internetWEEK.cz menu TOPlist

Tajemná jezerní monstra II

Tajemná jezerní monstra II

V roce 1997 přinesla mnohá světová média zprávu o expedici, která hledala v norském jezeře Seljordvastet bájného vodního ještěra zvaného Selma. Díky písemným svědectvím několika přímých účastníků se podíváme na to, jak celý podnik probíhal.

Tajemná jezerní monstra II

Selma, Seljordvastet, Norsko

Jezero Seljordvastet leží v norské provincii Telemark asi 130 kilometrů západně od Osla. Na délku měří 14 kilometrů, je necelé dva kilometry dlouhé a nejhlubší místo dosahuje 147 metrů. Podle pověstí žije v jezeře obrovský vodní netvor. Ten má podle některých legend mít černou barvu, dlouhý úhořovitý krk a hrby. Podle jiných legend zase má mít hlavu podobnou koňské a tělo podobné krokodýlu. A ještě jiné prameny hovoří jednoduše o dlouhém vodním hadovi. Pro obludu se vžil název Selma.
O setkání s tvorem existuje poměrně mnoho historických záznamů. Například v roce 1880 prý Björn Borge a jeho matka zabili podivně vyhlížejícího ještěra, když prali v jezeře prádlo. A už v roce 1750 byl v jezeře napaden jistý Gunleik Anderson – Verpe jakýmsi „obřím mořským koněm“.

 

Podivná expedice GUST 98

Na kloub celé záhadě kolem Selmy se rozhodl přijít novinář a hledač záhad Jan-Ove Sundberg, který za finanční pomoci místní radnice a také televizního kanálu Discovery vypravil dvanáctičlennou mezinárodní expedici GUST 98 (Global Underwater Search Team). Kromě vedoucího expedice švéda Sundberga byli jejími účastníky také mořský biolog Jason Gibb z Velké Británie, Američané Kurt Burchfiel a Davy Russel nebo Dave Walsh z Irska. Právě poslední tři jmenovaní sepsali (každý svou) zprávu o průběhu expedice, která popisuje podivný průběh i neslavný konec expedice GUST 98.

 

Expedice začala 4. srpna 1998 za účasti dvanácti vědců a nadšenců, kteří hodlali přinést důkazy existence bájného tvora Selma. Expedice měla mít poměrně kvalitní vybavení, mezi které patřila dálkově řiditelná miniponorka, echolokátory Simrad, podvodní skútry pro potápěče, jedno větší plavidlo MS BRAEGEN a rychlý nafukovací člun. Celou expedici měl dokumentovat malý filmový štáb kanálu Discovery.

 

 

Pátrání se rozjelo prakticky ihned po té, co skupina dorazila k jezeru. Jak potvrzují ve svých zprávách Burchfiel i Walsh, od počátku expedice postrádala jakýkoliv přesný plán, jak postupovat při hledání netvora. „Přestože bylo jezero rozděleno na několik pátracích oblastí, nebyl stanovený žádný plán, jak budou oblasti prohledávány a v praxi jsme vlastně jen jezdili s lodí sem a tam po jezeře,“ píše ve své zprávě Burchfiel. Ukázalo se také, že některé slíbené vybavení jaksi chybí (nafukovací člun, noktovizory a podvodní skútry).

 

Od počátku byly zjevné dvě věci: naprostý chaos a neorganizovanost celé výpravy a extrémní nadšení a až nekritický zápal samotného Sundberga. Problém nastal také s vybavením. Jak se ukázalo, oba echolokátory Simrad slouží především jako pomůcka sportovním rybářům a je značně obtížné určit s nimi velikost a tvar tvora pod hladinou. Navíc podle Welshe s nimi Sundberg nebyl schopen téměř vůbec zacházet. Přesto již první den Sundberg zaznamenal na echolokátoru první „kontakt“ s tvorem, který měl být podle jeho interpretace dlouhý patnáct metrů. Ostatní členové týmu byli k výsledkům na echolokátoru skeptičtí, nicméně Sundberg trval na tom, že měli štěstí a hned první den získali echo kontakt s hledaným tvorem. Přes odpor většiny členů expedice ihned svolal tiskovou konferenci do kulturního střediska ve vesnici. Té se účastnilo poměrně mnoho novinářů ze skandinávským novin a také televizní štáb. Průběh konference však byl velice amatérský až trapný a většina novinářů z konference odešla ještě před jejím skončením. Novináři totiž očekávali přímé důkazy, jako jsou filmy nebo fotografie a nikoliv pouze oznámení jakéhosi „sonarového kontaktu“.

