internetWEEK.cz menu TOPlist

Poštovní návraty v čase a prostoru

Poštovní návraty v čase a prostoru

Česká pošta je pěkný babylon. Vede spořicí účty, prodává pojistky, stavební spoření, knížky, recepty a plyšové blbosti. A když zákazník přijede k přepážce, zuří.

 

Poštovní návraty v čase a prostoru

Člověk už dnes pomalu neví, kolik stojí známka na obyčejný dopis. Korespondenční lístek – kdysi nejlevnější druh poštovní zásilky nejdřív za třicetník a pak za padesátník - snad už zcela vymizel z paměti lidí.

 

Doba se rychle mění. Nejmodernější technologie zcela pochopitelně ovlivnily i poštovní provoz. Ty tam jsou doby, kdy se telefonické spojení provádělo propojováním kabelů do kulatých zdířek na poštovních telefonických ústřednách. Ty byly součástí pošt a většinou zabíraly celé patro budovy. Telefony měly neuvěřitelné čtyři čísla, někde pět a bez čekání se dalo dovolat jen v rámci jednoho města, či obce. Meziměstský hovor se musel objednávat, a pokud člověk přišel na poštu po půl šesté odpoledne, měl smůlu. Hovor už nebylo možné objednat, protože do zavření pošty se nemuselo spojení povést. Neuvěřitelné! Dnes v době mobilních telefonů, kdy se během několika sekund spojíme s opačnou částí zeměkoulí, jsou tyto vzpomínky opravdu k neuvěření.

 

Kdo dnes chodí na poštu?

Ten kdo chce něco poslat, anebo něco poslané vyzvednout. Ale přiznejme si na rovinu, ručně psané dopisy o tom, jak se máme, co jsme zažili a co nás čeká, dnes už skoro nikdo nepíše. Přání k narozeninám, svátkům vyřídíme hovorem přes telefon anebo květnatou, nebo veršovanou sms se smajlíky. Podobně řešíme i zážitky z dovolených. Už jen skutečně málo skalných posílá pozdravy z cest, nebo přání k svátku klasicky prostřednictvím pohlednice.

 

Když jsem před několika lety chtěla poslat ještě z pevné linky svého domova kondolenční telegram a diktovala jsem jej spojovatelce na poště, zastavila mne snad u pátého slova. Můj procítěný telegram by totiž přišel na několik stokorun, levnější bylo osobně kondolovat po telefonu.

 

A co balíky? Ty už dnes daleko levněji doručují soukromé společnosti, které jsou dokonce daleko pružnější v přizpůsobování se zákazníkovi. Není výjimkou, že řidič příjemci zavolá a zcela se v dodání zásilky přizpůsobí jeho času. A není problémem ani zaplatit přímo na ulici dobírku kartou v přenosné pokladně se čtečkou.

 

Fronty, fronty, fronty

Když už konečně musíme na poštu pro něco nebo s něčím, čeká nás nepříjemné překvapení. Fronty. To, na co jsme se snažili už dávno zapomenout. Člověk přijde na poštu a nejdřív musí najít přepážku, která vyřídí jeho přání. Ne všechny totiž vyřizují vše. Na malých poštách je to jednoduché. Přepážka je jedna, maximálně dvě, lidí málo a atmosféra většinou přátelská. V malých vesnicích se totiž všichni znají až do pátého kolena a paní poštmistrová může klidně být Helenkou odvedle, které nikdo jinak než „naše Helenka“ neřekne.

 

Na velkých poštách je přepážek třeba 12, ovšem málokdy jich pracuje víc než 5. Fronty jsou tam „imrvere“ pořád, ve kteroukoliv denní i odpolední hodinu. A když se člověk konečně k samotné přepážce propracuje, nervózní úřednice mu nabídne penzijní připojištění, životní pojištění, spoření a plyšového medvídka! Dokonce prý to jde tak daleko, že vedoucí pošty má otevřené dveře od kanceláře, aby slyšel, jak jsou jeho podřízené aktivní a podle toho krátí téměř neexistující prémie.

 

Podmínka pošťačky: Silný žaludek

Podle stejného kritéria jsou hodnocené poštovní doručovatelky. Nabízet, nabízet, nabízet to co jim vůbec podle tradice poštovních služeb nepřísluší. Dlouholeté doručovatelky však svůj rajon znají. Vědí, která babička jak na tom je. Vědí, která je velmi osamělá, přestože její děti se ztratily někde ve světě a která rozdá celý svůj důchod právě svým blízko žijícím dětem a pak až do dalšího důchodu živoří z několika suchých rohlíků. Dobrá poštovní doručovatelka zná sociální situaci svých oveček v rajonu. Těžko je bude v takovém případě nutit uzavírat životní pojištění, nebo penzijní připojištění. Málokterá z nich má na to žaludek. Co v takovém případě nastává? Pojistí sebe, manžela, maminku, tatínka, bratra, švagrovou jen aby splnila kvóty a dostala od šéfa pomyslnou pochvalu. Jenže za chvilku už není koho pojistit, protože finanční zdroje i vlastní jsou docela omezené. A kolik životních pojistek si jeden člověk může dovolit uzavřít?

