internetWEEK.cz menu TOPlist

Velké konspirační teorie: Atentát na J. F. Kennedyho

Velké konspirační teorie: Atentát na J. F. Kennedyho

Nejoblíbenější americký preziden byl zastřelen. Přestože byl údajný atentátník Lee Harvey Oswald brzy dopaden, osudný pátek je zahalen kouřovou clonou...

 

Velké konspirační teorie: Atentát na J. F. Kennedyho

Atentát na amerického prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho byl spáchán v pátek 22. listopadu 1963 v texaském městě Dallas v 12.30 místního času. Kennedy byl smrtelně zasažen střelbou, když při kampani pro prezidentské volby projížděl ulicemi Dallasu v otevřeném voze. Přestože byl údajný atentátník Lee Harvey Oswald brzy dopaden (a vzápětí zavražděn), s postupem času rostlo podezření, že za atentátem je rozsáhlé spiknutí mířící do státních sfér. Kouřová clona, která začala zakrývat reálné události z osudného pátku a dnů následujících, jakoby se dodnes zcela nevytratila. Pojmy jako „magická kulka“, podivná úmrtí svědků, kteří mohli sdělit zajímavé informace lišící se od oficiální verze jednoho střelce, a další indicie způsobily vznik nejrůznějších spekulací a konspiračních teorií. Závažná podezření hraničící s jistotou trvají dodnes.

 

Zapruderův film

Jedno obvinění potvrzující, že všechno bylo jinak, se objevilo roku 2011 a vyslovila je osoba mrtvému prezidentovi nejbližší – jeho manželka Jacqueline. „Jackie“ Kennedyová sice zemřela již v roce 1994, ale její podezření bylo zaznamenáno na magnetofonové pásky ještě v roce 1963. Vdova si přála, aby její výpověď byla zveřejněna až 50 let po její smrti. (Možná tak chtěla chránit své děti.) Podle Kennedyové „stál za vraždou“ sám viceprezident Johnson a „klika jižanských magnátů“. Média to uvedla 8. srpna v souvislosti s chystaným publikováním nahrávek televizí ABC. Oswald byl podle Kennedyové jen nastrčenou figurkou. Vdova po prezidentovi informovala o spiknutí bývalého Kennedyho poradce, historika Arthura M. Schlesingera, který rozhovor zaznamenal na magnetofonové pásky. Schlesinger byl označován za „dvorního historika“ JFK a napsal o něm dvě knihy.

 

Kolem atentátu se dodnes vynořují nové doplňující informace. Například ani ne před měsícem vydal český deník Blesk zprávu: „Konec konspiračním teoriím: vrah byl jeden“. Zjistil to prý tým expertů vedený historikem Maxem Hollandem při digitalizaci amatérských snímků ze dne atentátu. Jeden z nich dokonce zachytil stín postavy, který se pohybuje v okně šestého patra Texaského skladu knih, - prý sám Oswald těsně po výstřelu. Článek byl zveřejněn v souvislosti s premiérou filmového dokumentu s názvem JFK: Ztracená kulka na National Geographic Channel.

 

Tvrzení autorů článku v Blesku působí v kontextu všech informací, které jsou k atentátu nashromážděny od roku 1963, komicky. I kdyby střílel opravdu jen Lee Harvey Oswald, neznamená to, že nešlo o spiknutí – viz následující text…

 

J. F. Kennedy

 

ATENTÁT

Místo činu: Dealey Plaza, Dallas, USA

 

Dealey Plaza je náměstí parkového charakteru. Nachází se v západní části centra Dallasu a z jihu, východu a severu je ohraničeno více než třicet metrů vysokými budovami. Jednou z nich byla budova Texaského knižního velkoskladu, odkud měl střílet Oswald a kde byla nalezena atentátníkova zbraň. V západní části Dealey Plaza se nachází travnatý pahorek lemovaný betonovou pergolou a z části též dřevěným plotem. Pomyslnou jižní hranici náměstí tvoří trojitý železniční viadukt, pod nímž se ulice Elm, Main a Commerce street spojují v jeden velký silniční tok.

 

KDO JE KDO

Posádka prezidentského vozu

 

John Fitzgerald Kennedy (29. května 1917 – 22. listopadu 1963) byl 35. prezident USA (1961- 1963). Je považován za ikonu amerického liberalismu. Jako jediný prezident v historii USA se hlásil ke katolické církvi. Během jeho vlády proběhla invaze v Zátoce sviní, karibská krize, byla vybudována Berlínská zeď a začaly první střety války ve Vietnamu. Pokračovalo vesmírné soupeření mezi USA a SSSR.

 

Jacqueline „Jackie“ Lee Kennedyová (28. 7. 1929 – 19. 5. 1994), manželka Johna Fitzgeralda Kennedyho a v letech 1961–1963 první dáma USA. Od roku 1952 pracovala jako fotoreportérka a novinářka. Po atentátu se odstěhovala do New Yorku. V roce 1968 se provdala za řeckého multimilionáře Aristotela Onassise. V roce 1994 zemřela na rakovinu lymfatických žláz.

 

John Bowden Connally (1917 - 1993) byl významný americký politik. Zastával úřad guvernéra státu Texas a předtím tajemníka Námořnictva Spojených států za vlády Johna F. Kennedyho a později ministra financí. Při atentátu byl vážně zraněn.

 

Nellie Connallyová, manželka guvernéra Connallyho.

 

Řidičem limuzíny byl agent tajné služby Bill Greer, na místě pro spolujezdce seděl agent Roy Kellerman.

 

Vyšetřovatelé

 

Earl Warren, předseda Nejvyššího soudu USA. Warrenova komise (The President´s Commission on the Assassination of President Kennedy) byla první vyšetřovací komise ustanovená prezidentem Lyndonem B. Johnsonem 29. listopadu 1963, která měla prošetřit okolnosti atentátu na J. F. Kennedyho. Na konci září 1964, po desetiměsíčním vyšetřování, byla zveřejněna závěrečná zpráva Warrenovy komise. Uvádělo se v ní, že nebyla zjištěna žádná spojitost atentátu s domácím či zahraničním spiknutím, ani zapojení žádných jiných osob či skupin do atentátu. Komise dospěla k závěru, že pachatel Oswald jednal sám, a že Jack Ruby Oswalda zabil též „na vlastní pěst“. Komise potvrdila, že byly všechny tři střely vypáleny Lee Harvey Oswaldem z nejvyššího patra budovy skladu knih, která se v okamžiku atentátu nacházela za prezidentskou kolonou.

 

Earl Warren

Atentát sice vyšetřovala Warrenova komise, z dnešního pohledu se ale dá říct, že její závěry stejně záležely pouze na tom, co si bude přát FBI. Tato skupina sedmi lidí (pozn.: groteskní je přítomnost Allena Dullese) během svého "vyšetřování" procházela pouze důkazy, které jí předložilo FBI. Lidé, kteří tvrdili něco jiného, nebyli bráni v potaz, řada svědků dokonce v pozdějších letech vypověděla, že jim FBI vyhrožovala, pokud nepotvrdí oficiální teorii. Přesto se ale pouze tři ze sedmi členů Warrenovy komise ztotožnili s teorií jednoho střelce (byl to její předseda Earl Warren, budoucí prezident USA Gerald Ford a Allen Dulles), ostatní muži prohlásili, že nevěří v teorii předkládanou FBI. Ten nejradikálnější z nich - Hale Boggs - dokonce obvinil celou organizaci a jejího šéfa Hoovera z manipulování s důkazy. Boggs ostře napadl Hoovera v březnu 1971, rok na to zahynul při leteckém neštěstí.

