Sídlo firmy od internetWEEK.cz
internetWEEK.cz menu TOPlist

Bude světová válka? 1914-2014

Bude světová válka? 1914-2014

Američan Walter Russell Mead, profesor zahraničních vztahů a humanitních věd na Bard College, porovnal politickou situaci před první světovou válkou se současnou mocenskou situací ve světě.

Bude světová válka? 1914-2014

Když se 28. června 1914 připletl srbskému patriotovi kvůli omylu řidiče do cesty automobil s nástupníkem rakousko-uherského trůnu, Gavrilo Princip se nelekl, dobře zamířil, a brzy vypukla první světová válka. Bilance čtyřletého „průmyslového“ válčení byla děsivá: více než 9 milionů mrtvých, téměř 8 milionů pohřešovaných a 21 milionů zraněných. Válka znamenala konec čtyř impérií (Německa, Ruska, Rakouska-Uherska a Osmanské říše). K moci se v souvislosti s válkou dostaly dva zcela nové a nebezpečné fenomény: komunistická totalita a nacismus. Od té doby uplynulo 100 let a svět si nervózně klade otázku, zda by se nemohla historie opakovat.

 

1914

  • nastupující velmoc: Německo
  • unavený hegemon: Británie
  • rizikový faktor: Balkán

2014

  • nastupující velmoc: Čína
  • unavený světovládce: USA
  • rizikový faktor: Blízký východ

Optimistické vize o globálním mírovém světě vzaly za své. Rusové nedávno zabrali Krym, na Středním východě zuří náboženské války a teritoriální spory vedou k jedné krizi za druhou v mořích u Číny. Mohl by nějaký incident, podobný atentátu v Sarajevu, zažehnout globální válku s katastrofickými důsledky?

 

Střední východ

Bezprostřední příčinou 1. světové války byla série etnických a náboženských konfliktů na Balkáně. Počet mrtvých rostl a s ním nenávist a etnické čistky. Události v Iráku a v Sýrii ukazují, že Střední východ se masakry a převraty podobá Balkánu 1914. Současný Střední východ připomíná starý Balkán, je to nestabilní směs etnik a náboženství, které spolu nesnadno koexistují v rámci hranic, které jim určily vnější mocnosti. Toto uspořádání staré 95 let se blíží svému konci.

 

Němci - Číňani

První světová nezačala kvůli národnostním válkám v jihovýchodní Evropě, ale způsobily ji mocenské ambice Německa. Berlín chtěl zatlačit Francii v Evropě do pozadí jako vojenskou mocnost, chtěl sebrat Británii námořní prvenství a rozdat mocenské karty nově a lépe pro sebe.

 

Současná Čína je dnes na vzestupu a směřuje k moři způsoby, kterým by německý císař Vilém rozuměl. Stejně jako Německo v roce 1914 se dnešní Čína stala velkou ekonomickou mocností a investovala do armády. Dál už se tato analogie začíná komplikovat a nesedí. Čína nesoutěží přímo s USA a s jeho spojenci na Středním východě. Čína chce, aby byl na Středním východě klid, aby ropa proudila a byla levná.

 

Spojenci Ameriky

Odlišnosti: spojenecké dohody. Mocnosti byly v roce 2014 rozdělené do dvou přibližně stejných vojenských bloků: Rakousko, Německo, Itálie a potenciálně Otomanská říše proti Rusku, Francii a potenciálně Británii. Dnes globální spojenecký systém USA nemá protivníka nebo někoho sobě rovného. Neexistuje nic srovnatelného s komplexem a vyváženým mezinárodním systémem v době 1. světové. Rakousko-Uhersko zaútočilo na Srbsko a jako přímý důsledek Německo zaútočilo na Belgii. Dnes by mohla nastat situace, že Turecko zaútočí na Sýrii a Čína potom na Vietnam. Současné krize jsou jednodušší, přímější a špičkové velmoci je tolik nekontrolují.
Rizika: Ale ropné zásoby na Středním východě budou nutit Čínu a další mocnosti, aby se angažovaly do dění, i když jsou daleko. Balkán neměl v roce 1914 žádné produkty, které by zbytek světa zajímaly; Střední východ má v globální ekonomice mnohem větší význam, než má balkánský poloostrov. Jak zde pokračuje regionální chaos, země jako Čína a Japonsko mohou uvěřit, že je potřeba přímo zasáhnout, aby byla zabezpečena ropa, takže se v blízké budoucnosti může stát takřka cokoliv.

