Doprava zdarma už není jen chiméra

 

Doprava zdarma už není jen chiméra

Například estonský Tallinn se stane od 1. ledna 2013 první z evropských metropolí, která městskou hromadnou dopravu zdarma zavede. Rozhodli o tom její obyvatelé v březnovém týdenním plebiscitu, který iniciovalo vedení města po neustálém zhoršování dopravní situace. Dotlačily je k tomu však různými kampaněmi především tamější občanské iniciativy.

 

Změny by měly v Tallinnu především odstranit dopravní zácpy, ale také snížit počet osobních aut v ulicích města, což by zároveň vedlo k čistějšímu ovzduší. A čisté dýchatelné ovzduší – to je právě to co ve většině metropolí Evropy chybí. Není to však levné. Jak upozorňují kritici tohoto opatření v Tallinnu, zhruba 400 tisícové město to bude stát 20 milionů eur ročně. Lidé si však libují, protože ušetří. Klasická estonská čtyřčlenná rodina podle oficiálních informací ušetří na jízdenkách až 600 eur ročně. A to je dost.

 

Není to převratná novinka

MHD zdarma není žádná převratná novinka. Zdarma se už nějaký čas jezdí i v dalších menších evropských městech - například v Hasseltu v Belgii, Kiruně ve Švédsku nebo Châteauroux, Aubagne či Castres ve Francii.

 

Umíte si to představit? Žádné jízdenky, žádné hlídání projetých zón, či hlídání projetých minut, žádní revizoři, žádné pokuty, žádné prodejny jízdenek, měsíčníků… Zvláštní představa. Tak nějak svobodná, nemít za sebou hrozbu sankcí za správně necvaknutý lístek městské hromadné dopravy.

 

Ale také v České republice se jezdí zdarma. Občanům Frýdku-Místku to slíbili sociální demokraté už před komunálními volbami v roce 2010. A protože ve volbách zvítězili, svůj slib loni v březnu převedli ve skutečnost. Jejich cílem bylo také jak v Tallinnu motivovat motoristy, aby omezili jízdu autem. Frýdku-Místku totiž chybí obchvat a tak nechce být zahlcováno jak dopravními kolapsy, tak prachem a škodlivými emisemi z výfukových plynů.

 

Dlužíš městu? Máš smůlu!

I když to ve Frýdku-Místku vlastně není tak zcela zdarma. Občan si musí jednou za život koupit zelenou čipovou kartu za 299 korun a dobít kupon jednou korunou – tím si vlastně koupí celoroční jízdenku. Ale člověk, který chce ve Frýdku-Místku jezdit zdarma, nesmí mít vůči městu žádný dluh. Jen na základě dokladu o bezdlužnosti si může vyřídit čipovou kartu. O čipovou kartu na MHD zdarma mohou občané žádat kdykoliv v průběhu roku, platí 365 dnů ode dne dobití kupónu. V těchto dnech si už mnozí z nich musí pohlídat, aby si opět dobili kartu jednou korunou na další rok.

 

Radní Frýdku-Místku uvádějí, že nárůst cestujících po zavedení městské hromadné dopravy zdarma byl v loňském roce 16 procent. Zatímco v roce 2010 přepravili 3,8 milionu cestujících, vloni to bylo o 633 tisíc více. I když bylo mnoho škarohlídů, kteří se těšili, jak si na tom oranžoví radní města vylámou zuby, služba se ujala a využívá ji už přes deset tisíc občanů města. A ulicím centra města se znatelně ulevilo.

 

Jeden den zdarma pro občany a skoro milion pro město

S dopravou zdarma koketovala vloni také Ostrava, ovšem jen ve dnech zvýšené koncentrace polétavého prachu a smogu ve městě. Ve dnech, kdy bylo ve městě skutečně nedychatelno a ležela na něm těžká smogová mlha, autobusy, trolejbusy a tramvaje jezdily s ceduličkami Smog a s upozorněním, že doprava na území města je zdarma. Těch dnů bylo nakonec od ledna celkem 22 a město muselo za tyto dny dopravnímu podniku a dalším dopravcům kompenzovat ušlý zisk ve výši 20 milionů korun. Kritici městu vyčítali, že aut v ulicích moc neubylo a navíc byli diskriminování cestující s dlouhodobým kuponem. Jim totiž nikdo jízdy zdarma z měsíční, čtvrtletní či roční jízdenky neodečetl.