 

O poštu se u nás zasloužil Habsburk

Pošta a poštovní služby u nás mají dlouhou a bohatou historii. Její rozmach souvisí s nástupem Habsburků k moci. Arcikníže Ferdinand usiloval o český trůn a chtěl vědět, jak si stojí v předvolební kampani, jaké jsou mezi lidmi nálady. Potřeboval tedy co nejčerstvější informace, proto se obrátil na spřátelenou šlechtickou rodinu Taxisů, kteří už tehdy velmi dobře provozovali poštovní přepravu v Evropě. Nejvyšší dvorský poštmistr Antonio Taxis dostal v roce 1526 úkol, aby co nejrychleji zřídil pravidelné poštovní spojení mezi Vídní a Prahou. S budováním stálých poštovních stanic se v našich zemích začalo o rok později. V poštovních stanicích si podle historických pramenů jízdní kurýři vyměňovali koně. A i když naše země čekaly časy nelehké, fungování pošty bylo jakýmsi zaručeným pilířem, že se zprávy vždy dostaly ke svému adresátovi.

 

Za první republiky byli poštovní úředníci uznávanými autoritami. Měli jistý měsíční příjem a byli takzvaně pod penzí. Být zaměstnancem pošty znamenalo mít zaručenou existenci. Uznávanou profesí s přiměřenou autoritou byla pošta a telekomunikace i za socialismu. Můj tatínek, coby zaměstnanec pošty, snil o tom, že vystuduji ekonomickou školu a budu na nějaké pěkné malé poště vedoucí. Pro mě však byla ta představa děsivá. Neuměla jsem si představit, že budu celý život v nějaké kukani počítat peníze a dávat razítka na dopisy, pohledy a koresponďáky.

 

Konec vlakové pošty a doručování telegramů

 

Po sametové revoluci došlo také ke změně v poštovním provozu. Velký a složitý moloch Československá pošta se nejdříve v lednu 1993 rozdělil na Českou a Slovenskou. Ty pak začaly žít svými vlastními životy v rozdělených státech. Do činnosti té české začaly vstupovat různé soukromé společnosti. Nejdříve se česká pošta zbavila doručování novin a letáků, začala je doručovat soukromá firma, v devadesátých letech došlo také na balíky. V roce 1999 byla po 149 letech fungování zrušena vlaková pošta. V dubnu 2005 se provozování poštovních služeb stalo volnou živností. Koncem března 2010 skončilo po 160 letech doručování telegramů.

 

Chytří tehdejší manažeři České pošty lehce odstřihli vše pro poštovní provoz typické a než se nadechli, zjistili, že soukromá konkurence je přeskočila a docela se bez nich obejde. Dokonce dokáže pružněji nabídnout zákazníkovi lepší službu. A tržby a tím i zisky šly prudce dolů. Nějaká moudrá hlava proto přišla se zavedením „nadstandardních“ služeb – pojistek, připojištění, pojištění, spoření a teď dokonce zavádí novou službu Dluhové inkaso obyvatel (DINO). Ovšem v době, kdy se pořád mluví o rušení malých poštovních úřadů v malých obcích.

 

Česká pošta chytá svůj pomyslný vlak

Česká pošta v současné době zaměstnává 33 202 zaměstnanců. V roce 2010 měla na 3 385 provozoven, v současnosti jich funguje 3 317. Podle letos schválené vládní novely by však v budoucnu měl o tom, kolik bude pošt, rozhodovat Český telekomunikační úřad. Ten navrhoval, aby držitel poštovní licence zřídil poštu v každé obci s více než 2500 obyvateli, tak aby dojezdová vzdálenost i z té nejposlednější vesničky nebyla větší než deset kilometrů. A to by znamenalo udělat radikální řez v celé České republice a zrušit přes 2 000 poboček. Podle tohoto návrhu by jich mělo totiž fungovat v celé České republice jen 1 200.

 

Jak se mi svěřila jedna z poštovních doručovatelek v malé beskydské obci, předčasem nutili i tu nejstarší babičku zřídit si účet u poštovní spořitelny, vysvětlovali ji, jak to je výhodné a jak to má všechno po ruce. Teď si neumí představit, co nastane, až poštovní služebna v obci skončí. Babička se totiž do města vzdáleného 10 kilometrů nedostane. Musel by ji tam někdo odvézt a navíc se s větším obnosem peněz se cestovat bojí. Došla by si možná pro peníze do obchodu, ale ten už byl zrušen před několika lety.

