Sídlo firmy od internetWEEK.cz
internetWEEK.cz menu TOPlist

Záhadná úmrtí - 2. část

Záhadná úmrtí - 2. část

Jak vlastně zemřely slavné osobnosti historie jako Milan Rastislav Štefánik, Geli Raubalová (neteř Adolfa Hitlera) a jiné významné historické postavy?

Záhadná úmrtí - 2. část

Přejdi na první část článku!

 

Milan Rastislav Štefánik


Mnoho nejasností je spojeno s tragickou smrtí jednoho ze zakladatelů Československé republiky Milana Rastislava Štefánika. Paradoxně k ní došlo při jeho návratu do vlasti. V neděli 4. května 1919 byl v Bratislavě ohlášen přílet italského letadla s francouzským generálem a československým ministrem války na palubě. Krátce před polednem se skutečně nad dunajským přístavem objevilo letadlo, zakroužilo nad řekou ve výšce asi 400 metrů, pak opět vystoupalo výše a vykroužilo nový oblouk. „Překvapila nás šířka tohoto oblouku," vypověděl později major Fournier z francouzské vojenské mise. „V okamžiku, když letadlo začínalo druhý oblouk, aby se do stalo do směru k nám, najednou se z výšky asi 100 metrů zřítilo přímo na zem..." Kolem tohoto leteckého neštěstí se rázem vyrojila spousta dohadů a dodnes nevíme, jak k němu vlastně došlo. Skutečností je, že Štefánik se po dlouhých letech emigrace vracel jako člověk s velmi chatrným zdravím. Svému lékaři si dokonce posteskl: „Smrti se nebojím, bojím se jen pomalého umírání."

 

K bolestem žaludku (dokázal pozřít už jen čaj nebo černou kávu) se přidaly i bolesti hlavy a nervová podrážděnost. V Praze ho zatím postavili na vedlejší kolej, když úřad ministra národní obrany dostal místo něj předák národních socialistů Václav Klofáč a Štefánikova nová funkce ministra války byla jaksi nadbytečná. Není tedy divu, že se už krátce po leteckém neštěstí vynořila hypotéza, že jeho tragická smrt byla vlastně sebevraždou. Sám Štefánik jako zdatný pilot prý usedl za řídicí páku letadla a záměrně způsobil jeho havárii. Proti této teorii však hovoří především dopis jeho snoubence, italské markýze Giulianě Benzoni, který měl u sebe: „Vrátím se, abych zůstal - doufám v to - nadále u Tebe, moje vřele milovaná... Nashledanou, Giuliano! Nashledanou, moje zbožňovaná..."

 

Takový dopis přece nepíše sebevrah. Mezi slovenskými nacionalisty se později rozšířila fáma, že Štefánikovo letadlo nechal sestřelit Edvard Beneš. I tato verze neštěstí je v rozporu se známými skutečnostmi. Je totiž krajně nepravděpodobné, že by nějaké francouzské dělo, protože československé v okolí Bratislavy žádné nebylo, střílelo po letounu se znaky spojenecké Itálie na křídlech, navíc na příkaz československého ministra zahraničí. Proč tedy došlo 4. května 1919 k leteckému neštěstí? Podle svědků byla obloha jasná, a tudíž byly meteorologické podmínky ideální. Mělo snad letadlo před přistáním poruchu? Udělal pilot při přistávacím manévru nějakou chybu? A pilotoval snad letadlo sám Štefánik? Jisté je, že když letoun ráno toho dne startoval v Udine, seděl za řídicí pákou italský pilot. Aby se Štefánik mohl ujmout řízení, museli by si spolu za letu přesednout. O ničem takovém nevíme. V každém případě smrt jednoho z nejvýznamnějších zakladatelů Československa nebyla dosud opravdu spolehlivě vysvětlena.


Profesor Vladimir Bechtěrev


Smrt významného ruského neurologa a psychiatra, profesora Vladimira Michailoviče Bechtěreva, je osudově spojena se jménem sovětského diktátora Stalina. V prosinci 1927 se v Moskvě konal I. všesvazový sjezd neuropatologů a psychiatrů. Už sedmdesátiletý, ale přesto stále duševně i fyzicky velmi svěží profesor Bechtěrev byl zvolen jeho čestným předsedou a 23. prosince na něm vystoupil s přednáškou o svých vědeckých plánech. Odpoledne ho jeho kolega profesor Kramer požádal o odbornou konzultaci při vyšetření jednoho svého pacienta. Předem nechtěl prozradit, o koho se jedná. Teprve když projeli branou Kremlu, bylo zřejmé, že oním pacientem je sám Josif Vissarionovič Stalin, první muž sovětské hierarchie, který právě dosáhl vyloučení svého oponenta Trockého z bolševické strany. Kramer vyšetřoval Stalina v souvislosti s atrofií svalstva jeho levé ruky a věděl, že nesmí nic zanedbat. Proto přizval i Běchtěreva. Věhlasný neurolog a psychiatr vyšetřoval komunistického vůdce celé tři hodiny. Poté se svému kolegovi svěřil se svou diagnózou: Stalina trápí paranoia! Profesor Bechtěrev netušil, co si tím způsobil. Večer navštívil představení moskevského Malého uměleckého divadla. Když hra skončila, divadelní ředitel, údajně polichocený návštěvou významného vědce, ho pozval na malé občerstvení skládající se z čaje a zákusků. Už cestou drožkou domů se profesorovi udělalo špatně. Přes noc se mu sice ulevilo, ale ráno musela jeho manželka zatelefonovat na kliniku pro prominenty sovětského režimu známou pod zkratkou CEKUBU. Brzy přijel profesor Burmin, který konstatoval, že Bechtěrev zřejmě snědl něco zkaženého.

