Supervulkány – sopky, které mohou zničit svět!

 

Supervulkány – sopky, které mohou zničit svět!

O supervulkánech obecně

Supervulkány se nejčastěji nachází hluboko pod zemským povrchem. Jsou nejničivějšími přírodními jevy vůbec. Je jich jen velmi málo, za to však jsou tolik nebezpečné, že pokud dojde k jejich výbuchu, pocítí je všichni lidé a to daleko silněji než sluneční erupci. Z nebes bude padat černý déšť a Země bude uvržena do období nukleární zimy.

Rozdíl mezi supervulkánem a klasickou sopkou je následující. Klasická sopka své magma, tvořené z roztavené horniny nechá vytéct na povrch Země z jejího nitra, kde ztvrdne. Supervulkány se však probudí ihned, když jejich magma vytvoří žhavou nádrž v zemské kůře. Funguje to na způsob skladiště. Magma se tam hromadí a tím vzniká příliš velký tlak. Když je magmatu pod zemskou kůrou již tolik, že se jinam nevejde, supervulkán vybuchne.

 

Srovnáno se zemí

Poslední supervulkán vybuchl přibližně před 74 tisíci lety. Stalo se tomu tak na Sumatře, kde se nacházel a i se dodnes nachází supersopka Toba. Výbuch této supersopky způsobil naprostou globální katastrofu s důsledky po pozemský život. Při výbuchu Toby bylo do vzduchu vrženo obrovské množství popela a oxidu siřičitého. Dokonce došlo k zastínění slunce. To způsobilo velký pokles teploty na Zemi. Důsledky pro lidi byli katastrofální. Počet obyvatel na Zemi klesl na několik tisíc. Ocitli se na pokraji vyhynutí. Vědci ale varují, že toto se může kdykoliv opakovat.

 

Jak to bylo s Tobou?

Velkou část ostrova Toba pokrýval před 74 tisíci let prales. Všude žila zvířata, ale také lidé. Všichni se stali oběťmi supervulkánu. Jednalo se o největší erupci za posledních 20 milionů let. Vše začalo otřesy. Poté z jezera Toba vyrazily ze dna na povrch sirnaté plyny. Zvířata, která nestačila utéci, umírala pomalou smrtí s poleptanými plícemi. Země se začala propadat a zanedlouho byla vymrštěna do vzduchu silou několika tisíc atomových bomb. Do všech směrů od výbuchu se začal linout prach, popel a jedovaté žhavé plyny. Šířily se rychlostí 120 km za hodinu a teplotu měly větší, než roztavená ocel. Není divu, že severní část ostrova shořela. Prach s popelem a plyny však zabíjely dál. V celé Jihozápadní Asii začali dusit lidi i zvířata.

Nad Tobou vyrostl obrovský sloup ze sopečného popela, který byl vysoký více než 50 kilometrů a široký před 200 kilometrů. Na několik let popel zakryl slunce. Teplota klesla na úctyhodných – 50 °C. Trvalo přibližně deset let, než se celá planeta od tohoto popela vyčistila.

Dnes se na místě supervulkanického kráteru nachází jezero 100 kilometrů dlouhé a 30 kilometrů široké. Zdá se být poklidné, ale seismologové zaznamenávají aktivitu tohoto kráteru dodnes. Je možné, že se spící obr probouzí?

 

 

Největší erupce supervulkánů v historii

Stačí jich opravdu velmi málo, aby vše jejich výbuchem zaniklo. Před 2,1 miliony roků vybuchl ve Spojených státech amerických v Island parku supervulkán. Objem jeho erupce byl 2 500 kilometrů krychlových. K erupci supervulkánu v Yellowstonu došlo před 640 000 lety. Vychrlil do vzduchu 1 000 kilometrů krychlových prachu, popela a plynů. Nový Zéland před 254 000 lety zažil erupci supervulkánu nazývaného Whakamaru o objemu 1 200 - 2 000 kilometrů krychlových. Nejsilnější erupcí byl výbuch supervulkánu Lake Toba, který se nachází na indonéské Sumatře. Jeho výbuch uvolnil do vzduchu neuvěřitelných 2 800 kilometrů krychlových sopečného materiálu. Byla to nejsilnější erupce supervulkánu na Zemi. Tato erupce uvrhla Zemi na deset let do sopečné zimy. Nový Zéland také zažil výbuch supervulkánu a to Lake Taupa, který explodoval před 26 500 lety o objemu 1 170 kilometrů krychlových sopečného materiálu.

