Albert Einstein - čas je relativní veličina

Albert Einstein - čas je relativní veličina

Pohybující se ručičky hodin nám říkají, jaký je čas. Pro naše vnímání je rychlost ručiček neměnná, avšak pro okolí relativní! Již Einstein věděl, že čas není konstantní, neboli stejný, ale že je relativní. Slovo relativní v čase znamená, že je nestálý, a všude není stejný. Již tisíciletí se lidé snaží změřit čas velice přesně. Kyvadlové hodiny ze zátěží se stali převratnými ve své době a od toho se začala také odvíjet miniaturizace do podoby kapesních hodinek. I astronomie nezahálela a vymyslela důmyslný kalendář a snažila se také dle pohybu planet a umístění hvězd měřit čas. Poloha hvězd, slunce a dalších vesmírných faktorů měl trochu jiný význam, než klasické hodiny. Astronomie se zabývala otázkou, od kdy, do kdy, nikoli kolik je hodin. Lidé se naučili dle polohy slunce pracovat. I když většinou pracovali celé dny, tak slunce jim říkalo, kdy mají jít na oběd, kdy na svačinu a kdy již vyrazit domů. Dnes si nedokážeme život bez hodinek představit. Od doby, kdy lidé potřebovali nějaký řád v práci, tak vymysleli čas. Když bylo méně práce a více zábavy, tak vznikl náš časový systém. V dějinách lidstva se poznání této veličiny stala přelomovým. Nastává ovšem jedna zásadní otázka, opravdu existuje čas? Nejedná se jen o naše zjednodušení reality? Nikdo ho nikdy neviděl, ani se nedá chytit a držet ho. Čas vědci chápou, jako dimenzi závislá na prostoru. Dříve se vědci domnívali, že existují čtyři dimenze a čtvrtá dimenze je právě čas. Dnes se čas spojuje s prostorem a tím vzniká pojem časoprostor.

Existují výjimky, kde čas je extrémní! Samotný Albert Einstein předpověděl z obecné teorie relativity černé díry. Vysvětluje, že v černé díře je tak velké množství hmoty a velká hmotnost, že i čas je stejnou úměrou tímto zakřiven. Můžeme to chápat, jako nekonečno. Nekonečná hmotnost, neznamená, že ji je tam nekonečno, ale pro nás už více nemůže existovat. Gravitace je závislá na hmotnosti a hmotnost ovlivňuje čas. Z toho všeho vyplívá, že v černých dírách je z našeho pohledu za horizont čas nekonečný a neměnný. Je tam taková gravitace, že se informace nemůžou dostat za určitou hranici, neboli za horizont a mi od horizontu vidíme vše stejně. Velice zajímavou teorií je teorie rozpínání ze singularity (z jednoho bodu). Nikdo nedokáže ze stoprocentní jistotou říci, co bylo na začátku vesmíru. Nejznámější teorií je velký třesk, který byl počátkem všeho. V jednom extrémně malém bodě s extrémní hustotou a hmotností se srazili dvě anti částice. Důsledkem srážky částic bylo expanze hmoty do vesmíru. Vědci se přou s jedním faktorem, bez kterého by to nešlo, a to je právě čas. Jsou různé tvrzení, že čas vznikl krátce po velkém třesku a jiné tvrzení tvrdí, že čas vznikl, již před srážkou částic. Stále častěji se přiklání k druhému tvrzení, jelikož bez času nenastane akce a reakce. Vesmír se rozpíná a čas tím pádem také. Proto plyne dopředu. Částice se od sebe oddalují a tím vzniká nějaká reakce. Jenže ta zásadní myšlenka spočívá v tom, co se stane, když se vesmír přestane rozpínat anebo se začne smršťovat? Na tuto otázku vědci nedokážou zatím odpovědět. Teoreticky by se čas měl zastavit, nebo by měl jít pozpátku.

Teorie relativity je velice obsáhlá a také říká, co by se stalo s časem, kdyby bylo něco rychlejšího, než je světlo. I když v praxi se zkouší rozpohybovat částice rychleji než je světlo, tak efekt, který je popsán v teorii nenastává. Einstein tvrdil, že kdyby bylo něco rychlejšího než je světlo, tak se otočí příčina s důsledkem. Můžeme to chápat, že si odřeme koleno a pak až spadneme na něj. Avšak dle vědecké skupiny by veškerá fyzika se zhroutila sama do sebe a neexistoval by řád. Co je to vůbec čas? Čas je co se děje a to před a po. Můžeme to chápat jako kmitání a rozpad atomu. Na tomto principu pracují novodobé atomové hodiny. Největší otázkou po tom, zdali vůbec čas existuje, je, zda čas existuje v minulosti a v budoucnosti v přítomnosti. Einstein popsal čas, jako jdoucí v přítomnosti a zároveň ve vazbě s minulostí a přítomností. Filosofové tvrdí, že by se čas mohl stále opakovat, jelikož celý čas existuje v jednom okamžiku. Známí a populární současný vědec Hawking potvrzuje existenci času jedním jednoduchým tvrzením. Jedeme-li autem, jedeme do kopce, zatočíme a jedeme nějakou dráhu, jako délku. To jsou tři dimenze, ale ještě jedeme v nějakou dobu, to je jasný důkaz o existenci času, dle Hawkinga. Naše činnosti pohání čas a naše mysl. Abychom vůbec mysleli, potřebujeme nějakou dobu v čase, opravdu ale za tím stojí čas? Byl bych velice rád za Váš názor, článek je tentokrát spíše naučný, nežli filosofický, to bychom tu byli na hodně dlouho.

Další příspěvky autora: michelllin

Články ve stejných kategoriích:

Z domova   Vědec Hawking   Teorie relativity   Einstein   Čas je relativní   Albert Einstein   Čas