Spirituální guláš

 

Spirituální guláš

Nechci psát recenzi k pořadu, který pokládám za přínosný, ale chci se zamyslet nad tématem, který Česká televize nakousla – co to vlastně spiritualita je. Témata, která zavánějí nadpřirozenem a nespadají do kompetence náboženské redakce, tato televize zatím spíše s děsem obcházela. Byla vyděšená hlavně proto, že by si vědci ze spolku Sysifos mohli zase stěžovat, že šíří pavědecké názory. Můžeme být proto vděčni, že bylo něco jako „Hledání spirituality“ natočeno, i když v rámci zábavného magazínu. A výsledek není špatný. Mluví v něm zajímaví lidé – Jan Potměšil, Patricie Anzari, Viliam Poltikovič nebo slavný Jarda Dušek, abych některé z nich jmenoval. Pořad můžeme minimálně označit za inspirativní. Ale jak už to tak bývá, když se média pustí do složitějších pojmů, většinou to nedopadne dobře. Takže k té spiritualitě z titulku.

 

Definice

Wikipedia říká: „z latinského spiritualis, tj. duchovní, česky duchovnost, znamená životní praxi, způsob vnímání a osobního zacházení s tím, co člověka přesahuje: s Bohem, s božským, s transcendencí. Náboženská spiritualita je vnitřní, osobní stránka zbožnosti a náboženství.“ Aby to nebylo tak jednoduché, dodejme, že někteří odborníci se domnívají, že spiritualitu vlastně definovat nelze. Já to risknu a budu spiritualitu brát jako vše, co souvisí s „posvátnem“. Můžeme si myslet, že hledat spiritualitu vlastně znamená, že člověk hledá posvátné, „svatou oblast“, která bývá často spojována v bohy, Bohem, ale někdy se sexualitou, přírodou nebo rovnou celým vesmírem. Spirit znamená duch. V této souvislosti Duch svatý, jeden z božské trojice. Ale co to je? Duch vane všude, říká okřídlené rčení. Možná tím naši předkové mysleli čchi, pránu neboli éter. Takže kdo hledá duchovno, hledá vlastně tuto božskou energii.

 

Autoři nasypali do hrnce zmíněného dílu všechno možné a vznikl zvláštní guláš. Jeho magazínová povrchnost skrývá nebezpečí jednostrannosti. Když se například někdo zabývá delikátní kauzou údajně zneužité ženy indickým učitelem jógy, aniž by nechal slyšet druhou stranu, riskuje, že problém zkreslí. A to se stalo. To byl jen jeden z příběhů a témat, které „Rub a líc“ nabídl.

 

Nejasnosti

Vyskytly se tam však ještě podivnější věci: například varování před vykladači karet. Což je bohulibá snaha, ale co má společného se spiritualitou? Má se spiritualitou něco společného šamanský rituál? Zachránila herce Jana Potměšila opravdu spiritualita? Souvisí spiritismus se spiritualitou? Tolik otázek na 40 minut vysílání! Nejjednodušší je odpověď na první otázku. Kartářky se spiritualitou moc nesouvisejí. Spíše bychom je mohli zařadit do kategorie magie. Protože tam odvěké náhledy do budoucnosti patří. Ale vykládat karty může i spirituální člověk, proč ne?

 

Šamanismus

U šamanismu styčná plocha se spiritualitou určitě existuje. Šamanismus je víra, že svět ovládají duchové, kteří mohou působit v našem životě věci neblahé i blahé. Což je vlastně také magie. Ale co je to magie? Často používáme slovo magie, když něčemu nerozumíme. Když se to vymyká běžnému myšlení, běžné realitě.

 

Šaman s duchy komunikuje, léta mezi světy, dotýká se toho, co nás přesahuje – toho transcendentního. Umí nejen léčit, ale také věštit. Například se traduje, že tunguzští šamani varovali místní lid před dopadem velkého meteoru, a tím zachránili mnoho životů.

