internetWEEK.cz menu TOPlist

Jaderná elektrárna Černobyl

Jaderná elektrárna Černobyl

V sobotu 26.dubna 1986 v Ukrajině došlo na čtvrtém bloku jaderné elektrárny Černobyl k výbuchu, který zničil reaktor a způsobil rozsáhlý únik radioaktivních látek do širokého okolí - i do ČR.

 

Jaderná elektrárna Černobyl

V sobotu 26.dubna 1986 v Ukrajině došlo na čtvrtém bloku jaderné elektrárny Černobyl k výbuchu, který zničil reaktor a způsobil rozsáhlý únik radioaktivních látek do širokého okolí. Stala se tak dosud největší katastrofou v dějinách provozu jaderných elektráren. V průběhu této superhavárie se uvolnilo do životního prostředí celkem 30 až 50 milionů Curie radioaktivních látek, což odpovídá jedné dvacetině veškeré radioaktivity obsažené v reaktoru a asi třiceti až čtyřicetinásobku radioaktivity uvolněné při výbuchu atomové bomby v Hirošimě. Na bezprostřední následky havárie zemřelo podle oficiálních údajů během tří měsíců 28 osob, přes 200 bylo pro těžké popáleniny hospitalizováno.

 

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl nezpůsobil škody nejen v bývalém SSSR, ale měl i velké následky ve světě. Radioaktivní mrak, který se z Černobylu uvolnil, postupoval nejprve směrem na severozápad, do Polska a Skandinávie, a pak se obrátil do střední Evropy. Největší škody způsobil radioaktivní mrak tam, kde z něj pršelo. Déšť totiž spláchl na místa, kam padal, radioaktivní látky ve velkých množství. Kontaminace míst zasažených tímto radioaktivním dešťem byla i stonásobně vyšší v porovnání s místy, kde naštěstí nepršelo a kde byl zaznamenán suchý spad. Mezi radioaktivní látky, které zasáhly Evropu nejvýrazněji patří izotopy césia a jódu. Poločas rozpadu Cs -137 je 30 roků a bude tedy trvat několil set let, než se jeho hodnota sníží na zanedbatelné hodnoty. Naopak, poločas rozpadu jódu I - 131 je jen 8 dní a dlouhodobě nepředstavuje velké nebezpečí.

 

O to větším ohrožením ale byl v prvních týdnech po havárii, kdy pronikl především do mléka. Nad územím Československa prolétl černobylský mrak celkem třikrát: 30. duben, 3. až 4. května a 7. května 1986. První a třetí průchod zasáhl celé území Československa, druhý průchod jen jeho západní část, takže minul střední a východní Slovensko. Největší zatížení obyvatel radioaktivními látkami nastalo ve dvou vlnách: jednak během prvních týdnů po havárií, jednak během zimy 1986/87, kdy byly konzumovány obiloviny ze sklizně roku 1986, stejně jako mléko a maso ze zvířat krmených senem sečeným během jara a léta 86. Vědci předpokládají, že radiace z Černobylu způsobí na našem území 450 až 1200 předčasných úmrtí, většinou v důsledku rakoviny vyvolané ozáření. Teprve tři týdny po havárii je dokončen železobetonový obal nad havarovaným reaktorem a pomocí vrstvy 4000 tun písku, bóru je utěsněn tak, že veškeré úniky radioaktivity do okolí konečně ustaly. Jeho výstavba pohltila 7000 tun ocele a 410 000 m betonu. Mezitím bylo z oblasti 30 km od elektrárny evakuováno téměř 100 000 lidí.

 

 

A jak vypadá Černobyl dnes ?

 

 

Dne 21. října 1993 ukrajinský parlament zrušil své dva roky staré usnesení o tom, že do konce roku 1993 odstaví zbylé dva reaktory v Černobylu.  V zakázané zóně žije 5000 lidí, kteří na elektrárně pracují. Tráví vždy 15 dnů v zóně a na dalších 15 dnů odjíždějí domů. Riziko, kterému jsou vystaveni,kryjí vysokými státními příjmy. Havárie připravila přes 10 000 rodin o jejich živitele, kteří zemřeli nebo jsou v invalidním důchodu. Tyto počty obětí tedy uvádějí oficiální statistiky. Ve skutečnosti však je situace ještě horší, protože výše uvedená čísla nezahrnují 3 miliony obyvatel Kyjeva, který byl po havárii vážně zasažen radioaktivním spadem. Od roku 1986 je na Ukrajině zaznamenán dlouhodobý trend zhoršování zdravotního stavu a poklesu porodnosti. Statistické rozbory však jednoznačně ukazují, že na kontaminovaných územích je zhoršení zdravotního stavu mnohem výraznější. Oblasti kontaminované radioaktivitou se kryjí s místy, kde byl zaznamenán nárůst rakoviny a celkového poklesu imunity. Podle odhadů bylo jen kvůli Černobylu provedeno asi 100 000 potratů.

