Sídlo firmy od internetWEEK.cz
internetWEEK.cz menu TOPlist

Záhada kulového blesku

Záhada kulového blesku

Ne všichni ho spatří, ale každý z nás o něm alespoň někdy slyšel. Kulový blesk nás fascinuje, ale také děsí. Je totiž prý schopný i zabíjet. Zjistěme společně, jak moc je kulový blesk nebezpečný!

Záhada kulového blesku

Tichý vrah

Jeden ze zajímavých příběhů, kdy kulový blesk někoho zabil, se odehrál v roce 1753. Německý fyzik G. W. Richmann ve své laboratoři v ruském Petěrburgu studuje atmosférickou elektřinu a používá k tomu neuzemněný hromosvod. Ten je izolovaný kovovými tyčemi a spojený s elektrometrem. Když jednoho dne přichází letní bouře, z prutu najednou vyjde zářivá modrá koule o velikosti grapefruitu, která se tiše plíží k Richmannovi. Ten se akorát stačí otočit a v tom se ho modrá koule dotkne na čele. Muž ihned padá mrtvý k zemi. Svědkem všeho je Richmannův pomocník Sokolov. Ten vidí, jak kulový blesk, který zabil Richmanna, ihned vybuchuje. Z jedněch dveří nadělá třísky, druhé se rozrazí dokořán a všechny hodiny v místnosti se naráz zastaví.

 

Nebezpečný pronásledovatel

Tyto blesky jsou velkou neznámou. Jisté je to, že se objevují za velmi silných bouřek. Na tisíc běžných blesků připadá jeden či dva blesky kulové. Jsou však známy i případy, kde není potřeba mít nad hlavou šílené blesky a hromy. Kulové blesky totiž lítají i z čistého nebe.
Je však velkou záhadou, proč některé zabíjí lidi a zvířata a jiné jsou zcela neškodné. Některé ohnivé koule se rozplynou, jiné vybuchnou a zůstane po nich zápach podobný síře. Jsou však zaznamenány ale i případy, kde blesk dokonce pronásleduje svoji oběť.

 

Blesk slunce

Kulový blesk se neobjevuje jen v dnešních dobách. Již ve středověku se s ním lidé setkávali. Roku 1105 se na nebi mezi hvězdami mají objevit dvě zlatavé koule. Lidé tyto dvě koule prý považovali za sluneční blesk. Tato událost je popsána neznámým autorem. Odehrála se prý na pražském Veleslavíně.

 

Zážitek s bleskem u stanu

I vědci se mohou setkat s kulovým bleskem. Živým důkazem toho je významný ruský chemik Dmitrijev. Ten 23. srpna 1965 táboří u řeky Oněgy. Svůj stan postaví na dřevěný vor, který je připoután u břehu. Začne prudce pršet, a proto se jde chemik schovat do stanu. Náhle nad lesem udeří blesk a Dmitrijev vyhlédne ze svého plátěného obydlí ven. Sleduje zářící kouli, která směřuje obloukem ke stanu. Údajně má mít bílé jádro a má zářit podivnou fialovou barvou. Během letu však koule praská a zanechává za sebou namodralou stopu páchnoucího dýmu.

 

Zastavuje se asi metr nad stanem, jakoby dále nevěděla, kam se vydat. Otočí se a opět zapluje k lesu. Tam koule několikrát poskočí, zasrší z ní jiskry a nakonec vyhasne. Když zmizí, Dmitrijev neodolá a jde na místo rozpadu koule odebrat vzorky vzduchu. Podle zabarvení koule odhaduje její teplotu na 14 stupňů Celsia a náboj okolo 300 – 400 tisíc Voltů. Je to přibližně 1 500x více, než máme doma v zásuvce.

 

Vědec si neodnesl naštěstí žádné zranění, jen nevšední zážitek. Ne však všichni mají takové štěstí. Najdou se i tací, kteří bohužel stejně jako Richmann takové štěstí nemají.

