internetWEEK.cz menu TOPlist

Rychlé občerstvení - je to opravdu zkáza lidstva? 1.část

Rychlé občerstvení - je to opravdu zkáza lidstva? 1.část

Většina lidí si dnes už je obvykle vědoma, že fast food není zrovna nejzdravější nebo nejlepší jídlo. Přesto se takto stravuje mnoho lidí i několikrát do týdne. Je ale jídlo z fast foodů opravdu tak nezdravé?

 

Rychlé občerstvení - je to opravdu zkáza lidstva? 1.část

Většina lidí si dnes už je obvykle vědoma, že fast food (dále FF) není zrovna nejzdravější nebo nejlepší jídlo. Přesto se takto stravuje mnoho lidí i několikrát do týdne. Obvykle pro to mívají několik málo důvodů - často rozhoduje rychlá dostupnost, nízká cena a obvykle i dobrá chuť.

I faktor ceny je zajisté pochopitelným zdůvodněním, pokud navíc přihlédneme k současnému stavu světové ekonomiky a k potřebě běžného člověka snižovat své výdaje. Ale ani to nemůže být dostatečným důvodem k tomu, aby lidé do sebe pumpovali tuny toxických chemikálií a „mrtvé“ stravy.

V posledních letech varuje před FF mnoho knih a dokumentů, které se převážně soustřeďují na jeho vysoký obsah tuků a soli. Ovšem jen málo z nich pravdivě odhaluje reálná nebezpečí konzumace FF a nevysvětlují, proč se vůbec nehodí ke konzumaci.

Tento článek by měl čtenáři být vodítkem k tomu, aby opravdu začal chápat, proč FF není jen „méně zdravá“ strava, ale že se tu setkáváme s něčím tak hrozným, tak odporným a děsivým, že každý udělá lépe, když raději zrovna nebude jíst, než aby si koupil FF. Kdyby lidé znali skutečnosti o tom, co vlastně dávají svému tělu, když se zastavují u okénka a podávají tam svou objednávku, určitě by velká většina něco takového udělala jen zřídka nebo už nikdy.

Určitě každý, kdo se chce vyhýbat nemocem a dosáhnout vyšší úroveň zdraví a vnitřní čistoty, by si měl uvědomit potřebu omezit nebo se úplně vyhnout konzumaci tohoto druhu jídel (které si ani nezaslouží být za jídlo označovány).

Co vlastně FF obsahují a proč jsou pro vás tak škodlivé? Podívejme se na to blíže a přibližme si několik hlavních důvodů, které by nás měly přivést k silnému zápornému postoji proti FF a pochopit, proč bychom se jim měli za každou cenu vyhnout. Je ovšem potřeba varovat, že některé z dále uváděných informací mohou být pro čtenáře i docela znepokojivé.

Jsme národem fast foodů


V roce 2002 vydal Eric Schlosser, korespondent deníku the Atlantic Herald, průlomovou knížku s názvem "Fast Food Nation", která je průvodcem špinavým bludištěm, plným podvodů, zastírání, lží, úmyslného překrucování a krutosti páchané jak na lidech, tak i na zvířatech, jež se naneštěstí staly až příliš běžnými v průmyslu zpracování masa. Námět z této knížky byl dokonce v roce 2006 zfilmován pod stejným názvem.

Pokud však shlédnete pouze tento film, nesetkáte se s mnoha důležitými informacemi, protože ten je jen bledým stínem toho, co je obsaženo v knížce.

Film je totiž z větší části zaměřen na vážnou situaci dělníků, pracujících v továrnách na zpracování masa, kteří jsou převážně imigranti. Jedná se o továrny, které bývají hlavními dodavateli masa, kuřat a dalších surovin pro průmysl FF.

V knize jsou oproti filmu popsány všechny aspekty fast foodového průmyslu. Vykreslují se zde skutečně děsivé a nehumánní podmínky při chovu zvířat - počínaje jejich narozením a konče smrtí, jsou tu popsány otrocké podmínky továren, ve kterých chudí dělníci (většinou imigranti) dřou ve 12-hodinových směnách nebo i ještě déle a další hrůzy.

Tato knížka často slouží jako studijní materiál a její autor za ni získal světovou literární cenu. Autor dává čtenářům např. nahlédnout i do podmínek, ve kterých jsou denně produkovány tuny bramborových hranolků v továrně v Aberdeenu (stát Idaho). Většina této produkce směřuje do restaurací McDonald.

Zástupci FF průmyslu ovšem přišli se silným protestem proti této knize a označili její závěry za nepravdivé. Když ale byli dotazováni, jaké jsou v knize chyby, nebyli schopni v uváděných faktech a číslech označit vůbec nic.

