Konec nejhledanějšího teroristy světa, kterého americký výsadek usmrtil v noci z 1. na 2. května roku 2011, symbolicky korunoval dílo. Jak by tím měl být zmatek kolem slavného mudžáhida završen.
Američané ho zabili, hodili jeho tělo do hlubin oceánu a utřeli si ruce s vítězným úsměvem: hotovo! Happy end. Hotovo ovšem není. Usáma bin Ládin zůstává jednou velkou záhadou a mnoho lidí v jeho smrt nevěří. Také neodpovídá stylu amerických tajných služeb pohřbívat něčí tělo ve vlnách moře. (Leckdo si asi vybaví filmovou sci-fi Zdrojový kód.) Málokterá osoba posledních desetiletí je spojena s tolika legendami, mýty, nejasnostmi a spekulacemi jako rodák ze Saúdské Arábie.
Život a boj Usámy bin Ládin - oficiální verze
Usáma bin Ládin (1957-2011) se narodil v prominentní saúdskoarabské rodiny bin Ládinů a byl jedním ze zakladatelů islámské protiizraelské a protiamerické teroristické organizace Al Káida. Americké úřady ho obvinily z útoků na velvyslanectví USA v Dar es Sallamu a v Nairobi ze 7. srpna 1998, při kterých zahynulo více než 200 lidí. Byl dále podezírán z podílu na mnoha dalších útocích po celém světě, proslavil se spojením s útoky v New Yorku v roce 2001.
V prvním rozhovoru pro pákistánské noviny z 28. září 2001 Usáma bin Ládin popřel, že by byl účastník útoků i to, že by o nich věděl. Později byly zveřejněny nahrávky, na kterých se k podílu na útocích víceméně přiznal. Za útoky z 11. září sice nebyl nikdy oficiálně obviněn, ty ale přesto posloužily americkému prezidentu Bushovi jako záminka k invazi do Afghánistánu, který je dodnes okupován spojeneckými vojsky.
Sovětský Afghánistán
V roce 1986 bin Ládin založil na afghánském území nedaleko pákistánských hranic výcvikový tábor nazvaný Masadda, kde byli soustředěni muslimští bojovníci z mnoha arabských zemí, aby bojovali proti tehdejší sovětské okupaci. V roce 1988 založil v Afghánistánu vlastní centrálu Al Káida, (základna), která se stala postupně koordinačním centrem bin Ládinových teroristických aktivit rozšířených do celého světa. Mudžahedíny bojující proti sovětské okupaci podporovala v rámci operace Cyklon americká CIA. Zřejmě zde vznikly pozdější teorie, že bin Ládin byl agentem CIA.
Zbigniew Brezinski, muž prezidenta Cartera z NSA, na návštěvě "jeho hocha" ve výcvikovém středisku v Pákistánu. Publikováno v magazínu Stern.
Návrat do Saúdské Arábie
V roce 1989 se bin Ládin vrátil do Saúdské Arábie. Po přepadení Kuvajtu Irákem v roce 1990 bin Ládin navrhl Saúdské Arábii vytvoření dobrovolnické armády na její obranu. Saúdská vláda to však odmítla. Usáma a jeho přívrženci byli údajně šokováni souhlasem vlády v Rijádu s rozmístěním amerických vojsk v zemi a začali zpochybňovat legitimitu saúdskoarabské královské rodiny jako strážců muslimských svatých měst. V roce 1991 byl bin Ládin ze Saúdské Arábie vypovězen. Přesunul se do Súdánu, kde podporoval místní islámskou vládu. Al Káida začala navazovat těsnou spolupráci s řadou uskupení islámských fundamentalistů.
Aktivity do 11. září 2001
Od počátku konfliktu v bývalé Jugoslávii se Al Káida zapojila i do těchto bojů nejprve na straně bosenských sil, později cvičila a vyzbrojovala část jednotek Kosovské osvobozenecké armády v Kosovu a Národní osvobozenecké armády v Makedonii. Al Káida je podezřelá mimo jiných útoků také z výbuchu bomby v podzemní garáži WTC v New Yorku.
