Když matka pase dceru…

Když matka pase dceru…

Skvělé! Můj účet je v bezpečí a já se mohu dmout pýchou, že i přes všechny nástrahy a lákadla jiných peněžních ústavů jsem zůstala konzervativně už několik desetiletí u toho jednoho. A to i přesto, že pokaždé, když zjistím, že něco v jejich systému nejde, vztekle nadávám a vyhrožuji odchodem…

Ale když se člověk podívá na ta oficiálně v médiích uváděná čísla a trošku se zamyslí, tak si říká: jaká pak krize? Vždyť čistý zisk se sice v roce 2008 trošku propadl, ale pak z roku na rok nepřetržitě rostl. Úměrně tomu se zvyšovaly také příjmy z poplatků a provizí. Ty se v podstatě nepropadly nikdy. Banka si libuje v poklesu procenta rizikových úvěrů, daří se jí lákat firemní klienty… Exceluje v poskytování hypoték a půjček firmám.

Horší je, když se člověk podívá na celkovou bilanci. Zahraniční matka mého peněžního ústavu prodělává. Vymstily se jí aktivity v Maďarsku a Rumunsku. Prodělává za loňský rok dokonce natolik, že kdyby z českého 13,6 miliardového zisku zaplatila svoji ztrátu, bude jí ještě chybět víc jak čtyři miliardy korun. Zpropadená matka!!! A ještě k tomu zahraniční!!! Sežere náš český zisk!!!

A teď mne napadá základní otázka, proč krátkozraký český stát prodal svůj tradiční český peněžní ústav, když mohl profitovat na jejich zisku?

Můj účet je v bezpečí a já se mohu dmout pýchou. Může totéž udělat český stát?

Další příspěvky autora: anyška

Články ve stejných kategoriích:

Nohama na zemi - s hlavou v oblacích   Zajímavá myšlenka   Byznys