 

Jim Garrison (Earling Carothers Garrison) byl členem americké Demokratické strany a mezi lety 1962 až 1973 působil jako státní návladní v New Orleansu, státě Louisiana. Známým se stal především díky své snaze vyšetřit a objasnit okolnosti atentátu na Johna F. Kennedyho. Garrison se tímto vyšetřováním snažil prokázat své podezření, podle kterého mělo za atentátem stát rozsáhlé spiknutí, do nějž měly být zapojeny i americké federální složky.

 

Jim Garrison

HSCA - Šestnáct let po spáchání atentátu zrevidoval Zvláštní výbor pro vyšetření atentátu Sněmovny reprezentantů (HSCA) závěrečnou zprávu Warrenovy komise a zprávu FBI, ze které zpráva Warrenova komise z velké části vycházela. HSCA vyslovila kritiku obou zpráv, neboť prý dostatečně neprověřily možnost, že byl Oswald článkem spiknutí.

 

Zpráva komise dále konstatovala, že:

  • FBI silně podcenila možnost spiknutí proti Kennedymu. Vyšetřování možnosti spiknutí bylo velmi omezené a dostupné důkazy a zdroje byly v tomto kontextu nedostatečně prověřeny.
  • Warrenova komise také selhala: „Subjekt, kterému měla být věnována největší pozornost během vyšetřování, Oswaldovi, jeho úloze v případu a možnému zapojení do spiknutí, nebyl dostatečně prověřen.“
  • Warrenova komise dostatečně neprošetřila, zda Oswald jednal sám nebo v rámci nějaké skupiny nebo zda nebylo Oswaldovo jednání vyústěním aktivit CIA.

HSCA konstatovala, že Oswald skutečně vypálil tři střely na prezidenta Kennedyho. Podle komise zasáhly prezidenta střely č. 2 a 3. HSCA uvedla domněnku, že v pozadí atentátu bylo spiknutí. Podle HSCA padly během atentátu celkem čtyři výstřely, Oswald měl vystřelit první, druhou a čtvrtou (smrtelná) a neznámá osoba, nacházející se v oblasti travnatého pahorku, měla vystřelit třetí střelu, která Kennedyho minula. Komise HSCA, v jejímž čele stál G. Robert Blakey, své závěry postavila především na průzkumu magnetofonových pásek, na nichž byl nahrán radiový provoz dallaské policie z inkriminovaného dne 22. 11. 1963.

 

Později byl závěr HSCA o 4 výstřelech několikrát zpochybněn experty.

 

OFICIÁLNÍ VERZE

První vyšetřovací komise – Warrenova komise - došla k závěru, že atentát spáchal Lee Harvey Oswald, bývalý příslušník americké námořní pěchoty. Sněmovní komise navíc konstatovala, že vražda byla výsledkem „rozsáhlého spiknutí“. Povaha tohoto spiknutí ovšem nebyla vyjasněna a existuje pouze řada podezření. V pozadí atentátu mohl stát například kubánský režim Fidela Castra, sovětská tajná služba KGB, kubánské komunity na území USA, mafie a další. Podezření se nevyhnulo ani složkám americké vlády jako FBI, CIA, a dokonce ani viceprezidentovi L. B. Johnsonovi, který ve shodě s ústavou po Kennedyho smrti převzal úřad hlavy státu. Pravděpodobný střelec Oswald se k ničemu nepřiznal a byl zavražděn dva dny po zadržení.

 

Chvíli před 12.30 místního času vjela prezidentská limuzína na náměstí Dealey Plaza a pomalu se blížila k Texaskému knižnímu velkoskladu. Vůz byl doprovázen kolonou automobilů a policisty na motocyklech. Lidé hustě lemující na chodnících vozovku byli vzdáleni od kolony jen několik metrů. Řidič prezidentské šestimístné limuzíny a jeho spolujezdec byli agenty tajné služby, za ním seděl guvernér s manželkou a na posledním dvojsedadle americký prezident s chotí. Vůz byl otevřený a prezident otočený doprava se usmíval na lidi.

 

Nellie Connallyová, manželka guvernéra se otočila ke Kennedymu a řekla: „Pane prezidente, rozhodně nemůžete říct, že Vás Dallas nemiluje“. Když limuzína projela kolem budovy knižního velkoskladu a začala vjíždět do ulice Elm street, kdosi na vůz zahájil palbu. Většina svědků uváděla, že padly celkem tři výstřely. V případě první střely, která Kennedyho nezasáhla, bylo podle výpovědí lidí z davu velmi těžké určit směr, ze kterého byla vypálena, a mnoho svědků později uvedlo, že první výstřel považovali za ohňostroj nebo za ránu z výfuku staršího automobilu. Prezident a guvernér se hned po prvním výstřelu začali zmateně ohlížet kolem sebe. Connally poznal, že se jedná o zvuk pušky a vykřikl: „Ó, ne, ne, ne!“. Otočil se doprava a poté za sebe, aby se podíval na prezidenta sedícího za ním.

 

Ve chvíli, kdy prezident mával davům po své pravici, mu vnikla kulka do vrchní části zad, prošla jeho krkem a vyšla ven jícnem. Poté zvedl ruce, chytil si krk a kácel se nejprve dopředu a následně doleva, zatímco ho jeho manželka Jacqueline v šoku objímala se slovy: „Ale ne, můj bože, zastřelili mi manžela, miluji tě, Jacku“. Agent Kellerman prý v tu chvíli zaslechl Kennedyho zachroptět větu: „Můj Bože, trefili mě.“ Guvernéra podle „teorie jedné kulky“ zasáhla stejný projektil jako prezidenta, projel mu zády, hrudníkem, pravým zápěstím a levým stehnem. Guvernér vykřikl: „Můj Bože, oni nás všechny zabijí!“ Třetí střela vyšla ve chvíli, kdy prezidentská limuzína míjela betonový plot zahrady Johna Neely Bryana. Rozbila pravou část Kennedyho hlavy, ze které vytrhla kus tkáně o velikosti lidské pěsti. Kapota kufru limuzíny a jeden z policistů na motocyklu jedoucích jako doprovod za autem byli v tu chvíli potřísněni krví a částmi mozkové tkáně.

 

Prezidentskou limuzínu následovalo doprovodné auto, na jehož levé boční stojací plošině stál tajný agent Clint Hill. Okamžik poté, co byl prezident zasažen první střelou, seskočil Hill z auta a rozběhl se k limuzíně, jejíž řidič Bill Greer zpomalil tak, že ji byl agent mohl doběhnout. Po fatálním zásahu Kennedyho hlavy vylezla paní Kennedyová v šoku na zadní kapotu limuzíny. Hill se domníval, že se snažila sebrat kus odstřelené části Kennedyho lebky a v naprostém šoku křičela: „Zabili mi manžela! Ustřelili mu hlavu!“ Poté rozevřela ruku v bílé rukavičce a vykřikla: „V ruce mám jeho mozek.“ Hillovi se poté konečně podařilo naskočit na kufr limuzíny, strčil paní Kennedyovou zpět na sedadlo a přitiskl se na kapotu auta, které začalo vysokou rychlostí ujíždět směrem k nemocnici Parkland Memorial Hospital.

 

Agent Clinton Hill popsal, co uviděl, takto: „Šedé kusy mozkové tkáně a úlomky lebky byly po limuzíně rozesety jako nějaké děsivé konfety. Podlahu pokrývala kaluž krve. Prezident Kennedy ležel na sedadle zcela nehybný a v jeho hlavě byla zřetelně vidět díra o velikosti lidské pěsti.“

 

Guvernér Connally, který jel s prezidentem, byl též vážně zasažen, ale přežil. Lékaři později uvedli, že mu jeho manželka, která ho po zásahu strhla do svého klína, nevědomky pomohla zatlačit zranění na hrudníku, čímž mohl vzduch proudit do funkční poloviny plic – druhá část plic totiž po zásahu selhala.

