Výzkumy odhalily, že značné procento lidí západní civilizace prožilo v náhlé konfrontaci se smrtí barvité vizionářské dobrodružství, jež vyústilo v hluboké duchovní otevření a transformaci osobnosti.
Kosmologie všech starověkých a předindustriálních kultur popisují biologickou smrt spíše jako určitý přechod než nezvratný konec lidské existence.
Funerální mytologie všech dob a zemí i starověké knihy mrtvých líčí dobrodružství, jaká zažívá duše na své záhrobní pouti. Moderní západní věda považovala všechna tato svědectví za zbožná přání primitivních lidí až do počátku sedmdesátých let, kdy pečlivý výzkum prožitků blízké smrti poskytl těmto tvrzením nečekanou podporu.
Výzkumy odhalily, že značné procento lidí západní civilizace prožilo v náhlé konfrontaci se smrtí barvité vizionářské dobrodružství, jež vyústilo v hluboké duchovní otevření a transformaci osobnosti. Ještě donedávna mohly zmíněné zážitky vést k hlubokým psychospirituálním krizím, neboť jejich pravdivost a věrohodnost zpochybňovali jak odborníci, tak celá naše kultura.
V posledních letech zahájili ještě daleko pečlivější výzkum těchto prožitků průkopníci z oboru thanatologie, mladé disciplíny zabývající se smrtí a umíráním. Jejich výsledky byly publikovány jak v odborných časopisech, tak v masmédiích. Seznámit se s těmito skutečnostmi je nesmírně důležité, neboť počet jedinců se zážitky blízké smrti se díky pokrokům v lékařských resuscitačních technikách stále zvyšuje. V naší antalogii reprezentuje toto téma přednáška autorů Bruce Greyson a Barbara Harrisová, badatelé v oboru thanatologie.
V prožitku blízké smrti projdou někteří hlubokými stavy zahrnujícími takové jevy jako opuštění vlastního těla a nahlédnutí do jiných oblastí a dimenzí. Tyto zážitky promění natrvalo a dramaticky jejich postoje, víry a hodnoty. Takové prožitky blízké smrti (near-death experience - zkratka NDE) představují setbu, jež často ihned nebo v konečném důsledku rozkvete v hluboký duchovní růst.
Díky neustále se zdokonalující lékařské technologii se tak NDE mohou stát tou nejobvyklejší branou k duchovnímu rozvoji. Jde ovšem o bránu svým způsobem jedinečnou, neboť se otevírá lidem bez ohledu na to, zda duchovní osvícení hledají nebo ne. A právě proto, že se nejednou otevírá lidem, kteří duchovní růst nehledají či na něj nejsou připraveni, vede někdy ke spirituálním krizím.
Vzrůstající počet publikací týkající se vedlejších efektů NDE se stále více soustřeďuje na případy blahodárné osobní a duchovní pro měny, jež po zmíněných prožitcích často nastává. Navzdory skuteč nosti, že podle výzkumu veřejného mínění (prováděného v letech 1980-1981 Gallupovým ústavem) NDE prožilo kolem osmi miliónů Američanů, víme toho dosud příliš málo o emočních a sociálních problémech, jimž musí tito lidé často čelit. Ačkoliv mohou přirozeně pociťovat napětí a úzkost, pokud se jejich zážitek dostane do rozporu s jejich dosavadní vírou a postoji, brání jim často převažující, a zejména populární literaturou hlásaný důraz na pozitivní stránky a přínos NDE vyhledat adekvátní pomoc.
V mnoha případech začnou lidé nepřipravení na náhlé duchovní probuzení dokonce pochybovat o svém duševním zdraví. Mají-li svůj zážitek rozebírat s odborníky nebo přáteli, obávají se odmítnutí a výsměchu. Velmi často se totiž setkávají při jeho líčení s vysloveně negativními reakcemi profesionálů a to jim přirozeně bere odvahu dále hledat pomoc a porozumění pro svůj stav.