Výrobní linka - a její otroci

Před dvaceti lety bylo na jatkách standardně zpracováváno 175 kusů hovězího dobytka v průběhu jedné hodiny. V ještě starších továrnách v Chicagu bývalo za hodinu poráženo kolem 50 kusů. Dnes musí dělníci v moderních masokombinátech zvládat až 400 kusů za hodinu. V takovém tempu jsou úrazy dělníků až příliš časté, protože musí stát blízko sebe na jednom místě po celé hodiny a vykonávat stále stejné úkony. Většinou má jejich práce podobu odřezávání menších kusů masa s pomocí velkého ostrého nože. Chyby a vzájemná poranění bývají běžná, protože dělníci musí udržovat vysoké tempo na lince a musí se navíc neustále obávat, že zůstanou pozadu nebo přijdou o místo.

Vysoké tempo zpracovatelských linek je hlavní příčinou mnoha vážných poranění dělníků a vedlo dokonce i k mnoha úmrtím. Jak tito dělníci ve skutečnosti umírají... to je místo, kde kniha přechází až do tragické polohy. Mnohokrát tito dělníci musí pracovat i v blízkosti mlecích strojů na maso a jsou zachyceni některou končetinou do podávacího zařízení, nebo i spadnou do většího stroje... A až se konečně podaří takový stroj zastavit, nezbude už z člověka nic, co by se dalo zachránit...

Jen pro silné povahy:
důsledek je takový, že k masu dobytka je občas přimíseno i lidské maso. Naštěstí se tak stává jen velmi vzácně, ale podle autora knížky to nedává žádnou jistotu, že se takové maso nedostane zrovna do vašeho těla. Kromě toho je tu ale ještě mnoho jiných věcí, které mohou být součástí průmyslově zpracovávaného masa - o těch bude ještě zmínka později.

Vysoká rychlost zpracovatelské linky vyvolává nejen zvýšené nebezpečí pro samotné dělníky, ale způsobuje také mnohem vyšší četnost chyb během bourání masa. Důsledek může být i takový, že kvůli nutnosti opakovat stále stejný pohyb třeba i 10 000x za den, dopustí se člověk chyby a odřízne špatnou část ze zvířete.

A tak místo aby byla odříznuta část masa, určená k prodeji, může to skončit například zasažením vnitřností, což znamená vmísení odpadních částí mezi maso, které pak bude připraveno např. v restauraci. Toto bývá hlavním zdrojem nákazy masa bakteriemi e-coli, o kterých z času na čas slýcháváme ve zprávách. Jak mnoho lidí ovšem onemocní z takové stravy a nikomu to nesdělí?

Kruté zacházení se zvířaty

Kvůli hroznému a nehumánnímu zacházení se zvířaty ztrácí jejich maso některé své hodnoty a pokud je navíc i kontaminováno během zpracování, jsme v situaci, kdy maso poskytuje pouze velmi malé nutriční hodnoty a bio-energii - naopak může být i zdraví velmi nebezpečné.

„Každý den ve Spojených Státech onemocní zhruba 200 000 lidí následkem závadné stravy, 900 z nich musí být hospitalizováno a 14 zemře. Podle údajů centra pro zvládání nemocí a pro prevenci (Centers for Disease Control and Prevention - CDC) více než čtvrtina americké populace se během roku setká s následky, vyvolávanými nakaženou stravou. Většina z těchto případů ovšem není ohlašována úřadům nebo správně diagnostikována“, uvádí se v knížce Fast Food Nation na str.195

Často bývají porážena i zvířata nemocná - jak doložil jeden investigativní film, ve kterém jsou zaznamenány scény těžce nemocných a zesláblých zvířat, která jsou přesto dovedena na porážku. Takové jednání přímo odporuje předpisům pro zacházení se zvířaty, ale jen zřídka bývá postihováno kvůli mezerám v zákonech.

Zjevnými důvody, proč bývají zvířata nemocná a oslabená, je používání hormonů a intenzivní výkrm. To stresuje zvířata podobně jako lidi, ale jsou tu ještě i další žaludek zvedající důvody pro jejich špatné zdraví.

Zvířata bývají nemocná nejen následkem týrání nebo kvůli stísněnému životnímu prostoru; bývají krmena naprosto odporným způsobem, který je pro ně zcela nepřirozený. Hovězí dobytek patří mezi přežvýkavce - to znamená, že je přizpůsoben pro krmiva, jakými jsou tráva nebo některé obiloviny. Je k tomu vybaven čtyřmi žaludky, aby mohl zužitkovat potravu bohatou na celulózu.

Čím tedy bývají tato zvířata krmena, že to způsobuje nemoci a nadváhu? Od roku 1997 je asi 75% skotu v USA krmeno odpady s hospodářských zvířat - zpracovanými zbytky těl z ovcí a skotu. Také bývaly dříve krmeny granulemi z miliónů mrtvých domácích zvířat z útulků. Naštěstí FDA (vládní agentura pro schvalování potravin a léků) zakázala takové praktiky poté, co ve Velké Británii byla prokázána souvislost této stravy se šířením nemoci šílených krav (BSE)

Současné předpisy schvalované FDA ovšem stále připouští zpracování mrtvých prasat, drůbeže a koní na krmivo pro hovězí dobytek. A naopak je povoleno krmit drůbež granulemi vyráběnými z mrtvých krav. Dalšími složkami krmiva pro skot je např. kravská krev, úlomky kovů a piliny.