 

Posledním zraněným byl svědek atentátu James Tague. Stál ve vzdálenosti asi 80 metrů před místem, kde byl prezident zasažen, a byl lehce zraněn na pravé tváři. Zranění bylo způsobeno odraženou kulkou nebo její částí, která zasáhla obrubník chodníku.

 

ALTERNATIVNÍ VERZE

Alternativní verzi celé události nabídl někdejší státní návladní Jim Garrison, který se postupem času stal značně skeptickým vůči závěrům oficiální zprávy Warrenovy komise. Ve své knize On the Trail of the Assassins (Na stopě vrahům) uvádí, že svůj názor na atentát začal silně měnit na podzim roku 1966, kdy se setkal s vlivným senátorem za stát Louisiana, Russelem Longem, který mu řekl: „Ti chlapi z Warrenovy komise jsou úplně vedle. Nikde na světě byste nenašel člověka, který by byl takto schopen docela sám zastřelit Kennedyho.“

 

Podle alternativní verze mělo být vypáleno 5 až 6 střel dvěma možná i třemi různými střelci.

 

Garrison pochyboval o tom, zda Oswald vůbec na Kennedyho střílel – zastával názor, že se Oswald jednoduše nacházel ve špatnou dobu na špatném místě a mohl být skutečně jen obětním beránkem.

 

Garrison se domníval, že na Kennedyho střílela z budovy knižního velkoskladu zcela jiná osoba. Druhým střelcem měl být neznámý muž ukrytý za dřevěnou palisádou lemující travnatý pahorek a hypoteticky i třetí, střílející z budovy Dal-Tex. Podle několika svědků byl v oblasti kolem travnatého pahorku cítit zápach spáleného střelného prachu, který nemohl přicházet ze šestého patra knižního velkoskladu. A prezidentův vůz se dostal do křížové palby.

 

Průběh střelby podle verze o více střelcích

  • 1. střela nikoho nezasáhla a trefila pouze chodník; vypálena byla buď z Texaského knižního velkoskladu nebo z budovy Dal-Tex, za jejímž vnějším požárním schodištěm mohl být v úrovni druhého patra ukryt jeden z odstřelovačů
  • 2. střela byla vypálena o dvě sekundy později od dřevené palisády a zasáhla Kennedyho do krku, ten se chytá oběma rukama za prostřelený krk,
  • 3. střela silného kalibru, vypálená ze šestého patra skladu knih těsně míjí prezidenta a zasahuje guvernéra Connallyho do zad, proniká jeho hrudníkem a vychází ven v místě jeho pravé prsní bradavky,
  • 4. střela, kolem které panuje nejvíce dohadů a nejasností, měla být opět vypálena z budovy Dal-Tex nacházející se naproti skladu učebnic a údajně způsobila zranění na prezidentových zádech,
  • 5. střela byla vypálena od travnatého pahorku, zasáhla Kennedyho do spánku a vytvořila fatální frakturu lebky, přičemž vytrhla velký kus mozkové tkáně; její náraz prudce pohnul Kennedyho tělem dozadu a poté doleva; mnoho svědků na místě činu bylo přesvědčeno, že střela byla vypálena zpoza dřevěné palisády,
  • 6. střela přišla opět z budovy knižního velkoskladu, zasáhla znovu guvernéra Connallyho do zápěstí a levého stehna.

POCHYBNOSTI

Teorie magické kulky

J. F. Kennedy byl zraněn na krku v dolní třetině krku pod ohryzkem, na zádech vpravo od páteře a na hlavě. Conally utrpěl průstřel hrudníku, kulka zlomila páté žebro, vyšla pod pravou bradavkou, prolétla pravým zápěstím a uvízla v jeho levém stehně. Komise po zjištění, že byl ještě zasažen James Tague, muž stojící u podjezdu, stanovila konečný počet vypálených střel na tři. K závěru přispěl nález tří prázdných nábojnic. Dále se našla kulka na nosítkách, na kterých ležel v nemocnici Conally a která byla kvůli počtu zranění a své podivné dráze později nazvána „magickou“.

 

Ze tří kulek měly tedy dvě zasáhnout posádku a jedna minout cíl. Jedna kulka měla zasáhnout Kennedyho do zad, projít tělem a vyletět přední stranou krku, pokračovat do zad Conallyho a způsobit mu další výše uvedená zranění.

 

Warrenova komise se nejprve domnívala, že šlo o nosítka, na kterých ležel Kennedy, a kulka vypadla z jeho zad během oživovacích pokusů. Zřízenec tvrdil, že kulka vypadla z nosítka, na kterých nebyl ani Conally, ani Kennedy a že těsně předtím kolem prošel muž nepatřící k personálu. Nakonec určila komise jako původ této kulky Conallyho stehno a přiřknula jí sedm zranění Kennedyho a Conallyho. Avšak proti „teorii magické kulky“ svědčí hned několik závažných a komisí opomenutých faktů. Prvním je typ zranění Kennedyho vpředu na krku. Podle ošetřujících lékařů totiž rána na krku měla všechny hlavní znaky rány vstupní, nikoli výstupní, na čemž je teorie založená. Rána byla malá, pravidelného tvaru bez roztrhaných okrajů jako to bývá u rány výstupní. Vzhledem k nutnosti provést tracheotomii však doktoři využili tuto ránu a řez vedli právě skrz ni. Lékaři se domnívali, že kulka uvízla v hrudníku a způsobila podlitinu v horní části pravé plíce.

 

Zapruderův film poukázal na další fakt, a to velmi opožděnou reakci guvernéra na jeho zranění. Podle záběrů guvernér zareagoval nejdříve po dvou sekundách. Kameramanovi se na filmu na chvíli ztratí limuzína za tabulí u silnice a v momentě, kdy se opět objeví, zvedá právě Kennedy ruce ke krku. Conally se zatím otáčí na něj a teprve po chvíli se začne hroutit a spadne do klína své ženě. Toto časové prodlení komise vysvětluje opožděnou reakcí Conallyho. Ten je však přesvědčen, že ho nezasáhla tatáž střela jako Kennedyho, jelikož ucítil ostrou bolest v zádech v momentě, kdy se otáčel zpět do směru jízdy poté, co se podíval dozadu. Kennedyho však nezahlédl, zato paní Conallyová ano.

 

Navzdory svědectví dvou osob jedoucích s prezidentem ve voze Warrenova komise uznala jako jedinou variantu „teorii magické kulky“. Kdyby však připustila, že dvě zranění prezidenta a pět guvernéra způsobilo více než jedna kulka, musel by se zvýšit počet střelců, neboť nebylo v možnostech jak střelné zbraně, tak střelce vypálit více než tři rány v časovém rozmezí menším než 8 sekund. Zapruderův film potvrzuje, že reakce Conallyho na zranění způsobené údajně „magickou kulkou“ a Kennedyho prudký pohyb dozadu způsobený zásahem do hlavy proběhly jen velmi krátce po sobě. Kdyby byl Conally zasažen jinou střelou než tou, která způsobila Kennedyho zranění na krku, jeden střelec by s ručně nabíjenou puškou nestihl takto rychle za sebou vypálit. Pak by se zkrátila doba, za kterou by musel celkem třikrát vystřelit, z osmi na něco málo přes pět sekund. Při následných zkouškách prováděných komisí byl pouze jeden ze tří expertů na střelbu schopen vypálit v tomto časovém limitu.