V současné době je známo 6 supervulkánů. Jeden se nachází v USA, přímo pod Yellowstoneským parkem. Další také pochází z USA z Long Valley a Valles Caldera. Činný zůstává i supervulkán Lake Toba na Sumatře, stejně tak jako Lake Taupo na Novém Zélandu. A posledním je Aira Caldera nacházející se v Japonsku. Může snad některý z těchto supervulkánů ovlivnit či dokonce zničit život lidstva na této Zemi? Vědci se shodují, že ano.

 

Krása skrývá nebezpečí

Vypravme se společně za jedním z největších supervulkánů vůbec. Nacházíme se v Yellowstoneském parku. Většina z nás obdivuje barvy, jezírka, gejzíry, horké páry a celkově krásu přírody, která každého zajisté chytí za srdce.

Jsou ale i tací, kteří se do Yellowstoneského národního parku přišli podívat jen proto, aby zjistili, jaké to je se procházet po supervulkánu. Ten totiž neustále pracuje. Důkazem toho je, že půda se v parku nadzdvihá každý rok o několik centimetrů. Vědci se začínají shodovat, že pod Yellowstonem tiká časovaná bomba. Měření prováděná v Yellowstonu prokazují, že magma v kráteru Kaldera stále stoupá o několik desítek centimetrů za rok. Nejpravděpodobnější příčinou je tlak magmatu rostoucí pod zemským povrchem a tlačící na „zátku“ uzavírající velký kráter. Země se v důsledku toho místy zvedá až o dvacet centimetrů ročně. Frekvence mikrootřesů vzrostla až na 1 000 ročně. Vědci nejspíše pro klid občanů prohlásili, že supervulkán „dýchá“, neboť jednou se nadzdvihne o 18 centimetrů a další rok o 14 centimetrů klesne. Najdou se však i takoví, kteří prohlásili, že výbuch zajisté přijde. Jen se nedá říci kdy. Podle vědců můžeme jen utéci.

 

 

Supervulkány se nachází i blízko nás!

Většinou se mluví o supervulkánech v Asii, Americe, nebo na Sibiři. Ale dva velké supervulkány se nachází i v Evropě. Jeden leží nedaleko Neapole v Campi Flegrei. Jeho exploze byla zaznamenána před 40 000 lety. Druhý evropský supervulkán se nachází pod německým jezerem Laacher nedaleko Bonnu. Ten se ozývá každých 12 000 let, odpočíval již 12 900 let. Od roku 2010 skutečně přichází zmínky o seismické aktivitě. Výbuch tohoto vulkánu by pokryl prachem většinu Evropy. Především Anglii, Dánsko, Francii, Česko, Slovensko a polovinu Itálie.

 

Campi Flegrei – nejasná budoucnost

Je poměrně zajímavé, že většina supervulkánů na rozdíl od sopek, vidět není. Tím jsou právě zrádnější. Campi Flegrei leží přibližně 35 kilometrů od italské Neapole. Campi Flegrei je nazývaná flegrejskými poli. Vidět není, ale je stále aktivní. Pokud by vybuchl, z Evropy by se staly další Pompeje. Opravdu velké erupce tohoto supervulkánu se odehrály před 35 tisíci lety a další před 12 000 lety. Země se kroutí přibližně sedm kilometrů od jícnu supervulkánu. V těch místech tryskají i gejzíry a koncentruje se tam velké množství CO2. Přibližně deset kilometrů pod povrchem uniká horké magma z hlavního kotle a stoupá výše trhlinami až k vodní hladině jako hornina.