 

Pětičlenná skupina horolezců tábořící 17. srpna 1978 pod vrcholem kavkazské hory Trapecija, v nadmořské výšce přes 3 tisíce metrů se s kulovým bleskem setká také. V noci se u nich objevuje ohnivá koule velikosti tenisového míčku. Vznáší se přibližně metr nad zemí, když náhle sestoupí k zemi a pronikne do spacího pytle jednoho z horolezců.
Ten okamžitě vykřikne bolestí. Blesk rychle vylétne ze spacího pytle ven a opět se vzdálí do jednoho metru výšky nad zemí. Ihned ale opět sestupuje a prudce vlétne do spacího pytle druhého z horolezců. Tímto způsobem navštíví všechny účastníky výpravy a způsobí jim tak velmi bolestivá zranění. Jeden z horolezců je dokonce zabit. Ostatní musí být transportováni do nemocnice. Rány, podle lékařů, však nemají charakter spálenin.

 

Prapodivné

Podle výpovědi horolezců je kulový blesk přepadá, když je oblačno, nikoliv bouřka. Nejpodivnější je ale jeho chování. Diví se tomu především horolezci, mezi nimiž je i ruský sportovec Kavuněnko. Právě on vyslovuje myšlenku, že není možně, aby se takto chovala ohnivá koule, které se říká kulový blesk. On prý ví, o čem mluví, neboť se s fenoménem kulového blesku měl setkat již několikrát. Podle jeho slov má jít o zcela něco jiného. Záludnost chování kulového blesku ho přivádí k myšlence, že se nejspíše jedná o jakési ohnivé zvíře.
Může se skutečně jednat o neznámý druh zvířete, nadpřirozené bytosti, nebo se setkáváme jen s hodně neobvyklým a nevyzpytatelným chováním kulového blesku?

 

Manželský pár, pocházející z Německa mají také nevšední zážitek ze setkání s kulovým bleskem. Procházeli se po Karlsruhe (přibližně 50 kilometrů severozápadně od Stuttgardu) a najednou je zastihla zimní bouře doprovázena velmi silným větrem, krupobitím a sněhem. To ovšem není vše.
Najednou manželé na nebi zpozorují velikou ohnivou kouli. Ta se prý naprosto klidným pohybem dostane až k nim a poté je zcela má pohltit. Vnitřek zvláštní koule je z husté svítící látky. Když jsou uvnitř, necítí prý zápach, teplo, ani prudký vítr. Koule se poté opět vznáší do vzduchu a manžele zanechává na pospas bouři.
Možné je, že i v tomto případě se jednalo o kulový blesk, ovšem trochu abnormálních rozměrů. Nejvíce vyskytovanou velikostí blesku totiž má být velikost grapefruitu či fotbalového míče. Rozměry tohoto kulového blesku ale přesahují metr. To je velmi vzácný úkaz. Je velmi podivné, že některé blesky se chovají jako utržené ze řetězu a zabíjejí a jiné jsou velmi mírumilovné. Možná jde o zcela jiný druh blesku.

 

Chemie nebo elektřina?

Jsou tisíce a tisíc hypotéz po celém světě, které se zmiňují o výskytu kulového blesku, žádná ale nevysvětluje, jak vzniká a také jeho projevy. Vše se navíc velmi komplikuje tím, že se kulový blesk zjevuje náhodně. Nemá pravidelný výskyt. Je proto velmi těžké ho prozkoumat a najít odpovědi na dosud nezodpovězené otázky.
Někteří vědci hledají vysvětlení v oxidaci křemíku. Lépe řečeno snaží se přijít na jeho výskyt pomocí oxidace křemíku. Velmi jednoduše řečeno se jedná o to, že když blesk udeří do země obsahující křemík, část hmoty se odpaří, možná reaguje s vodní parou, a tak vytvoří kulovitý objekt.
Jsou prováděny i různé pokusy, které tuto teorii potvrzují, má to ale několik háčků. Kulový blesk nevzniká jen za bouřky, ne vždy vzniká na křemíkovém podloží a hlavně útvar vzniklý tímto způsobem dlouho nevydrží a brzy se rozplyne.