V roce 1996 Usáma bin Ládin vydal krátký manifest, ve kterém vyhlásil válku Spojeným státům. V prohlášení protknutém náboženskou rétorikou vyzývá muslimy, aby bojovali proti "sionisticko-křižácké alianci" Izraele a USA.
Útoky na velvyslanectví USA v Das es Sallamu a Nairobi ze 7. srpna 1998 si vyžádaly přinejmenším 200 mrtvých a 1000 zraněných. Většina obětí byla z řad místních obyvatel. Bin Ládin byl před soudem v New Yorku obžalován z šesti hrdelních zločinů v souvislosti s těmito útoky. Jako organizátor a zaštiťovatel celé akce se dostal do seznamu nejhledanějších zločinců vedeného FBI.
Po útocích na svá velvyslanectví zaútočily USA raketami na údajnou základnu Al Káida v Afghánistánu a na farmaceutickou továrnu v Súdánu, která podle americké vlády vyráběla chemické zbraně. Vláda v Chartúmu pod americkým tlakem Usámu vypověděla a ten poté nalezl útočiště v Afghánistánu. V roce 2000 došlo v Jemenu k sebevražednému útoku na raketový torpédoborec USS Cole. Tento útok způsobil smrt 17 námořníků. Za útok bylo odsouzeno několik členů Al Káidy, mezi nimi organizátor Jamal al-Badawi. Ten byl v roce 2004 odsouzen k trestu smrti, který mu byl změněn na 10 let vězení. Al Badawi dvakrát utekl z vězení a v současnosti jeho na útěku.
Nicméně podle oficiálního vyjádření FBI nikdy „nebyly nalezeny přímé důkazy spojující bin Ládina s útoky z 11. září 2001“. Což mnoho konspiračních teoretiků pokládá za důkaz, že americká vláda bin Ládina do akce zapletla jen z politických důvodů a bez věrohodných důkazů.
V průběhu přelomu září a října 2001 Spojené státy žádaly po afghánském hnutí Tálibán vydání bin Ládina. Dne 28. září byl zveřejněn rozhovor s Usámou bin Ládinem, ve kterém prohlásil, že do útoků z 11. září nebyl zapleten. Po neúspěšných jednáních USA spolu s vojsky tzv. Severní koalice (resp. mezinárodně uznávané afgánské vlády) na Taliban zaútočily (nejdříve vzdušnými nálety, až poté i pozemními vojsky). Tálibán v té době žádal, aby nálety ustaly a 14. října 2001 změnil své stanovisko a byl ochotný započít jednání o vydání Bin Ládina, což ale George W. Bush odmítl. Severní koalice následně tamní režim Talibánu vytlačila z hlavního města a většiny území země s výjimkou horských a pohraničních oblastí.
Oficiální důvody útoku USA na Irák
Skutečné příčiny války (poté, co se tvrzení o zbraních hromadného ničení v rukou iráckého režimu a jeho údajné podpoře Al Káidě neprokázala jako pravdivá, stejně jako průběh americké okupace, zůstávají předmětem sporu. Ius ad bellum (právo na spravedlivou válku) nebyl naplněn. (Wikipedia)
Oficiální důvod útoku USA na Afghánistán
Bushova administrativa nevyhlásila válku a označila jednotky Talibanu za podporovatele teroristů, kteří nejsou pod ochranou Ženevské konvence. Zaútočila na ně na základě souhlasu Kongresu, který 14. září 2001 povolil použití vojenské síly proti teroristům odpovědným za útoky z 11. září 2001. Američtí právníci útok a okupaci Afghánistánu obhajují s tím, že šlo a jde o akt sebeobrany podle Charty OSN. Toto právní zdůvodnění je vystaveno kritice s tím, že bombardování a invaze na území cizího státu není legitimní podle Charty OSN, protože útoky z 11. září 2001 nebyly „ozbrojené útoky“ vedené jiným státem, ale spíše průnikem skupin jednotlivců nebo nestátních aktérů a tito útočníci nebyli spojeni s Afghánistánem. Rada bezpečnosti OSN neautorizovala vojenskou operaci Trvalá svoboda vedenou USA na území Afghánistánu. (Wikipedia)
Smrt Usámy bin Ládina - oficiální verze
Americké úřady oznámily, že Usáma bin Ládin byl zabit v pákistánském městě Abbottabád ve svém sídle 2. května 2011 během vojenské operace provedené americkou speciální jednotkou SEAL a CIA. Akci osobně nařídil americký prezident Barack Obama. Tělo bylo brzy poté pohřbeno v moři. Islámská organizace Al Káida potvrdila 6. května, že bin Ládin byl opravdu zabit. Američané oznámili, že bin Ládin byl předem identifikován na základě DNA, kterou srovnali s DNA jeho sestry, která zemřela v roce 2000 v USA, teprve potom byl vydán rozkaz zahájit operaci s cílem ho zajmout nebo zabít.