 

Rekonstrukce: Magická kulka

Lze prokázat, že Oswald byl jen průměrný střelec. Dokazují to výsledky jeho závěrečných zkoušek ve střelbě. Navíc Oswald při zkouškách střílel na nepohyblivý terč a v Dallasu musel atentátník mířit na odjíždějící automobil a poprvé zasáhnout prezidenta v okamžiku, kdy se auto vynořilo zpod stromu zastiňujícím výhled střelce v šestém patře knižního skladu.

 

Zapruderův film

Zapruderův film - zpomaleně

Poslední sekundy života prezidenta Kennedyho byly natočeny na němý 8 mm film v rozsahu 26,6 sekund a zachycují chvíle těsně před, během a těsně po atentátu. Film byl pořízen amatérským kameramanem Abrahamem Zapruderem. Zvětšené výřezy ze Zapruderova filmu byly po atentátu zveřejněny v časopisu Life. Od roku 1975 byly jeho záběry opakovaně vysílány televizí, přičemž mnohdy byl vynechán záběr fatálního zásahu a roztříštění části Kennedyho hlavy. Zapruder nebyl jediným, kdo pořídil záběry atentátu. Na Dealey Plaza bylo v tu chvíli celkem 32 fotografů, resp. kameramanů.

 

Jak vyšetřovala FBI

Už půl hodiny po střelbě měla FBI jasno v tom, kdo střílel na prezidenta. Vyšetřování se v té době teprve rozjíždělo, puška nalezená na místě střelby mohla mít stěží určeného majitele. Tak rychlé určení pachatele bylo podivné. Ještě podivnější je, že kroky k chycení Oswalda vydával šéf FBI J. Edgar Hoover a že Lyndon B. Johnson dvě hodiny po střelbě (v době chycení Oswalda) dallasské policii nařídil, že mají ukončit vyšetřování, protože "chytili svého muže".

 

Z tohoto důvodu a za pomoci CIA a FBI bylo v následujících hodinách propuštěno i několik dalších podezřelých, mezi nimi i dva muži tzv. tramps - tuláci. Podle fotografie je ale později někdo identifikoval a vyšlo najevo, že se jednalo o dva muže ve spojení s CIA. Jeden „tulák“ (E. Howard Hunt) patřil náhodou k hlavním spojkám mezi CIA a mafií během invaze na Kubě. A co víc - byl jeden z prvních, kdo navrhl CIA atentát na Castra, figuroval také v aféře Watergate.

 

Vyšetřování FBI v roce 1979 přezkoumal výbor HSCA, který dospěl k závěru, že:

 

  • FBI dostatečně prošetřila Oswaldovy motivy spáchání atentátu a správně zhodnotila jeho pohnutky záměrně ohrozit národní bezpečnost.
  • FBI vedla řádné a profesionální vyšetřování týkající se spojitosti Oswalda s atentátem.
  • FBI selhala v prošetření možnosti, že by za atentátem na prezidenta mohlo stát spiknutí.
  • FBI dostatečně nesdílela svá zjištění s ostatními vyšetřujícími orgány.
FBI byla navíc podrobena vyšetřování z důvodu možného spojení agenta FBI Jamese Hostyho s osobou Oswalda, v jehož adresáři bylo nalezeno Hostyho jméno. FBI poskytla

 

ATENTÁTNÍK

Lee Harvey Oswald

Lee Harvey Oswald (1939 – 1963) bývalý příslušník námořní pěchoty. Nastoupil k armádě v roce 1956 a absolvoval úspěšně výcvik na odstřelovače. Po ukončení služby v armádě (1959) Oswald, inklinující ke komunismu, emigroval do Sovětského svazu, kde žil až do roku 1962, kdy se vrátil do USA. Byl zadržen v den atentátu a obviněn ze dvou vražd: dallaského policisty J. D. Tippita a později i z atentátu na amerického prezidenta. Oswald odmítl jakoukoliv spojitost s těmito vraždami. Dva dny po zatčení ho zastřelil Jack Ruby.

 

Proti Oswaldovi

Pracoval v Texaském knižním velkoskladu, odkud se střílelo a kde byla nalezena puška, od 16. října 1963 jako brigádník.

 

Pro Oswalda

 

Asi minutu a půl po atentátu byl viděn v malé jídelně ve druhém patře budovy, jak popíjí coca-colu a jí sendvič. Kdyby byl Oswald střelcem, který střílel na Kennedyho z 6. patra, musel by v rozmezí minuty a půl stihnout vypálit tři střely, ukrýt pušku, seběhnout čtyři patra, koupit si v automatu cocacolu a usadit se v jídelně….

 

Prvním policistou, který po atentátu vstoupil do budovy knižního velkoskladu, byl Marion Baker. Do budovy vešel ve 12.32 a ve vstupní hale potkal ředitele Roye Trulyho, kterého se zeptal: „Kde jsou tu schody nebo výtah?“ Truly mu odpověděl: „Já jsem tu vedoucí. Pojďte se mnou strážníku, ukážu vám to.“ Oba poté společně vyběhli po schodech do druhého patra, kde spatřili muže (Oswalda) vycházejícího z kantýny. Baker na něj ihned zavolal: „Pojďte sem!“ Oswald se otočil a šel rovnou k němu. Baker se v tu chvíli zeptal ředitele Trulyho: „Znáte toho muže? Pracuje tady?“ Truly potvrdil, že je Oswald skutečně zaměstnancem velkoskladu a Baker se tedy o něj již dále nezajímal a běžel po schodech až do šestého patra. Policista Baker Warrenově komisi sdělil, že Oswald byl po celou dobu zcela klidný a nejevil žádné známky nervozity a to ani ve chvíli, kdy na něj namířil svou služební zbraň. Oswald opustil budovu ještě před tím, než byl uzavřen policií; byl jediným zaměstnancem, který po atentátu budovu opustil a jeho nadřízený Roy Truly tedy nahlásil pohřešování přítomným příslušníkům dallaské policie. Ve 12.40 Oswald nastoupil do městského linkového autobusu č. 1213 na nedaleké zastávce. Oswald o dva bloky dále požádal řidiče o otevření dveří, aby mohl vystoupit, protože autobus jel pomalu. Poté odjel taxíkem k místu svého bydliště. Do svého bytu přišel přibližně ve 13.00, oblékl si kabát a velmi rychle, téměř v běhu opustil dům a čekal na blízké autobusové zastávce.

 

Vražda policisty Tippita

Zanedlouho byl spatřen v čtvrti Oak Cliff v ulici 10. Avenue, vzdálené cca 1,3 km od místa bydliště. Podle závěrečné zprávy Warrenovy komise jej zde zpozoroval strážník Tippit a promluvil na něj okénkem svého vozu. Jakmile Tippit z vozu vystoupil a chtěl si s ním promluvit, měl Oswald dle oficiální verze vytáhnout revolver a chladnokrevně jej čtyřmi ranami zastřelit.

 

Proti Oswaldovi

Jeden očitý svědek vypověděl, že to byl Oswald, kdo vystřelil na Tippita. A také další svědci identifikovali Oswalda jako muže utíkajícího z místa činu.

 

Pro Oswalda

Jiná svědkyně zpochybnila, že tímto mužem byl doopravdy Oswald. Muž střílející na policistu byl podle ní vysoký a statný, což Oswald nebyl. Další pochybnost vnesl do případu policista Gerald Hill, který vypověděl, že revolver zajištěný u Oswalda měl plnou nábojovou komoru, přičemž na místě činu byly nalezeny pouze dvě vystřelené patrony místo „oficiálních“ čtyř a ráže těchto patron se výrazně lišila od ráže revolveru, který byl u něj zajištěn při zatčení.