Je pak něco divného na tom, že tato ubohá zvířata jsou nemocná a slabá a některá dokonce ani nejsou schopná dojít na svou porážku?

Mnoho takovýchto zvířat je dopravováno na porážku ve stavu, kdy jejich tělo je prorostlé nádory, zamořené viry, infekcemi a některé průzkumy ukazují, že velká část porážených zvířat mívá rakovinu rozšířenou po celém těle. Porcovači porážených zvířat jsou školeni k tomu, jak obřezávat rakovinné nádory a tumory, aby se zabránilo infekci masa. Avšak i „neinfikované“ části takovýchto zvířat obsahují velmi málo nutrientů a energie a navíc se vůbec nehodí ke konzumaci.

Takto chovaná a zpracovávaná zvířata se naprosto nehodí na náš jídelní stůl a jsou odpornou volbou stravy, která by neměla být určena našemu tělu. Příčinami jsou: nízký nutriční obsah, velký podíl nemocných tkání, bakterií, slabá životní energie - následek nedostatku pohybu a zeleného krmení a dalších faktorů.

U kuřat to není o nic lepší.

Pokud si snad myslíte, že kuřata prodávaná jako FF byla chovaná v lepších podmínkách, pak se zkuste podívat třeba na tento video dokument, který nedávno zhotovila společnost www.mercola.com.

Klikni sem pro pokračování na další část

 


Zdroj: chinesehealthandfitness.com

 

Zdroj: pek.h.sweb.cz

Další příspěvky autora: michelllin


Články ve stejných kategoriích:

Ze zahraničí   Video   Potraviny   Jídlo   Fast food  


Kategorie Potraviny


Biopotraviny: mýty a faktaBiopotraviny: mýty a fakta
Mnoho z nás si kupuje biopotraviny. Domníváme se, že jsou lepší, než obyčejné potraviny. Nemýlíme se však? Zde najdete mýty a fakta, která vám prozradí pravdu o biopotravinách.



Jsou lidé v USA odkázání na potravinové lístky?Jsou lidé v USA odkázání na potravinové lístky?
Na některých webech mimo mainstreamová média se objevily informace, že desítky milionů lidí ve Spojených státech jsou na potravinových lístcích. Je to pravda?



Zázračná zeleninaZázračná zelenina
Zelenina je důležitou součástí našeho života. Dává našemu tělu potřebné vitamíny. Slouží však i k dalším neméně důležitým účelům. Pojďme se podívat, kde všude ji můžeme ještě využít!



Neviditelná nukleární hrozba v jídleNeviditelná nukleární hrozba v jídle
Američané, kteří nenakupují pouze bio-potraviny, jsou nevědomými účastníky největšího potravinového experimentu, jaký kdy historie zaznamenala. Potraviny jsou zhodnocovány kobaltem 60, aby byly bezpečnější…



Vyrobeno v českých zemíchVyrobeno v českých zemích
Zvykli jsme si pojídat náhražky z hypersupermarketů. Ale pamatujete? Domácí tvaroh je hutný a chutný, máslo žluté a vláčné. Nejenže jsme zapomněli co je dobré. Ale při tom zatloukáme hřebíčky do rakve přeživších domácích zemědělců…



Jsme to, co jíme a taky na to dojedemeJsme to, co jíme a taky na to dojedeme
Bezdomovci popíjející poblíž supermarketů nekvalitní krabicové víno v mnoha lidech vzbuzují škodolibý úsměv. Jak něco takového mohou pít? Jenže ani my na tom nejsme lépe. Výsledky kontrol v minulém roce ukázaly, že si domů nosíme podobnou kvalitu...



Není sůl jako sůlNení sůl jako sůl
Češi ještě nedávno pravidelně jezdili za polské hranice nakupovat. Byli celí diví po tamních uzeninách a masných výrobcích. Teď se lidi bojí a u stánků s masem je prázdno.



Bakterie E. coli byla vyrobena bioinženýrsky, aby zabíjelaBakterie E. coli byla vyrobena bioinženýrsky, aby zabíjela
Hra s obviňováním zeleniny nadále pokračuje v celé EU, kde superodolný kmen e. coli postihuje pacienty a plní nemocnice v Německu.



Jezte zdravoJezte zdravo
Zdravé a dobré je to, čo sa vypestuje v našej blízkosti. Potraviny by mali byť čo najčerstvejšie, ovocie a zelenina prirodzene zrelé a nie zbierané predčasně.



Státní zemědělská a potravinářská inspekce Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Inspekce zajistila v Praze 4 - Libuši přes tři a půl tuny nevhodných potravin. Proč nedělá Státní zemědělská a potravinářská inspekce podobné razie také v supermarketech či hypermarketech?




COPYRIGHT © B.I.B. - Beach Internet Business spol. s r.o.

PRG | CS | EU | Kopírování zakázáno!

Nepoužíváme cookies. Ale služby třetích stran ano (Google, Seznam, Facebook, TopList).
Pokud s tím nesouhlasíte, zakažte ukládání cookies ve svém prohlížeči!

internet week pozadí