a to je v náboženstvích celého světa spojené s lůnem nebo vstupem do podzemí. Mohlo by to naznačovat spojení s kultem bohyně nebo s mýty posmrtného života a nebo s obojím.
Jiná teorie o těchto málo přístupných malbách je, že tyto chodby sloužily jako místo jakéhosi zasvěcení nebo podmětu k určitému obřadu. Jak obtížná cesta k malbám, tak ticho a tma, pocity klaustrofobie a ztracenosti, blikající světlo, které jakoby uvádělo zvířata do pohybu, to vše mohlo pomáhat navodit v těch, kdo tímto zasvěcením procházeli, přesně takový stav ducha, jaký obřad potřeboval.
I některé postavy lidí, které se na malbách vyskytují, jsou záhadné. Například v jeskyni Trois-Fréres ve Francii jsou na rytinách do skály zachyceni dva muži, kteří jsou nejspíš převlečeni za zvířata. Jeden patrně hraje na jakýsi zahnutý nástroj, druhý, který je vyzobrazen 3,5 metru vysoko na stěně, jakoby se vznášel, má velké oči, parohy, medvědí tlapy a koňský ohon. Je známý pod označením čaroděj. Vědci se domnívají, že je zde zobrazen kněz a nebo účastníci nějakého starodávného obřadu.
V roce 1994 byly ve Francii v jeskyni Chauvet, staré přes 30000 let, objeveny jedny z nejpozurohodnějších maleb všech dob. Objevili je tři speologové v hloubce několika desítek metrů a učinili tak obrovský nález. Na jedné stěně uviděli malého červeného mamuta, o kus dál už spatřili velké množství namalovaných jelenů, bizonů, koní, nosorožců, medvědů a kočkovitých šelem. Do tohoto objevu byla ve Francii nejslavnější prehistorickou jeskyní jeskyně v Lascaux stará 17000 let.
Dokonce byla vytvořena přesná kopie této jeskyně, která denně přitahuje přes 2000 obdivovatelů, kteří si mají možnost prohlédnout dokonalou imitaci těchto mistrovských děl z dávné doby kamenné. Namalovaná zvířata opět jakoby plasticky vystupovala ze stěn skály a pohled na malby je tak nezapomenutelným zážitkem. Rekonstrukcí této jeskyně se vědci snažili dát odpověď, jak a čím malovali pravěcí lidé tyto obrazy. Dalo by se říct, že přesně do puntíku se vědci ruku v ruce spolu s malíři snažili vytvořit úplně stejné obrazy, jako lidé kdysi dávno. Snažili se najít stejná přírodní barviva - uhlík, krevel, oxid železa, mangan, jíl, sienu a způsob nanášení použili také tak, jak se domnívali, že je používal náš předek. A tak barvu nanášeli palci, na klacíku namotanou kožešinou nebo ji foukali pomocí foukaček vytvořených z bambusu nebo ptačích kostí. Rekonstrukce jeskyně se nadmíru povedla, ale jestli jsou malby našich předků jen uměleckým dílem nebo prostředek, jak si naklonit ducha malovaného zvířete, to vědci dodnes přesně neví. Ještě jedna velmi zajímavá jeskyně ve Francii určitě stojí za zmínku. V roce 1985 objevil profesionální potápěč Henri Cosquer jeskyni, která se nachází 35 metrů pod hladinou moře. Jeskyně dostala jméno po svém objeviteli a malby, které se v jeskyni nachází, jsou staré 28000 let. Výzdoba v této jeskyni je neobvykle kvalitní a představuje lovecké scény z doby ledové. Koně, tučňáci, jeleni i jiná zvířata a také velmi pozoruhodné symboly - otisky rukou obtažené červeným okrem - to vše je mistovské dílo pravěkého člověka.
Pokud se ještě vrátíme do jeskyně Chauvet, některé malby z této jeskyně patří k nejstarším na světě. Některé proto, protože výzkumy ukázaly, že po přestávce několika tisíciletí další umělci doby kamenné v díle pokračovali. I přesto v první chvíli, když byly malby objeveny, přirovnávali je někteří experti k dílu Vincenta van Gonga. Je proto možné, že už více než před 33000 lety mohl dosáhnout náš předek takového rozvoje výtvarného umění, že z jeho středu vzešli současní geniální umělci? Malby v této jeskyni patří k nejpečlivějí propracovaným jeskyním malbám vůbec. Jakýkoliv tah, ostré kresby i neuvěřitelně živé provedení zvířat svědčí o úžasných schopnostech a talentu pravěkých lidí. Obrazy vytvářejí nejen dojem plastičnosti, ale pohled na zvířata dělá dojem i jejich pohybu.
Kde tkví kořeny geniálnosti těchto lidí? Proč malovali pravěcí umělci tyto nádherné obrazy? Ať už je pravda o pravěkém umění jakákoliv, nádherně zdobené stěny v jeskyních hrály určitě důležitou a významnou roli v životě našich předků. Buď jako jejich shromaždiště nebo jako obřadní místa, kde se pokoušeli ovlivnit svět, který byl podle nich zcela zaplněn duchy. Snad vědci najdou odpověď v některých dalších podzemních muzeích, která ještě čekají na svá objevení a chtějí se pochlubit neuvěřitelnými krásami na svých stěnách.
Další příspěvky autora: michelllin
Články ve stejných kategoriích:
COPYRIGHT © B.I.B. - Beach Internet Business spol. s r.o.
PRG | CS | EU | Kopírování zakázáno!
Nepoužíváme cookies. Ale služby třetích stran ano (Google, Seznam, Facebook, TopList).
Pokud s tím nesouhlasíte, zakažte ukládání cookies ve svém prohlížeči!