 

Slíbil, že pošle dva lékaře, kteří se budou o nemocného vědce starat. Vskutku, krátce na to dva muži, které však, jak se ukázalo, v CEKUBU nikdo neznal, vskutku přišli. Půl hodiny na to se Bechtěrevovi znovu přitížilo. Půlhodinu před půlnocí 24. prosince zemřel. Profesor Burmin uvedl pro tisk jako příčinu smrti selhání srdce. Ráno se sice sešlo lékařské konzilium, ale jen proto, aby zabránilo Bechtěrovovým přátelům zjistit skutečnou příčinu smrti. Zároveň vydalo překvapující rozhodnutí: vyjmout profesorův mozek k dalšímu zkoumání, tělo pak nepitvat a rychle spálit. Dozvěděl se snad Stalin o jeho diagnóze a dal příkaz k jeho likvidaci? Byl snad profesor Bechtěrev otráven ředitelem Malého uměleckého divadla, nebo měli na jeho smrti podíl oni dva záhadní »lékaři«, které nikdo neznal a jejichž jména ani nefigurovala pod protokolem o vědcově smrti? Ani po tolika letech nevydaly kremelské archivy svědectví o tom, co se na sklonku roku 1927 vlastně odehrálo.


Naděžda Allilujevová


Také další případ záhadného úmrtí je spojen s diktátorem Stalinem. Tentokrát se týká jeho druhé manželky Naděždy Allilujevové, dcery petrohradského bolševika a Leninova přítele Sergeje Allilujeva. V roce 1929 si Naděžda prosadila, aby jí Stalin dovolil studovat na průmyslovém institutu. Odmítla přitom jakékoliv výhody a jezdila do školy tramvají. Agenti NKVD ji však na každém kroku sledovali a tajně zaznamenávali její rozhovory s profesory a studenty. Předkládali je pak Stalinovi a doma byly Naděždiny názory důvodem k četným hádkám. Při oslavách 15. výročí Říjnové revoluce, 7. listopadu 1932, došlo k nečekané tragédii. Po slavnostním koncertu šli manželé Stalinovi na banket k Vorošilovovým. Diktátor se jako vždycky opil a začal koketovat s velmi přístupnou chotí generála Jegorova. Své ženě pak házel do tváře špačky od cigaret a slupky z pomeranče.

 

Zavolal na ni: „Hej, ty!!" Jí se to dotklo a odsekla mu: „Já pro tebe nejsem žádná »hej ty«!" a odešla. Stalin se pustil za Naděždou a v jejich kremelském bytě došlo k hádce. Škrtil ji a křičel na ni, že není ta správná družka pro vůdce světové revoluce. Pak padl výstřel. Služebná vběhla dovnitř, podle jiné verze to byli strážní, a spatřili Naděždu ležet v koupelně na zemi, z hlavy jí tekla krev a vedle ní byl pohozený malý dámský revolver značky Walter. Stalin stál celý bledý ve vedlejším pokoji. Nikdy se nepodařilo přesvědčivě objasnit, zda šlo o vraždu nebo o sebevraždu. Služebná dokonce později změnila svoji výpověď a tvrdila, že Stalin celou noc nebyl doma. Faktem je, že diktátor hrob své manželky na moskevském Novoděvičím hřbitově často navštěvoval. Naposled zde byl krátce před svou smrtí v březnu 1953.


