Loď Eastland aneb zapomenutá tragédie českého Titanicu

 

Loď Eastland aneb zapomenutá tragédie českého Titanicu

Každý z nás zajisté někdy slyšel o tragédii zaoceánského parníku Titanicu, který se potopil po tom, co měl narazit do ledové kry uprostřed Atlantického oceánu. Tato tragédie se stala 14. dubna 1912 a zahynulo při ní okolo 1 800 pasažérů. Ovšem již málokdo ví, že jen o pouhé 3 roky později, 24. července 1915, se v Chicagu potopila osobní loď Eastland, která mířila s 2 572 pasažéry na okružní plavbu poblíž Michigan City spojenou s piknikem. Pojďme si říci něco o této tragédii.

 

Nacházíme se v Chicagu roku 1915. Na to, že je 24. červenec, je ošklivé mlhavé ráno a dokonce poprchává. Ale sedmi tisícům lidí, kteří brzy ráno míří na přístaviště Chicago River, to nevadí. Těší se totiž na dvoudenní výlet, který svým zaměstnancům uspořádala a hradí společnost Western Union Company, ostatně jako každý rok. Na pasažéry čekají 4 velké parníky (Eastland – nejmodernější z lodí, Theodore Roosevelt, Racine a Rochester), které můžeme srovnat s loděmi, jež plují po mořích. Jsou dlouhé přibližně jako fotbalové hřiště.

 

Kolem je všude slyšet český jazyk. V té době je Chicago druhým největším českým městem, samozřejmě kromě Čech, hned po Vídni. V chicagské filiálce Western Electric v té době pracuje tisíce Čechů.

 

Na výlet se těší všichni, a proto již deset minut po sedmé hodině ranní je loď Eastland, největší z flotily, plná, ačkoliv se má odplouvat až v osm hodin. Na lodi je oficiálně okolo 2 572 pasažérů. Ve skutečnosti jich je okolo tří tisíc.

 

 

Všichni jsou nadšení, mají na sobě oblečeno sváteční oblečení a hrnou se k zábradlí, aby zamávali svým známým a příbuzným, kteří přišli později a musí tedy čekat na další lodě. Jenže loď se začíná naklánět.

 

Zpočátku se tomu všichni velice smáli. Pasažéři údajně nic zlého netušili, když se s nimi loď začala naklánět k vodě. Navíc všichni byli v naprostém klidu již jen proto, že se jednalo právě o loď takových rozměrů, ke všemu se stálo a mělo se plout jen po řece. Loď Eastland stála jen 6 metrů od nábřeží, a proto se nebylo čeho obávat.

 

Ale tato myšlenka byla osudová. V 7:13 začíná hrát orchestr a nadšení lidé se k němu běží podívat. Hraje se i česká Polka pro mnoho českých imigrantů. Lidé začínají tančit a zpívat, loď se tak opět vychyluje z rovnováhy.

 

Lidé byli opojeni zábavou, a proto si nikdo z nich nevšiml, že nakloněná loď začala spodními otevřenými okny nabírat vodu.
V 7:28 zabere remorkér. Ten má Eastland vytáhnout na jezero. Loď se nakloní o dalších 45° a to je naprostý konec.

 

Přímo na místě tenkrát byl spisovatel Jack Woodford, který stál na nábřeží a celou situaci sledoval. Popsal ji následovně:
„Parník velký jako oceánská loď se pomalu převrátil, jako by to byla velryba, která si chce zdřímnout. Nechtěl jsem věřit, že tak velké plavidlo mohlo něco takového udělat přímo před mýma očima, přestože bylo před chvílí připoutáno k přístavišti a voda byla nádherně klidná, aniž se cokoliv stalo: žádná exploze, požár, nic."

 

 

Již nebyl nikdo spatřen

Toto ale byl jen pohled z dálky. Uvnitř lodi a na lodi to vypadalo jako v hororu. Lidé, kteří si chtěli zajít na snídani, nebo šli do heren, se nyní topili, umírali.

 

Ve vodě se náhle octlo okolo 2 000 lidí. Ti, kteří byli uvnitř, bojovali o život ve strašlivé smrtící pasti. Plavci se snažili plavat ven, neplavci se chytali plavců a stahovali je ke dnu. Uvnitř byl nepopsatelný zmatek. Situaci uvnitř lodi popsal Bedřich Šimonka, syn známého amerického lékaře.

