internetWEEK.cz menu TOPlist

Teflonová Akademie věd

Teflonová Akademie věd

Kritika po nich teče jako voda po nádobí, ale nic se nezachytí. Takové osoby nebo instituce se na západ od nás označují jako tefloni. Dobrým příkladem teflonové organizace se u nás pomalu ale jistě stává Akademie věd.

Teflonová Akademie věd

Okolo financování vědy a výzkumu se u nás po delší době zase rozjela pěkná show. Vše začalo rozhovorem Jiřího Rusnoka v Hospodářských novinách. Premiér tam prohlásil, že věda má peněz dost, ale neumí s nimi hospodařit. Plných 98% peněz, které se vracejí zpět ve formě příjmů, prý pochází z patentů Antonína Holého.

 

Ostré reakce představitelů Akademie věd na sebe nenechaly dlouho čekat. Celý problém je ovšem mnohem složitější. Na vědu jde málo peněz vždy. Nebo přesněji: vždy může jít více. Samozřejmě můžeme vytáhnout tabulky, které porovnávají naše výdaje do vědy v poměru k HDP a srovnání s jinými vyspělými zeměmi. Také můžeme sáhnout po tradiční argumentaci, že nejlepší investicí pro budoucnost je věda. Zde ovšem platí poněkud parafrázované přísloví, že kdo dobře dává, ten dvakrát dává.

 

Je zcela na místě se ptát, zda Akademie věd s prostředky hospodaří dobře. Nebo ještě lépe, zda je Akademie věd vhodným základním kamenem pro vědu a výzkum u nás.

 

Efektivita

V současné Akademii věd vidím dva zásadní problémy. Tím prvním je efektivita. Je zřejmé, že především humanitní obory nebudou generovat zisky v podobě patentů. Přesto jsou pro českou společnost velmi důležité. Musíme si však položit otázku, zda není na čase se velmi kriticky a důsledně podívat na obě složky výzkumu.

 

Aplikovaný výzkum je pro zemi našeho typu velmi důležitý. Bohužel je ho u nás mnohem méně, než bychom potřebovali. Jakékoliv diskuse o zlepšení situace končí u prázdných frázích, podle nichž je potřeba více zapojit soukromý sektor nebo v horším případě u hysterických reakcí, že podpora aplikovaného výzkumu znamená menší podporu nebo dokonce zrušení základního výzkumu. Konec konců poslední slova Jiřího Rusnoka byla překroucena a stal se z něj pro akademiky doslova satan, který chce v Česku zrušit základní výzkum, protože nic nevynáší. Akademici přitom zapomínají na fakt, že Rusnok za pár týdnů končí a že nic o rušení základního výzkumu neřekl.

 

Základní výzkum by měl být především efektivní. Jak v celkovém pojetí Akademie věd, tak v konkrétních ústavech. Opravdu potřebuje Akademie věd přes 50 vědeckých ústavů? Nebylo by vhodnější některé sloučit, jiné zrušit a vědecký výzkum v daném oboru přesunout na některou z univerzit? Potřebujeme kvalitu před kvantitou.

 

V Mexiku velmi úspěšně funguje Národní institut pro astrofyziku, optiku a elektroniku. Kombinace tří oborů, z nichž dva spadají spíše do aplikovaného výzkumu, se ukázala jako maximálně efektivní při realizaci některých projektů. Jedná se přitom o projekty světového významu a to včetně největšího astronomického dalekohledu.

 

Dobrým příkladem nízké efektivity je Astronomický ústav. Vedení i zaměstnanci zaspali někde v osmdesátých letech dvacátého století. Astronomie je dnes vysoce specializovanou vědní disciplínou, která se kromě kosmického výzkumu (družice, sondy) soustřeďuje do tří až pěti míst na světě. Česká republika je sice členem prestižní Evropské jižní observatoře ale své členství nedokáže využít. Zcela pak chybí vlajková loď v podobě samostatného českého dalekohledu na jižní polokouli, který by hrál klíčovou roli a přinášel výsledky. Například Polsko takový dalekohled má. Za jeho provozem přitom stojí instituce, která má 10x méně zaměstnanců než Astronomický ústav a náklady na realizaci a provoz dalekohledu jsou malé.

 

Otevřenost

Druhým problémem je otevřenost Akademie věd. Ve chvíli, kdy jde vědcům o peníze a teplá místečka, neváhají zakládat iniciativy (například Věda žije) a vyrazit do ulic. Otázkou ovšem je, koho v těch ulicích najdou, zda mají podporu veřejnosti a zda veřejnost skutečně ví, jakých výsledků Akademie věd dosahuje.

 

O vědě se u nás píše poměrně hodně. Máme několik populárních časopisů, webů a v poslední době dělají dobrou práci i veřejnoprávní média. Už méně se ale píše o výsledcích českých vědců.

 

Občas se objeví názor, že Češi jsou falešní vlastenci. Místo vědců jsou hrdí na chlapíky, kteří lítají na ledě za kusem gumy. Jak ale mohou být hrdí na někoho, o kom nic neví? Pokud dostanete odvahu a začnete do této problematiky vrtat, dozvíte se obvykle zajímavé informace. Například, že na Facebooku daný vědecký ústav není, protože nebude podporovat podnikání soukromé firmy. Oficiální profil (jestli ho tak lze vůbec nazvat) Akademie věd na Facebooku je mrtvý.