Oslavy smrti Usámy bin Ládina
Usámova rodina
Usáma žil údajně se svou rodinou několik let nedaleko základny pákistánské armády, což vyvolalo pochybnosti, zda Pákistánci o jeho skrýši skutečně nevěděli. V jeho sídle s ním žily tři manželky (Amal, Chairjach a Siham Sabár) a devět dětí. Manželky zatkla a uvěznila po útoku Američanů pákistánská rozvědka. Islámábád prý trojici vdov podezříval, že zatajují informace.
Konspirační teorie
Zvláštní pozornost autorů konspiračních teorií vzbudila - mimo záhadné smrti - také účast bin Ládina na útocích proti Americe 11. září. 9/11 je natolik podezřelá záležitost, zavánějící inside jobem, že účast bin Ládina je sporná. Už proto, že americká zpravodajská služby ani FBI nepřinesly žádné reálné důkazy, které by obstály před soudem. Kdyby tomu tak bylo, FBI by důkaz rozhlásila do celého světa. Tak se však nestalo. Usáma bin Ládin byl hledán FBI za útoky na ambasády v Africe a americký torpédoborec, za což byl také odsouzen v nepřítomnosti na území USA. Za důkaz jeho viny a podílu na organizování 11. září se pokládají prakticky jen jeho různá prohlášení na videích, která bin Ládin zveřejnil, resp. byla nalezena Američany.
Přihlásit se verbálně k nějakému zločinu ještě není důkazem, který obstojí před hodnověrným soudem. Mohlo jít o osobní propagandu, která se odchylovala od reality – bin Ládin byl opravdu islámský fanatik - , mohlo jít o podvrhy vyprodukované zpravodajskými službami. Poptávka ze strany Bushovy vlády, aby byl nalezen důvod k útoku na Irák a Afghánistán, byla svého času krajně nápadná. Byl to politicky nutný předpoklad k prosazení mezinárodního souhlasu RB OSN a získání spojenců z NATO k válečným operacím.
Některé zdroje a teoretici poukazují na kontakty bin Ládina se CIA, nemluvě o podivně úzkých obchodních vazbách rodin Bushů a bin Ládinů. Bývalý kubánský vůdce Fidel Castro řekl v roce 2010, že bin Ládin je agentem placeným CIA, který se objevil vždy, když někdejší americký prezident George W. Bush potřeboval vyděsit svět. Castro se přitom odvolal na dokumenty Wikileaks.
Investigativní novinář Daniel Estulin prohlásil, že bin Ládina mohla veřejnost slyšet naposledy v roce 2001, krátce po útocích na mrakodrapy Světového obchodního centra, poté ho prý nahradil "špatný herec".