 

S magií ostatně pracují i křesťanské církve. Například exorcismus, vymítání zlého ducha ve jménu Ježíše Krista. Totéž dělal Ježíš: zaháněl zlé duchy, léčil, oživil mrtvého. Byl to de facto mág a léčitel a šaman. Jen to křesťané neradi, ale opravdu neradi slyší. Šamanismus a spiritualita souvisejí. Jenomže Češi, kteří přicházejí na setkání s importovaným aztéckým náčelníkem, nemusejí být žádní hledači spirituality, často jen chtějí zažít něco zvláštního. Rizika v sobě šamanismus nese: lidi psychicky labilní nebo ohrožené psychózou může snadno dovést do blázince. Stejně je tomu samozřejmě u magie.

 

Případ Jana Potměšila

Televize píše v doprovodním textu v pořadu, že herce Potměšila zachránila spiritualita. Jak známo Potměšil prodělal těžkou autonehodu v roce 1989, při níž ochrnul na půl těla. Po nehodě upadl do kómatu. Probudila ho z něj psycholožka, léčitelka Patricie Tervinová (dnes Anzari) – prostě tak, že ho vzala za ruku. Měla na to pět minut. Víc jí lékaři v nemocnici nedali. Náhoda, řeknou skeptici. Zázrak, řeknou ostatní. Ať už se na to díváme, jak chceme, „zázračné“ léčitelství často souvisí se spiritualitou, s duchovní zralostí dotyčného léčitele. A Patricie Anzari mohla mít v dané chvíli přesně ten energetický, magický náboj, který se propojil se spící duší Jana Potměšila a vtáhnul ji zpátky do vědomé existence. Léčitelé často používají termín energie, když popisují, jak léčí. Dnes už jsou poměrně známé informace, že člověk má energetická těla, auru a že tato jemnohmotná sféra souvisí s léčením. Do spirituality v tomto případě Patriciin zásah určitě zapadá.

 

Spiritismus

Co dělají spiritista Karel Sezemský a Adolf Hitler v pořadu není úplně jasné, bude to asi tím, že díl spolu tvořili dva režiséři a neměli dost filmového materiálu. Jak ale souvisí vyvolávání duchů se spiritualitou? Když přistoupíme na to, že duše zesnulých mohou komunikovat s tímto světem, tak médium - často duchovně založený člověk - s nimi nějak navazuje kontakt. (Zase magie.) Samozřejmě samotné vyvolávání duchů může být komerční záležitost nebo projev zvědavosti. Ale spirituálním médiem byl například hluboce věřící Brazilec Chico Xavier. Blouznivci z našich hor – čeští spiritisti byli většinou křesťané. Katolická církev se od spiritistů odtahuje, ale ve světě existují křesťanská společenství, která s vyvoláváním duchů pracují.

 

Nepřehlédněte dále v magazínu internetWEEK.cz | Médium Chico Xavier >>>

 

Jóga

Ačkoliv indická jóga je spirituální cesta, u evropských jogínů si tímto hledáním nemůžeme být tak jisti. Mnoho lidí necvičí jógu z touhy po Bohu, po posvátnu nebo po nirváně, ale proto, že to pokládá za zdravé a moderní. Jóga může být součástí spirituálního hledání, ale nemusí. A lektoři jógy - i když přicházejí z Indie jako guruové - mohou být také jenom obratní obchodníci s duchovnem. Člověk nikdy neví. Ať už se stalo mezi paní Evou a guruem cokoliv, není jasné, zda šlo skutečně o sexuální zneužití. Možná je guru zastáncem tantrických metod, které pokládají sexualitu za posvátnou. A mezi ním a jeho žačkami prostě jen došlo ke kulturnímu nedorozumění. Něco podobného se může stát, když české ženy očekávají od indiánského šamana, že je svatý. Velmi pravděpodobně není a nechá se svést, což, jak jsem slyšel, se stalo i zmíněnému aztéckému náčelníkovi. A farář taky nemusí být svatý.

 

Závěrem

Řekl bych nakonec, že spirituální hledání se může projevovat jakkoliv, důležitý je onen pocit posvátného, který v daný okamžik setkání prožíváme. Nakonec k tomu může dojít i tak, že nám talentovaná kartářka řekne něco důležitého, co v nás zažehne světlo spirituálního poznání. A naopak narazit na rub můžeme při každé činnosti. O tom koneckonců je život lidský.

 

Na pořad se můžete podívat zde: Rub a líc spirituálního hledání

 

Další příspěvky autora: heartblue

---

Články ve stejných kategoriích:

Zajímavé myšlenky   Duchovno   Spiritismus