Klinická smrt – co se s námi děje?

 

Klinická smrt – co se s námi děje?

Co je klinická smrt?

Klinická smrt započne, když se zastaví tlukot srdce, plíce vypovědí službu a mozek tak přestane pracovat. Je to určité stádium, kdy se naše duše na moment, někdy až jednu hodinu, odpojí od těla a vydá se na druhý břeh. Od několika vteřin až po jednu hodinu po zástavě může záchranná služba uspět v resuscitaci. Klinická smrt má být menším prožitkem smrti skutečné.

 

Každý pátý se vrátí

Tělo zůstane ležet v klidu na stole, je tedy naprosto jasné, co se děje s fyzickou schránkou člověka, s tou psychickou to ale až tak docela jasné není. Přibližně každý pátý člověk, kterého se podaří resuscitovat, prožívá klinickou smrt. Vrací se do života s tím, že prožil změněný stav vědomí a spatřil přesně to, co má být součástí průběhu běžné smrti. Ten, kdo podobný zážitek má, je většinou naprosto šokován a fascinován tím, co prožil, že kompletně mění svůj dosavadní styl života. Začne se více zajímat o náboženství a žije zdravěji. Strach ze smrti se u lidí, kteří prožijí klinickou smrt, snižuje, neboť vědí, co je po smrti přibližně čeká. Jejich život nabírá více smyslu.

 

Důvod návratu do těla

Někteří se vrací proto, že jim to světelná bytost přikáže. Není ještě jejich čas. Jiní se vrací, protože mají pocit zodpovědnosti. Jedná se o fenomén, neboť zajisté každý z nás by řekl, že je hloupost, aby duše měla pocit zodpovědnosti, ale podle některých, kteří zemřeli to tak skutečně je.
Mají pocit, že ještě nemohou odejít, neboť nedodělali svoji práci, nebo mají pocit zodpovědnosti vůči pozůstalým.

 

Zážitky nejsou stejné

Podle vědců jsou zážitky těch, kteří klinickou smrtí prošli, podobné, ale nikoliv stejné. Někdo hovoří o tom, že procházel branou, jiný tunelem. Někdo prý spatří anděly, jiný Krista. Někteří se probudí a nepamatují si vůbec nic.

 

Mohou za vše farmaceutika?

Vědci se domnívají, že k těmto stavům by mohlo docházet pomocí farmaceutik, ale prý se nevylučuje ani možnost poškození mozku kvůli nedostatečné zásobě kyslíku, či jiné neurologické a psychopatologické problémy. Bylo provedeno mnoho vyšetření a nic z toho nebylo a není prokázáno.

 

Lehkost jako nikdy před tím

Když dotyčný opustí své vlastní tělo, cítí se prý neskutečně lehký a vše pozoruje jako divák. Prý je po probuzení i schopen říci, co se kolem jeho těla po celou dobu nepřítomnosti duše dělo. Umírající prý mají různé pocity. Někteří jsou lítostiví, lhostejní ke svému tělu, jiní se cítí naprosto šťastní, najdou se ale i tací, kteří jsou rozzuření, či cítí úzkost a snaží se do svého těla vrátit. Své duchovní tělo prý vnímají jako nehmotné. Ničeho se nemohou dotknout, za to však jejich myšlení je podstatně rychlejší. Mohou jím i pohybovat s věcmi.

 

 

Světlo

Nejsilnějším zážitkem pro zesnulé má být setkání s velmi jasným světlem. Většina duší jej prý chápe jako bytost, která je velice inteligentní a je obdařena vědomím. Mezi těmi, kdo se s touto bytostí setkali, většinou panovala shoda. Z bytosti mělo být cítit teplo, pocit přijetí a láska. Světlo nemluvilo. Komunikovalo s dušemi jen telepaticky. Mělo dokonce svými myšlenkami klást otázky jako, zda je člověk připraven zemřít a co udělal na světě za svého života dobrého. Ti, kteří byli v klinické smrti a dostali tyto otázky, prý necítili strach ze špatné odpovědi. Měli otázky chápat spíše jako předmět k zamyšlení se. Po tomto zvláštním setkání lidé údajně spatřili průběh celého svého života a to do nejmenších detailů.
Zajímavé je, že ne všichni se setkali s hezkými zážitky. Podle průzkumu se ukázalo, že přibližně sedm procent z těch, kteří prošli klinickou smrtí, prožívali děsuplné zážitky. Zmínili se o pocitu chladu, lhostejnosti, sténaní a v neposlední řadě také o tom, že byli obklopeni zvláštními zvířecími a lidskými bytostmi.
Je velmi důležité se zmínit o tom, že děti žádný špatný zážitek nepopisují. Tři čtvrtiny ze zachráněných dětí, kteří si prošli klinickou smrtí, popisují podobné zkušenosti jako dospělí. A to i ti nejmenší.

 

Těžký návrat do reality

Mnoho z těch, kteří si klinickou smrtí prošli, mají velký problém opět vstoupit do normálního života. Nechtějí mluvit o tom, co viděli, když byly ve stavu klinické smrti. Psychologové tvrdí, že lidé nechtějí, aby si o nich druzí mysleli, že jsou blázni. Mnoho z těchto lidí poté pracuje samo na sobě. Snaží se zlepšit svoje chování, chování k druhým lidem a také mají potřebu se vzdělávat.

