Zázračný sloup v Dillí

Zázračný sloup v Dillí

Jen málokterá záhada vrtá vědcům hlavou jako nerezavějící sloup v Dillí. 

Popis sloupu v Dillí

Sloup je asi 7,2 metrů vysoký, z toho ½ m je pod úrovní terénu. U paty má průměr 42 cm a pod hlavicí 32 cm. Hmotnost se odhaduje asi na 7,7 tuny. Sloup má nepravidelný kruhový průřez a je zakončen hlavicí jako kamenné Ašókovy sloupy ze 3. století př. n. l. Na vrcholu hlavice snad byl ptačí bůh Garuda, vozataj boha Višnu, uctívaný guptovskou dynastií.

Tento magický a pověstmi opředený sloup v Indii dokázal přesvědčit nejenom laickou veřejnost, ale i zarputilé vědce o tom, že zázraky se přece jen dějí. Oč se jedná? Tento sloup, který se nachází v areálu mešity Qutub Minar, totiž ani za neuvěřitelných 1600 let nezrezivěl. Zdá se vám to jako nesmysl? Ne. Není to nesmysl. Tajemný sloup v indickém hlavním městě Dillí skutečně nepodléhá korozi, přestože stojí pod otevřeným nebem.

Desítky návštěvníků se ztrácejí na rozlehlém nádvoří mešity. Trochu stanou, ve stínu starobylého obřího minaretu mešity, stojí něco přes sedm metrů vysoký železný sloup zakončený ozdobnou hlavicí. Lidé kolem na něj hledí s posvátnou úctou i neskrývaným úžasem.

Je to opravdový zázrak? A nebo se jedná pouze o souhru několika náhod? Na to se snaží přijít desítky vědců. A proto zkoumají sloup v Dillí, z mnoha úhlu pohledu.

Kde se vzal nerezavějící sloup v Dillí?

Začíná to u dopravy: sloup o hmotnosti 7,5 tuny sem byl převezen z tisíc kilometrů vzdáleného chrámu. Před 900 lety. Sloup sám je však podstatně starší. Ostatně dokumentuje to šestiřádkový nápis, který je dodnes docela zřetelně patrný.  Podle nápisu nechal sloup vyrobit v 5. století našeho letopočtu indický panovník Čandragupta II Vikramaditji (375 - 415?) pro hinduistický chrám. Na jeho vrcholku byla nejspíš socha božského ptáka garudy. Ten se však dávno ztratil a zůstal po něm jen malý otvor.

Původně stál sloup v chrámu zasvěceném bohu Višnu ve městě Udayagiri ve střední Indii. Tam byl také nejspíš vyroben. Jak?

Celý sloup, jak popisuje místní historik Girijaj Singh, byl vlastně ukován. Jeho tvůrci jej skládali ze zhruba dvacetikilových kusů rozžhaveného železa a s použitím kladiva je spojovali dohromady v jeden celistvý kus. A to nejlepší nakonec. Sloup stojící 1600 let pod otevřeným nebem nejeví ani sebemenší známky koroze. Jistě, horké a relativně suché klima, které v Dillí panuje, sice mohlo přispět k neuvěřitelné životnosti železného sloupu, ale 1600 let je dlouhá doba.

Víte proč? Tento sloup je v Indii velmi populární. Lidé věří, že přináší štěstí. Když jej s rukama za zády dokážeš obejmout, splní se ti každé přání. Dnes už to nejde. UNESCO nechalo postavit kolem sloupu plůtek. Po staletí však lidé na sloup sahali, dotýkali se jej a jejich pot sloup impregnoval - alespoň tak to vidí místní historici a badatelé, kterým nedává záhadný nerezavějící sloup v Dillí spát.

Tento argument zní možná na první pohled logicky, tak jednoduché to však nejspíš není. Nad pravým důvodem, proč železný sloup už 1600 let nerezaví, si vědci lámou hlavy už dlouho. A tak byl sloup opakovaně podroben nejrůznějším testům a analýzám. Ty zjistily, že železo, ze kterého byl vyroben, obsahuje zvýšený obsah fosforu. To sice poněkud zlepšuje odolnost proti korozi, ale na to, aby sloup odolával rzi více než 1600 let, to nestačí.

Vysvětlení záhady - proč sloup nerezne?

Teorií, které se snaží rozluštit tuto záhadu, existuje spousta. Nejpravděpodobnější teorie, které vysvětlují možnost existence nerezavějícího sloupu, si můžete přečíst níže:

Nerezavějící sloup v Dillí je konzervován olejem či potem

Podle pověsti se tomu, kdo sloup opřen zády sloup obejme a spojí za ním své ruce, splní všechna přání. Kdy pověst vznikla, není známo, ale v místech mnoha dotyků je tmavohnědá oxidová vrstva s červenavým nádechem otřena až na čistě kovový povrch.

K sloupu se váže ještě jedna pověst: kdo se potře svatým olejem a podaří se mu vyšplhat na vrcholek, dokáže tak svůj legitimní původ. Možná, že ve šplhání namaštěných levobočků po železném sloupu je skryto tajemství jeho odolnosti korozi.

Jiní přičítají jeho dlouhověkost působení bohů, případně natíráním sloupu rozpuštěným máslem ghí k uctění božstev.

