Holešovská výzva a naštvanost davů

Holešovská výzva a naštvanost davů

A česká média mlčela. Holešovská výzva je nezajímala. Nezajímala je natolik, že se redaktoři chodili dívat na náměstí inkognito. "Šéf mi řekl, že to nebudeme dělat," přiznala jedna z redaktorek věhlasného celostátního média a pak si Island, který hlavní moderátor na pódiu pojal jako vzor vzdoru proti politikům, zaměnila s islámem a začala z náměstí prchat. S islámem nechtěla mít nic společného...

Lidé na otázku proč jsou na náměstí, odpovídali, že chtějí změnu, že už dál nechtějí trpět aroganci a zlodějství českých politiků, kteří je stále více a více sdírají z kůže a sami si dovolují utrácet těžké miliony za neuvěřitelné blbosti. Svou naštvanost dávali najevo svou přítomností na náměstí a svými podpisy. Zatím v klidu, ale do kdy?
Další naštvaný účastník přišel podle svých slov napravit to, co před 22 lety v listopadu 1989 způsobil. On sám se o akci dověděl od odborářů, kteří několik dnů předem rozdávali letáčky. A vadí mu, že o akci panuje mediální ticho...

A to je pravda. Plná náměstí nezajímala ani veřejnoprávní média, která mají úkol informovat ze zákona. A lidé se naštvali. V Ostravě a v Praze si došli k televizním studiím a cestou skandovali hesla: Kdo vás platí! Kde jste byli! Chceme živý vstup! Pravda je ta, že lidé se na svou veřejnoprávní televizi a rozhlas skutečně každý měsíc skládají, protože politici zrušili právě těmto médiím příjmy z reklam. Není tedy divu, že dav se pohnul a situace v Praze i Ostravě před televizemi byla vypjatá. Stovky hlasitě burácejících lidí si přišlo vykřičet svoje právo na informace. V Praze byl napaden člověk, v Ostravě si demonstranti vynutili alespoň natočení rozhovoru s hlavním lídrem pro regionální vysílání pro další den.

A najednou si česká média konečně připustila, že se něco děje a že se někde sešli nějací lidé. Ale z několika tisícovek udělali tisícovku, maximálně patnáct set. Kdo v pátek sledoval televizní seriál Vyprávěj musel se usmát. Stejně tak reagovala tehdy ještě socialistická československá televize v létě 1988. A pravda s dovětkem, že západní média tenkrát neměla co natáčet, protože lidí v ulicích moc nebylo. Myslím, že dnes už i laik ví, že hodně záleží na tom, kde a v jakém čase kameraman kameru postaví a zapne...

A vyjadřoval se i premiér s tím, že naštvanost českého občanstva sice chápe, ale nepokračovat v dalších reformních krocích by bylo nezodpovědné. Vyjadřoval se předseda oranžové strany, vyjadřoval se hlavní starosta všech starostů. Podle něj každá vláda, která přijde, bude muset reformu udělat.

Dokonce i věhlasná a moudrá česká televize svolila a pozvala jednoho z představitelů do celostátně vysílaného Hyde parku. Koktal, měl trému, působil nepřipraveně. A hned se snesla vlna kritiky - podívejte se co to máte za vůdce, vždyť ani neví co chce, jen svrhnout vládu, ale nedokáže říct, co se bude dít dál.

A v tomto momentě mne začala pojímat hrůza. Ano, človíček byl nepřipraven, neuměl adekvátně zformulovat svoje názory, neuměl pořádně nastínit, jak si život představuje po vyhnání proradných zlodějských politiků a zkorumpované vlády.

Ale kdo byl mezi čtvrtečními demonstranty ví, jaká byla atmosféra. Ví, jak jsou lidi naštvaní, co všechno jim vadí a jak to mezi nimi vře. Je to skutečně kotel, který je v této chvíli ještě klidný a vyčkává. Ale vyčkává a zlost v něm roste. Zlost, které časem může stačit ta pověstná jiskra a vybouchne. Možná v této chvíli vůdci opravdu pořádně neví, co chtějí. Svrhnout vládu a bičem vypráskat politiky je zatím opravdu málo.

Ale dav se připravuje a až bude tento obrovský naštvaný dav z celé republiky připraven, postačí, když se před něj postaví někdo chytřejší, erudovanější a s jasným úmyslem i cílem. Vždyť lidé budou opravdu připraveni k čemukoliv. Pak se třeba můžeme dočkat věcí, kterých jsme se dočkat nechtěli. A česká politická "elita" se bude divit.

FOTO: Kateřina Šulová, ČTK

Další příspěvky autora: anyška

Články ve stejných kategoriích:

Z domova   Protest   K zamyšlení