I psavec je savec aneb obrana novinářského stavu

 

I psavec je savec aneb obrana novinářského stavu

Představte si inzerát tohoto znění:

Rádi opravujete topení? Baví vás vyměňovat topná tělesa a jejich součástky? Máte v tom praxi? Pak hledáme právě vás! Opravujte topení u nás. Požadujeme: Praxi, schopnost opravit jakékoliv topení, vlastní vozidlo výhodou, časovou flexibilitu, spolehlivost, … Nabízíme: Pokud nám spravíte topení, uvaříme vám za to zdarma kávu a kdykoliv se nás někdo zeptá, řekneme, že to topení jste opravil vy.

 

Přijde vám to ujeté? Mě taky. Na takový inzerát by se vám nikdy žádný topenář nepřihlásil. Ale zaměňte si slovo topenář za slovo novinář, případně blogger, žurnalista nebo nedejbože psavec (k tomuhle slovu se ještě vrátím) a máte představu o tom, jak v současnosti vypadá velká většina nabídek na práci novináře na internetu.

 

Novinářská profese systematicky upadá, což souvisí jednak s koncem klasických tištěných médií, který se nezadržitelně blíží, jednak s přebytkem novinářů, které trh práce prostě není schopen pojmout. V tištěných médiích dochází stále ke snižování stavů, propouštění, restrukturalizacím apod., takže novináři přirozeně migrují na internet.

 

Nekonečné moře internetu vyžaduje nepředstavitelná kvanta textu. Potencionální zlatý důl pro novináře. Jenže tomu tak není. Současné nabídky práce na internetu pro novináře vypadají tak, jak jsem ukázal na začátku. Velmi přesně specifikovaná jsou požadovaná kritéria a schopnosti, které se běžně vztahují na klasické pracovní pozice, ale následná odměna je v podobě volňásků na koncerty, klíčenek a propisek. Jeden web dokonce inzeroval jako benefit to, že autor bude pod textem podepsán.

 

Internetem a obávám se, že i celou společností, se stále více šíří představa, že novinář je vlastně takový ochotník, že je hrozně rád, když může něco někam napsat a má tam i svůj podpis. Že ho to prostě baví a to mu musí stačit. Osobně mi takových nabídek “práce“ chodí na mail velké množství. Už jsem na některé, které mě obzvlášť vytočily, odepsal něco v tom smyslu, jestli si dotyčný uvědomuje, že po mě požaduje pravidelnou práci zdarma a zda mu to přijde normální? Zatím mi nikdo neodpověděl.

 

Inflace novinářské práce je v dnešní době zcela zjevná. Přesto je možnost, jak se tomuto trendu bránit. Cesta k nápravě vede z obou stran. Provozovatelé nejrůznějších serverů a portálů by si měli uvědomit, že pokud jejich web má stát na textech, které tam někdo napíše, pak musí mít v rozpočtu kapitolu na placení těchto lidí. Představa, že si udělám webovou platformu a seženu bandů zoufalců, co na něj budou psát s vidinou pěkné propisky, je prostě nemravná. Nikdo z těchto lidí by si nedovolil s takovou nabídkou přijít za svým zubařem nebo třeba automechanikem, ale u novinářů jim přijde zcela v pořádku, že za jejich práci nenabízí vlastně vůbec nic.

 

Tady je možná dobré se dotknout onoho pojmu psavec. Aby dotyčný zakryl, že jeho nabídka je nevyvážená a v principu nemravná, tak napíše, že hledá takzvaného psavce. Co to proboha je? Když budu hledat lékaře, tak řeknu, že hledám šamana? Nebo snad ranhojiče? Psavec je asi někdo, kdo umí psát, ale není to profesní označení, je to nesmysl. Jenže psavci zřejmě nemusí jíst ani spát, mohou proto nerušeně psát na všechny možné weby.

 

Hlavní břemeno, jak trend inflace vlastní práce otočit, je však na nás, novinářích. Dokud se najde mezi námi dostatek psavců, kteří jsou ochotni dělat zadarmo, pak se nemůžeme divit, že si na to společnost stále více zvyká. Osobně nevěřím, že je takových lidí mezi námi hodně, ale zřejmě nějací jsou. Odmítejme nabídky na neplacenou práci. Udržujme tak profesní status a hodnotu vlastní práce. Uznávám, že jsem sám začínal kdysi s články, za které jsem nic nedostal, ale to si může dovolit opravdu jen student na vysoké, který o novinařině nic neví a novinářský svět neví nic o něm. Jakmile to člověk začne smyslet novinařinou vážně, měl by přejít na status, že za svou práci chce dostat peníze. Klidně i malé, symbolické, ale musí dostat zaplaceno penězi. I psavec je savec, musí jíst jako kdokoliv jiný. Osobně jsem klíčenku ještě nikdy nejedl a nehodlám s tím začínat.

 

Pro dobře odvedenou práci je nutné mít příjemné pracovní prostředí s dobrými kolegy, dobrého šéfa, určitá pravidla. Ne každý má to štěstí, že narazí na dobré zaměstnání. To se poté stává velkým problémem... | Podstatné důvody, proč změnit zaměstnání! (A možná i profesi...) >>>

 

Ilustrace: http://www.flickr.com/photos/bizjournalism/

 

Další příspěvky autora: Snaut

---

Články ve stejných kategoriích:

Práce   Břit Tomáše Chalupy   Zajímavé myšlenky