Jak se může v dnešní době ztratit letadlo?

 

Jak se může v dnešní době ztratit letadlo?

Hrstka informací, pořádná porce spekulací i konspiračních teorií a také řada dezinformací. Vyznat se v informačním toku okolo letu malajsijského letadla není vůbec jednoduché. Na jednom českém zpravodajském webu jste se mohli například dočíst, že aby se letadlo vyhnulo radarům, musí letět 1,5 km nad mořem, což je prý u Boeingu 777 velmi obtížné. Nevím, jaký je dosah radarů v oblasti Malajsie, kde přesně se letadlo pohybovalo a už vůbec ne, kolik těch radarů bylo vlastně v provozu, co je však jisté, let 1 500 metrů nad hladinou moře je zcela možný. Bez větších problémů lze letět i 400 nebo 300 metrů nad hladinou moře a to po libovolnou dobu závislou jen na množství paliva.

 

Četl jsem také zajímavou teorii o tom, že s letadlem přistála na nějakém zapomenutém ostrově CIA, která ho na dálku ovládla a použije ho později pro další vykonstruovaný teroristický útok. Autor celou svou teorii zakládal více méně pouze na tom, že je přece zcela vyloučené, aby pilot letadla spáchal sebevraždu tím, že s ním „plácne“ o moře, když vedle něj sedí kolega. Bohužel existují případy. dokládající, že to možné je. Stačí počkat, až kolega odejde vykonat potřebu, zamknout se v kokpitu a dál už si to asi dokážete představit sami.

 

Podle dostupných a více méně potvrzených informací musel letadlo ovládat někdo, kdo dobře věděl, co dělá. Nabízí se pak jen dvě vysvětlení: letadlo se zřítilo nebo někde přistálo. Objevily se už teorie o tom, že mělo dosednout například v Pákistánu apod. Pokud však přijmeme možnost, že se zřítilo, pak se nabízí další série otázek: spadlo po nějakém incidentu na palubě, záměrně nebo mu došlo palivo? Poslední dvě možnosti nedávají příliš smysl. Proč budete unášet letadlo, abyste se pak zřítili kvůli nedostatku paliva nebo ho poslali k zemi na jiném místě? Samozřejmě je ve hře ještě stále i technická závada, ačkoliv mnoho indicií ukazuje spíše na únos.

 

Jak nechat zmizet letadlo

Letadlo může zmizet mnohem snadněji, než se na první pohled zdá, zvláště když letí nad mořem. Polohu letadla lze určit dvěma základními způsoby: primárním a sekundárním radarem.

 

Primární radar funguje na dobře známém principu. Vyšle se svazek, který se od letadla odrazí a vrátí zpět. Pokud změříme čas od vyslání a návratu svazku, máme určenou pozici letadla.

 

Sekundární radar alias SSR (secondary surveillance radar) funguje na principu přijímače a vysílače. Asi vás nepřekvapí, že jeho kořeny leží v armádě a to nikoliv kvůli určení pozice letadla ale především pro rozlišení vlastního letadla od toho nepřátelského.

 

Nejmodernějším systémem je ADS-B (Automatické závislé přehledové vysílání) posílající informace v obou směrech. Řízení letového provozu od letadla dostává informace o jeho přesné pozici (díky GPS), výšce, rychlosti, volacím znaku apod. Přenos dat ale může probíhat také opačným směrem, takže skrz část systému dostává pilot informace o leteckém provozu ve svém okolí, terénu, počasí apod. V příštích letech by měly mít tento systém všechny větší letadla, která se budou chtít pohybovat ve vzdušném prostoru Evropy nebo USA.

 

Podobné systémy dokáží také částečně nahradit komunikaci mezi letadlem a řízením letového provozu a to zvláště v krizových situacích. Pilot během několika sekund zadá příslušný kód na klávesnici a řízení letového provozu ihned ví, že se něco děje. Kód 7700 značí stav nouze, 7500 je zkratkou pro protiprávní jednání (například únos).

 

Přijímat údaje z ADS-B může prakticky každý, kdo má potřebný program a přijímač. Dokonce by mělo jít předělat na přijímač ADS-B velmi snadno určitý typ DVB-T tunerů pro příjem digitálního pozemního vysílání, který vypadá jako flash disk a zapojuje se přes USB do PC.

 

Díky podobným nadšeneckým přijímačům existují mapy, kde můžete sledovat aktuální letový provoz ve velké části světa. Asi nejlepší je www.flightradar24.com, kde po kliknutí na letadlo uvidíte nejen jeho telemetrické údaje ale také dráhu letu, volací znak a odkud kam letí.

 

Letecký provoz nad ČR, zdroj: flightradar24.com

 

Někdo na palubě MH370 musel sekundární radar vypnout. To však neznamená, že letadlo přestalo v tento okamžik jakkoliv komunikovat se zemí.

 

Na palubě letadla je rovněž ACARS, což je systém vysílající údaje o letadlu a to automaticky nebo manuálně.

 

ACARS můžeme přirovnat k SMS zprávám. Jako kdybyste manželce cestou z práce poslal dotaz, co máte koupit v obchodě a současně váš mobil sám poslal informaci, že vám ujel vlak a přijedete později.

 

Přes ACARS se obvykle komunikuje manuálně nebo automaticky s provozovatelem letadla, lidmi z údržby apod.

 

Během letu MH370 byly vyslány dva balíčky dat a to během startu a při stoupání (následně někdo systém zřejmě vypnul). Pak už žádná data nedorazila, pouze pohotovostní signály (pingy), ze kterých vyplývá, že letadlo letělo nejméně 7,5 hodin od startu a že se patrně (s ohledem na data z družice Inmarsat) pohybovalo některým ze dvou koridorů – ve směru na Kazachstán nebo směrem na jih někam do oblasti západně od Austrálie. Právě tam našly družice velké předměty, které by mohly být troskami letadla.

 

Další příspěvky autora: PK

---

Články ve stejných kategoriích:

Letadla   Katastrofy