internetWEEK.cz menu TOPlist

Doprava zdarma už není jen chiméra

Doprava zdarma už není jen chiméra

Čistější města s dýchatelným ovzduším bez zbytečných dopravních komplikací a ucpaných ulic by mohla přinést městská hromadná doprava ve městech pro cestující zdarma. Utopie? Omyl, v některých evropských městech je to už skutečnost.

 

Doprava zdarma už není jen chiméra

Například estonský Tallinn se stane od 1. ledna 2013 první z evropských metropolí, která městskou hromadnou dopravu zdarma zavede. Rozhodli o tom její obyvatelé v březnovém týdenním plebiscitu, který iniciovalo vedení města po neustálém zhoršování dopravní situace. Dotlačily je k tomu však různými kampaněmi především tamější občanské iniciativy.

 

Změny by měly v Tallinnu především odstranit dopravní zácpy, ale také snížit počet osobních aut v ulicích města, což by zároveň vedlo k čistějšímu ovzduší. A čisté dýchatelné ovzduší – to je právě to co ve většině metropolí Evropy chybí. Není to však levné. Jak upozorňují kritici tohoto opatření v Tallinnu, zhruba 400 tisícové město to bude stát 20 milionů eur ročně. Lidé si však libují, protože ušetří. Klasická estonská čtyřčlenná rodina podle oficiálních informací ušetří na jízdenkách až 600 eur ročně. A to je dost.

 

Není to převratná novinka

MHD zdarma není žádná převratná novinka. Zdarma se už nějaký čas jezdí i v dalších menších evropských městech - například v Hasseltu v Belgii, Kiruně ve Švédsku nebo Châteauroux, Aubagne či Castres ve Francii.

 

Umíte si to představit? Žádné jízdenky, žádné hlídání projetých zón, či hlídání projetých minut, žádní revizoři, žádné pokuty, žádné prodejny jízdenek, měsíčníků… Zvláštní představa. Tak nějak svobodná, nemít za sebou hrozbu sankcí za správně necvaknutý lístek městské hromadné dopravy.

 

Ale také v České republice se jezdí zdarma. Občanům Frýdku-Místku to slíbili sociální demokraté už před komunálními volbami v roce 2010. A protože ve volbách zvítězili, svůj slib loni v březnu převedli ve skutečnost. Jejich cílem bylo také jak v Tallinnu motivovat motoristy, aby omezili jízdu autem. Frýdku-Místku totiž chybí obchvat a tak nechce být zahlcováno jak dopravními kolapsy, tak prachem a škodlivými emisemi z výfukových plynů.

 

Dlužíš městu? Máš smůlu!

I když to ve Frýdku-Místku vlastně není tak zcela zdarma. Občan si musí jednou za život koupit zelenou čipovou kartu za 299 korun a dobít kupon jednou korunou – tím si vlastně koupí celoroční jízdenku. Ale člověk, který chce ve Frýdku-Místku jezdit zdarma, nesmí mít vůči městu žádný dluh. Jen na základě dokladu o bezdlužnosti si může vyřídit čipovou kartu. O čipovou kartu na MHD zdarma mohou občané žádat kdykoliv v průběhu roku, platí 365 dnů ode dne dobití kupónu. V těchto dnech si už mnozí z nich musí pohlídat, aby si opět dobili kartu jednou korunou na další rok.

 

Radní Frýdku-Místku uvádějí, že nárůst cestujících po zavedení městské hromadné dopravy zdarma byl v loňském roce 16 procent. Zatímco v roce 2010 přepravili 3,8 milionu cestujících, vloni to bylo o 633 tisíc více. I když bylo mnoho škarohlídů, kteří se těšili, jak si na tom oranžoví radní města vylámou zuby, služba se ujala a využívá ji už přes deset tisíc občanů města. A ulicím centra města se znatelně ulevilo.

 

Jeden den zdarma pro občany a skoro milion pro město

S dopravou zdarma koketovala vloni také Ostrava, ovšem jen ve dnech zvýšené koncentrace polétavého prachu a smogu ve městě. Ve dnech, kdy bylo ve městě skutečně nedychatelno a ležela na něm těžká smogová mlha, autobusy, trolejbusy a tramvaje jezdily s ceduličkami Smog a s upozorněním, že doprava na území města je zdarma. Těch dnů bylo nakonec od ledna celkem 22 a město muselo za tyto dny dopravnímu podniku a dalším dopravcům kompenzovat ušlý zisk ve výši 20 milionů korun. Kritici městu vyčítali, že aut v ulicích moc neubylo a navíc byli diskriminování cestující s dlouhodobým kuponem. Jim totiž nikdo jízdy zdarma z měsíční, čtvrtletní či roční jízdenky neodečetl.