Geli Raubalová, Hitlerova neteř


Snad žádná v žen v blízkosti Adolfa Hitlera nevyvolávala tolik spekulací a dohadů jako Angela "Geli" Raubalová, půvabná a temperamentní dcera nevlastní sestry nacistického vůdce. Už jako studentku gymnázia ji upoutal její strýček, kterého byla s maminkou navštívit ve vězení v pevnosti Landsbergu, kde si budoucí diktátor odpykával trest po nezdařeném mnichovském puči v roce 1923. O čtyři roky později se tehdy devatenáctiletá Geli přestěhovala do Mnichova, kde začala nejdříve studovat medicínu a především mohla být nablízku mladému muži svého srdce Emilu Mauricovi, který byl šoférem a osobním strážcem Adolfa Hitlera. Koncem roku 1927 dal však Hitler svému řidiči nečekaně výpověď a zbavil ho všech funkcí v nacistické straně. O to víc se objevoval po boku své koketně vyzývavé neteře. Někteří pamětníci se shodují v tom, že za vyhazovem nebylo nic jiného než Hitlerova žárlivost. V roce 1929 stála nahá Geli Hitlerovi modelem ke studiím, což potvrzuje, že jejich vztah byl něčím víc než jen vztahem milujícího strýčka a mladičké neteře. Nacistický vůdce děvče rozmazloval, ale zároveň je přísně střežil a nedovoloval, aby se setkávalo se svými vrstevníky. V pátek 18. září 1931 vyjel Hitler z Mnichova na propagační turné do severního Německa. Ještě z Norimberka se však hned druhý den musel vrátit. Geli se prý zatím v jeho bytě zastřelila jeho pistolí. Policie však v jejím pokoji nenašla žádný dopis na rozloučenou, jen nedopsaný list přítelkyni, který nenasvědčoval tomu, že by snad trpěla omrzelostí životem. Sousedky potvrdily, že ještě před odjezdem jejího strýce ji viděly, jak si vesele prozpěvuje. Nicméně policie uzavřela celé vyšetřování s tím, že se jednalo o sebevraždu.

 

Údajně se zabila proto, že jí strýc zakázal odjezd do Vídně, kde chtěla studovat zpěv. Mnichovský tisk však spekuloval o tom, že se v rakouské metropoli chtěla zasnoubit s jedním mladým zpěvákem, což žárlivý Hitler nechtěl připustit. Vyskytly se dokonce i dohady, že mrtvola měla přeražený nos a další zranění. Spekulovalo se, že Geliným vrahem byl sám Hitler, jenž svou neteř zabil po zuřivé hádce. Podle jiné verze měl prý v její smrti prsty Himmler, který tak chtěl zahladit pro NSDAP nepříjemnou situaci. Geli prý byla těhotná buď s Hitlerem, nebo s jistým židovským učitelem hudby. Jenže žádnou z těchto pověstí už nelze ani potvrdit, ani vyvrátit. Protokol o pitvě Angely Roubalové se kamsi ztratil a tehdejší bavorský ministr spravedlnosti Franz Gürtner, který podporoval Hitlerovu kariéru, se postaral, aby byla celá záležitost rychle sprovozena ze světa.


Martin Bormann


Oslnivá kariéra Martina Bormanna v nacistické hierarchii začala až poté, kdy jeho předchozí šéf, muž číslo 2 v NSDAP Rudolf Hess, v roce 1941 nečekaně odletěl do Skotska. Bormann byl místo něj jmenován šéfem sekretariátu nacistické strany a z titulu této funkce měl prakticky kdykoliv přístup k Hitlerovi. Brzy se stal jeho pravou rukou a měl v Německu větší vliv než Göring, Goebbels nebo Himmler. Do posledních chvil setrval po vůdcově boku v bunkru na zahradě říšského kancléřství a spolu s Goebbelsem byli za svědky na jeho svatbě s Evou Braunovou. Byl také posledním, kdo se s Hitlerem objal před jeho sebevraždou. Poté, co sebevraždu spáchal i ministr propagandy Goebbels se svou rodinou, poslal Bormann telegram velkoadmirálu Dönitzovi, kterého Hitler určil svým nástupcem: „Závěť vstoupila v platnost. Přijedu za Vámi co nejdříve..." Pod jeho vedením se pak v bunkru shromáždila skupina nacistických funkcionářů a důstojníků a dohodli se, že se pokusí o útěk. V bunkru měli zůstat jen generálové Krebs a Burgdorf a zraněný velitel osobní stráže SS Schedle a vyčkat příchodu Rusů. V noci z 1. na 2. května opouštěli bunkr skupiny uprchlíků a na cestu jim zářil oheň stravující těla manželů Goebelsových. Bormann měl v kapse poslední exemplář Hitlerovy závěti. Ve skupince ostatních nacistických funkcionářů se pokusil přejít pod ochranou několika německých tanků most přes Sprévu. Naposled byl spatřen těsně před tím, než na obrněnce dopadla sovětská protitanková střela. Hitlerův osobní pilot Baur později při výslechu v sovětském zajetí vypověděl, že Bormann zahynul při výbuchu tanku. Jeho mrtvolu prý však neviděl. Právě ta okolnost zavdala příčinu k nejrůznějším pověstem. Podle jedné z nich odletělo té noci z prostoru berlínské zoo malé letadlo směrem na Hamburk. Také se zjistilo, že před příchodem britských vojsk vyplula z hamburského přístavu velká ponorka. Byl na její palubě Martin Bormann? Panovaly dohady, že se skrývá v některé latinskoamerické zemi, nejspíše v Argentině, jejíž tehdejší prezident Juan Domingo Perón patřil k velkým obdivovatelům Adolfa Hitlera a poskytl azyl mnoha nacistickým prominentům. Právě v Argentině byl Bormann údajně několikrát spatřen. V roce 1973 však byla na jednom staveništi v Západním Berlíně nalezena kostra muže pocházející z konce 2. světové války. Údajně byla identifikována jako Bormannova. Jak tedy zemřel druhý muž Třetí říše? Spolehlivou odpověď neznáme.

