Jaderná energetika patří i přes kritiku ekologů k bezpečným zdrojům energie. Tedy pokud jaderné bloky nepostavíte pár metrů od pobřeží v jedné z tektonicky nejaktivnějších oblastí. Jaké budou dopady havárie Fukušimy na zdraví Japonců?
Psal se 11. březen 2011 a Japonsko zasáhlo jedno z nejsilnějších zemětřesení, které kdy seismologové na Zemi zaznamenali. Přístroje ukazovaly 9 stupňů Richterovy škály, čemuž řada vědců nemohla z počátku ani uvěřit. Následky samotných otřesů byly ničivé, ale podstatně větší paseku udělala vlna tsunami. Počet obětí se vyšplhal na minimálně 15 000.
Několik dní po zemětřesení se ovšem pozornost Japonců i celého světa upřela na jedno jediné místo na ostrově Honšú. Jedna z největších jaderních elektráren na světě Fukušima I dostala plný zásah vlnou tsunami.
Fukušima I disponovala celkem 6 jadernými reaktory, z nichž polovina byla v době zemětřesení v provozu, zbytek byl odstaven kvůli pravidelné údržbě. Vlna tsunami poškodila generátory chladicího systému a chlazení reaktoru je jednou z nejdůležitějších věcí v každé jaderné elektrárně. Poškozen byl i záložní systém a reaktor číslo 1 se tak začal brzy přehřívat. Nakonec muselo dojít k vypuštění části mírně radioaktivní páry, aby se uvolnil tlak uvnitř reaktoru. Tím ovšem patálie nekončily a došlo k výbuchu vodíku ve vedlejší budově. Podobné problémy v dalších dnech potkaly zbývající dva reaktory. Japonci museli nakonec dokonce přistoupit k chlazení reaktorů mořskou vodou, čímž definitivně zpečetili osud Fukušimy I.
Video z helikoptéry: Vlny tsunami se řítí na Japonsko
Následky jaderné havárie
Více než rok po havárii vychází první studie, které se snaží odhadnout, jak velký dopad může mít únik radiace na zdraví obyvatel. Do ovzduší se podle hrubých odhadů mohlo dostat 1,7.1016 becquerelů cesia 137 a 6,5.1016 becquerelů jódu 131. Co tato čísla znamenají, je poměrně irelevantní, neboť přesný odhad stejně chybí už jen z toho důvodu, že vlna tsunami tehdy poškodila i monitorovací systém.
Z výsledků studie vyplývá, že na rakovinu, způsobenou únikem radiace, by mohlo zemřít 15 až 1100 lidí. Dalších 24 až 1800 osob by mohlo na rakovinu „jen“ onemocnět, tedy bez úmrtí.
Video: jaderná elektrárna Fukushima
Nemusíme být vědci, aby nám došlo, že podobné odhady jsou prakticky k ničemu. Číslo 15 až 1100 opravdu není ani zdaleka přesným odhadem. Problémem je v tomto případě poměrně velké množství proměnných. Tou první je už zmíněná neznalost přesného množství uniklé radiace. Také není známo, kolik lidí se kde nacházelo v inkriminovaných oblastech a která místa byla zasažena. Údaje jsou pouze odhadem na základě předpokládaných zvyků evakuovaných osob a tehdejšího počasí. V neposlední řadě nejsou zcela zřejmé ani účinky radioaktivity na lidské tělo a to zejména účinky menšího množství radiace.
V příštích letech bude poměrně obtížné říci, za kolik procent případů rakoviny v oblasti Fukušimy I může jaderná havárie z roku 2011. Rakovina je dnes bohužel velmi častým onemocněním a důsledky Fukušimské havárie zřejmě nebyly tak velké, aby se to projevilo zaznamenatelným zvýšením počtu nemocných ve srovnání s nezasaženými částmi Japonska.
Havárie Fukušimy na internetweek.cz: http://internetweek.cz/kategorie/japonska-jaderna-elektrarna >>>
Zdroje:
http://www.nature.com/news/fukushima-s-uncertainty-problem-1.11031
Wikipedia, Youtube
Další příspěvky autora: PK
Články ve stejných kategoriích:
Fukušima Jaderná elektrárna Fukushima Jaderná havárie Japonsko Tsunami
COPYRIGHT © B.I.B. - Beach Internet Business spol. s r.o.
PRG | CS | EU | Kopírování zakázáno!
Nepoužíváme cookies. Ale služby třetích stran ano (Google, Seznam, Facebook, TopList).
Pokud s tím nesouhlasíte, zakažte ukládání cookies ve svém prohlížeči!