Sídlo firmy od internetWEEK.cz
internetWEEK.cz menu TOPlist

Co když mléko není zdravé?

Co když mléko není zdravé?

O mléku se tvrdí, že je zdrojem vápníku a pomáhá dětem, aby vyrostly velké a silné. Co když ale není až tak zdravé, jak se nám snaží všichni tvrdit?

Co když mléko není zdravé?

O mléku se tvrdí, že je zdrojem vápníku a pomáhá dětem, aby vyrostly velké a silné. Mléko údajně obsahuje životní nutrienty a má pomáhat při prevenci osteoporózy. Americký úřad pro zemědělství (USDA) prostřednictvím své směrnice pro výživu sděluje, že každý by měl denně 2-3x mít ve svém jídelníčku mléčné výrobky. Mléko je obhajováno různými vládními agenturami, mnoha lékaři a reklamami mlékarenského průmyslu, na které je ročně v USA vynakládáno přes 200 mil.dolarů. Jak bychom mohli zapomínat na nespočetné tváře celebrit s dokreslenými vousy, které bývají ozdobou všeho od deníků až po bilboardy?

Ano, v Americe je mléko milováno. Situace je taková, že průměrný člověk zkonzumuje asi 300 kg mléčných produktů za rok, včetně 200 kg tekutého mléka a smetany, 35 kg mléčných tuků a olejů, 15 kg sýra a 8 kg zmrzliny (pak se nemůžeme divit že máme epidemii obezity). Celkově vyprodukují farmáři kolem 80 miliónů tun mléka a mléčných produktů ročně.

Co když nám ale celebrity, které milujeme a jimž věříme, jen lžou? Co když mléko lidskému tělu neprospívá. Co když naopak je mléko hlavním faktorem pro vznik rakoviny prsu a prostaty, srdečních onemocnění, astmatu, diabetu a dalších chorob? Co když americká vláda a mléčný průmysl jsou spolčeny, aby skrývaly škodlivé účinky konzumace mléčných produktů? Toho by přece nebyli schopni - nebo snad ano? Podle Amy Lanou, Ph.D., která je ředitelkou odboru výživy při the Physicians Committee for Responsible Medicine (PCRM) je ovšem skutečností, že kromě výše řečeného „bylo mléko dáno do souvislostí s anemií, alergiemi, obezitou a rakovinou vaječníků“.

Proč je tedy mléko pokládáno za prospěšné, obzvláště ze strany Amerického úřadu pro zemědělství? Jak to, že je prohlašováno za zdroj, který „zvyšuje kvalitu života amerických lidí a podporuje zemědělskou produkci“?

USDA (ministerstvo zemědělství v USA) má dnes dvojí odpovědnost za napomáhání farmářům s mléčnou produkcí, když propaguje zdravou výživu. Nemyslíte si, že tady jde o střet zájmů, který zpochybňuje objektivitu vládní zemědělské politiky a zájem na zdraví veřejnosti? Nezaráží vás, že 6 z celkem 11 členů americké poradní komise pro výživu (the U.S. Dietary Guidelines Advisory Committee) má finanční vazby na producenty masa, mléka a vajec? PRCM dokonce zvítězila v soudním sporu s USDA, který jí dal za pravdu, že „USDA nečestně prosazuje zájmy producentů masa a mléka prostřednictvím svých oficiálních výživových směrnic a potravinové pyramidy“. Před tímto soudem USDA odmítala veřejnosti připustit jakýkoliv konflikt zájmů.

Výživové směrnice, vydávané USDA, dlouhodobě a důsledně zrcadlí nátlak producentů na zvýšení spotřeby masa a mléčných výrobků. USDA to ještě zdůrazňuje tím, že říká, že její směrnice by měly být „založeny na skutečnosti“, tvrdíce, že to, co by lidé měli skutečně jíst, je diskutabilní, protože se to neshoduje s jejich životním stylem. Tím se ale říká, že USDA ani nepomýšlí na to, že by bylo rozumné usilovat o zdravou stravu.