 

Článek pokračuje zde, klikni pro přechod na další část článku!

 

Zdroj: 21stoleti.cz

Další příspěvky autora: michelllin


Články ve stejných kategoriích:

Záhadná úmrtí   Ostatní  


Kategorie Záhadná úmrtí

Mimozemšťané jsou tady - přísně tajné vzpomínky Mr. XMimozemšťané jsou tady - přísně tajné vzpomínky Mr. X
Americká vláda tají vše o mimozemských kontaktech. Lidstvo je výsledek genetické manipulace. „Roswell Man“, který viděl tisíce důkazů o UFO a mimozemské přítomnosti na naší planetě, promluvil a zemřel.


Záhadná úmrtí ufologů a vědcůZáhadná úmrtí ufologů a vědců
Mnoho amerických ufologů zemřelo za podezřelých okolností. Upozornil na to bývalý poradce americké vlády Timothy Hood. Velmi rizikové povolání může mít také britský vědec, který pracuje pro určitý druh výzkumu.


Fenomén samovolného vzníceníFenomén samovolného vznícení
Vypadá to, jako tuctová scéna z Hollywoodu. Z ničeho nic z člověka vyšlehne plamen a během chvilky z něj zbude pouze hromádka doutnajícího popelu. Tohle ale není film. Je to oficiálně potvrzená realita, která nemá dosud jasnou příčinu...


Záhadná úmrtíZáhadná úmrtí
Po útoku v Oklahomě jméno Mikea Loudenslagera zůstalo v srdcích mnoha rodin. Varoval několik lidí, kteří měli své děti ve školce umístěné v budově, aby je odvedli. Asi věděl něco více než ostatní. Brzy byl nalezen mrtvý.


Záhadná úmrtí - 3. částZáhadná úmrtí - 3. část
Chcete vědět, jak vlastně zemřeli slavné osobnosti? Zajímá vás jejich osud?


Kategorie Ostatní

Očkování: všechna pro i protiOčkování: všechna pro i proti
Každý, kdo se narodí zde, musí být povinně očkovaný. Necháváme se očkovat i dávkami, které nejsou povinné, ale mají chránit naše zdraví. Kupujeme si je dobrovolně, i když často mají mnoho vážných vedlejších účinků. Někdo je pro, jiný proti.


Rozhovor s Dianou Klibániovou, slečnou,  která si prošla peklem!Rozhovor s Dianou Klibániovou, slečnou, která si prošla peklem!
Když jsme zdraví, málokdo z nás si dokáže představit, že by se náš život mohl změnit během chvilky v holý boj. Dianě se to stalo. Byla jí diagnostikována rakovina kosti.


Mýty a fakta o šikaně na školáchMýty a fakta o šikaně na školách
Šikana se vyskytuje na většině škol a setkal se s ní téměř každý druhý žák. Přesto se školní šikana bagatelizuje a koluje o ní řada polopravd a mýtů...


Mýty a fakta: sexuální zneužívání dětíMýty a fakta: sexuální zneužívání dětí
Jako skoro všechno na tomto světě i sexuální zneužívání dětí má své mýty a fakta. Možná jsme se až doposud domnívali, že o této problematice víme vše. Mohli jsme se však opravdu zmýlit.


Navštívil vás duch? Nebojte se. Možná máte jen halucinaceNavštívil vás duch? Nebojte se. Možná máte jen halucinace
David Stannard trávil sám klidně večery ve svém domě ve východní Anglii a jednoho dne zjistil, že se s ním na televizi dívají další lidi. Nějaký školák a dva vojenští piloti RAF. Nebyli to však duchové, ale problém se zrakem.


Sídlo firmy od internetWEEK.cz



COPYRIGHT © B.I.B. - Beach Internet Business spol. s r.o.

PRG | CS | EU | Kopírování zakázáno!

Nepoužíváme cookies. Ale služby třetích stran ano (Google, Seznam, Facebook, TopList).
Pokud s tím nesouhlasíte, zakažte ukládání cookies ve svém prohlížeči!

internet week pozadí