 

Po zastřelení policisty Tippita se Oswald schoval před přijíždějícími policejními vozy v blízkém obchodě s obuví a poté bez placení vešel do místního kina. Prodavači z obuvnického obchodu se zdál Oswald podezřelý, sledoval ho proto do kina, kde o svém podezření informoval prodavače vstupenek, který přivolal policii.

 

Policie dorazila na místo během několika minut (cca ve 13.45) a vnikla přímo do sálu, kde mělo zanedlouho začít promítání. Zasahující policista Maurice N. McDonald přistoupil k Oswaldovi sedícímu v přední řadě a vyzval jej, aby se postavil. Oswald řekl: „No, tak to je asi konec“ a když se zdálo, že zvedá ruce na znamení kapitulace, silně policistu McDonalda odstrčil. Potom vytáhl revolver a chtěl střílet, v čemž mu policista zabránil. Během následující noci mu byly sejmuty otisky a sděleno obvinění z vraždy policisty Tippita a prezidenta Johna F. Kennedyho. Oswald odmítl jakoukoli svou spojitost s oběma vraždami a několik minut před svou smrtí sdělil jednomu z reportérů, přítomných v budově Dallaského policejního oddělení, že je jen obětním beránkem policie.

 

Dva dny nato byl Oswald za přítomnosti televizních štábů zastřelen Jackym Rubym.

 

Atentátníkova zbraň

Podle vyšetřovatelů byl JFK zavražděn z pušky Carcano M91/38, nalezenou na místě činu – v budově knižního skladu.

 

Proti Oswaldovi

 

Ráno, v den atentátu, vezl Oswalda do práce jeho kolega Wesley Frazier, který si povšiml, že nese nějaký delší předmět zabalený v papíru. Když se Frazier dotázal, o co se jedná, odpověděl mu Oswald, že s sebou nese tyč na záclony. Policie později tvrdila, že měl v tomto papírovém pouzdře zabalenu právě onu vražednou pušku.

 

Oswaldovi byly po zatčení provedeny parafínové testy rukou a pravé líce, aby bylo potvrzeno, zda skutečně střílel z nalezené zbraně. V případě rukou byly výsledky pozitivní, v případě pravé líce však nikoliv. Z důvodu značné nespolehlivosti těchto testů však Warrenova komise při svém šetření nebrala na jejich výsledky ohled.

 

Pušku Carcano, nalezenou v šestém patře budovy skladu, v březnu 1962 koupil Oswald pod falešným jménem Alek J. Hidell a byla doručena do P.O. Boxu č. 2915 v Dallasu.

 

Pro Oswalda

Puška Carcano měří na délku téměř jeden metr, po rozmontování nejméně 88 cm. Podle svědeckých výpovědí měl Oswaldův balík na délku maximálně 70 centimetrů.

 

Tato výpověď se potvrdila poté, co policie přeměřila místo ve Frazierově autě, na kterém dotyčný balík ležel: mezi sedadlem a dveřmi, o něž byl balík opřen, byla vzdálenost asi 68 cm. Protože Frazier Oswalda nedoprovázel do budovy, neexistoval svědek, který by mohl dosvědčit, že Oswald v den atentátu skutečně vnesl do budovy velkoskladu jakýkoliv předmět, třebas jen připomínající pušku.

 

„Oswaldova“ zbraň byla vybavena jednoduchým zaměřovacím dalekohledem japonské výroby a spolu se značným zpětným rázem, kterým tato karabina trpěla, se jednalo o zbraň schopnou jen pomalé a do jisté míry také nepřesné střelby. Z tohoto důvodu existují značné pochybnosti o tom, zda mohl Oswald touto zbraní třikrát takto rychle a navíc velmi přesně vypálit. Zbraň byla nalezena policisty Seymourem Weitzmanem a Eugenem Boonem zanedlouho po spáchání atentátu. Na podlaze pod oknem byly též nalezeny tři vypálené nábojnice ze zmíněné pušky. Policista J. W. Fritz z oddělení vražd, který byl na místo přivolán, okamžitě nařídil, aby nebylo s žádným nalezeným důkazem manipulováno do té doby, než se vše fotograficky zdokumentuje. Analýzy provedené HSCA potvrdily, že se jedná o zbraň, jež byla použita k atentátu. Bylo prokázáno, že také kulka vytažená z těla guvernéra Connallyho byla vystřelena z nalezené zbraně.

 

Podle zprávy Warrenovy komise byl navíc na pažbě zbraně nalezen částečný otisk Oswaldovy dlaně. Experti z FBI ovšem byli nuceni konstatovat, že byl otisk sňat z místa, kterého by se Oswald mohl dotknout jen při demontáži pušky, nikoli později. To tedy dokazuje pouze skutečnost, že Oswald někdy s puškou manipuloval a v blíže nespecifikované době ji demontoval. Neříká však zcela nic o tom, zda z nalezené pušky střílel či nikoliv.

 

Proti Oswaldovi

Dne 27. května 1982 přišel deník Dallas Morning News s informací, podle níž měl roku 1964 Fidel Castro agentovi FBI sdělit, že se na politické představitele Kuby obrátil Lee H. Oswald s nabídkou zavraždit prezidenta Kennedyho; ke kontaktu mělo dle Castra dojít přibližně dva měsíce před atentátem. Americká televizní stanice ABC News informaci zanedlouho doplnila s tím, že měl někdejší ředitel FBI J. Edgar Hoover vyslat člena Komunistické strany USA Morrise Childse, aby od Castra získal bližší informace týkající se Oswaldovy nabídky.

 

Agent dallaské pobočky FBI James Hosty, který byl v době před atentátem s Childsem v kontaktu, potvrdil, že Childs pod krycím jménem „Solo“ získal informace o Oswaldově napojení na kubánskou ambasádu v Mexico City. Hosty k tomuto uvedl: „Víme, že takzvaný Solo podnikl krátce po atentátu cestu na Kubu a hovořil zde s Castrem. Castro měl Solovi sdělit, že přibližně dva měsíce před atentátem Oswald navštívil kubánskou ambasádu v Mexico City a zde se nabídl, že pro Kubu zabije Kennedyho.“

 

Co ještě zjistil Garrison

Jim Garrison během vyšetřování zjistil, že Oswald v New Orleans navštívil dům, kde se setkávali proticastrovští mafiáni a agenti zpravodajských služeb. V New Orleansu se prý Oswald setkal několik dnů před atentátem také s Jackem Rubym, který mu nebyl neznámý.

 

Podle Garrisona měl být na této schůzce naplánován Oswaldův útěk na Kubu, k němuž mělo dojít po úspěšném provedení atentátu. Osudného dne 22. listopadu se pak měli v jednom z neworleanských barů sejít dva muži zapojení do atentátu – Guy Banister, bývalý příslušník FBI a toho času vedoucí soukromé detektivní firmy a dále Jack Martin, zaměstnaný jako jeden z jeho vyšetřovatelů. Toho večera se oba silně podnapilí muži vydali z baru do Banisterovy kanceláře a zde mělo mezi oběma muži dojít ke slovní a fyzické potyčce, když Banister v opilosti obvinil Martina z odcizení některých důležitých dokumentů.