Většina supervulkánu leží pod mořskou hladinou. Pokud jednoho dne vybuchne, půjde o erupci 200x silnější než byl výbuch sopky Eyjafjallajökull, která způsobila velké komplikace v letecké dopravě a škody v řádu desítek miliard. Exploze Campi Flegrei by způsobila ochlazení globálního klimatu, neboť by sopečný prach a popel zatemnily slunce. Nastala by doba temna. Postižena by byla celá Evropa.

 

Supervulkán pod Německem

Všechny supervulkány samozřejmě přináší veliké riziko výbuchu. Jeden takový, o kterém bychom měli vědět a možná bychom se ho i měli začít obávat, leží pod německým jezerem Laach poblíž bývalého hlavního města Bonnu. V minulém roce se totiž na jezerní hladině objevili bublinky kysličníku uhličitého. Pokud opravdu supervulkán začal pracovat a pokud by vybuchl, z Evropy nezbude nic. Jen holý otrávený kontinent, kde nebude možné žít.

Jezero, které turisté také znají jako Lacher See leží 259 metrů nad mořskou hladinou. Je osm kilometrů dlouhé a je obklopeno zvláštními horami. Voda jezera je průzračná a stále čistá. Má také nezvykle hořkou příchuť a je velmi studená. Již z ptačí perspektivy máme možnost vidět, že se nejedná o jen tak obyčejné jezero. Jedná se totiž o vulkanický kráter. Naposledy tento supervulkán explodoval před 13 tisíci lety. Vědci, kteří zkoumali ztuhlý popel a lávu, přišli na zajímavý fakt, tento supervulkán pravidelně explodoval po 10 až 12 tisících let.

 

 

Zkáza pro celou Evropu

Koncem minulého roku si obyvatelé žijící na březích Laach všimli zvláštní příhody, celá hladina jezera Laach se pokryla miliony malých bublinek. Lidé žertovali o tom, že pokud se z jejich jezera stává minerální voda, alespoň to přiláká více turistů. Tato událost ale vůbec k smíchu není. Naopak nás nutí k zamyšlení. Voda byla dána na rozbor a zjistilo se, že obsahuje velké množství kysličníku uhličitého. Vulkanologové ihned věděli, co to znamená. Magma supervulkánu se dalo do pohybu. Dere se vzhůru a tlačí před sebou plyny, které se uvolňují na vodní hladině do atmosféry. Později byla ve vodě zjištěna i přítomnost kysličníku siřičitého. Vulkanologové vážně prohlásili, že se máme připravit na velký výbuch, který může přijít kdykoliv. Jak se ale připravit? Člověk nemá kam utéci. Samozřejmě není nutné podotýkat, že Německo by přestalo zcela existovat, zemřelo by mnoho milionů lidí, půda by byla otrávená, přišli by velké záplavy a všude by byl jen popel. Nezbývá nám tedy nic jiného než doufat, že se supervulkány ještě nějakou dobu neprobudí a budou dále odpočívat, protože pokud ne, čeká nás doslova peklo na Zemi.

 

Zdroje:
http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2000020001
http://sedmaccinblog.blog.cz/en/0707/riziko-exploze-supervulkanu-toba-se-zvysilo
http://www.abicko.cz/clanek/priroda/10771/supervulkany-sopky-ktera-by-nas-mohly-vyhubit.html
http://sopky.eu/supervulkany/
http://www.novakoviny.eu/archiv/veda/362-supervulkan-yellowstone-sopky-katastrofy
http://www.novinky.cz/veda-skoly/269126-supervulkany-mohou-znicit-civilizaci-a-probouzeji-se-casteji-nez-se-soudilo.html
http://www.zmenyklimatu.estranky.cz/clanky/sopecne-erupce/evropsky-supervulkan--pokud-campi-flegrei-vybuchne--pompejemi-bude-cely-kontinent.html
http://magazin2000.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=240:nemecky-vulkan&catid=25:cislo-3-2012&Itemid=17

 

Další příspěvky autora: Caroline Kornelová

---

Články ve stejných kategoriích:

Sopky   Svět   Země