Je meteorit Polonnaruwa důkazem mimozemského života?

 

Je meteorit Polonnaruwa důkazem mimozemského života?

Asi každý z nás někdy viděl „padající hvězdu“ alias meteor. Jedná se obvykle o mikrometeoroidy o velikosti zrnek prachu až menšího kamene, které prolétají atmosférou. Mnoho z nich ovšem křest ohněm přežije a dopadne na zemský povrch. Statistika však hovoří jasně: většina zemského povrchu je neosídlena (oceány, pouště, pralesy,..), takže velká část meteoritů prakticky okamžitě zmizí beze stopy. I když však dopadne kosmický cestovatel do osídlené části planety, je obtížné ho najít. Snad až na jednu výjimku a tou je Antarktida, kde „kameny z nebe“ vyčnívají z okolního ledu.

 

Většina meteoritů má rodokmen, který započal po vzniku Sluneční soustavy, případně se jedná o drobné fragmenty planetek. Existují však i meteority z Měsíce či Marsu. Tyto meteority byly vystřeleny při dopadu jiného meteoritu a po pár milionech let si našly cestu až na modrou planetu Zemi.

 

Nepochybně jedním z nejslavnějších meteoritů je ALH 84001, jehož původ je právě na rudé planetě Mars. Vědci v něm už hezkých pár let ohlašují přítomnost zkamenělin marťanského života. Vědecká obec však nikdy nálezy definitivně nepřijala.

 

Meteorit Polonnaruwa

Chandra Wickramasinghe a další vědci z Velké Británie a Srí Lanky ohlásili objev meteoritu, který má být důkazem existence mimozemského života. Meteorit dopadl 29. prosince 2012 poblíž srílanského města Polonnaruwa, podle něhož dostal i svůj název. Jedná se údajně o uhlíkatý chondrit, tedy o jeden z nejstarších materiálů ve Sluneční soustavě.

 

Oznámili, že v meteoritu Polonnaruwa nalezli stopy jednobuněčných organismů – tzv. rozsivky. Schránky těchto odumřelých řas tvoří křemelinu, která se těží mimo jiné také u nás na Českobudějovicku.

 

Rozsivky | Wikipedie

 

Je tento nález historickým důkazem nejen existence mimozemského života ale také teorie panspermie, podle níž byl život na zemi dopraven z vesmíru?

 

Pokud v meteoritu nalezneme život, existuje vždy solidní šance, že není mimozemského, ale pozemského původu a meteorit jim byl pouze kontaminován po dopadu. Tuto možnost ovšem objevitelé popírají už jen z toho důvodu, že mezi dopadem a objevením meteoritu uplynula velmi krátká doba.

 

Odborná veřejnost zatím na objev meteoritu reagovala jen okrajově a rozhodně se nejedná o pozitivní reakce. Wickramasinghe to „schytal“ mimo jiné za to, že nepublikoval své závěry klasickou cestou, kdy je odborný článek nejdříve předán některému z nezávislých odborníků k recenzi.

 

Wickramasinghe je mimochodem velkým zastáncem panspermie a už dříve na sebe upozornil teoriemi o mimozemském původu chřipky, SARS apod.

 

Biologové sice potvrdili, že nalezené „objekty“ jsou skutečně rozsivky, skepse však panuje nad jejich původem. Objevilo se několik pochybností. Rozsivky v dnešní podobě prošly evolucí. Je tedy otázkou, jak je možné, že „mimozemské rozsivky“ jsou stejné, jako ty pozemské a že jsou natolik zachovalé.

 

Alternativním vysvětlením tak přece jen zůstává kontaminace meteoritu po dopadu. Problémem je fakt, že v původní studii chybí popis místa nálezu meteoritu – zda se nacházel v řece, na suchém místě apod. Takový popis by mohl ručičku vah pro nebo proti kontaminaci značně ovlivnit. Ve hře je prý také varianta, že zkoumaný objekt ve skutečnosti není meteoritem, ale obyčejným pozemským kamenem, do něhož udeřil blesk.

 

Odkazy:

Odborný článek: http://journalofcosmology.com/JOC21/PolonnaruwaRRRR.pdf

 

Kritika objevu:

http://www.slate.com/blogs/bad_astronomy/2013/...
http://scienceblogs.com/pharyngula/2013/01/16/diatomsiiiiin-spaaaaaaaaaaace/

 

Úvodní ilustrace: Místo nálezu a jeden z fragmentů meteoritu Polonnaruwa. Credit: Chandra Wickramasinghe

 

Další příspěvky autora: PK

---

Články ve stejných kategoriích:

Věda   Výzkum   Mimozemský život   Meteorit