 

Martin měl naopak Banisterovi připomenout, že byl svědkem návštěv prapodivných osob v jeho kanceláři během léta 1963; Banister měl poté v afektu Martina praštit rukojetí svého revolveru do hlavy, načež podle policejního protokolu Martin vykřiknul směrem k Banisterovi větu: „Chceš mě zabít tak, jako jsi zabil Kennedyho?“

 

Hypotézu o vzájemném propojení Oswalda s Rubym ovšem podporuje i svědectví Beverly Oliverové, toho času zaměstnankyně nočního klubu „Colony“. Ta vypověděla, že se ve zmíněném klubu dva týdny před atentátem setkala s Jackem Rubym, který jí zde představil Lee Oswalda slovy: „Toto je Leon Oswald ze CIA.“

 

Jim Garrison se dále pozastavoval nad způsobem, jakým Warrenova komise opomíjela výpovědi některých svědků. Mezi nimi byl i autor slavného filmového záznamu atentátu Abraham Zapruder.

 

Jack Leon Ruby (Jacob Rubinstein)

 

Majitel nočního klubu v texaském Dallasu Jack Ruby byl znám svými kontakty na policii i mafii, byl několikrát trestán. Oswalda zastřelil během převozu do Dallaské okresní věznice za přítomnosti televizních štábů zastřelen. Ruby na Oswalda těsně před výstřelem zakřičel: „Zabil jsi mého prezidenta, ty kryso!“. Policii odůvodnil svůj čin tím, že „chtěl ušetřit vdovu po zesnulém prezidentovi od útrap, jimiž by musela projít při procesu s vrahem svého manžela“. Většina komentátorů se však domnívala, že Rubyho úkolem bylo pouze odstranit Oswalda, aby pravda o atentátu nevyšla najevo.

 

Dne 14. března 1964 byl odsouzen k trestu smrti za vraždu Oswalda před policejní stanicí v Dallasu. Proti rozsudku se úspěšně odvolal. Později se označil za oběť. Než mohlo začít nové soudní řízení, Ruby zemřel 3. ledna 1967 na rakovinu.

 

Před smrtí nabízel, že bude vypovídat, pokud ho přesunou do jakéhokoliv vězení mimo Texas, kde se prý necítil v bezpečí, soud to ale odmítl. Jediný, kdo se k Rubymu dostal, byla novinářka Dorothy Kilgallenová. Ta po pěti exkluzivních minutách s Rubym o samotě prohlásila, že vše byla konspirace a její článek bude největší sólokapr posledních 100 let. Článek ale nikdy nevyšel, Dorothy Kilgallenová zemřela před jeho dokončením. Poznámky se nikdy nenašly. Kilgallenová byla dlouhodobá kritička americké vlády a zemřela na požití velké dávky alkoholu a barbiturátů 8. listopadu 1965.

 

Jack Ruby propašoval z vězení dopis, kde přiznává, že vše bylo dílem spiknutí, ze kterého obvinil Johnsona: "V celé historii USA nebyl člověk s takovou minulostí, jako má Johnson. Věřte mi, že ve srovnání s ním jsem svatý." Také tvrdil, že mu do těla píchli rakovinotvorné látky, aby ho umlčeli.

 

Nedlouho před smrtí měl říci podle londýnského listu Sunday Times, psychiatrovi Werneru Teuterovi, že atentát byl zaměřen na „svržení vlády" a že ví, kdo zabil Kennedyho. Dodal: "Narafičili to na mě, abych Oswalda zabil."

 

KONSPIRAČNÍ TEORIE - PODEZŘELÍ

Fidel Castro

Fidel Castro

Kubánský komunistický lídr Fidel Castro. CIA se ho pokoušela odstranit. Mohl pokládat Kennedyho za svého rivala na život a na smrt.

 

CIA

Za jeden z možných motivů je považováno značné nepřátelství mezi Kennedym a CIA, v jejímž čele stál do 29. listopadu 1961 Allen Dulles. Příčinou zášti bylo neúspěšné vylodění na Kubě. Svůj negativní postoj vůči CIA Kennedy potvrdil výrokem: „Nejraději bych CIA rozbil na tisíc kousků a rozfoukal ji po větru.“ Od neúspěchu v Zátoce sviní se odvíjí i další možný motiv, a to odpor vůči Kennedymu ze strany proticastrovských kubánských exilových komunit, u kterých upadl v nemilost kvůli svému rozhodnutí nepodnikat žádné další vojenské akce vůči Castrovu režimu. Kennedy navíc nechal ihned poté uzavřít několik jejich výcvikových středisek na Floridě a v New Orleansu. Výcviková střediska financovala a organizovala CIA.

 

Bez povšimnutí nezůstala skutečnost, že dne 22. listopadu ve 12.32, tedy pouhé dvě minuty po atentátu, došlo k totálnímu výpadku telefonních linek ve Washingtonu, D.C., které trvalo celou následující hodinu. Dle tvrzení autorů knihy JFK: conspiracy of silence z roku 1992 však telefonní linka ředitele FBI Edgara Hoovera zůstala „záhadně“ funkční.

 

Prezident Kennedy si CIA velmi znepřátelil i svým záměrem reorganizovat ji a přesunout pod přímou kontrolu U.S. Army, jelikož v CIA spatřoval jakýsi „stát ve státě“, který není v podstatě nikým kontrolován a může si „dělat co chce“.

 

FBI
J. Edgar Hoover

Ředitel FBI v letech 1924-1972. Od počátků Kennedyho kariéry si tito dva muži nepadli do noty. Hoover považoval Kennedyho za namyšleného playboye, který nemá v prezidentském úřadu, co dělat. Kennedy říkal, že je Hoover na svou dobu poněkud staromódní. Avšak šéfovi FBI vadil hlavně zájem Roberta Kennedyho o organizovaný zločin. Těžko říct, zda byl Hoover mafií vydíraný, využíval její pomoci, bral od ní úplatky nebo ji prostě jen ignoroval, v každém případě s oblibou tvrdil, že nic jako organizovaný zločin v USA neexistuje a nemá smysl se tím tedy zabývat. Hoover podle některých zdrojů vydíral americké politiky na základě záznamů jejich sexuálních afér.

 

FED

Dne 4. června 1963 vydal Kennedy exekutivní nařízení 11110, které ministru financí nově umožňovalo emisi certifikátů stříbra vztahujících se přímo na stříbro držené americkou vládou, což bylo v té době zcela proti monetární politice ražené Federálním rezervním systémem, který od roku 1934 prosazoval výrazné omezení fyzického zlata a stříbra v držení běžných Američanů. Nově zvolený prezident Lyndon B. Johnson navíc o pár měsíců později zrušil jak toto nařízení, tak stříbrné certifikáty jako takové. V komunitě lidí, zajímajících se o atentát na JFK, se tedy spekuluje o souvislosti mezi Kennedyho odporem vůči FEDu v této záležitosti a jeho následnou smrtí. V roce 1989 na toto téma napsal Jim Marrs knihu Crossfire: The Plot that Killed Kennedy (Křížová palba: Komplot, který zabil Kennedyho).

 

Na druhé straně v roce 2000 vznikla esej Debunking the Federal Reserve Conspiracy Theories (Odhalení konspiračních teorií o Federálním rezervním systému) profesora ekonomiky Edwarda Flahertyho, který naopak toto spojení považuje za chybné.

 

Agent James Hosty (1928-2011)

Dnešní zdroje uvádějí, že agent FBI James Hosty měl nařízeno kontrolovat Oswalda od března 1963. Poté, co navštívil dům, kde Oswald v té době bydlel a ptal se po něm, Oswald mu napsal dopis a nechal ho v jeho kanceláři. Bylo to dva dny před atentátem. Dva dny poté, co byl Oswald zastřelen, nadřízený Gordon Shanklin nařídil Hostymu, aby dopis od Oswalda zničil. O několik měsíců později, když Hosty vypovídal před Warrenovou komisí, nepřiznal žádnou spojitost s Oswaldem. Informace o této možné spojitosti byla zveřejněna až později během vyšetřování HSCA. Údajně se Hoover obával, že by jméno agenta FBI v Oswaldově adresáři naznačilo, že Oswald spolupracoval s FBI a byl informátor tohoto úřadu.