 

 

Další průběh expedice spočíval v nekonečném kroužení po hladině jezera a občasném potápění. Právě kolem potápění se odehrála další důležitá epizoda expedice. Sundberg totiž tvrdil, že místní potápěč nalezl na dně jezera několik zřetelných stop trojúhelníkového tvaru. Na žádosti Gibba a Burchfiela o osobní setkání s oním potápěčem však reagoval odmítnutím. Zprávy od potápěče jim předával sám po té, co s ním údajně sám mluvil. Gibb a Burchfiel se tedy rozhodli potopit na dno jezera v místech, kde měl tajemný potápěč spatřit stopy Selmy. Ponor měl být bezproblémový, protože jak prý uvedl potápěč, viditelnost v jezeře je prostě dokonalá a dno je dobře vidět. Sundberg se jim však přesto ještě na poslední chvíli pokusil v ponoru zabránit tím, že rozhodl raději pod vodu vyslat miniponorku. Oba potápěči však jeho plán odmítli a po nějakých dalších dohadech skončili ve vodě. „Ten ponor byl jednoduše vůbec to nejhorší, co jsem kdy zažil,“ píše Burchfiel. „Bylo to jako klesat láhví s inkoustem. Po patnácti metrech jsme se dostali do oblasti totální tmy. Dno dno pokryté dvěma stopami mazlavého bahna a já jsem si rychle uvědomil, že je naprosto nemožné v tomto prostředí odhalit jakékoliv známky stop,“ dodává Burchfiel. Walsh k tomu píše, že se domnívá, že to byl žert některého z místních obyvatel, který si z expedice vystřelil a vymyslel si historku o stopách v jezeře.

 

Podivnosti kolem tajemného potápěče a neúspěch ponoru vedly Burchfiela i Walshe k tomu, že přestávali věřit v cíl expedice a stále více podezřívali Sundberga. K tomu je vedla i zásadní událost z počátku druhého týdne expedice, kdy Sundberg pořídil z paluby lodi několik fotografií. Podle Sundberga to byly fotografie zachycující obrovského tvora z větší části skrytého pod hladinou, ale lehce se vlnícího nad úrovní vody. Podle všech ostatních členů expedice to byly jednoduše fotografie vln. Sundberg však trval na svém a prohlásil, že fotografie netvora prodá redakci Daily Express za 60 000 norských korun. Walsh s některými dalšími poukazoval na to, že smlouva, kterou účastníci expedice GUST 98 museli podepsat, zakazovala prodej jakýchkoliv vědeckých záznamů soukromým subjektům a všechny pořízené materiály mají být jako první předány k vědecké expertíze. Sundberg tedy nechal hlasovat o tom, jestli se fotografie mají ihned prodat. Hlasování dopadlo 10 ku 2 proti prodeji fotografií. Sundberg tedy nakonec rozhodl, že ihned osobně zaveze fotografie k vyvolání do laboratoří firmy Kodak v Oslu. Před odjezdem se ještě pokusil získat od členů výpravy peníze na cestu, protože už údajně vyčerpal všechny své finanční prostředky.

 

 

Po návratu z Osla Sundberg předložil vyvolané fotky vln a prohlásil, že odborníci z Kodaku potvrdili, že na fotografiích je objekt, které je však z větší části skryt pod vodou. Jason Gibb se ptal, jak mohli lidé vyvolávající fotky rovnou i interpretovat, co na nich je vidět. Sundberg odpověděl, že Kodak má specialisty, kteří už vyvolávali a analyzovali stovky podobných fotografií. Další diskuse se rozhořela kolem dvacetiminutového filmu, který v době Sundbergovy nepřítomnosti pořídil na jezeře další člen expedice. Sundberg znovu trval na tom, že se musí ihned prodat film i fotografie. Jako důvod uvedl, že expedici došly peníze a benzin do lodi už nějakou dobu platí ze svého majitel lodi Arne Thomassen. Městská rada už také žádné peníze neposílá, takže je nutné se buď na další chod expedice složit, nebo ihned prodat všechny získané materiály a z peněz pokrýt potřeby expedice. Kolem tématu se strhla hádka a celá expedice se začala rozpadat. K vyhrocení došlo i díky tomu, že Sundberg odmítal mluvit nadále anglicky a komunikoval švédsky a norsky jen s těmi, kteří těmito jazyky mluvili. Za této kritické a bezvýchodné situace se rozhodli Kurt Burchfiel a Dave Walsh opustit expedici.

