NERŮST - alternativní ekonomická cesta

 

NERŮST - alternativní ekonomická cesta

Alternativní město – Totnes

Staré město, nové myšlení – obyvatelé v jihoanglickém Totnesu se pokoušejí rozejít s ropnými výrobky, protože jsou předvídaví. Z jejich ekologické aktivity se stala turistická atrakce. Říkají svému městečku, které obývá 8000 obyvatel Totnes Transition Town (Město přechodu). Vtipná zkratka TTT přitahuje pozornost celého zeleného světa. Místní nadšenci založili také internetovou stránku transitionnetwork.org. Jejich cílem je podporovat sebeorganizující komunity, které zajímá ekologický model přechodu (transit model) od současné konzumní podoby života k ekologicky úspornější. Napadlo je to již v roce 2006. Chtějí transformovat život města k soběstačnosti po vyčerpání ropných zásob. Jednoho dne roku 2030 by Totnes mělo být nezávislé na ropě a obejít se bez nafty, benzínu, plastických surovin a umělohmotných stavebnin. Ovšem aktivistům jde také o celkové zkvalitnění života: chtějí žít ve světě, kde bude méně stresu, spěchu a strachu, více potravin, lepší zdraví i více spravedlnosti. Zní to hezky. Když klikneme na transitionnetwork.org, můžeme si na této jejich webové stránce najít, jaké transitní akce se dějí v blízkosti. V tuzemsku zatím nic - nejblíže jsem našel Münster nebo Düsseldorf. Možná Češi zatím pracují v ilegalitě. Nicméně neměli bychom otálet. Čas běží.

 

Už Diogenes v sudu…

Představy, jak žít bez nadbytečné spotřeby, sahají až k řeckému bezdomovci Diogenovi, který filosofoval v sudu. V roce 2001 se ve Francii začalo klubat na svět hnutí Nerůstu (angl. degrowth, fr. décroissance, šp. decrecimiento, it. decrescita) podporující environmentalisticku teorii, že ekonomika růst nemusí. Ze slova nerůst se stal aktivistický slogan, který se šířil dále Evropou, do Itálie, do Španělska a potom i za moře. První konference na téma ekonomického nerůstu se uskutečnila v roce 2008 v Paříži. Problematika této alternativní cesty je dnes součástí akademického výzkumu. V této souvislosti se objevují termíny jako kultura přechodu (transition culture), jednoduchý život (simple living), post-růst (Postwachstum) nebo ekonomie kolapsu (collapsonomics). Idea, jejímž cílem je přežít v rámci demokracie, zajímá lidi na celém světě.

 

Spotřeba stále roste

krizi. Jeho zastánci kritizují především ekonomický systém založený růstu HDP, který vyžaduje stále se zvyšující výrobu a spotřebu. Podle britského profesora Tima Jacksona celková spotřeba surovin a energie stále stoupá navzdory efektivnější výrobě a technologickému pokroku: spotřeba roste rychleji než efektivnost. Zastánci nerůstu usilují o zrušení úzkého spojení mezi politickým, technologickým, vzdělávacím a informačním systémem a krátkodobými ekonomickými zájmy.

 

Zakladatel

Jedním z průkopníků hnutí Nerůstu je Francouz François Schneider. Výzkumný pracovník v oblasti industriální ekologie přispěl k založení Výzkumného ústavu pro udržitelnou Evropu ve Vídni. Nyní působí v Barceloně, kde spoluzaložil skupinu Research and Degrowth, věnující se výzkumu ekonomického nerůstu. Schneider také podnítil vznik nerůstové komunity ve Francii. Nerůst definuje jako „multidimenzionální koncept, zahrnující rozmanité interpretace a návrhy na praktické provedení otevřené veřejné debaty, které snad demokraticky změní neudržitelný směr, kterým směřujeme.“

 

České názory

Globální firmy chtějí volný trh, ale zároveň jej samy deformují. Současná ekonomická teorie stojí na dávno neplatných předpokladech. Bohatí bohatnou a chudí chudnou, říká česká „ekonomická disidentka“ Naďa Johanisová. Představa věčného růstu je podle ní jen jednou z problematických idejí ekonomické teorie s prošlou platností. Teorie se v hlavách politiků změnila na jednoduché poučky, s jejichž pomocí se přizpůsobuje svět neoliberálnímu, zjednodušenému modelu reality. Jak přejít od ekonomiky založené na absurdní představě o nekonečném růstu ekonomiky, zisků a životní úrovně k nějaké skromnější? „Je to složité,“ odpovídá Naďa Johanisová. „Zatím není vůbec jasné jak to udělat. Většina mocných podle ní zůstává v „kleci neoliberálního ekonomického myšlení“, i když panuje čím dál tím větší deziluze z bankovního systému, který je důležitým motorem ekonomického růstu. Nějakou dobu sice už funguje evropské hnutí Degrowth, ale alternativy se teprve hledají.