 

Agent CIA Hunt (1918-2007)

E. Howard Hunt byl zapleten do aféry Watergate a obviněn z několika trestných činů. Po invazi v Zátoce sviní se stal osobním asistentem Allena Dullese. Byl dáván do spojitosti s atentátem na JFK. Měl se v den atentátu nacházet v Dallasu, podle některých svědectví jako jeden ze tří podezřelých „tuláků“ nedaleko místa, kde projížděla prezidentova limuzína v době atentátu. Vyšetřován komisí HSCA.

 

V roce 2007 jeho syn Saint John Hunt zveřejnil zvukovou nahrávku, ve které se jeho otec na smrtelném loži přiznává k tomu, že byl zapojen do atentátu. Dále tvrdí, že byl atentát spáchán na přímou objednávku tehdejšího viceprezidenta Johnsona, který se měl navíc postarat o zametení stop po skutečných iniciátorech atentátu. Atentát měl podle E. Hunta kódový název „The Big Event“. Dalšími účastníky spiknutí vedle Johnsona podle něj byli: David Phillips (CIA), Cord Meyer (CIA), Frank Sturgis, David Morales (CIA), William Harvey (CIA), francouzský odstřelovač, Lucien Sarti (nájemný vrah mafie).

 

KGB

Další možné vysvětlení motivu atentátu poskytl bývalý člen sovětské rozvědky Ion Mihai Pacepa, v současnosti žijící ve Spojených státech, který podal svědectví o svém rozhovoru s Nicolaem Ceausescu. Ceausescu se měl zmínit o seznamu pro Kreml nepohodlných světových politiků, k nimž patřili např. Imre Nagy, Rudolf Slánský, Jan Masaryk nebo také John Fitzgerald Kennedy. Podle výpovědi Pacepa měly být tyto osoby odstraněny prostřednictvím KGB.

 

Lyndon B. Johnson

Lyndon B. Johnson

Viceprezident se hned v den atentátu podle ústavy stal americkým prezidentem. Podezření posiluje, že Johnson eskaloval válku ve Vietnamu. Jeho motivací mohla být nejen osobní rivalita, ale také zájmy zbrojařských kruhů propojených s americkými jestřáby.

 

Kennedy byl proti válce ve Vietnamu. S Johnsonem si Kennedy nikdy nerozuměl. Oba byli naprosto odlišní, ať už politicky nebo charakterově. Podle mnoha názorů si Kennedy vybral Johnsona za viceprezidenta jen proto, že věděl, že mu Johnson pomůže získat ve volbách přízeň demokratů, kteří by ho jinak nevolili. Narůstající nepřekonatelné rozdíly mezi oběma politiky nakonec způsobily, že Kennedy s Johnsonem v dalším politickém období nepočítal, chtěl se ho zbavit.

 

Mafie

 

Mnoho mafiánů vlastnilo svá kasina na Kubě, o která po Castrově převratu přišla. Během invaze mafie proto spolupracovala se CIA na atentátu na Castra. Kennedy ale tyto snahy rychle zarazil. A ještě méně se pak mohla mafiánům líbit razie ministra spravedlnosti Roberta Kennedyho v jejích řadách.

 

V Zátoce sviní (španělsky Bahía de Cochinos, anglicky Bay of Pigs) došlo 17. dubna 1961 k neúspěšné invazi za účelem svržení komunistické vlády. Americká administrativa akci financovala a podporovala. CIA vycvičila jednotky kubánských exulantů. JKF se stal tři měsíce předtím prezidentem. Kubánské ozbrojené síly invazi během tří dnů zlikvidovaly.

 

Odpor mafie vůči JFK a jeho bratru Robertovi se datoval od 50. let 20. století. John se v této době stal členem senátního výboru vedeného senátorem MacClellanem, přičemž v něm Robert Kennedy působil jako právní poradce. Cílem zmíněného výboru bylo vyšetřování nezákonných praktik v amerických odborových svazech. Robert Kennedy se stal mj. vůdčí osobností vyšetřování odborové organizace řidičů a závozníků Teamsters Union. Zaměřil se především na jejího bosse Jimmyho Hoffa, který byl nejprve zproštěn viny, po velkém tlaku Roberta Kennedyho na orgány činné v trestním řízení byl na jistou dobu uvězněn a to spolu s dalšími zkorumpovanými odborovými předáky. Na bratry Kennedyovi měli též spadeno mafiánští bossové Carlos Marcello, Santos Trafficante nebo také Johnny Roselli. Marcello, který se postupem času stal mafiánským kmotrem celého amerického jihu, byl na popud Roberta Kennedyho několikrát vyhoštěn z území Spojených států. Carlos Marcello na adresu Kennedyových pronesl například: „Robert je ocasem psa (Johna) a jediným způsobem, jak zamezit jeho vrtění, je useknout psovi hlavu“. Santos Trafficante, boss floridské mafie, na adresu Johna Kennedyho pronesl, že „... se nedožije příštích voleb, protože to schytá ještě před jejich konáním.“

 

Jeden z posledních žijících mafiánských es Santos Trafficante řekl v roce 1975 po zavraždění Sama Giancany: "Teď už jsou na živu jenom dva lidé, kteří vědí, kdo zabil Kennedyho. A ti nepromluví."

 

UFO

Další spekulaci o možném motivu atentátu přináší nově odhalený dopis ze dne 12. listopadu 1963, který Kennedy zaslal nástupci Allena Dullese ve funkci ředitele CIA, Johnovi A. McConemu. Pouhých deset dnů před atentátem v něm Kennedy od CIA žádá, aby mu poskytla veškeré dokumenty týkající se pozorování UFO. Kennedy se totiž obával, že by sovětské úřady mohly různá tajemná světla a objekty nad svým územím mylně považovat za americké špionážní letouny. Kennedy chtěl tyto informace poskytnout sovětům a dále s nimi na této problematice spolupracovat.

 

Jak ovšem vyplývá z interního oběžníku CIA, vydaného krátce po obdržení zmíněného požadavku, byly Kennedyho šance na získání těchto tajných dokumentů zcela mizivé. V oběžníku totiž McCone vyslovil znepokojení nad tím, že se „Lancer (krycí název prezidenta Kennedyho) zajímá o naše aktivity, což nelze dopustit“ a dále v něm žádá o zaslání návrhů, jak tuto pro CIA nepříjemnou situaci vyřešit. Zdroj – nejmenovaný agent CIA - v dopise navíc uvedl, že se mu listinu podařilo zachránit během pokusu CIA o spálení „některých citlivých dokumentů“. Na základě výše uvedeného tedy vyvstaly teorie, že důvodem pro odstranění prezidenta Kennedyho mohla být jeho snaha dostat se k velmi citlivým informacím, které chtěl navíc sdílet se Sovětským svazem.

 

Zbrojaři

K dalším subjektům, kterým byl Kennedy do značné míry nepohodlný, patřily americké zbrojařské firmy. Těm se nelíbil Kennedyho plán na postupné stažení osmnácti tisíc amerických vojenských „poradců“ z Jižního Vietnamu. Zmíněné Kennedyho nařízení je známé pod názvem National Security Action Memorandum 263 a lze v něm najít mimo jiné výslovný příkaz, že již do konce roku 1963 musí být stažena první tisícovka armádních specialistů.Tímto by zbrojařské firmy přišly o obrovské zisky z dodávek zbraní a dalšího vojenského materiálu.V návazném dokumentu National Security Action Memorandum 273 ze dne 26. listopadu 1963, který byl vydán tři dny po Kennedyho smrti jeho nástupcem Lyndonem Johnsonem, byl ovšem Kennedyho plán zcela přehodnocen a defacto i zrušen.