 

Druhou teorií je, že se jedná o jakousi formu plazmy – čtvrtého skupenství hmoty. I to se daří vědcům v laboratořích vytvořit, ale jen na velmi krátký okamžik. Navíc je k tomuto pokusu potřeba hodně silné magnetické pole, jak jej v přírodě vytvořit?

 

Na záhadu se snažil přijít i Tesla

Pokusů o vytvoření umělého kulového blesku bylo během století opravdu více než mnoho. Důkazem toho je i pokus legendárního srbského vynálezce Nikoli Tesly. Ve své laboratoři pracuje především s velmi vysokým napětím. Po čase se mu skutečně podaří vytvořit nevelké ohnivé koule, které potom s oblibou ukazuje návštěvám. Možná se skutečně jedná o uměle vytvořený kulový blesk, nebo se zde jedná o uměle vytvořenou jinou hmotu? Tesla prý ale dělá se svými kulovými blesky doslova a do písmene kouzla. Prý jim poroučí a vypadá to, jako by ho ohnivé koule poslouchaly na slovo. Zřejmě jsou chladné, neboť jeho příbuzní, kteří koule spatřili při návštěvách Teslovi laboratoře, popisují, že je Tesla mohl držet v ruce.

 

Vynálezce Nicola Tesla | Foto: Flickr.com

 

Dlouhá svítivost

Tesla nebyl jediným odborníkem, který studoval podstatu kulových blesků. Dalším zájemcem o kulové blesky byl nositel Nobelovy ceny P. L. Kapica. Už ve druhé polovině minulého století vyslovuje myšlenku, že plazmová koule musí být živena nějakou energií z okolí, protože jinak by podle fyzikálních zákonů nemohla zářit déle než několik mikrosekund. Podle Kapici si blesk bere energii z vysokofrekvenčních elektromagnetických vln. Ke zrodu blesku údajně stačí malý objem ionizovaného plynu, který začne čerpat ze svého okolí energii. Když energie začne slábnout, koule pomalu zhasne. Pokud k tomu ovšem ale dojde náhle, nastane výbuch.

 

Že by sám čert?

Že lidé v dřívějších dobách byli velmi pověrčiví, není pochyb. Ale třeba k tomu opravdu měli důvod. Byli méně znalí a učení než my dnes, a proto pro ně mnoho neznámých věcí bylo nadpřirozených. Připisovali je tajemným bytostem, k nimž patřili kupříkladu čerti. Právě oni měli být těmi, kteří v podobě světelné koule v létli do komína a páchali nepořádek ve světnici, či dokonce zabíjeli. Jenže co když to tak docela pravda nebyla? Žádný čert, ale kulový blesk? Kapica vysvětlil otázku, proč se kulovým bleskům tolik líbí prolézat komínem. Komín pokrytý sazemi má být totiž ideálním vodičem elektromagnetických vln, a proto si v něm kulový blesk má tolik libovat.

 

Záhada, která by měla být rozluštěna

Vědci se snaží přijít na podstatu kulového blesku již pěknou řadu let, dokonce století. Odborníci v dnešních dobách rozlišují několik druhů těchto kulových blesků. Podle toho, jak se chovají ke svému okolí, protože některé ničí a zabíjejí a jiné jsou naopak mírumilovné. Jisté je, že stále máme co objevovat. Jednou budeme možná velmi překvapeni.

 

Chcete vědět o kulovém blesku více?