Podivné vazby Bushů a bin Ládinů
Životní běh George W. Bushe shrnul režisér, producent a spisovatel Michael Moore ve svém dokumentu Fahrenheit 9/11 takto: Někdy v době, kdy byl jeho otec šéfem CIA, rozjel v Texasu svůj první podnik - ropnou společnost Arbusto, které se úspěšně dařilo vrtat do země samé suché díry. Investoval do něj finanční poradce rodiny bin Ládinů v Texasu a jeho dávný přítel James Bart. Bush přivedl Arbusto ke krachu, stejně jako každou jinou firmu, ve které se kdy angažoval. Nakonec ale jeho společnost Spektrum 7 koupila firma Harken Energy, která byla financována ze saúdských petrodolarů, a Bush dostal křeslo v její správní radě. V té době už byl otec George W. prezidentem USA. Po krachu Harken Energy dostal GWB nové místo, a to ve společnosti vlastněné skupinou Carlyle, nadnárodním spletencem, který investuje do telekomunikací, zdravotnictví nebo zbrojního průmyslu. Kruh se tak uzavřel - pro firmu Carlyle, kterou financovali mimo jiné i bin Ládinové, totiž už pracoval i Bush senior.
Po 11. září 2001 Spojené státy zvýšily investice do zbrojařského průmyslu a bin Ládinové - spolu s Bushovými - z toho měli zisk. Carlyle, respektive její zbrojní divize United Defense, byla jedenáctým největším dodavatelem americké armády a vyrábí mimo jiné obrněné transportéry Bradley. Válka v Iráku, kterou George W. Bush zahájil v roce 2003, její profit jen navýšila.
Prohlášení bin Ládina po 11. září 2001
Pochybnosti
V prosinci roku 2007 bývalý italský prezident Francesco Cossiga řekl v rozhovor pro Corriere Della Sera, že kazeta, v níž se Usáma bin Ládin přiznává k útokům 11. září 2001, byla vytvořena v milánských studiích Mediaset.
Usáma bin Ládin byl údajně 4. července 2001 ošetřen v Dubaji v americké nemocnici, kde ho kontaktoval místní šéf CIA. Také jiné ošetření v nemocnici v Pákistánu naznačuje, že nebyl hledaným zločincem, jinak by ho tajné služby zatkly.
Bývalá tlumočnice FBI Sibel Edmonsová udělala mnoho znepokojivých prohlášení o 11. září. Americké úřady podle ní kryly celou organizační vrstvu Al-Kaidy. Vypověděla například, že již v dubnu 2001 byly dostupné informace, že Usáma bin Ládin plánuje velkou teroristickou akci v USA, útoky na velká města s pomocí unesených letadel. Její informace nebyly zahrnuty do zprávy vyšetřovací komise. Edmonsová obvinila v médiích tajné služby z obstrukcí ve věci zastavení připravovaných teroristických akcí. A prohlásila, že spolupachatelé teroristů, kteří jim připravovali akce, jsou stále na svobodě.
Kanadský ekonom Michel Chossudovsky napsal článek Pravda skrytá za 9/11: Kdo je Usáma bin Ládin. Chossudovsky byl pravděpodobně vůbec první, který zpochybňoval Bushovo tvrení, že bin Laden je zodpovědný za útoky na Světové obchodní centrum a na Pentagon. napsal také knihu America's „War on Terrorism“
Pochybnosti o smrti
Informace o bin Ládinově konci jsou zmatené a navzájem si protiřečí. Některé teorie uvádějí, že bin Ládin byl 1. května 2011 už roky mrtvý, jiné, že dále žije. Přispělo k tomu to, že americké úřady nezveřejnily foto zabitého a také výpadek v přenosu během vojenské akce v Pákistánu. Jakási fotka mrtvého bin Ládina se objevila, ale brzy byla označena za podvrh. 4. května 2011Obamova vláda oznámila, že fotku nezveřejní, aby neprovokovala muslimy. Také údajné pohřbení ostatků do moře, které USA oznámily, podpořilo nedůvěru.
