Slunce je krkavčí matka a jednoho krásného dne nás všechny usmaží...
V předešlých dvou dílech jsme se věnovali především kosmickým katastrofám, které mohou nastat prakticky kdykoliv. Zatímco před dopadem planetek či jader komet se nás snaží varovat automatické přehlídky oblohy, kosmické záření z výbuchu supernovy může teoreticky přijít bez varování kdykoliv. Na druhou stranu, zatímco planetky křižují dráhu Země pravidelně, kandidáti na výbuch supernovy se v našem okolí nenachází.
Škodlivé kosmické záření ovšem přichází také z objektu, který se nachází necelých 150 milionů kilometrů od nás. Slunce nám dává světlo a teplo v podobě energie ale může život na naší planetě také vymazat.
V souvislosti s Mayským koncem kalendáře se často mluví o smrtící erupci na Slunci. Shodou okolností jsme blízko slunečního maxima, které nastává jednou za jedenáct let. Astronomové přesný čas maxima určí až zpětně, takže jeho termín v současnosti pouze odhadujeme na někdy v příštím roce.
Čtěte dále v magazínu internetWEEK.cz | Je Slunce nebezpečnější když má své dny, nebo když je nemá? >>>
Maximum je provázeno větším výskytem slunečních skvrn ve fotosféře Slunce, což jsou chladnější místa s vysokým magnetickým polem. Kromě toho dochází častěji k větším erupcím. Ty mohou nabrat kurz Země a vykouzlit pěkné polární záře.
Podívejte se na videa z polárních září v roce 2012 | Časosběrná videa: polární záře v roce 2012 >>>
Otázkou ovšem je, zda mohou erupce ohrozit také život na Zemi. Před škodlivým zářením nás chrání magnetosféra a v geologických nálezech nejsou záznamy o tom, že by život na Zemi vyhubila sluneční erupce. Na druhou stranu žijeme v době elektronických hraček, mnohdy klíčových pro náš život, které mohou být silnou erupcí odrovnány a to zejména v polárních oblastech.
Před obří sluneční erupcí bychom byli varováni. Slunce 24 hodin denně sleduje několik družic a od chvíle vzniku erupce do okamžiku, kdy oblak částic zasáhne Zemi, uplyne řádově několik hodin (jeden den a více).
Tip: aktuální snímky Slunce:
http://sohowww.nascom.nasa.gov/data/realtime-images.html
V této souvislosti se často také hovoří o přepólování zemských magnetických pólů. To ovšem není jev, který by se odehrál ze dne na den, ale proces trvající stovky let. K přepólování podle geologických nálezů dochází nepravidelně jednou za zhruba 200 milionů let. Pokles starého pole je pomalý, zatímco náběh nového je velmi rychlý. Je možné, že jsme na začátku přepólování, které bude ukončeno za několik set let. Intenzita magnetického pole v posledních nejméně sto letech totiž klesá.
Psali jsme především o katastrofách, které nás mohou potkat v současné době. Slunce si pro nás ovšem chystá v daleké budoucnosti neslavný konec celé naší planety.
Všechny hvězdy i planetární systémy mají své datum spotřeby. Ve vesmíru platí, že čím jsou hvězdy hmotnější, tím mají kratší život a bouřlivější konec. Zatímco malí červení trpaslíci jen postupně vychladnou a zatím se žádný z nich s ohledem na stáří vesmíru nestihl přejít do konečné fáze svého vývoje, velké obří hvězdy bouchají jako supernovy a mohou se zhroutit do černé díry.
Slunce je něco mezi. V budoucnu začne zvětšovat svůj objem a stane se rudým obrem. V jeho ohnivé náruči skončí všechny vnitřní planety, včetně Země.
Zkáza Země začne postupně během asi miliardy let. Nejdříve začne skutečné globální oteplování, které bude mít za následek postupné vymření rostlinných i složitějších živočišných druhů. Poté se vypaří řeky, jezera a nakonec i světové oceány a moře. To bude zhruba za 1,8 miliard let. Poslední zbytky života by mohly na naší planetě přežit pod zemí nebo v jeskyních ještě další miliardu let.
Slunce po nafouknutí svého objemu odhodí plynnou obálku. Na místě dávné životodárné hvězdy zůstane velmi hustý bílý trpaslík. Vnější planety sice budou fáze rudého obra ušetřeny, úbytek hmotnosti Slunce však bude mít vliv na jejich oběžné dráhy.
Šancí pro lidstvo (pokud v té době ještě bude existovat) je přesídlit na nějaký čas na Mars a poté třeba na Jupiterův měsíc Europa, pod jehož ledovou skořápkou se možná nachází oceán kapalné vody.
Smrt Sluneční soustavy bude ovšem pro případného vzdáleného pozorovatele pěknou podívanou. Na místě bývalé Sluneční soustavy se objeví planetární mlhovina…
Planetární mlhovina je odhozenou plynnou obálkou dávné hvězdy
Předešlé dva díly seriálu:
Supernovy >>>
Planetky >>>
Zdroj fotografií: NASA, ESA
Další příspěvky autora: exoplanety.cz
Články ve stejných kategoriích:
COPYRIGHT © B.I.B. - Beach Internet Business spol. s r.o.
PRG | CS | EU | Kopírování zakázáno!
Nepoužíváme cookies. Ale služby třetích stran ano (Google, Seznam, Facebook, TopList).
Pokud s tím nesouhlasíte, zakažte ukládání cookies ve svém prohlížeči!