 

V horším případě je celý problém hozen na novináře. Ano, žurnalistika u nás na první pohled příliš kvalitní není, ale ta vědecká je výjimka potvrzující pravidlo. Vědu mají v některých médiích na starosti lidé, kteří mají výborný přehled a píší nebo dělají svou práci opravdu kvalitně.

 

Řešením současné situace by měla být větší otevřenost Akademie věd. Její vedení i jednotlivé ústavy by si měly konečně uvědomit, že jsou placení z daní českých občanů. Veřejnost není otravný hmyz, který ruší už svou samotnou existencí.

 

Kdysi dávno existoval na dvou hvězdárnách (v Česku a na Slovensku) pomaturitní kurz astronomie. Dnes by bylo vhodné zavést podobný kurz, na jehož konci by byli lidé, kteří umí propagovat vědu. Myslím tím doopravdy, nikoliv že si jen myslí, že to umí. Osoby, které zvládnou editovat web, udělat krátké video nebo obsluhovat sociální sítě. Pokud by v každém z ústavu byl jeden takový zaměstnanec, byly by to zanedbatelné výdaje pro velkou Akademii věd ale velký posun v tom, jak tuto organizaci vnímá veřejnost a tedy i politická reprezentace.

 

Akademie věd si však určitě nezíská sympatie tím, že bude svému vedení dávat zlaté padáky a při dotazech na jejich výši podléhat aroganci. Deník E15 přinesl informaci, že manažer Biotechnologického a biomedicínského centra (Biocev) dostal na rozloučenou padáček v hodnotě 1,75 milionů korun.

 

Výši odstupného nechtěli ani předseda Akademie věd ani ředitel Ústavu molekulární genetiky, pod kterého centrum spadá, komentovat. Možná by se měli na plat nového manažera oba pánové složit.

 

Zdroje:
http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/manazer-biocevu-skoncil-se-zlatym-padakem-1027044
http://data.avcr.cz/miranda2/export/sitesavcr/data.avcr.cz/sys/galerie-download/131003-neni-premier-jako-premier.pdf?0.8181527710985392

 

Další příspěvky autora: PK


Články ve stejných kategoriích:

Věda  


Kategorie Věda

Solární čistička vzduchu vyrábějící vodík?Solární čistička vzduchu vyrábějící vodík?
Na univerzitě v Antwerpách spojily dva projekty do jednoho. A funguje to!


Vědci vidí ve 3D skrz zeď. Jednoduše s drony a WI-FIVědci vidí ve 3D skrz zeď. Jednoduše s drony a WI-FI
Technologie je navíc velmi jednoduchá a levná. Záchranáři, archeologové a jistě i vojáci mohou jásat.


Nový orgán v lidském těle: Okruží alias mesenterium. Opravdu senzace? Nový orgán v lidském těle: Okruží alias mesenterium. Opravdu senzace?
O objevu objeveného informoval poměrně seriózně Daily Mail. Většina světového tisku zprávu zjednodušila a udělala z toho senzaci. Jak to tedy ve skutečnosti je?


Čeští vědci našli originální recept na přípravu nových antibiotikČeští vědci našli originální recept na přípravu nových antibiotik
Současná antibiotika zabírají čím dál méně. V centru Biocev však vědci našli způsob, jak urychlit evoluci přírodních procesů a získat nová silná antibiotika.


Sonda Cassini: První snímky historického průletu pod prstenci SaturnuSonda Cassini: První snímky historického průletu pod prstenci Saturnu
Ještě žádná sonda se nedostala takhle blízko k Saturnu. Zatím jsme se mohli spoléhat jen na naše odhady založené na dosavadních zkušenostech s jinými oblastmi prstenců. Z toho jsme pak odvozovali, jak by mohla mezera mezi planetou a prstenci vypadat.


Lidstvo stárne. A prolomí průměrný věk dožití 90 let!Lidstvo stárne. A prolomí průměrný věk dožití 90 let!
V různých koutech světa se lidé dožívají různého průměrného věku. Ale všude se neustále prodlužuje. A do roku 2030 vědci očekávají prolomení magické devadesátky!


Proč nemá člověk kost v penisu? Záhada vědecky objasněná!Proč nemá člověk kost v penisu? Záhada vědecky objasněná!
Většina savců kost v penisu má. Ačkoliv její velikost se velmi liší. A vědci přišli se zajímavým evolučním vysvětlením záhady pyjové kosti.


I běžné léky na bolest z Vás udělají hluché, mrtvé nebo zombieI běžné léky na bolest z Vás udělají hluché, mrtvé nebo zombie
Běžné léky na bolest a nachlazení není dobré zobat jen tak preventivně. Pravidelně a v nadměrném množství. A v některých situacích raději vůbec!


Diamantová baterie: Rána pod pás pro skeptiky!Diamantová baterie: Rána pod pás pro skeptiky!
Opravdová revoluce ve výrobě elektřiny je tu! Nic se nehýbe. Žádná chemie. To se jen diamanty sluní v radioaktivním odpadu...


Vědci se zavrtali do kráteru Chicxulub, který stál u konce dinosaurůVědci se zavrtali do kráteru Chicxulub, který stál u konce dinosaurů
Vědci provedli vrty v kráteru Chicxulub a dostali se k horninám, které by se měly nacházet v mnohem větší hloubce.




COPYRIGHT © B.I.B. - Beach Internet Business spol. s r.o.

PRG | CS | EU | Kopírování zakázáno!

Nepoužíváme cookies. Ale služby třetích stran ano (Google, Seznam, Facebook, TopList).
Pokud s tím nesouhlasíte, zakažte ukládání cookies ve svém prohlížeči!

internet week pozadí