 

Pak přišlo v Česku výrazné podražení pohonných hmot, a tak už na podzim loňského roku Ostrava akci „Smog, doprava zdarma“ odpískala. Nadále sice autobusy, trolejbusy a tramvaje upozorňují občany na zvýšený výskyt smogu cedulkou, každý cestující si však už musí jízdenku označit.

 

Centru města nakonec paradoxně odlehčila až rekonstrukce jednoho ze stěžejních dopravních uzlů – Svinovské mosty. Ministerstvo dopravy svolilo, aby dálnice přes Ostravu byla zdarma a tak se řadu aut podařilo odklonit z města.

 

Slovenská metropole na dopravu zdarma nemá

Podobné hlasy o zavedení městské hromadné dopravy zdarma se nedávno ozývaly také v Bratislavě. Město však podle tamějších radních na tento krok nemá příslušné finance, i když tuto myšlenku pokládá za velmi zajímavou. Dotace na městskou hromadnou dopravu v Bratislavě tvoří zhruba čtvrtinu celkového městského rozpočtu, což je kolem 55 milionů Eur. Po zavedení dopravy zdarma by se však tato částka zdvojnásobila, protože město by přišlo o příjmy z prodeje jízdenek, ale také z výběru pokut.

 

Naopak ušetřilo by se za platy revizorů, náklady na exekutory, jízdenkové automaty a jejich opravy a třeba i prodavačky jízdenek. Při zvýšeném počtu cestujících by musel však narůst také vozový park dopravního podniku a to rozhodně není levná záležitost v kterémkoliv městě.

 

Na okraji Bratislavy dlouhodobě chybí parkovací místa

Kritici zavedení dopravy zdarma v Bratislavě upozorňují také na skutečnost, že městu dlouhodobě chybí parkovací místa na okraji města. Slovenská metropole navíc bojuje s velkou zadlužeností z minulých let.

 

Odpůrci dopravy zdarma často připomínají, že stěžejní cíl této služby, výrazné omezení vjezdu osobních aut do center měst, je stejně nereálný. Zejména v hlavních městech je příliš mnoho lidí, kteří jsou zvyklí jezdit sami a považují to za přednost svého společenského, politického, firemního či jiného postavení. To, že mají příliš často problém v centru zaparkovat, je ani moc netrápí.

 

Možná by pomohlo stanovit v centrech měst nízkoemisní zóny, kde by byl vjezd aut omezen vůbec. První vlaštovkou na našem území už je vyhláška lázeňského městečka Klimkovice vzdáleného devět kilometrů od Ostravy, kterou schválili tamější radní v únoru. Reagovali tak na zákon o ochraně životního prostředí, který poslanci schválili na podzim loňského roku. Tato vyhláška je připravena nepustit do centra města stará auta a náklaďáky. Zatím však podle českého ministra životního prostředí Tomáše Chalupy chybí další legislativa, která by nízkoemisní zónu uvedla do praxe.

 

Nízkoemisní zóny nelze zavést všude v každém městě

Ovšem nízkoemisní zóny lze stanovit jen tam, kde je možné takovou zónu nějakým způsobem objet. V Klimkovicích lze znečišťující vozidla odklonit z města, kterým v současné době projíždějí na dálnici a navíc do tunelu. V mnoha dalších městech by však zavedení nízkoemisní zóny bylo zbytečnou dopravní komplikací.

 

Objevují se však také návrhy, aby se vjezd osobních vozů do středu velkých měst zpoplatnil a z těchto poplatků se dotovala právě část městské hromadné dopravy. To však vyžaduje také větší administrativu a složitější organizaci. A samozřejmě nezbytné finance.

 

Městská hromadná doprava má svoje příznivce, ale také odpůrce. Bude zajímavé sledovat, zda se bude rozšiřovat i v jiných městech Evropy nebo ne a jak bude pokračovat tam, kde už je zavedená. Necháme se překvapit.

 

Další příspěvky autora: anyška


Články ve stejných kategoriích:

MHD zdarma   Doprava   Zajímavá myšlenka   Ekologie  


Kategorie Doprava


Nastává renesance vzducholodí?Nastává renesance vzducholodí?
Po nehodě Hindenburgu zmizely vzducholodě z nebe. V poslední době se však pomalu vrací na scénu. Jejich budoucími úkoly už nebude přeprava osob přes Atlantický oceán ale především nákladní doprava.