 

"Seděli jsme dole uvnitř lodě a byli veselí, neboť jsme se těšili na zábavu. Bylo tam víc než dvě stě lidí! Asi po dvaceti minutách začala se loď kloniti a klesati k jedné straně. Nejprve jsme z toho měli švandu, neb jsme myslili, že je to obvyklé kývání lodi a že nehrozí žádné nebezpečí. Pojednou nás to všechny srazilo k jedné straně. Piano se převrhlo, rozbilo a zabilo asi dvacet lidí. Všichni křičeli a hleděli se zachrániti. Voda vnikala do lodi. Jsem dobrým plavcem a hleděl jsem se plováním udržeti na povrchu. Šlo to těžko. Asi šest osob se mě chytlo, ale strhly mne též dolů. Strachem se mě pustily a snažily se jinak zachrániti. Následkem toho bylo mi možno dostati se opět na povrch. Byl bych rád pomohl jiným, ale nemohl jsem a byl jsem rád, že ztěžka jsem zachránil svůj vlastní život. Oknem lodi jsem se dostal ven a po provaze byl jsem vytažen na břeh – do výše asi patnácti střevíců na ulici."

 

 

Krajan Vincenc Dubek, který pracoval ve Wesern Electric Company a který byl na lodi se svojí ženou Kateřinou a třemi dětmi (dcerou Kateřinou a dvěma syny, 15 a 9 let) vyprávěl, že ani ti, kdo skočili do vody, na tom nebyli nejlépe.

 

„Vykřikl jsem ‚Skočte do vody!‘a už jsem byl ve vodě. Když jsem se dostal na povrch, byla již loď ve vodě. Spatřil jsem nejprve mladšího hocha a ploval jsem k němu. V tom mne podruhé voda zalila, ale chlapce jsem už držel a dostal jsem se s ním až na člun po řece plující, na kterém jsme se zachránili. Díval jsem se na všechny strany, uvidím-li někoho ze svých drahých, ale nespatřil jsem nikoho. Voda náš člun unášela dolů k jiné lodi, kde nás vytáhli po žebříku nahoru. Manželky, dcery ni syna jsem již více živých nespatřil.“

 

Podobných otřesných zážitků byla spousta. František Doležal viděl, jak poblíž plave jeho čtyřletá dcerka Marry. Bohužel než ji stačil zachránit, spadla na ni kladka z lodi a rozrazila jí hlavu. Protože Doležal viděl, že do vody spadl i tříletý Frank, neváhá, potápí se a hledá ho. Po hodině Doležala, který se nehodlá vzdát v hledání svého syna, vytahují násilím záchranáři. Ten den Doležal přišel o manželku a své tři děti.

 

Jak se píše v americkém časopise Amerikán, nejsmutnější byl asi osud rodiny Šindelářových. Zahynuli všichni, rodiče a pět dětí.

 

 

Symbolem tragédie se pro Chicago stal sedmiletý Vilík Novotný, který se utopil spolu s rodiči a sestrou Maruškou. Jeho tělo, evidované pod číslem 396, leželo týden v provizorní márnici. Nakonec ho poznají až jeho spolužáci Walter Čech a František Řežábek. Poté i babička Vilíka. Zůstala naprosto sama.

 

Na lodi zemřeli především ženy a děti. Trvalo několik dní, než se podařilo vytáhnout všechna těla z řeky. Již asi okolo deváté hodiny ranní, někteří zachránění mohli jít ve svých roztrhaných a mokrých šatech, zabaleni do přikrývek, domů. V následujících dnech se potom v české komunitě konalo více než 300 pohřbů.

 

Paradox je, že stejně tak, jako ve slavném filmu o Titanicu a jeho potopení, i zde byl zamilovaný pár. Tento příběh skončil podobně tragicky. U milenců, Emy a Viléma není jasné, jak zahynuli. Jejich vztah, ale nakonec překonal i smrt. Proti zvyklostem byli milenci, aniž by byli svoji, pohřbeni vedle sebe. Při pitvě se navíc zjistilo, že Ema byla ve třetím měsíci těhotenství.

 

Proč se loď potopila?