 

Zajímavost

V USA prožije klinickou smrt každý den okolo 774 lidí. 80% z nich poté popisují cestu tmavým tunelem, na jehož konci vidí jasně zářící světlo.

 

Po stopách průběhu klinické smrti

Většina lidí, kteří stav prožili, uvádí, že nejdříve o sobě neví. Poté slyší bzučivý či šumivý zvuk, někde v uších, u hlavy, či přímo v ní. Dalším pocitem je oddělení duše od těla a s ním spojené pocity míru, klidu a spokojenosti. Duše se cítí naprosto volná a vznáší se nad vlastním tělem. Všechny smysly jsou bystřejší než kdy dříve. Po chvíli vznášení se nad vlastním tělem nastává přechod modro-černým tunelem na druhý břeh. Dotyčný vnímá různé zvuky. Slyší bzučení a brnění. Čím blíže je konci tunelu, tím více slyší hlasy. Na konci tunelu se mu promítne celý život. Setkává se se světlem, které kolem sebe šíří lásku, pocit blaha a štěstí. Někteří se světlem komunikují telepaticky. Dotyčný, pokud dosáhl na vrchol světla, může vidět na druhou stranu. Pokud se jedinec zachráněn, automaticky se vrací zpět do svého těla. Smrti se již po probuzení nebojí a mění kompletně pohled na svět.

 

nadpis

První okamžiky smrti

 

V prvních okamžicích, kdy tělo zůstává ležet na stole a duše se odpojuje, a vznáší se nad tělem, vzniká pocit lítosti. Duše dotyčného projevuje lítost nad svoji vlastní smrtí. Dokonce se zoufale má pokoušet dostat nazpět do vlastního těla. Tam však cesta nevede.
Čím dál se však duše v tunelu dostává, tím méně se ji chce vrátit do těla. Jsou dokonce i určité úseky, kde duše odmítá návrat do těla.
Většina těch, kteří tuto smrt prožili, tvrdí, že nemají nejmenší zdání, proč se vrátili. Jen velmi málo z nich má pocit, že se vrátili z vlastní vůle. Ostatní tvrdí, že je přivolal zpět smutek a láska pozůstalých.

 

Příběhy lidí

Výpověď o zážitku setkání s mrtvými

Během zástavy srdce muže, kterému budeme říkat třeba Jeremy, se odehrají události, na které nikdy zajisté nezapomene. Na konci tunelu se shledává se svojí zesnulou babičkou, ale také s jakýmsi mužem, který na Jeremyho kouká se soucitem a láskou v očích. O více než 10 let později se Jeremy má dozvědět od své umírající matky, že pochází z mimomanželského vztahu. Jeho otec byl Žid, který byl za 2. světové války deportován do koncentračního tábora a tam zemřel. Když Jeremy doma nachází fotografii svého otce, spatří na ni stejného muže, kterého viděl na konci tunelu. Muž, který přišel Jeremyho přivítat, byl tedy jeho zesnulý otec.

 

Výpověď o klinické smrti

Každá operace s sebou přináší určitá rizika. Na to nás upozorňují i lékaři, ale někdy nemáme na výběr. Amber selhaly ledviny a bylo nutné podstoupit operaci. Podstoupila jednu, stav se bohužel nezlepšil, a proto podle lékařů, bylo nutné podstoupit další. Jenže další operace pro ni byla osudnou. Amber selhalo srdce a dostala se do stádia klinické smrti. Amber viděla najednou plný pokoj sester, které vyvolaly poplach. Sama Amber stála v uličce a sledovala své bezvládné tělo. Spatřila také, jak je její duše spojena s tělem tenkými nitkami, které vypadaly jako pavučinová vlákna. Její duše, podle její výpovědi, byla obklopena příjemným zlatavým světlem, které působilo velmi teplým dojmem. Lékař se potřeboval dostat k tělu, a tak postel obešel. Duší Amber prošel, aniž by ji zpozoroval. To ji šokovalo. Lékaři Amber oživovali pomocí elektrošoků. Amber je prý vnímala jako silnou bolest. V tu chvíli myslela jen na jedinou věc, že se už nechce vracet zpět do těla. Pojednou ji začal jakýsi zlatavý paprsek tahat zpět do těla, přičemž cítila ostrou bolest. Později ji sdělila sestra, že po oživění Amber vykřikla, že se již nechce vracet. Další život Amber byl již naprosto v pořádku, ale změna přece jen nastala. Vše přehodnotila a změnila své chování. Od té doby se těší, jako všichni ti, kteří prožili klinickou smrt, až opět navštíví tunel.

 

Klinická smrt

 

Zdroje:
http://ona.idnes.cz/klinicka-smrt-kladne-i-zaporne-zazitky-dy8-/vztahy-sex.aspx?c=A081120_155622_psychologie_bad
http://www.nde.okamzite.eu/
http://www.umiram.cz/klinicka-smrt/
http://cs.wikipedia.org/wiki/Pro%C5%BEitek_bl%C3%ADzk%C3%A9_smrti

 

Další příspěvky autora: Caroline Kornelová

---

Články ve stejných kategoriích:

Klinicka smrt   NDE   život po smrti   Zajímavá videa