Mnozí z nich se však se svým zážitkem i jeho následky vyrovnají sami. Často ovšem musí přijmout za své nové hodnoty, postoje a zájmy. Pro rodinu i přátele bývá někdy těžké porozumět změněným názorům a chování onoho dotyčného. Tento problematický postoj se projevuje dvěma způsoby. Na jedné straně mohou dojít věci tak daleko, že se rodina i přátelé takovému člověku dokonce vyhýbají, neboť se domnívají, že se dostal do spárů jakési ďábelské síly. Na druhé straně ovlivnění populární publicitou NDE a jejich pozitivních následků postaví naopak dotyčného na piedestal a očekávají naprosto nereálné změny, nadlidskou trpělivost, schopnost odpouštět nebo i zázračné léčitelské a prorocké schopnosti. Později mohou i zahořknout a svého přítele, který se nevžil do nové role svatého za živa, dokonce odmítat.
Obvyklé emoční problémy doprovázející NDE zahrnují hněv a rozčarování z návratu dotyčného do fyzické dimenze, a to snad i proti jeho vůli. Po zážitku NDE přijímají lidé svůj návrat do normálního světa jen s velkými obtížemi a zakoušejí jisté „problémy znovuvstoupení“, nikoli nepodobné těm, s nimiž se musejí vyrovnat astronauti při návratu na zemi. Často řeší problém, jak smířit NDE se svou tradiční náboženskou vírou, tradičními hodnotami a životním stylem. Protože se lidem po NDE zdá, že jsou příslušné prožitky pro jejich nitro klíčové, a že je tím separují od většiny ostatních, mohou se se svým prožitkem identifikovat tak silně, že se považují za první jedince, jimž se něco podobného přihodilo. Mnohé jejich nové názory a postoje se značně odlišují od těch, které zastává jejich okolí, a proto mohou protagonisté NDE překonat obavy z vlastní abnormality jen tím, že si pojem normality znovu sami pro sebe definují.
Prožitek NDE přináší také problémy sociální. Dotyční mohou trpět pocitem odcizení či odloučení od těch, jimž se podobných zážitků nedostalo, občas pociťují úzkost ze zesměšnění či odmítnutí; mnohdy k tomu ovšem mají dobrý důvod. Někdy je těžké smířit své nové postoje a přesvědčení s nároky a očekáváními rodiny a přátel, zachovat původní role a životní styl, který už nemá tentýž smysl a význam. Lidé s prožitkem NDE zjišťují, že je pro ně nemožné sdílet s druhými vlastní pocity, objasnit jim význam NDE a vliv na jejich další život.
Pokud prožili při NDE ničím nepodmíněnou lásku, může pro ně být velmi nepříjemné znovu akceptovat podmínky a omezení běžných mezilidských vztahů.
Vedle těchto problémů, s nimiž se musejí vyrovnat po prožitku NDE lépe či hůře všichni, se objevují i určité těžkosti poněkud specifičtější povahy. Ty, jejichž NDE provázely nepříjemné či úzkostné aspekty, bývají sužováni otázkami, proč právě jim se dostalo zážitku ve spíše odpudivé podobě, a zároveň pronásledováni občasnými retrospektivami zážitku samého. Podobné problémy postihují jedince, kteří NDE prožili v dětství či při sebevražedném pokusu.
Nesmírný vliv na další vývoj má způsob, jakým poradce, terapeut či přítel reaguje na člověka s NDE i na jeho vlastní zážitek. Právě na postojích okolí závisí, zda bude NDE přijat a stane se podnětem k dalšímu růstu, nebo zda bude potlačen a zasut (nikoliv ovšem zapomenut) jako cosi bizarního , nehodícího se sdílet s ostatními ze strachu, abychom nebyli označeni za duševně choré.
Zdroj: Stanislav a Christina Grofovi - krize duchovního vývoje, Chvojkovo nakladatelství
Přečti si podobný článek s názvem Klinická smrt!
Další příspěvky autora: michelllin
Články ve stejných kategoriích:
Ostatní život po smrti Zážitky blízké smrti NDE - near death experience NDE Konfrontace se smrtí Knihy mrtvých Biologická smrt
COPYRIGHT © B.I.B. - Beach Internet Business spol. s r.o.
PRG | CS | EU | Kopírování zakázáno!
Nepoužíváme cookies. Ale služby třetích stran ano (Google, Seznam, Facebook, TopList).
Pokud s tím nesouhlasíte, zakažte ukládání cookies ve svém prohlížeči!