Podle biblické knihy Exodus se Izraelité během svého čtyřicetiletého pochodu z Egypta do Svaté země živili zázračným "chlebem", který jim obstaral Bůh a který padal v hojném množství z nebe. Byl bílý, nazýval se mana.
Podle biblické knihy Exodus se Izraelité během svého čtyřicetiletého pochodu z Egypta do Svaté země živili zázračným "chlebem", který jim obstaral Bůh a který padal v hojném množství z nebe.
Byl bílý, nazýval se mana, připomínal semena koriandru a chutnal jako medové oplatky. Co to však bylo? Dokonce ani dnes neznáme odpověď na tuto otázku. Jedna teorie říká, že se jednalo o jedlý druh lišejníku Lecanoran esculenta, který roste na skále, ale vítr jej snadno odloupne a odnese i na značné vzdálenosti. Jeden angolský vědec sesbíral vzorky z nedávného "pátrání many" a zaslal je evropským kolegům, kteří potvrdili, že se jedná o lišejník. Dnešní nejrozšířenější názor však praví, že mana je sladký sirupovitý výměšek dvou druhů coccidů, polokřídlých brouků. Tito brouci jsou příbuzným druhem známého červce nopálového a zavrtávají se do kůry pouštních křovisek tamaryšku Tamarix mannifera, jehož listí také požírají. Tuto teorii již dávno vyslovili řečtí mniši žijící na Sinaji a velmi se rozšířila mezi učence všech dob. Výpotky hmyzu velmi rychle usychají a vzniká z nich tuhá bělavá hmota, která padá u tamaryšku v podobě křišťálově jiskřivých granulí, jimiž se kočovní beduíni živili na svých cestách. Nicméně těžko lze uvěřit, že se jich mohlo dennodeně po 40 let nacházet takové množství, aby nasytilo početnou skupinu lidí, a navíc nejsou natolik výživné, aby mohli představovat hlavní zdroj potravy. Za zmínku však stojí další zdroj many - jasan zimnář Fraxinus ornus. Mana vylučovaná tímto stromem je zdrojem krystalického sacharidu známého pod různými názvy jako manový cukr nebo manit a získává se pomocí alkoholu. Vzniká však i v mnoha jiných rostlinách, včetně hnědé chaluhy a cibule. Nejvýstřednější vysvětlení many předložili George Sasson a Rodney Dale v knize The Manna Machine, kde uvádějí, že se jednalo o druh mořské řasy denně zpracovávané strojem na výrobu potravin vysoké technologické úrovně. Tímto strojem nebylo nic jiného než tajuplná Archa úmluvy. Vezmeme-li však v úvahu, že tato kniha vycházela z aprílového článku, napsaného týmiž autory pro New Scientist v roce 1976, těžko pochopíme, jak vážný ohlas ve vědeckém světě očekávali.
Zdroj: mysteria.cz
Další příspěvky autora: michelllin
Články ve stejných kategoriích:
COPYRIGHT © B.I.B. - Beach Internet Business spol. s r.o.
PRG | CS | EU | Kopírování zakázáno!
Nepoužíváme cookies. Ale služby třetích stran ano (Google, Seznam, Facebook, TopList).
Pokud s tím nesouhlasíte, zakažte ukládání cookies ve svém prohlížeči!