Falklandy versus Malvíny: bezvýznamná plichta

 

Falklandy versus Malvíny: bezvýznamná plichta

Souostroví Malvíny o rozloze něco přes 12 tisíc kilometrů čtverečních a necelých 3 tisících obyvatelích je dlouhodobým jablkem sváru mezi Velkou Británii a Argentinou.

 

Latinskoamerický stát si na ostrovy dělá nárok a to až do té míry, že se o ně v roce 1982 strhla regulérní válka.

 

Falklandy nebo chcete-li Malvíny | Mapa: Wikipedie

 

Trocha historie Falklandských ostrovů

Falklandy nebo chcete-li Malvíny, jak jim říkají v Argentině, měl údajně objevit britský mořeplavec John Davis. Nějakou dobu se dokonce ostrovy jmenovaly po něm. Davis ale zřejmě není prvním Evropanem, který si souostroví všiml. Zmínky o ostrovech nalezneme už v portugalských mapách z první poloviny 16. století.

 

První kolonie pod Francouzskou vlajkou se zde objevila až v roce 1764 pod názvem Port Saint Louis. O dva roky později zde vyrostla i malá britská osada Port Egmont. Rostoucí boj za nezávislost na území dnešních Spojených států ovšem znamenal přehodnocení britské imperiální politiky a zrušení některých osad. To se v roce 1774 částečně týkalo i Port Egmong, v němž zůstali jen britští lovci tuleňů.

 

Francie se mezitím v roce 1766 dohodla se Španělskem a předala mu nad částmi ostrovu svou vládu. Z Port Saint Louis se tak stala osada Puerto Soledad. Španělé následně roku 1780 vypudili z ostrovů poslední Brity a jejich kolonii zničili, čímž obě země málem zatáhli do války. Nakonec bylo vše urovnáno mírovou cestou a Britové se do osady zakrátko vrátili.

 

Jenomže stejně jako Brity, také Španěly postupně doběhly boje o nezávislost na několik set kilometrů vzdáleném kontinentu. Španělé se proto postupně z Puerto Soledad stáhli a ponechali ostrovy rybářům.

 

V roce 1820 byla kvůli poškození nucena u ostrovů zakotvit soukromá fregata Heroína. Její kapitán Američan David Jewett sice nechal nad ostrovy zavlát vlajku spojených provincií Rio de Plata, tedy uskupení, z něhož později vznikla i Argentina, ale bez jakéhokoliv jejich vědomí Buenos Aires, kde se o jeho počinu dozvěděli až s odstupem času. Jewett si následně začal dělat nároky na majetek lodí, které u Malvín ztroskotaly.

 

V roce 1828 založil na ostrovech s požehnáním argentinské i britské vlády osadu hamburský obchodník Luis Vernet. Ten pracoval jak pro spojené provincie, tak pro Brity. Ty dokonce požádal o ochranu majetku v případě návratu. Později ovšem začaly vznikat spory o rybářská práva, což v roce 1831 vyústilo v útok americké lodě Lexington. Tento incident byl pro Brity poslední kapkou. V dalších letech se na Falklandy vrátili, aby zabránili obsazení ostrovů novou vznikající velmocí – Spojenými státy americkými.

 

Od té doby jsou Falklandy územím Velké Británie. Zejména v posledních desetiletích si ovšem na ně dělá nárok Argentina. Spory vyvrcholily především ve 20. století.

 

Válka o Falklandy

Poměrně nečekaně vtrhla v dubnu 1982 argentinská armáda na ostrovy a bez větších potíží je obsadila. Na to velmi rychle reagovala OSN, která vyzvala Argentinu k opuštění Falkland. Velká Británie mezitím vyslala k Falklandám flotilu v čele s letadlovými loďmi HMS Hermes a HMS Invincible. Od konce dubna do 14. června pak mezi Velkou Británii a Argentinou proběhla série námořních bitev.

 

Ztráty:

• Velká Británie: 258 mrtvých, potopené lodě: 2 torpédoborce, 2 fregaty, 3 další lodě, zničeno 24 vrtulníků
• Argentina: 649 mrtvých, potopené lodě: 1 křižník, 1 ponorka, 7 dalších lodí, kromě toho zničeno 25 vrtulníků, 35 stíhaček a další letadla.

Do války o Falklandy tehdy zasáhly nepřímo i Spojené státy americké. Ty patřily na počátku 80. let k blízkým spojencům obou znesvářených stran. Nakonec se přiklonili mírně na stranu Britů. Agenti CIA dokonce údajně předávali informace z Buenos Aires. Na druhou stranu sehrál americký prezident Regan velkou roli v tom, že se válka omezila pouze na relativně krátký boj o Falklandy a nepřerostla v dlouhodobější spor, do něhož by bylo zataženo i území Argentiny.