 

Pak přišlo v Česku výrazné podražení pohonných hmot, a tak už na podzim loňského roku Ostrava akci „Smog, doprava zdarma“ odpískala. Nadále sice autobusy, trolejbusy a tramvaje upozorňují občany na zvýšený výskyt smogu cedulkou, každý cestující si však už musí jízdenku označit.

 

Centru města nakonec paradoxně odlehčila až rekonstrukce jednoho ze stěžejních dopravních uzlů – Svinovské mosty. Ministerstvo dopravy svolilo, aby dálnice přes Ostravu byla zdarma a tak se řadu aut podařilo odklonit z města.

 

Slovenská metropole na dopravu zdarma nemá

Podobné hlasy o zavedení městské hromadné dopravy zdarma se nedávno ozývaly také v Bratislavě. Město však podle tamějších radních na tento krok nemá příslušné finance, i když tuto myšlenku pokládá za velmi zajímavou. Dotace na městskou hromadnou dopravu v Bratislavě tvoří zhruba čtvrtinu celkového městského rozpočtu, což je kolem 55 milionů Eur. Po zavedení dopravy zdarma by se však tato částka zdvojnásobila, protože město by přišlo o příjmy z prodeje jízdenek, ale také z výběru pokut.

 

Naopak ušetřilo by se za platy revizorů, náklady na exekutory, jízdenkové automaty a jejich opravy a třeba i prodavačky jízdenek. Při zvýšeném počtu cestujících by musel však narůst také vozový park dopravního podniku a to rozhodně není levná záležitost v kterémkoliv městě.

 

Na okraji Bratislavy dlouhodobě chybí parkovací místa

Kritici zavedení dopravy zdarma v Bratislavě upozorňují také na skutečnost, že městu dlouhodobě chybí parkovací místa na okraji města. Slovenská metropole navíc bojuje s velkou zadlužeností z minulých let.

 

Odpůrci dopravy zdarma často připomínají, že stěžejní cíl této služby, výrazné omezení vjezdu osobních aut do center měst, je stejně nereálný. Zejména v hlavních městech je příliš mnoho lidí, kteří jsou zvyklí jezdit sami a považují to za přednost svého společenského, politického, firemního či jiného postavení. To, že mají příliš často problém v centru zaparkovat, je ani moc netrápí.

 

Možná by pomohlo stanovit v centrech měst nízkoemisní zóny, kde by byl vjezd aut omezen vůbec. První vlaštovkou na našem území už je vyhláška lázeňského městečka Klimkovice vzdáleného devět kilometrů od Ostravy, kterou schválili tamější radní v únoru. Reagovali tak na zákon o ochraně životního prostředí, který poslanci schválili na podzim loňského roku. Tato vyhláška je připravena nepustit do centra města stará auta a náklaďáky. Zatím však podle českého ministra životního prostředí Tomáše Chalupy chybí další legislativa, která by nízkoemisní zónu uvedla do praxe.

 

Nízkoemisní zóny nelze zavést všude v každém městě

Ovšem nízkoemisní zóny lze stanovit jen tam, kde je možné takovou zónu nějakým způsobem objet. V Klimkovicích lze znečišťující vozidla odklonit z města, kterým v současné době projíždějí na dálnici a navíc do tunelu. V mnoha dalších městech by však zavedení nízkoemisní zóny bylo zbytečnou dopravní komplikací.

 

Objevují se však také návrhy, aby se vjezd osobních vozů do středu velkých měst zpoplatnil a z těchto poplatků se dotovala právě část městské hromadné dopravy. To však vyžaduje také větší administrativu a složitější organizaci. A samozřejmě nezbytné finance.

 

Městská hromadná doprava má svoje příznivce, ale také odpůrce. Bude zajímavé sledovat, zda se bude rozšiřovat i v jiných městech Evropy nebo ne a jak bude pokračovat tam, kde už je zavedená. Necháme se překvapit.

 

Další příspěvky autora: anyška

---

Články ve stejných kategoriích:

MHD zdarma   Doprava   Zajímavá myšlenka   Ekologie