Nesahejte nám na aleje

 

Nesahejte nám na aleje

Zatímco silničáři a policisté označují stromořadí za častou příčinu dopravních nehod, lidé žijící v okolí alejí, ale i ti, kteří kolem nich často jezdí, to vnímají jinak. Když se vzrostlé majestátní stromy kolem silnice pokácí, najednou nám něco chybí. A chybí nám to zatraceně dlouho. I za několik let, pokaždé když místem projíždíme, si na stromy vzpomeneme. Nějak nám chybí ten rámec krajiny, či města, vymezení prostoru, světla a stínu, a zejména zeleně.
Ale je v tom ještě něco jiného. Já například nemohu zapomenout na krásnou třešňovou alej na Opavsku, která jakoby vyzařovala energii a pohodu. Cítila jsem ji pokaždé, když jsem alejí projížděla.

 

Předkové věděli, proč vysazovat aleje

Stromořadí je pro českou a moravskou krajinu typické a naši předkové, kteří aleje sázeli, věděli proč tak činí. V létě chrání vzrostlé stromy před slunečním žárem, nejen nás, ale také vozovku. Zastíněná asfaltová silnice je totiž málokdy znehodnocena vyježděnými kolejemi. V noci, za deště, či mlhy nám alej přesně ohraničuje strany vozovky a nepustí nás do příkopu. Stromy navíc lámou vítr, čímž do značné míry rozmělňují jeho boční tlaky a v zimě brání v tvoření sněhových jazyků. Pohlcují prach a škodliviny tvořené výfuky našich plechových miláčků. Stromořadí také významně omezuje hluk.

 

A jak se píše v desateru na webových stránkách Arniky, průměrný vzrostlý strom spotřebuje za život na 24 milionů m3 oxidu uhličitého, skleníkového plynu, způsobujícího změny klimatu. Kromě toho je domovem obrovského množství různých druhů rostlin a živočichů. Najdeme tam nejen hmyz, ptáky ale i drobné živočichy.
Odborníci z hnutí Arnika tvrdí, že riziko dopravních nehod nesouvisí s množstvím nebo hustotou alejí podél silnic. Hlavními příčinami dopravních nehod je i podle statik dopraváků příliš rychlá jízda, telefonování, nepozornost nebo alkohol za volantem. Srážka automobilu se stromem je podle členů hnutí pak následkem, nikoliv příčinou nehody. Už v létě loňského roku jim dala za pravdu studie publikovaná ve Francii.

 

Francouzská studie pracovala s grafy

Francouzská studie totiž zkoumala okresní silnice ve 43 z celkem 96 departementů v sedmi různých regionech. Pak výzkumníci porovnali údaje francouzského Úřadu pro sledování bezpečnosti silničního provozu (ONISR) a sestavili grafy, které dokládají, že mezi indikátorem nehodovosti a hustotou alejí neexistuje žádný vztah.
Naopak v některých krajích (studie uvádí Val-de-Marne a Hauts-de-Seine) mají aleje dokonce pozitivní dopad na bezpečnost silničního provozu. V těchto regionech je totiž desetkrát vyšší hustota alejí než v jinde ve Francii, kupodivu riziko dopravní nehody je zde až třikrát nižší.

 

Také američtí výzkumníci z Institutu dopravních inženýrů (ITE - Institute of Transportation Engineers) zkoumali, jak je to s nebezpečím stromů kolem cest. Jejich závěry jsou hodně podobné závěrům studie francouzské – aleje zvyšují bezpečnost řízení.

 

Američané zkoumali lidský faktor

Američané na to šli vědecky a přes lidský faktor. Celkem 31 dobrovolníků ve věku 19 až 51 let se účastnili zkušební jízdy na trenažéru. Vědci pak zaznamenávali všechny reakce řidičů, jejich styl řízení ale také rychlost jízdy. Každý z řidičů řidič projížděl čtyřmi typy krajiny - ulicemi virtuálního města a krajinou, a to jak s alejemi, tak i beze stromů.

 

Po zkušebních jízdách se vědci řidičů ptali na celkovou bezpečnost právě projeté trasy, dojem ze stavu krajnice a zejména na jejich pocit bezpečí. Účastníci výzkumu potvrdili, že jízda v aleji je pro ně příjemnější, protože stromy lépe ohraničují krajnici a usnadňují orientaci na vozovce. Alej řidiči podle této studie také umožňuje lépe předvídat směr cesty, zároveň jej různorodé okolí silnic vede k bezpečnějšímu řízení. Ve městě s alejemi jeli řidiči zhruba o pět kilometrů v hodině pomaleji, než ve městě, kde aleje nebyly.

 

Kácet lze snadno a rychle, strom však roste pomalu

U nás se nikdo podobnými výzkumy nezabývá. Ale věřím, že jejich výsledky lze bez problémů aplikovat také v českých a moravských zemích. Silnice se u nás pořád staví. Potřebujeme kratší a rychlejší spojení z bodu A do bodu B. Stromy se však kolem nich nevidíme. Pokud se někde sází, jsou to samozřejmě mladé proutky, které se teprve chystají k životu a nesměle vystrkují větve. Příliš mnoho času potřebují k pořádné koruně, která by zakryla část silnice, přilákala ptáky a jiné živočichy.

 

Vykácet zavedené tradiční aleje kolem cest je jednoduché a trvá to s moderní technikou pár dnů. Než nám však třeba vzrostlé kaštany, či ořechy začnou zpříjemňovat a čistit okolí silnic, uběhne několik desetiletí.

 

Foto David Paloch, Valdštejnova alej u Jičína, říjen 2004

 

Další příspěvky autora: anyška

---

Články ve stejných kategoriích:

Komentáře   Příroda   Zajímavá myšlenka