 

 

DOPADY HAVÁRIE V ČERNOBYLU  NA ÚZEMÍ ČESKOSLOVENSKA

 

 

Nad územím Československa prolétl černobylský mrak celkem třikrát: 30. dubna, 3. až 4. května a 7. května 1986. První a třetí průchod zasáhl celé území Československa, druhý průchod jen jeho západní část, takže minul střední a východní Slovensko. Průběžná měření zahájila síť monitorovacích stanic dne 29. dubna, tedy 3 dny po havárii. Největší zatížení obyvatel radioaktivními látkami nastalo ve dvou vlnách: jednak během prvních týdnů po havárii, jednak během zimy 1986/87, kdy byly konzumovány obiloviny ze sklizně roku 1986, stejně jako mléko a maso ze zvířat krmených senem sečeným během jara a léta 1986.

 

Celkové zatížení obyvatel Československa, ke kterému studie po řadě výpočtů a matematických modelů dospívá oficální studie Institutu hygieny a epidemiologie-centra hygieny záření (zpracovaná pro potřeby OSN), představuje 11 310 Sv. To znamená, že při velmi opatrných odhadech způsobí radiace z Černobylu na našem území celkem 450 až 1200 předčasných úmrtí, většinou v důsledku rakoviny vyvolané ozářením. Vzhledem k nepřesnostem ve výpočtech však může být počet obětí ještě vyšší.

Další příspěvky autora: michelllin


Články ve stejných kategoriích:

Černobyl   Jaderná elektrárna   Z domova  


Kategorie Černobyl


Spad po 11. září lze srovnávat s Černobylem a FukušimouSpad po 11. září lze srovnávat s Černobylem a Fukušimou
Dr. Roberto Lucchini srovnává vliv katastrof na zdraví obyvatel. V okolí WTC je prokazatelně více případů rakoviny než ve zbytku New Yorku a USA.


Kategorie Z domova


8 startupů, které nás v poslední době zaujaly8 startupů, které nás v poslední době zaujaly
S fenoménem startupů je spojeno v první řadě Silicon Valey. Ale i v České republice se zrodila řada skvělých nápadů, které mohou dobít svět.



Videa: Brno jak ho neznáteVidea: Brno jak ho neznáte
Podívejte se na tři zajímavá videa o Brně a jeho okolí.



Hiporehabilitace: Když koně pomáhají lidemHiporehabilitace: Když koně pomáhají lidem
Koně mohou postižené postavit na nohy. Nebo vrátit mezi lidi. Nebo Vám jen pomohou od bolesti zad a špatného držení těla...



Exkurz do historie: Benešovy dekrety jsou minulost. Tečka.Exkurz do historie: Benešovy dekrety jsou minulost. Tečka.
Čeští politici mají stále dokola potřebu omlouvat se Německu za poválečný odsun. Připomeňme si, o co šlo, proč je to nesmysl a slovy prezidenta Beneše „vlastizrada“, před kterou varoval.



Mnislav Zelený u Drtinové: zajímavé názory na současné děníMnislav Zelený u Drtinové: zajímavé názory na současné dění
Etnolog, antropolog, publicista a indián byl hostem u Daniely Drtinové. Udělejte si 23 minut času. Stojí to za to.



Robotická revoluce a práce budoucnosti: Komu vezmou roboti místo? Co je a co není perspektivní zaměstnání?Robotická revoluce a práce budoucnosti: Komu vezmou roboti místo? Co je a co není perspektivní zaměstnání?
Jestli je Vám dnes padesát, o práci se zřejmě bát nemusíte. Alespoň co se robotů týče. Ale přemýšlíte-li, co studovat, zbystřete. Řadu povolání již automatizace vymýtila. A ještě více jich čeká jistý ortel. Svět se mění…



Expert odhaluje, jak by se rodiče měli vypořádat s digitálními médiiExpert odhaluje, jak by se rodiče měli vypořádat s digitálními médii
Technika jde neustále dopředu. Každá generace vyrůstá jinak, než ta předchozí. Již od vynálezu knihtisku. A vždy jsou slyšet hlasy, že je to špatně. Ale technologie dětem nezakazujte, zkuste jen dodržet několik zásad…



EET: Pokladní systém do 5.000 Kč?EET: Pokladní systém do 5.000 Kč?
Pořízení pokladního systému pro EET stát dotuje slevou na dani z příjmu ve výši 5.000 Kč. Je to utopie nebo najdeme tak levný pokladní systém?



Slovenská slova, kterým mladí Češi nerozumíSlovenská slova, kterým mladí Češi nerozumí
K žádnému jinému národu světa nemáme blíže. Kus společné historie, kultura a chtělo by se říci i velmi podobný jazyk. Mladí Češi ale slovenštině obvykle nerozumí.



Automobilový průmysl: podporovaný strašák české ekonomikyAutomobilový průmysl: podporovaný strašák české ekonomiky
Automobily zaměstnávají 5% ekonomicky aktivních obyvatel. Tvoří však téměř čtvrtinu HDP s tržbami okolo 865 miliard korun. A stát nešetří dalšími pobídkami v tomto sektoru…




COPYRIGHT © B.I.B. - Beach Internet Business spol. s r.o.

PRG | CS | EU | Kopírování zakázáno!

Nepoužíváme cookies. Ale služby třetích stran ano (Google, Seznam, Facebook, TopList).
Pokud s tím nesouhlasíte, zakažte ukládání cookies ve svém prohlížeči!

internet week pozadí