Nejen dinosauři museli zřejmě čelit ohromné srážce s kosmickým projektilem. Před 3 miliardami let se naše Země srazila s ještě daleko větším tělesem a následky byly jen těžko představitelné.
Dopad obřího asteroidu nebo jádra komety je něco, co vám dokáže pořádně pokazit den. Nejdříve velmi silné zemětřesení (schovejte si do zálohy desítku nebo jedenáctku na Richterově stupnici), pak vás zasypou hromady prachu a balvanů a smete stovky metrů velká vlna cunami. Nejhorší na tom je, že žádné místo na planetě nebude dostatečně vhodné k přesunu. Miliardy tun prachu zastíní Slunce a nastane roky trvající zima.
Podobný scénář zřejmě před 65 miliony lety vyhubil dinosaury, ačkoliv příčiny masového vymírání na konci druhohor jsou dodnes předmětem vášnivých diskusí.
Nejpopulárnější teorie říká, že do oblasti dnešního Mexického zálivu dopadl asteroid (nebo podle nejnovější teorie mexických vědců jádro komety) o průměru asi 12 km a rychlosti 20 km/s. Na místě impaktu vznikl kráter o průměru asi 150 km a hloubce 1,5 km.
Dnes už tam samozřejmě žádný kráter nenajdete, je spolehlivě uklizen pod tlustou vrstvou sedimentů. Za jeho objevem stála velká náhoda. V roce 1978 geofyzik Glen Penfield procházel měření, která provedl na Yucatánu pro mexickou státní naftařskou společnost PEMEX (PEtróleos MEXicanos) za účelem hledání ropy. Penfield si povšiml v geofyzikálních měřeních zvláštního šumu, jenž naznačoval přítomnost velkého oblouku pod vrstvou sedimentů. V archívu následně dohledal další měření už z 60. let, potvrzující jeho podezření na ukrytý impaktní kráter. Své závěry si ale musel nechat pro sebe, neboť na informace bylo z komerčních důvodů uvaleno informační embargo. Svět se o existenci kráteru dozvěděl až o tři roky později, kdy ho na mezinárodní konferenci ohlásil zaměstnanec PEMEXU Antonio Camargo.
Kráter, který se dnes nachází částečně na pevnině a částečně v Mexickém zálivu dostal název Chicxulub podle vesnice nad jeho přibližným středem.
Ještě daleko větší katastrofa?
Zkusme se podívat ještě mnohem hlouběji do geologické historie naší planety. V období před zhruba 3,8 až 4,1 miliardami let čelila Země i další tělesa ve vnitřních částech Sluneční soustavy pozdnímu těžkému bombardování. Planetární systém byl stále plný zbytků po vzniku planet a ty se velmi často srážely nejen s naší planetou. Podle odhadů mohlo během této éry vzniknout na 22 tisíc kráterů o průměru větším než 20 km, 40 o průměru nad 1 000 km a několik o průměru dokonce až 5 000 km!
Po této bouřlivé fázi se situace uklidnila. Nacházíme se v období zvaném Paleoarchaikum, ze kterého pochází první známé bakterie. Naše planeta byla v té době k nepoznání. Teplota na povrchu byla daleko větší, atmosféra měla zcela jiné složení, ve kterém převažoval oxid uhličitý a dusík, prach a vodní pára. Kyslík byste hledali jen marně, dodaly ho až později živé organismy.
Srovnání kráteru Chicxulub a toho z období před 3,2 miliardami let a velikostí objektů, které je vyhloubily.
Podle nové studie došlo před 3,2 miliardami let k dopadu asteroidu, který byl mnohem větší než ten z konce druhohor. Objekt měl průměr přibližně 37 km a vyhloubil kráter o průměru 500 km. Vědci našli stopy kráteru v Jižní Africe poblíž města Barberton.
Titulní obrázek: slavný kráter v Arizoně má průměr „jen“ 1,2 km.
Zdroj: http://www.universetoday.com/111103/asteroid-that-dwarfed-dinosaur-killer-punched-earth-3-billion-years-ago-study-says/
Další příspěvky autora: exoplanety.cz
Články ve stejných kategoriích:
COPYRIGHT © B.I.B. - Beach Internet Business spol. s r.o.
PRG | CS | EU | Kopírování zakázáno!
Nepoužíváme cookies. Ale služby třetích stran ano (Google, Seznam, Facebook, TopList).
Pokud s tím nesouhlasíte, zakažte ukládání cookies ve svém prohlížeči!