 

Asie 2014: Evropa 2014

Odlišnosti: Geopolitická situace Číny se hodně odlišuje od Vilémova Německa. Přestože jsou určité podobnosti mezi starým Německem a dnešní Čínou (nacionalismus a agresivní vojenská psychologie v některých armádních špičkách), vidíme i odlišnosti. V roce 1914 obklopovaly ambiciózní Německo mocnosti, které byly v úpadku a cítily se tak, jako Rakousko, Rusko nebo Francie.
Ale čínští sousedi ekonomicky i vojensky posilují: Jižní Korea, Austrálie, Indie a národy jihovýchodní Asie. Rostoucí převaha Německa v Evropě narušovala rovnováhu. Nezdá se, že by se něco takového mohlo stát v Asii.
Můžeme přirovnávat dnešní USA ke staré Velké Británii? V roce 1914 byla sice Británie jedinou globální supervelmocí, ale mnozí Britové si mysleli, že má nejlepší léta za sebou.

 

Několik historiků obviňuje jak Británii, tak Německo z vyvolání války. Rusko bylo papírový drak, bylo ohrožované Japonskem i vnitřní revolucí. Německý císař a hodně jeho poradců odhadovali, že Británie zůstane stát mimo konflikt se Srbskem. Kdyby Britové dali jasně najevo, že se do války vrhnou celou vahou, je možné, že by německá diplomacie těsně před válkou na Rakousko-Uhersko nevsadila všechno.

 

USA 2014 nejsou Británie 1914

Odlišnosti: Čína sice mohutní, ale pozice USA na vrcholu moci je dnes mnohem jistější, než byla britská v roce 1914.
Rizika: Přesto mohou mít některé mocnosti dojem, že USA už nejsou schopny tak razantně bránit své zájmy jako kdysi. Je možné, že čínské vedení sleduje Obamovy dvojznačné zprávy o „rudé linii“ v Sýrii a zajímá je přitom, jak to mají nastavené USA v Pacifiku. Jde přitom hlavně o Tchaj-wan. Podobně sledují USA samozřejmě i Rusko a Írán. Státy, které závisí na americkém jištění, jako Izrael a Japonsko, by mohly být nyní mnohem agresivnější, aby odradili své potenciální protivníky.

 

Technologie

Na vypuknutí první světové se podílel také technologický vývoj. Technologické změny zavedly do válčení nové faktory, které politici nepochopili. Hybnou silou v tragédii 1914 byl dopad toho, že mobilizační časové plány závisely na diplomatických rozhodnutích. Rozvoj železničních sítí v 19. století umožnil státům, aby povolaly zálohy a mobilizovaly jejich síly v neuvěřitelném rozsahu. Na druhé straně, když soupeř začal mobilizovat, museli jste udělat totéž; jinak hrozila drtivá porážka.

 

Rizika: Vliv technologií na mocenskou rovnováhu je v současnosti největší v historii. Nové zbraňové systémy mění rovnováhu sil a vyvolávají nové a nepředvídatelné závody ve zbrojení. Jak informační technologie mění bojiště, sama technika se stává bitevní polem. Narušování komunikace nepřítele, útoky na informační systémy, komunikační satelity a jiné vytváření chaosu v kyberprostoru je nová válečná fronta, které nikdo reálně nerozumí. Právě prudké tempo technologických změn ztěžuje politikům vyhodnocení sílu jejich protivníků, přestože je dostává pod tlak, aby urychlovali uvažování v době krizí. Nikdo se nechce stát obětí nečekané kybernetické agrese, novodobého Pearl Harboru.

 

A dále, před 1. světovou válkou došlo v důsledku technologického vývoje k obrovským sociálním změnám. Ty souvisely se změnami v rovnováze sil a s posilováním ideologií nacionalismu a socialismu, které rozbouřily dobu. Dnes to pozorujeme také: globalizace způsobuje tlak ve společnostech po celé planetě. Tento tlak posiluje nacionalismus a dokonce šovinistická politická hnutí a náboženských fanatismus.

 

Atomové zbraně jako brzda

Jaderné zbraně změnily podmínky, za kterých velmoci začnou jednat. V roce 2014 žádné atomové zbraně nebyly, a tak státy mohly proti sobě bojovat až do konce. Velké války už není možné vést tak politicky přímočaře, jako se vedou tradiční. Perspektiva jaderného konfliktu, který hrozil mezi USA a SSSR, brzdí obě strany budoucí krize.