 

Česká pošta hledá svou ztracenou identitu. Trošku ji nahrál krach jedné konkurenčních doručovacích firem. Ta ze dne na den přestala doručovat denní tisk, a vakuum trvalo v některých oblastech dokonce několik dnů. V poštovních službách došlo k mírnému zemětřesení a poštovní doručovatelky se učí opět doručovat noviny a časopisy, tak jako kdysi.

 

U přepážek se od nového roku budou navíc učit dělat exekuce. Podle ministra Kalouska to bude naprostá bomba, protože pomůže lidem s nejnižšími příjmy. Za pár korun budou moci splácet svůj dluh, o kterém prý mnozí ani nevědí. Možná, netroufám si hodnotit. Jen nechci být, když už na poštu jdu, zdržována a obtěžována vnucováním dalších, pro mne nepotřebných služeb.

 

Ilustrace: http://www.flickr.com/photos/27917215@N08/

 

Další příspěvky autora: anyška


Články ve stejných kategoriích:

Z domova   Byznys   Pošta  


Kategorie Z domova


8 startupů, které nás v poslední době zaujaly8 startupů, které nás v poslední době zaujaly
S fenoménem startupů je spojeno v první řadě Silicon Valey. Ale i v České republice se zrodila řada skvělých nápadů, které mohou dobít svět.



Videa: Brno jak ho neznáteVidea: Brno jak ho neznáte
Podívejte se na tři zajímavá videa o Brně a jeho okolí.



Hiporehabilitace: Když koně pomáhají lidemHiporehabilitace: Když koně pomáhají lidem
Koně mohou postižené postavit na nohy. Nebo vrátit mezi lidi. Nebo Vám jen pomohou od bolesti zad a špatného držení těla...



Exkurz do historie: Benešovy dekrety jsou minulost. Tečka.Exkurz do historie: Benešovy dekrety jsou minulost. Tečka.
Čeští politici mají stále dokola potřebu omlouvat se Německu za poválečný odsun. Připomeňme si, o co šlo, proč je to nesmysl a slovy prezidenta Beneše „vlastizrada“, před kterou varoval.



Mnislav Zelený u Drtinové: zajímavé názory na současné děníMnislav Zelený u Drtinové: zajímavé názory na současné dění
Etnolog, antropolog, publicista a indián byl hostem u Daniely Drtinové. Udělejte si 23 minut času. Stojí to za to.



Robotická revoluce a práce budoucnosti: Komu vezmou roboti místo? Co je a co není perspektivní zaměstnání?Robotická revoluce a práce budoucnosti: Komu vezmou roboti místo? Co je a co není perspektivní zaměstnání?
Jestli je Vám dnes padesát, o práci se zřejmě bát nemusíte. Alespoň co se robotů týče. Ale přemýšlíte-li, co studovat, zbystřete. Řadu povolání již automatizace vymýtila. A ještě více jich čeká jistý ortel. Svět se mění…



Expert odhaluje, jak by se rodiče měli vypořádat s digitálními médiiExpert odhaluje, jak by se rodiče měli vypořádat s digitálními médii
Technika jde neustále dopředu. Každá generace vyrůstá jinak, než ta předchozí. Již od vynálezu knihtisku. A vždy jsou slyšet hlasy, že je to špatně. Ale technologie dětem nezakazujte, zkuste jen dodržet několik zásad…



EET: Pokladní systém do 5.000 Kč?EET: Pokladní systém do 5.000 Kč?
Pořízení pokladního systému pro EET stát dotuje slevou na dani z příjmu ve výši 5.000 Kč. Je to utopie nebo najdeme tak levný pokladní systém?



Slovenská slova, kterým mladí Češi nerozumíSlovenská slova, kterým mladí Češi nerozumí
K žádnému jinému národu světa nemáme blíže. Kus společné historie, kultura a chtělo by se říci i velmi podobný jazyk. Mladí Češi ale slovenštině obvykle nerozumí.



Automobilový průmysl: podporovaný strašák české ekonomikyAutomobilový průmysl: podporovaný strašák české ekonomiky
Automobily zaměstnávají 5% ekonomicky aktivních obyvatel. Tvoří však téměř čtvrtinu HDP s tržbami okolo 865 miliard korun. A stát nešetří dalšími pobídkami v tomto sektoru…




COPYRIGHT © B.I.B. - Beach Internet Business spol. s r.o.

PRG | CS | EU | Kopírování zakázáno!

Nepoužíváme cookies. Ale služby třetích stran ano (Google, Seznam, Facebook, TopList).
Pokud s tím nesouhlasíte, zakažte ukládání cookies ve svém prohlížeči!

internet week pozadí