Udotujeme se k smrti?

 

Udotujeme se k smrti?

Možná bych začal příkladem jakési ekonomické krátkozrakosti. Představte si, že jste král v zemi s vysokou chudobou a nezaměstnaností. Jste moudrý král a tak dáte lidem práci stavěním obrovské hladové zdi. Ta k ničemu není, ale zaměstná hodně lidí… krátkodobě. Jenomže kameny v kamenolomu brzy dojdou a vy stojíte zdánlivě před stejným problémem: máte hodně nezaměstnaných lidí. Jenomže tentokrát navíc koncentrovaných na jednom místě. Takže problém je ještě horší. Zkrátka hladová zeď nebyla rozumná investice.

 

Dotace z Evropské unie se staly mediálním i politickým zaklínadlem. Jsou to právě miliardy z Bruselu, které mají spasit českou ekonomiku. Zamysleli jste se ale někdy nad tím, na jaké předražené nesmysly velmi často tyto dotace jdou?

 

Ne, nejsem odpůrce dotací jako někteří starostové z ODS, v jejichž městech se za jediné euro nekoupil ani venkovní odpadkový koš. Jsem odpůrce nesmyslných dotací, které jdou na předražené nesmysly. A nebuďme naivní. Peníze z EU nejsou peníze odněkud z vesmíru, ale pocházejí také z našich kapes. Nemluvě o tom, že projekty jsou spolufinancovány z českého peněžního rybníčku. Teoreticky minimálně z 15%. Nesmíme však zapomínat na to, že nemalou částí balíku peněz z Bruselu jsou také peníze, které jsme tam poslali my. V době, kdy jde Evropa ke dnu, se staví cyklistické stezky, rozhledny ze kterých nic nevidíte, pořádají se školení bez jakéhokoliv přínosu.

 

Velmi často jsou přitom obhajobou bláboly o větší konkurenceschopnosti. K té se však neprodotujeme. Nízká konkurenceschopnost Evropy souvisí především s faktem, že v jiných částech světa je levnější pracovní síla ale také paradoxně s klesající kupní silou Evropanů. S tím nelze přes noc nic udělat. Co ovšem udělat lze, je snížit byrokratickou zátěž a promiňte mi ten výraz – buzeraci firem.

 

Ale zpět k dotacím. Proč místo nesmyslů nejde více peněz na protipovodňová opatření? Nebo ještě lépe na výbavu dobrovolných hasičů, kterým nyní dává Kubice z rozpočtu Ministerstva vnitra na investice absolutně směšné částky?

 

Stejně tak je rozumné dávat peníze na opravu silnic a dálnic. Případně na zateplování veřejných budov – nejsem moc velký příznivce lepení polystyrenových čehosi na zeď, ale výměna oken, efektivnější vytápění apod. opět šetří peníze. Dále by se mohly dotace utrácet ve formě podpory firmám - zaplatit za absolventa alespoň pojištění po dobu dvou, tří let? Totéž v případě osob v předdůchodovém věku.

 

Příklad 1.: vesnice pro seniory

A co peníze na kvalitnější sociální politiku? Ne, nemyslím větší dávky lidem, kteří nehledají práci. Nedávno jsem viděl reportáž o malé "vesničce" (spíše pár domů pohromadě) poblíž Brna. Investor postavil bezbariérové domky, společenský dům a další infrastrukturu. V domcích bydlí senioři, kteří je koupili povětšinou za úspory nebo za peníze získané prodejem svého domu či bytu. Domky byly za cenu nižší než je tržní cena. K dispozici mají senioři zahrádku, program a samozřejmě službu, která jim doveze jídlo, lékaře atd. Proč podobný projekt nedotovat? Stavební firma získá zakázku, firmy poskytující sociální služby klienty a senioři ušetří za drahé a nedůstojné domovy důchodců. Nepřímo tak s trochou nadsázky řešíte i důchodovou reformu.

 

Příklad 2.: na vědu peníze (ne)jsou

Zatímco dotace tečou do budování vědeckých center, na provoz velkých astronomických organizací typu Evropské jižní observatoře (ESO) nebo Evropské kosmické agentury (ESA) nejsou peníze. V ESO šli dokonce tak daleko, že nezanedbatelnou část připravovaného Evropského extrémně velkého dalekohledu zaplatí Brazílie. Mluvíme tady přitom o projektu za více než miliardu euro. Jde o peníze, utrácené za špičkovou technologii, tedy velmi užitečná investice pro evropskou ekonomiku. Když pomineme válku, nic nezvedlo americkou ekonomiku více než program Apollo! Na druhou stranu, ačkoliv si tím fanoušky nezískám, proč nenalít peníze také do společné evropské armády? Ne, peníze na zbrojení opravdu nejsou promrhané. Když odmyslíte krutost zbraní, bývá to často investice do špičkových technologií, které dříve nebo později najdou uplatnění také v civilní sféře.

 

Příklad 3.: semináře pro kamarády

Druhý příklad z oblasti, která je mi blízká. Za dotace jistá nejmenovaná organizace pořádá semináře, na které jezdí stále stejní lidé a žádný hmatatelný ani nehmatatelný užitek to nepřináší. Aby toho nebylo málo, v rámci projektu byly vytvořeny webové stránky. Ty jsou ovšem zcela zbytečné a dost pochybuji, že je vůbec někdo navštěvuje. Zakázku na vytvoření webu dostala shodou okolností firma kamaráda ředitele dané instituce. Přitom vytvořit za stejné peníze například kvalitní web o astronomii pro děti a učitele by propagaci astronomie prospělo mnohem více.

 

Příklad 4.: výuka na ho...

Ještě lepší příklad uvedl ve svém článku na finmag.cz Tomáš Fürst. Ten se zamýšlí nad nesouladem mezi kvalitou výuky a množstvím dotací ve školství utracených: „Typická přednáška na vysoké škole dnes vypadá tak, že se na notebooku (za 40 tisíc) připojeném k dataprojektoru (za 60 tisíc) odkliká powerpointová prezentace e-learningového materiálu (vytvořeného za 80 tisíc na odměnách), která obsahuje banality opsané z české učebnice ze sedmdesátých let (maloobchodní cena třináct padesát).“

 

Foto: Wikipedia

 

Další příspěvky autora: PK

---

Články ve stejných kategoriích:

EU