 

Oba se dodnes domnívají, že Jan-Ove Sundberg měl jako hlavní motiv celé expedice co nejrychlejší získaní finančních prostředků a mediální pozornosti z pochybných fotografií. Jak dodává Burchfiel, Sundberg byl ve Švédsku údajně vyšetřován policí pro finanční podvody.

 

Pro pořádek je třeba uvést, že zpráva Davyho Russela o ničem podobném nehovoří. Russel na několika odstavcích, které expedici věnuje, jen konstatuje, že bylo pořízeno 11 fotografií, jejichž obsah tým GUST nijak neinterpretuje ani netvrdí, co na nich je. O žádných rozbrojích v expedici ani snaze prodat snímky se nezmiňuje. Jedno je nepochybné. Expedice GUST 98 nepřinesla žádné důkazy, které by o existenci dosud neobjeveného vodního tvora svědčily.

 

Další příspěvky autora: Tomáš Chalupa


Články ve stejných kategoriích:

Tajemství   Jezero Seljordvastet   Jezera  


Kategorie Tajemství

Záhadní pravěcí tvorové ožívají!Záhadní pravěcí tvorové ožívají!
Na naší planetu kdysi dávno dopadl asteroid obřích rozměrů a všechny dinosaury a jiná pravěká zvířata zahubil. Takto by to mělo být. Co když se ale přizpůsobili změnám a kdesi v hlubokých pralesích a vodách žijí dodnes?


Záhadní staří KréťanéZáhadní staří Kréťané
Odkud se vzali a jak mohli na skalnatém ostrově uprostřed Středozemního moře vytvořit původní obyvatelé Kréty skvělou civilizaci před několika tisíci lety? To člověka napadne, když navštíví tento středomořský ostrov.


Skryté poselství dolarové bankovkySkryté poselství dolarové bankovky
Všechny měny na světě mají svůj určitý význam. Jsou na nich zobrazeny osobnosti, či znaky země. Jednodolarová bankovka má však skrývat něco víc!


Americké špionážní tajemství odhaleno! Americké špionážní tajemství odhaleno!
Video na LiveLeak názorně předvádí, jak moderní tajné služby dokážou sledovat každého člověka na zemi. Američané se obávají, že přijdou o své soukromí, až budou mít nad hlavami tisíce dronů.


Fenomén jménem GuadalupeFenomén jménem Guadalupe
Turínské plátno zná asi každý. V Latinské Americe (Mexiko) existuje jeho obdoba, která ovlivnila dějiny kontinentu a dala za vznik některým národům. Obraz Panny Marie Guadalupské je stále opředen tajemstvími. Co na to věda a co mýty?


Vzrušující tajemství pyramidVzrušující tajemství pyramid
Už desítky let jsou pyramidy za mediální hvězdy. Stále fascinují. Sfinga je symbol tajemství. Dokonce i Česká televize odvysílala cyklus „Pyramidy“ Carmen Boulterové s alternativním pohledem na tyto stavby.


Ukrývá podzemní továrna Richard poklad?Ukrývá podzemní továrna Richard poklad?
Nacisté získali mnoho pokladů. Předpokládá se, že některé jsou ukryty i stovky metrů pod zemí v bývalé podzemní továrně Richard. Jaká tajemství jsou pohřbena v prostorech s nejasným účelem?


Co vlastně viděl Neil Armstrong na Měsíci?Co vlastně viděl Neil Armstrong na Měsíci?
První pozemšťan, který vkročil na Měsíc, zemřel 25. srpna 2012. Neil Armstrong se po návratu Apolla 11 uzavřel do sebe. Možná k tomu byl donucen. Podle některých svědectví viděli kosmonauti na Měsíci UFO.


Isla del Coco aneb co ukrývá Kokosový ostrov?Isla del Coco aneb co ukrývá Kokosový ostrov?
Na světě je mnoho krás, které ukrývají svá tajemství. Právě jednou takovou je ostrov v Pacifickém oceánu. Na tomto nevelkém ostrově totiž mají být ukryté poklady uloupené piráty!


Tajemná Mona Lisa aneb kdo byla Vinciho modla?Tajemná Mona Lisa aneb kdo byla Vinciho modla?
Záhadná, krásná žena, přesně taková byla Mona Lisa. Kdo ale Vinciho modelka vlastně byla? Objevilo se mnoho teorií a domněnek. Která je ta správná?




COPYRIGHT © B.I.B. - Beach Internet Business spol. s r.o.

PRG | CS | EU | Kopírování zakázáno!

Nepoužíváme cookies. Ale služby třetích stran ano (Google, Seznam, Facebook, TopList).
Pokud s tím nesouhlasíte, zakažte ukládání cookies ve svém prohlížeči!

internet week pozadí