Nerezavějící sloup v Dillí pochází z meteorů nebo z jiných civilizací

Dlouho se spekulovalo, zda by sloup nemohl být vyroben z nějaké neznámé slitiny, možná mimozemského původu. Žádný vědecký výzkum ale nic takového nepotvrdil.

Počasí a zvýšený obsah fosforu výrazně napomáhají odolnosti sloupu proti korozi

Odolnost sloupu vůči korozi je zřejmě mimořádná, zůstal-li zachován 1600 let, i když v Dillí byly příznivé povětrnostní podmínky. Ročně zde naprší průměrně 715 mm, z čehož 75 % připadá na monzunové měsíce červenec až září. Průměrná roční relativní vlhkost ve dne kolísá mezi 12 až 88 %, z toho přes 80 % má jen 18 dní a přes 70 % jen 66 dní. Průměrná denní teplota kolísá mezi 7,7 °C a 39,4 °C, přičemž průměrná denní minimální teplota klesá pouze v listopadu až únoru pod 10 °C s minimem 7 °C. Ke kondenzaci vlhkosti na sloupu dochází jen v těchto měsících a pouze v noci na krátkou dobu díky velké tepelné kapacitě kovové hmoty, která působí jako stabilizátor teploty. Ze srovnávacích dlouhodobých korozních zkoušek ocelí podobného složení v Dillí, Nigérii, Iráku, Anglii, Německu, Ohiu, Pennsylvánii a New Jersey v USA, bylo Dillí svým čistým a relativně suchým nejlépe připraveno čelit korozi. Pouhým propočtem na období 1 600 let se zjistilo, že z by zde koroze nepřekročila hloubku 2,5 - 7,5 mm. Podle zachovalosti nápisu je skutečná koroze nejvýše poloviční.

Princip „zázračné“ technologie

V průběhu minulého století byly několikráte ze sloupu odebrány vzorky ke zkoumání jeho složení a zjištění technologie výroby. Zkoušky provedla Národní metalurgická laboratoř (NML) v Džamšédpúru, centru indického ocelářského průmyslu v Džhárkhandu, ve státě vzniklém v roce 2000 z jižního Biháru.

Bylo zjištěno, že ochranná vrstva oxidů na povrchu má tloušťku 0,5 až 0,6 mm a skládá se ze směsi oxidů železa, křemene a vápence z prachových usazenin. Střední chemické složení vzorků kovu z různých míst sloupu je: 0,23 % uhlíku, 0,07 % manganu, 0,07 % křemíku, 0,18 % fosforu, stopy síry, stopy chromu, 0,05 % niklu a 0,03 % mědi; zbytek je železo.

Nejedná se o meteorické železo, které se vyznačuje vyšším podílem niklu a výskytem kovů skupiny platiny, zvláště iridia.

Překvapení se tedy nekoná; nejde o zázračně čisté železo, jak se někdy tvrdí. Jedná se o technické železo – uhlíkovou ocel se zvýšeným obsahem fosforu, která odpovídá stavu techniky té doby a surovinám z jižního Džhárkhandu, kde byl kov s velkou pravděpodobností vyroben. Ocelové hrudky se tam vyráběly přímou redukcí z vysokoprocentních hematitů a tehdejší technologie pracující s malým množstvím strusky lepší odfosfoření neumožňovala. Výroba byla pro tehdejší kováře značný problém, svědčí o tom i nedokonalé spoje a vady, patrné na dolní části sloupu. Nicméně, postup výroby tak velkého výkovku při tehdejším stavu techniky není dodnes plně objasněn a zasluhuje si obdiv i dnes.

Úvahy o zázračném vlivu fosforu se ale objevují stále. Loni připsal Ramamurthy Balasubramanian z Indického technologického institutu v Dillí životnost sloupu „výskytu sloučeniny fosforu, která poskytuje ochranu proti rzi“. O jakou sloučeninu jde, se neuvádí. Proti tomu svědčí, že v indických muzeích je řada předmětů podobného složení kovu, ale žádný není bez výrazného porušení korozí.

Zajímavost - nerezavějící sloup v Dillí v Česku

Železný sloup z Dillí se dostal i do České republiky. Sice jen obrazně, jako jedna z úloh Chemické olympiády, kterou vypsalo Ministerstvo školství v r.2000/1. Železo začíná rezavět (oxidovat) současným působením kyslíku, vody a elektrolytu. V Dillí železo nerezne, protože tam neprší!

Naprší jen 715 mmm (viz výše), zatím co v Česku 674 (1961-1990)

Poznámka autora: Znamená to, že tam nerezne ani jiné železo? Měli bychom jim asi poradit, že žádné železné konstrukce nemusejí natírat!

Definitivní odpověď na otázku, proč železný sloup v Dillí nekoroduje, stále neznáme. A tak dál kvetou spekulace nejen o meteorickém původu použité suroviny, ale i o magickém působení božstev nebo dokonce mimozemských civilizací.

Zvětšit mapu

Další příspěvky autora: michelllin

Články ve stejných kategoriích:

Ze zahraničí   Zázrak   Sloup v Dillí   Sloup Dilli   Sloup dili   Největší záhada světa