Co dnes věda ví a co tuší: Kulový blesk: záhada trvá >>>

Zdroje:
http://www.novakoviny.eu/archiv/zahady/479-kulovy-blesk
http://rycinka.blog.cz/0901/zahada-kuloveho-blesku-jak-si-vybira-sve-obeti
http://www.andulla.cz/ObjevyAZahady/KulovyBlesk.htm
http://man-dra-gora.blogspot.cz/2008/11/zhada-kulovho-blesku.html

 

Další příspěvky autora: Caroline Kornelová


Články ve stejných kategoriích:

Kulový blesk   Záhada  


Kategorie Záhada

Bojovníci ISS našli pod Mosulem ztracený palácBojovníci ISS našli pod Mosulem ztracený palác
Bojovníci ISS, nejen že v Mosulu ničili památky, ale také hledali artefakty, které by mohli prodat. A našli při tom ztracený, 2600 let starý palácový komplex, pod svatyní Nabí Júnus. Na tomto místě byl údajně pohřben prorok Jonáš.


Proč nemá člověk kost v penisu? Záhada vědecky objasněná!Proč nemá člověk kost v penisu? Záhada vědecky objasněná!
Většina savců kost v penisu má. Ačkoliv její velikost se velmi liší. A vědci přišli se zajímavým evolučním vysvětlením záhady pyjové kosti.


Kulový blesk: záhada trváKulový blesk: záhada trvá
Za posledních dvacet let se věda s kulovým bleskem posunula o pár kroků kupředu. Ale stále zůstává více otázek, než je odpovědí. Co tedy s jistotou víme?


Záhada: Co přitahuje blesky na jezero Maracaibo?Záhada: Co přitahuje blesky na jezero Maracaibo?
Blesk neuhodí na jedno místo dvakrát. A není blesku bez hromu. To platí na celém světě, jen ne u jezera Marocaibo ve Venezuele. Bouřky s rekordními blesky jsou zde každý den. Marocaibo je Olympem světa…


Vědci žasnou nad záhadným signálemVědci žasnou nad záhadným signálem
Když astronomové zachytili zvláštní signál v galaktické kupě v souhvězdí Perseus, vzdáleném od nás miliony světelných let, poznali, že narazili na něco mimořádného. ..


Záhada: Kam zmizeli vrabci?Záhada: Kam zmizeli vrabci?
Vrabčí apokalypsy si v Česku nikdo téměř nevšiml, ale vrabci, kdysi symbol městského ptactva, zmizeli z měst také ve Velké Británii nebo v Indii.


Schizofrenie – nemoc, či posedlost neznámými bytostmi?Schizofrenie – nemoc, či posedlost neznámými bytostmi?
Schizofrenie je jednou velkou záhadou. Trpí jí na světě poměrně velké množství lidí. Někteří mají lehčí formu schizofrenie, jiní těžší. Jedná se jen o nemoc, nebo schizofrenie skrývá daleko více?


Zmizení letu 370 – konspirační teorieZmizení letu 370 – konspirační teorie
Hlavní konspirační teorie - letadlo bylo uneseno na základnu Diego Garcia. NSA ví, kde přistálo. Mobilní telefony vyzváněly ještě několik hodin po zmizení letadla.


Setkání s andělySetkání s anděly
Jeden díl seriálu „Nevysvětlitelné záhady“ je zaměřený na nebeské bytosti. Andělé zachraňují děti padající ze stromů, lidi z hořících letadel nebo oběti ohrožené šíleným únoscem. Ani nemusejí mít křídla, často mají podobu našich příbuzných.


Jsou rostliny inteligentní?Jsou rostliny inteligentní?
Rostliny se od nás hodně liší, ale mají smysly, paměť, komunikují a dokáží dokonce hospodařit se svými zásobami tak, jako by počítaly.


Sídlo firmy od internetWEEK.cz



COPYRIGHT © B.I.B. - Beach Internet Business spol. s r.o.

PRG | CS | EU | Kopírování zakázáno!

Nepoužíváme cookies. Ale služby třetích stran ano (Google, Seznam, Facebook, TopList).
Pokud s tím nesouhlasíte, zakažte ukládání cookies ve svém prohlížeči!

internet week pozadí