 

Mohl souboj o Falklandy vyvolat válku v Evropě?

Velmi zajímavou roli sehrála v konfliktu také Francie. Není veřejným tajemstvím, že Francouzi a Britové se nikdy neměli pořádně v lásce. V době války seděl v Elysejském paláci slavný Francois Mitterand. Ten sehrál se svou vládou ve válce roli dvojitého agenta. Francie totiž Argentině dodávala své rakety Exocet, které během konfliktu poslaly ke dnu dvě lodě a další poškodily. Francie sice na jedné straně svému britskému „spojenci“ předala instrukce, jak se raketám bránit, na straně druhé francouzští technici v Argentině pomáhali v připojování střel pod křídla stíhacích bombardérů.

 

Exocety postupně začaly Argentincům docházet. Šlo přitom o jediný prostředek, díky němuž si mohli ve válce vydobýt převahu, což v praktické rovině znamenalo potopení nebo vážné poškození alespoň jedné britské letadlové lodě.

 

 

Argentinci se snažili rakety sehnat nepřímo od dalších států Latinské Ameriky či například z Libye. Příliš úspěšní v tomto ohledu ovšem nebyli. Buď jim státy pomoc odmítly, nebo byly střely při přepravě záhadně zničeny a to zřejmě zásluhou britských tajných služeb.

 

Problémem pro Evropu byl ovšem fakt, že Francie se nikterak nebránila tomu, aby Exocety Argentině přímo nebo spíše nepřímo dodávala. Naštěstí pro starý kontinent ovšem válka skončila dříve, než se tyto plány stihly uskutečnit. Naštěstí z toho důvodu, že Britové údajně zcela vážně připravovali rychlý vojenský úder ve Francii, jehož cílem měla být likvidace továrny na výrobu raket Exocet. Co by podobný útok vyvolal, raději nedomyslet.

 

Falklandy: Zbytečné referendum

Válka mezi Argentinou a Velkou Británii pokračuje nadále v diplomatické rovině a to mnohdy kuriózními prostředky. Není to tak dávno, co argentinská prezidentka využila kulaté výročí obsazení ostrovů Brity a nechala si v britských novinách otisknout inzerát, v němž nepřímo vyzývá království, aby Malvíny vrátilo Argentině.

 

Londýn na to reagoval s tím, že něco podobného nepřichází v úvahu, neboť obyvatelé ostrovů si přejí zůstat pod britskou vlajkou, byť Falklandy mají poměrně velkou autonomii.

 

Argentina často operuje také s rezolucí OSN z roku 1960, která vyzývá k ukončení kolonialismu. O pět let později byly Malvíny OSN označeny za případ kolonizační území.

 

Vítězství Britů…

Ve dnech 10. a 11. března proběhlo na Falklandách referendum s předem jasným výsledkem. Aby také ne, vždyť obyvatelé Falkland jsou Britové, mluví anglicky a s Argentinou nemají nic společného.

 

Referendum mělo být jasným signálem, že si obyvatelé Falkland přejí i nadále zůstat pod britskou vlajkou. Otázka, která byla obyvatelům položena, zněla:

 

Přejete si, aby si Falklandské ostrovy zachovaly současný politický status zámořského území Spojeného království?

 

Celkem bylo odevzdáno 1518 hlasů, z toho 1516 bylo platných a 1513 lidí (99,8%) hlasovalo pro Ano. To ovšem neznamená, že by si 3 lidé, kteří vhodili do urny lístek se zakroužkovaným „Ne“, přálo připojení k Argentině. Ve hře je totiž ještě varianta nezávislosti na obou zemích.

 

…a stejně bezvýznamné srovnání skóre

Referendum nepochybně situaci mezi oběma zeměmi neuklidní, jednalo se sice možná o historický krok, nicméně ve svých důsledcích zcela bezvýznamný. Podobně spíše symbolický gól vstřelila jen pár desítek hodin po oznámení výsledků Argentina. V dalekém Římě, tisíce kilometrů od Malvínských ostrovů byl zvolen papežem Argentinec. Muž, který se před pár lety postavil na stranu své země a označil Malvíny za území, na nějž má jihoamerická země nárok.

 

Zdroje:
Wikipedia, http://www.vojsko.net/index.php/armady/14-valky-konflikty-bitvy/1146-faktory-valky-o-falklandy

 

Další příspěvky autora: PK

---

Články ve stejných kategoriích:

Historie   Velká Británie   Ze světa   Zajímavosti ze světa   Referendum