 

ZÁVĚR

Po prostudování všech faktů se zdá být zcela jasné, že John F. Kennedy musel zemřít. Jako nejpravděpodobnější konspirační teorie se nabízí spojenectví CIA, FBI, viceprezidenta Johnsona a kubánských mafiánů. Lee H. Oswald byl zřejmě do atentátu zapojen, možná na Kennedyho opravdu střílel, ale jeho chování 22. listopadu působí velmi zmateně a neuvěřitelně amatérsky – veze před svědkem podlouhlý předmět připomínající pušku v den vraždy do práce! Střílí z budovy, kde pracuje! Nechává vražednou zbraň i nábojnice na místě činu! Po atentátu zůstává v budově a jde do kantýny na svačinu! Na útěku používá pomalý autobus! Vrací se do svého bytu!

 

Oswald se 22. listopadu 1963 choval přesně naopak, než by se choval rafinovaný atentátník, který si čin pečlivě připravil a zametá za sebou stopy. Můžeme si myslet, že Oswald byl naprostý idiot, který perfektně střílel. Ale on střílel průměrně a puška byla nevhodná na rychlou střelbu.

 

Mohlo to být ale jinak. Oswald zpočátku nevěděl, co se kolem něj děje. Skuteční aktéři atentátu ho záměrně uvedli v omyl a předložili mu jiný plán, takový, aby všechny stopy vedly k němu a on spadl do pasti. Oswald se choval 22. listopadu jako cvok, protože byl zcela zaskočen jiným vývojem událostí a nevěděl, co má dělat. Vrací se proto do svého bytu, kde může být nejspíše dopaden, pak ve zmatku zastřelí policistu a ukryje se v kině, kde je nakonec dopaden. Věděl, co mu hrozí, jinak by na zatýkajícího policistu nevytáhl revolver.

 

Jestliže byl atentát konspirací, do níž byl Lee H. Oswald (jako jeden z pachatelů) zapleten, tak samozřejmě nesměl promluvit a je zcela logické, že byl zastřelen. Proč to Jack Ruby udělal tak hloupě – na veřejnosti – a spáchal tak sebevraždu, zůstává v oblasti spekulací. Snad byl vydírán. Nebo to byl také idiot? Příliš mnoho idiotů na malém prostoru.

 

J.F.K.

Některé další konspirační teorie se zdají být přitažené za vlasy, tam bych zařadil teorii s UFO a s Castrem. Obě působí dojmem, že byly vyfabrikované, aby odvedly pozornost. Teorie spiknutí Johnson-Hoover-Dulles, kubánští mafiáni je proti tomu hodně realistická, nemluvě o několika svědeckých výpovědích, které ji potvrzují. Že svůj zájem na odstranění Kennedyho měly i zbrojařské firmy, je očividné.

 

Zde najdete další Největší konspirační teorie světa

Zdroje: wikipedia.org, lidovky.cz, blesk.cz
http://cs.wikipedia.org/wiki/Atent%C3%A1t_na_Johna_Fitzgeralda_Kennedyho
http://www.lidovky.cz/kennedyova-manzela-zabil-viceprezident-f0k- /lide.asp?c=A110810_094648_lide_mev
http://soc.nidm.cz/data/2006/17-3.pdf
http://en.wikipedia.org/wiki/Assassination_of_John_F._Kennedy
http://www.prisonplanet.com/articles/august2006/300806jfk.htm
http://www.stayfreemagazine.org/4/jfk.htm
http://www.conspiracy-theories-hoax.com/john-f-kennedy-assassination-conspiracy.html

 

Další příspěvky autora: heartblue


Články ve stejných kategoriích:

Konspirace   Ze zahraničí   USA   Konspirační teorie   John Fitzgerald Kennedy   Největší konspirační teorie  


Kategorie Konspirace


Konopí jako lékKonopí jako lék
Vědci vědí, že konopí má velmi dobré účinky na řadu nebezpečných nemocí. Nesmyslný boj proti pěstování konopí však nadále pokračuje. Případ Mykayly Comstockové naznačuje, že konopí může léčit leukémii.



Zmizení letu 370 – Konspirační teorie (2)Zmizení letu 370 – Konspirační teorie (2)
Média si nevšímají masivního zastoupení zaměstnanců Rothschildovy firmy Freescale ve zmizelém Boeingu. Jenomže právě to je inspirací pro hodně třaskavou konspirační teorii, v které hrají významnou roli utajované vojenské technologie.



Jihokorejská Kubiceho zprávaJihokorejská Kubiceho zpráva
Také Jižní Korea má svou Kubiceho zprávu, která ovlivnila politické dění v zemi. V případě Korejců jde ale o daleko závažnější obvinění, která se dostala až k soudu. Snaha svrhnout režim nebo jen záměrná konspirace?



50 let po atentátu – Amerika stále neví50 let po atentátu – Amerika stále neví
John F. Kennedy: Proč většina Američanů nevěří v teorii jednoho střelce? Co píší americká média 50 let po nejslavnějším atentátu 20. století. Zdá se, že dohady budou trvat věčně...



Místo zločinu: Ground ZeroMísto zločinu: Ground Zero
Američané se stále dožadují pravdy o 11. září. Film 9/11: Explosive Evidence - Experts Speak Out předkládá základní důkazy, proč nemůžeme věřit tomu, že tři mrakodrapy v New Yorku zbourala dvě letadla.



Britský voják: Dianu zabila SASBritský voják: Dianu zabila SAS
Příslušník SAS prohlásil, že tato speciální jednotka záměrně způsobila nehodu v Paříži v roce 2007.



Aktivista se soudí kvůli 11. záříAktivista se soudí kvůli 11. září
Zájemci o pravdu o 11. září se dočkali. Britský správní soud rozhodl ve věci Tony Rooka, který odmítá z morálních důvodů platit poplatky BBC.



Autor knih o konspiraci 11. září zastřelen (2)Autor knih o konspiraci 11. září zastřelen (2)
Bývalý pilot CIA Phil Marshall byl zavražděn. Investigativní novinář dokazuje, že šlo o špinavou akci některé tajné služby.



Autor knih o konspiraci 11. září zastřelenAutor knih o konspiraci 11. září zastřelen
Phillip Marshall, bývalý pilot CIA a DEA, který ve svých knihách psal, že útoky z 11. září 2001 zorganizovala vláda USA společně se Saúdskou Arábií, byl nalezen zastřelen. O život přišly násilně také jeho dvě děti.



Konspirace: Smrt princezny Diany po 15 letech Konspirace: Smrt princezny Diany po 15 letech
Co je nového v oblasti vyšetřování záhadné nehody? Paparazzi Andanson byl agent MI6, spáchal sebevraždu, ale měl v hlavě dvě díry. Někteří spisovatelé tvrdí, že v Paříži šlo o atentát na přání královské rodiny.




COPYRIGHT © B.I.B. - Beach Internet Business spol. s r.o.

PRG | CS | EU | Kopírování zakázáno!

Nepoužíváme cookies. Ale služby třetích stran ano (Google, Seznam, Facebook, TopList).
Pokud s tím nesouhlasíte, zakažte ukládání cookies ve svém prohlížeči!

internet week pozadí