Změřte si reakční dobuZměřte si reakční dobu
Asi všichni jsme v hodinách fyziky počítali brzdnou dráhu auta od první reakce až po zastavení. Kromě zpomalení a počáteční rychlosti je důležitá také reakční doba řidiče. Změřte si, jak pohotové jsou vaše reflexy.



Revizor a tramvaják RendaRevizor a tramvaják Renda
Renda, má dobrá videa, dobré nápady a občas i dobré hlášky


Kategorie Ekologie


Jsme zase o krok blíže obnovitelné energii z řasJsme zase o krok blíže obnovitelné energii z řas
Celá desetiletí vědci pracují na ekologické alternativě fosilních paliv z řas. Ty umí zpracovat oxid uhličitý podobně, jako naše tělo cukr. Nyní se podařilo zdvojnásobit produkci tuků řasami na 40% přijatého CO2.



Co je a nebude. EU v boji proti oteplování nezná bratra.Co je a nebude. EU v boji proti oteplování nezná bratra.
Již jednou jsme se na toto téma zamysleli. A jdeme dál, protože bude jistě hůř! Toto volné pokračování je Novoročním speciálem...



Diamantová baterie: Rána pod pás pro skeptiky!Diamantová baterie: Rána pod pás pro skeptiky!
Opravdová revoluce ve výrobě elektřiny je tu! Nic se nehýbe. Žádná chemie. To se jen diamanty sluní v radioaktivním odpadu...



Vědci umí fixovat CO2 lépe než rostlinyVědci umí fixovat CO2 lépe než rostliny
Tým v Německu synteticky vyvinul zcela biologickou metabolickou dráhu, založenou na modelu fotosyntézy. Avšak o 20% účinnější! Tvoří ji 17 enzymů z devíti organismů.



Očekávané technické novinky v automobilovém průmysluOčekávané technické novinky v automobilovém průmyslu
Automobilismus čelí byrokratické revoluci. Na spalovací motory se chystají další a další zákazy a regulace. Ačkoliv plnohodnotná ekologická náhrada není. Jak lze současná auta a paliva vylepšovat?



FBR: Nejčistší energie je a bude z jádra. A co s odpadem? A proč?FBR: Nejčistší energie je a bude z jádra. A co s odpadem? A proč?
Množivý (Fast Breeder Reactor) reaktor dokáže využít odpad ze současných reaktorů, připravit jim palivo, zpracovat Plutonium z jaderných zbraní a zejména využít Thorium, jehož zásoby máme na tisíce let. A v Rusku již jeden jede na 100%...



Pomozte odhalovat nezákonný rybolov díky technologii Global Fishing WatchPomozte odhalovat nezákonný rybolov díky technologii Global Fishing Watch
Leonardo DiCaprio a Google představili technologii, která umožňuje komukoliv na Zemi odhalovat nezákonný rybolov z vesmíru. Ten je odhadován na 35% celkového mořského výlovu. Díky tomu jsou ryby jako tuňáci a mečouni na desetině původních stavů...



Záhada: Kam zmizeli vrabci?Záhada: Kam zmizeli vrabci?
Vrabčí apokalypsy si v Česku nikdo téměř nevšiml, ale vrabci, kdysi symbol městského ptactva, zmizeli z měst také ve Velké Británii nebo v Indii.



Na písmu (ne)záleží: lze vhodným fontem ušetřit biliony?Na písmu (ne)záleží: lze vhodným fontem ušetřit biliony?
Jaké písmo používáte při tisku a přemýšleli jste někdy nad tím, zda jeho změnou nelze ušetřit peníze?



WHO: špatné ovzduší zabije 223 000 lidí ročněWHO: špatné ovzduší zabije 223 000 lidí ročně
Světová zdravotnická organizace vydala tiskovou zprávu, podle které zemře každoročně na rakovinu plic, způsobenou znečištěním ovzduší, 223 tisíc lidí. Do roku 2030 se má přitom tento počet zdvojnásobit.




COPYRIGHT © B.I.B. - Beach Internet Business spol. s r.o.

PRG | CS | EU | Kopírování zakázáno!

Nepoužíváme cookies. Ale služby třetích stran ano (Google, Seznam, Facebook, TopList).
Pokud s tím nesouhlasíte, zakažte ukládání cookies ve svém prohlížeči!

internet week pozadí