Hodně Pákistánců pochybuje, zda bin Ládin vůbec žil v Abbottabádu. Nikdo ho tam prý neviděl. Jeden z místních usedlíků, který žije nedaleko údajného bin Ládinova úkrytu a jeho dům má okna směrem k místu, kde mělo dojít k vojenské akci, řekl: „Nikdo tomu nevěří. Nikdy jsme tu v okolí neviděli žádné Araby. Bin Ládin tu nebyl.“
Někteří pákistánští úředníci šíří pověsti, že na místě vůbec nedošlo k boji, američtí vojáci prý zajali bin Ládina živého, popravili ho mimo areál před jeho 12letou dcerou a odvezli tělo v helikoptéře. Hamid Gul, někdejší šéf pákistánské zpravodajské služby, řekl CNN, že podle jeho názoru bin Ládin zemřel před mnoha lety a americká historka o jeho smrti je mystifikace a byla určena k tomu, aby podpořila Obamovu šanci na vítězství ve volbách.
Některé teorie předpokládají, že bin Ládin byl zabit již v horách Tora Bora v roce 2001. Některé pracují s verzí, že Američané smrt teroristy let tajili kvůli svatbě prince Williama.Některým skeptikům připadá podivné, že bin Ládin měl zemřít na den přesně 8 let po prohlášení G.W.Bushe, že „mise“ v Iráku a Afghánistánu byla splněna.
Potvrzení smrti
Je však velmi pravděpodobné, že Usáma bin Ládin byl skutečně zabit v Abbottabádu, existují na to totiž hodnověrní svědci: jeho tři ženy a děti, které byly na místě. Lze dále předpokládat, že Pákistánci, kteří je vyslýchali, by prozradili lživost americké verze – jako muslimové Američany určitě nemilují. Vdovy po bin Ládinovy zatkla pákistánská zpravodajská služba po incidentu v Abbottabádu.
To, že Usáma bin Ládin byl opravdu zabit, potvrdila několik dnů po akci sama Al Káida, která nemá žádné zvláštní důvody Američanům přitakat. "My (jemenská Al Káida) jsme zprávu o bin Ládinově smrti přijali s radostí, věděli jsme, že jeho cílem bylo zemřít jako mučedník rukou Američanů," řekl šajch Rašíd Mohammed Saíd Ismaíl, jeden z vůdců jemenské al-Káidy, který bin Ládina dobře znal a dohodil mu jeho pátou manželku.
Smrt vojáků nasazených v akci v Abbotabádu
V srpnu 2011 Američané oznámili, že v Afghánistánu povstalci sestřelili vojenskou helikoptéru, přičemž zahynulo 25 vojáků patřících k jednotce SEAL. Někteří z nich patřili k Teamu Six, který provedl atentát na bin Ládina, uvedly anonymní armádní zdroje s tím, že rodiny vojáků by byly mohly být identifikovány, kdyby byly přineseny detailní informace. Úřady nepotvrdily ani nevyvrátily, že se jednalo o muže, kteří zasahovali v Pákistánu.
Podezření
Brzká smrt vojáku z komanda Six vzbudila vzápětí další podezření, zda někdo nezametá stopy a neumlčuje svědky zásahu v Abbottabádu.
zdroje: http://en.wikipedia.org/wiki/Osama http://cs.wikipedia.org/wiki/Bin_L%C3%A1din http://www.foxnews.com/world/2011/08/06/afghan-president-31-americans-killed-in-helicopter-crash/#ixzz1nsLnF9wA http://www.guardian.co.uk/world/2011/may/05/osama-bin-laden-conspiracy-theories
Další příspěvky autora: heartblue
Články ve stejných kategoriích:
Konspirační teorie USA Usáma Bin Ládin 11.září 2001 Největší konspirační teorie
COPYRIGHT © B.I.B. - Beach Internet Business spol. s r.o.
PRG | CS | EU | Kopírování zakázáno!
Nepoužíváme cookies. Ale služby třetích stran ano (Google, Seznam, Facebook, TopList).
Pokud s tím nesouhlasíte, zakažte ukládání cookies ve svém prohlížeči!