Ohrožuje nás kolaps biosféry

 

Ohrožuje nás kolaps biosféry

Ředitel Stockholmského ekologického institutu Johan Rockström konzultoval s týmem 28 významných vědců specializovaných na ekologii stav pozemské biosféry. Tým tvořili například nositel Nobelovy ceny Paul Crutzen nebo klimatolog NASA James Hansen.

 

Vědci identifikovali devět eko-systémů, které jsou potřebné pro přežití lidského druhu. Dále spočítali, jak daleko jsme se k nim posunuli, a odhadli, jak ještě daleko může lidstvo jít, aniž by ohrozilo svou vlastní existenci. Po překročení těchto limitů lidé riskují, že způsobí” nevratné, prudké ekologické změny”, které promění Zemi na nehostinné místo.

 

Vědci zopakovali prohlášení planetární ekologické pohotovosti, které bylo zveřejněno již přede dvěma roky. Od té doby ubylo prostoru pro člověka a zvýšilo se vymírání druhů. Také zdrojů vody a potravin je stále méně, prohlubují se nerovnosti mezi lidmi a bezpráví.

 

Za posledních deset tisíc let byla příroda vůči lidstvu laskavá. Během holocénu se počet lidí na planetě zvýšil z jednoho miliónu na 7 miliard, protože podmínky byly ze všech hledisek pro rozvoj příznivé. Nyní se však lidstvo nachází v nové éře, tzv. antropocénu. Lidi si přisvojili právo kontrolovat Zemi, ale zapomněli na nutnost podporovat ekosystémy nutné pro vlastní existenci.

 

Problémy narůstají

V posledních desetiletích je víc než patrné, že čelíme velkému náporu ekologických a sociálních problémů s pojených s neustálým růstem populace, nadměrnou spotřebou zdrojů a škodlivými technologiemi. Vědci upozornili, že lidské představy o nekonečném ekonomickém růstu jsou iluzorní a vyzvali k zásadní akci, která by zabránila kolapsu civilizace.

 

Lidstvo podle Rockströma již překročilo tři z devíti planetárních limitů: ztrátu biodiverzity, změnu klimatu a narušený cyklus dusíku. Přibližujeme se k překročení dalších tří limit: využívání čerstvé vody, využívání půdy a okyselování oceánů.

 

Planetární limity

1. Kyselé oceány

Více oxidu uhličitého v atmosféře znamená, že ho více absorbují oceány a moře, čímž vzniká kyselina uhličitá – což má neblahé důsledky pro živočichy vybavené skořápkou.

 

2. Úbytek ozónu

Největší nebezpečí pominulo se zákazem nejhorších chemikálií, ale přesto nebylo ještě zcela odstraněno.

 

3. Čerstvá voda

Čtvrtina všech světových říčních systémů už nedosahuje k moři nebo oceánu přinejmenším část roku. Dochází k vysychání pobřeží a krajiny.

 

4. Biodiverzita

Jednotlivé druhy společně formují ekosystémy, které poskytují řadu životních “ekosystémových služeb”. Biodiverzita v důsledku různých lidských činností neustále klesá.

 

5. Cykly dusíku a fosforu

Produkujeme asi 121 milionů tun dusíku ročně, mnohem více než příroda dokáže vstřebat.

 

6. Využití půdy

Polovina světových deštných pralesů již zmizela, a obrovské zelené plochy, kde kdysi vládla příroda, jsou nyní oplocené pro dobytek.

 

7. Klimatické změny

Každý stupeň oteplení způsobený přímo oxidem uhličitým je posílen procesy zpětné vazby, které mohou teplotu ještě mnohem zvýšit.

 

8. Produkce aerosolů

Na Zemi se nyní nachází více než dvojnásobné množství aerosolů, než tomu bylo před začátkem industrializace. Aerosoly jsou jedním z nejnepříjemnějších znečišťovatelů ovzduší a jejich velké množství v atmosféře může způsobit ochlazení planety a nástup doby ledové.

 

9. Chemické znečištění

Momentálně lidé produkují více než 100 000 různých chemických sloučenin.

 

Zdroje:
http://utopia.sk/liferay/article/-/journal_content/56_INSTANCE_b8AZ/16892/534650
New Scientist http://www.newscientist.com/special/ocean-to-ozone-earths-nine-life-support-systems

Foto: New Scientist

 

Další příspěvky autora: heartblue

---

Články ve stejných kategoriích:

Ekologie   Věda   Země   Klimatické změny