 

Závěr: není to stejné, ale také se to moc neliší

„Historie nám bohužel nemůže dát jasnou odpověď, zda nás čeká nová světová válka. Víme, že dnešní situace je dosti odlišná od doby před 100 lety, nicméně pozorujeme hodně podobností, které vyvolávají starosti. Jednu věc o 21. Století je však možné říci s určitostí: Ať už bude mírové, nebo válečné, určitě to nebude nuda,“ odhaduje prof. Mead.

 

Zdroj: http://www.huffingtonpost.com/walter-russell-mead/new-global-war_b_5562664.html?utm_hp_ref=mostpopular
Foto: https://www.flickr.com/photos/soldiersmediacenter/

 

Další příspěvky autora: Jiří Sirotek


Články ve stejných kategoriích:

Válka  


Kategorie Válka

Děti a válkaDěti a válka
Britská charitativní organizace velmi netradičním způsobem ukazuje hrůzy války a jejich vliv na děti. V krátkém videu se podíváte, jak by vypadal život malé dívky, pokud by Velkou Británii zasáhla válka.


 Mexiko na pokraji občanské války Mexiko na pokraji občanské války
Válka drogových kartelů může v Mexiku přerůst v občanskou válku. Proti sobě stojí nejen federální síly ale také dobře vyzbrojená domobrana a kartel Templářských rytířů. Podívejme se podrobně na příčiny a počátky konfliktu, který sleduje celý svět.


Anketa: Kterou vojenskou akci USA považujete za obhajitelnou?Anketa: Kterou vojenskou akci USA považujete za obhajitelnou?
Přehled největších nasazení americké armády po druhé světové válce. Existuje vůbec nějaká americká operace, kterou považujete za správnou? A kterou naopak považujete za největší agresi?


Odkud přijde útok na Sýrii?Odkud přijde útok na Sýrii?
USA, Velká Británie a Francie připravují útok na Sýrii. Podívejte se, jaké zbraně, lodě a letadla budou nasazeny do akce…


Chemické zbraně v Sýrii: kdo a proč je použil?Chemické zbraně v Sýrii: kdo a proč je použil?
To nejhorší, co můžete dnes ve válečném konfliktu udělat, je použití chemických zbraní proti civilnímu obyvatelstvu… a v případě chemických zbraní se zásahu civilního obyvatelstva prakticky nevyhnete. Kdo je použil v Sýrii?


Duchové Hirošimy – Začátek apokalypsyDuchové Hirošimy – Začátek apokalypsy
Lidstvo pomalu zapomíná na Hirošimu a Nagasaki. Dvě malé bomby tam způsobily v roce 1945 strašlivé zlo. Atomové mocnosti mají dnes připraveny k boji tisíce daleko silnějších atomových náloží.


Nesnadný den Marka OwenaNesnadný den Marka Owena
Tak konečně vyšly memoáry jednoho z členů americké speciální jednotky, který se zúčastnil vojenské akci proti bin Ládinovi. Nakladatel chtěl potenciální bestseller s názvem „No Easy Day“ vrhnout na trh až 11. září, ale nakonec to urychlil.


Kolumbie: prezident prý tajně jedná s FARCKolumbie: prezident prý tajně jedná s FARC
Prezident Juan Manuel Santos prý tajně jednal s představiteli FARC na Kubě. Rozjedou se po více než 10 letech mírové rozhovory?


Velké konspirační teorie - Útok na Pearl HarborVelké konspirační teorie - Útok na Pearl Harbor
Vláda USA věděla předem o chystaném útoku Japonců na Pearl Harbor a mohla porážku odvrátit, ale prezident Roosevelt chtěl Ameriku zatáhnout do války. Taková je konspirační teorie. Udělejte si vlastní názor!


Vatikánsky holokaustVatikánsky holokaust
Avro Manhattan byl největší světovou autoritou na politiku římsko-katolické církve. Jako obyvatel Londýna řídil během Druhé světové války radiovou stanici „Rádio svoboda“ vysílající do okupované Evropy.


Sídlo firmy od internetWEEK.cz



COPYRIGHT © B.I.B. - Beach Internet Business spol. s r.o.

PRG | CS | EU | Kopírování zakázáno!

Nepoužíváme cookies. Ale služby třetích stran ano (Google, Seznam, Facebook, TopList).
Pokud s tím nesouhlasíte, zakažte ukládání cookies ve svém prohlížeči!

internet week pozadí