Když byli všichni pohřbeni, začalo se řešit, proč se vlastně loď potopila. Pro vysvětlení nemusíme chodit daleko. Loď Eastland nebyla stavěna pro výletní plavby, ale jen jako plavidlo na převoz ovoce. Po několika letech sloužení jako dopravní loď, byla přestavěna. Ovšem ne příliš dokonale.

 

Největší slabinou lodi bylo její příliš vysoké těžiště. To způsobilo její vratkost a také zhoršenou stabilitu samozřejmě.

 

Další chybou bylo vpuštění lidí s nefunkčními balastními nádržemi, které měly udržovat loď vyrovnanou. Ty fungují tak, že loď do nich pumpuje vodu. Loď má lepší ponor a je stabilnější. Jenže pumpy nefungovaly. Když je posádka opravila, bylo již příliš pozdě.
Normálně by se Eastland zhoupla, ale rozhodně by se na klidné vodě nepřevrátila.

 

Jak neštěstí Titanicu souviselo s potopením Eastlandu?

V roce 1915, po potopení Titanicu, byl vydán zákon, že lodě musí mít tolik člunů, aby se na ně vešli všichni lidé na palubě. Titanic jich tehdy tolik neměl.

 

Podle nové teorie může za potopení Titanicu působení Slunce a Měsíce. Od nejslavnější katastrofy v historii již roku 2012 uplynulo sto let. | Za zkázu Titanicu může Slunce s Měsícem >>>

Kdo je vinen?

Loď sice byla zkontrolována vládními inspektory, ale zatímco majitel lodě a posádka ignorovali bezpečnostní předpisy, úředníci se tvářili, že jsou k tomu slepí. Vinu nese nedbalost, ziskuchtivost. Dále nesvědomitost, touha po zlatu a penězích. To byla příčina ztroskotání lodi. Soud nikoho neobvinil.

 

I přesto, co se stalo, plula Eastland nadále, až do roku 1946, jen byla přejmenována na Willmet. Poté, co ji dále nikdo nechtěl odkoupit, byla roku 1947 sešrotována.

 

Proč o této tragédii víme tak málo?

V tragédii Titanicu se pitváme do nejmenších detailů, až zapomínáme na český Titanic. Proč o něm nevíme nic?

 

Databáze ukazují, že o této tragédii vyšel od roku 1989 jen jediný novinový článek. Dva vyšly později volně na internetu. Ten novinový napsal roku 1998 v Magazínu MF DNES Karel Čech. Sloužil jako součást opožděné diplomové práce.

 

"Zpracovával jsem téma o krajanských listech v Americe za první světové války, a když jsem si je v Náprstkově muzeu prohlížel, narazil jsem na tuhle událost," říká. "Tady se o tom nevědělo, protože za první války bylo spojení narušeno a Češi tady měli asi svých starostí dost. V době velkých válečných operací a tisícových masakrů na frontách asi neštěstí za Atlantikem nikoho tolik nevzrušovalo. Pak přišel vznik republiky, takže pozornost poutaly vzrušující změny jiného druhu. O uplynulých letech se mluvilo jen v souvislosti s válkou."

 

Možná se ještě někdy nějaký článek někde objevil, ale i přesto byla tato tragická událost v Chicagu, s potopením českého Titanicu zapomenuta.

 

Na Eastlandu zahynulo okolo 884 pasažérů, z toho 220 Čechů a my o tom nevíme. Pokud by jen desetina z nich zahynula na Titanicu, zajisté bychom o tom četli dodnes, každý rok si takovou tragédii připomínali, ba co více, věděli bychom, i kde si kupovali boty a čím se dnes živí jejich potomci. Rozdíl se nachází především v tom, že na Titanicu se plavili bohatí cestující, kdežto na Eastlandu se plavili obyčejní pracující.

 

 

Zdroje:
http://xman.idnes.cz/cesky-titanic-na-lodi-eastland-zemrelo-v-roce-1915-v-chicagu-220-cechu-phg-/xman-styl.aspx?c=A120414_162053_xman-styl_fro
http://natura.baf.cz/natura/2002/2/20020203.html

 

Další příspěvky autora: Caroline Kornelová

---

Články ve stejných kategoriích:

Eastland   Titanic   Tragédie   Historie