 

Třetí cesta

Koncepcí alternativní ekonomiky založené na nulovém růstu se již vícero roků zabývají Španělé a Francouzi, kde je hnutí v Evropě nejsilnější. Zatím funguje hlavně v podobě neformální, otevřené sítě, provozuje diskusní internetové platformy a pořádá pravidelné akce. Hnutí zatím roste spontánně a zdola. Cesta od ekonomického růstu k nulovém růstu není snadná. Ekonomický růst Západu „se změnil z něčeho, o co usilujeme, v něco, co nás má v hrsti, protože jinak hrozí kolaps. Kolaps ovšem hrozí, i když růst nedokážeme zastavit,“ vysvětluje dr. Johanisová.

 

Jedním z možných přístupů, jak situaci řešit, je podle ní snaha podporovat jiné typy komerčních organizací, nežli jsou akciové společnosti, například autentická družstva či sociální podniky, zakotvené v komunitě. Další důležitou oblastí je analýza principů současného komerčního bankovnictví, kdy banky půjčují peníze, které se jim pak vracejí s úrokem, takže musejí půjčovat stále více, aby množství peněz v oběhu neklesalo. Finančnictví by se podle dr. Johanisové mělo postupně stát veřejnou službou, v níž by hrály rostoucí roli státem pečlivě regulované neziskové a družstevní organizace.

 

Definice

„Jde o politické, ekonomické a sociální hnutí založené na enviromentalistických, antikonzumentských a antikapitalistických idejích. Myslitelé nerůstu obhajují pokles produkce a konzumu, protože nadměrná konzumace je založena v základech dlouhodobých ekologických problémů a sociální nerovnosti. Snížení spotřeby nemusí být spojené s individuálním utrpením a poklesem životní úrovně. Příznivci myšlenky směřují ke zvětšování pocitu štěstí a spokojenosti nekonzumními prostředky – na základě spolupráce, menší spotřeby, většího zájmu o umění, hudbu, rodinu, kulturu i komunitu, v které žijí. Na individuální úrovni je možné nerůstu dosáhnout dobrovolným zjednodušením života. Udržitelný nerůst znamená „snižování produkce a spotřeby, které zlepšuje kvalitu lidského života a zlepšuje ekologické podmínky a rovnost na planetě. Projektuje budoucnost, v níž společenství žijí v ekologických poměrech v otevřených, lokálních ekonomikách a kde jsou zdroje spravedlivěji distribuovány prostřednictvím nových forem demokratických institucí. Takové společnosti nebudou stát před dilematem – růst, nebo zemřít.“ (Wikipedia org).

 

„Cílem je „udržitelná společnost,“ která bude respektovat ekosystémy díky zvládnutí cyklů produkce/konzumace/recyklace, společnost, která zaručí spravedlnost mezi lidmi v otázce využívání zdrojů a která se díky participativní demokracii a diverzitě (mezi různými etniky) nepřestane vyvíjet k tomu být stále více udržitelná.“ F. Schneider)

 

Zásady komunity

Současné ekologické komunity hodně souvisejí se zemědělstvím, tzv. permakulturou, a zaklínají se známým termínem ekovesnice.

 

Zde jsou čtyři základní charakteristiky pro ekovesnici, které formuloval v roce 1991 Robert Gilman:

 

• 1) Lidský rozměr, celkové řešení (potraviny, odpočinek, společenský život, vzdělání, obchod, bydlení)
• 2) Lidské aktivity jsou bezpečně začleněné do přírody
• 3) Podpora zdravého života
• 4) Kontinuita – trvanlivost

Klíčové/etické principy permakultury

 

• péče o Zemi - člověk je součástí planety, není od ní oddělen
• péče o lidi – vzájemná podpora a pomoc k rozvoji zdravých společenství
• spravedlivé sdílení - zajišťovat, aby limitované zdroje byly využívány spravedlivě a moudře

Dům je v plamenech

„Vůbec netušíme, zda to bude fungovat. Transit je sociální experiment netušeného rozsahu,“ upozorňují nadšenci z britského Totnesu. Ale zakladatel hnutí Transitu 41letý Rob Hopkins, někdejší docent ekologického stavebnictví v Irsku, dodává: „Čas nazrál. Když váš dům hoří, měli byste co nejrychleji vypadnout.“

 

Zdroje:
http://is.muni.cz/th/362861/fss_m/DP.txt
http://www.sedmagenerace.cz/cislo/01-2012/
http://degrowth.org/short-history
http://www.transitionnetwork.org/
http://life.ihned.cz/c1-54668010-ekonomie-je-opium-lidstva-tvrdi-ekonomicka-disidentka-nada-johanisova
http://www.context.org/ICLIB/IC29/Gilman1.htm

 

Další příspěvky autora: Jiří Sirotek

---

Články ve stejných kategoriích:

Ekologie   Ekonomika   Byznys