Další součástí soudní pře vedené PCRM proti USDA bylo obvinění, že mléko, nabízené ve školních svačinových programech nespravedlivě poškozuje děti barevné pleti, které mívají ve zvýšené míře nesnášenlivost na mléčné výrobky. Mezi dospělými v USA je kolem 50 miliónů těch, co nesnáší mléčný cukr. Z nich má 15% bílou pleť, 70% jsou černoši a mezi ostatní patří asiaté a původní Američané. Těchto 50 miliónů lidí trpívá na mnoho trávicích potíží, pocházejících od konzumace mléka a jeho dalších produktů. Mezi nejčastější potíže patří plynatost, otoky, průjmy, zácpy a špatné trávení.

V současnosti USDA požaduje, aby každá veřejná škola nabízela mléko a to je prosazováno volenými zástupci, kteří nabízí finanční pobídky školám, aby se instalovalo ještě více prodejních automatů. Dovršeno je to ještě tím, že studenti nemají volně k dispozici jiné alternativy než mléčné výrobky, jako jsou ovocné šťávy nebo sojové mléko. Důsledkem je pak to, že až 70% černošských a 90% asijských dětí ve veřejných školách trpí na negativní následky konzumace mléka, která je povinně nařizována americkou vládou. V důsledku vysokých mléčných dotací a široké propagace mléka v rámci školních svačinových programů tak před sebou máme něco jako ekonomický rasismus, který izoluje menšiny a nutí je spotřebovávat něco, k čemu nejsou snášenliví nebo co jim dokonce způsobuje i alergie.

Mladá děvčata v USA začínají menstruovat stále dříve. Podle sdružení pro prevenci rakoviny se nyní některá děvčata setkávají s příznaky puberty už od 3.roku. Před padesáti lety byla četnost výskytu rakoviny prsu mezi americkými ženami v poměru 1:20, ale v roce 2001 už narostla na poměr 1:8.

Proč je tomu tak? Svou roli v tom určitě hraje i hovězí růstový hormon (Bovine Growth Hormone - BGH). Ten se v přirozené formě nachází v kravském mléce. Protože je velmi blízký lidskému růstovému hormonu, jeho přítomnost v mléce byla označena za příčinu značného zvýšení těchto hormonálních hladin u lidí, což vyvolává množství problémů s růstem. A to ještě neuvažujeme u využívání umělých hormonů. Velmi často se můžeme setkávat se syntetickou formou BGH, která je vyráběna s pomocí genetické modifikace v koncernu Monsanto. Jak se vám možná vybaví, tento výrobce je zapleten do mnoha ekologických katastrof, kam patří třeba zneužívání Agent Orange nebo PCB.

Při prozkoumání vládních dokumentů se můžeme např. dozvědět, že v r.1994 obdržel Monsanto souhlas k produkci syntetického BGH pod názvem Posilac, který měl údajně zvýšit produkci mléka o 15-25%. Podle údajů výrobce je nyní Posilac podáván více než čtvrtině dojnic v USA. Co je však ještě horší, většina z 1500 společností mléčného průmyslu smíchává mléko se syntetickým BGH s nezamořeným mlékem, takže důsledkem je odhadovaných 80-90% kontaminace všech mléčných výrobků v USA.

Co ale Monsanto především zatajil před spotřebiteli je fakt, že doplňování přídavných růstových hormonů způsobuje i sekundární projevy, které se nejdříve projevují u malých dětí - především u děvčat. Spotřebitelům také ještě nikdo neřekl, že syntetický BGH, který je injekčně podáván kravám, se projevuje extrémním zvýšením hladiny inzulínového růstového faktoru (Insulin Growth Factor-1 IGH-1), který patří k látkám vyvolávajícím rakovinu. V přirozené podobě se tento faktor vyskytuje v lidské krvi v množství, které nebývá nebezpečné. Monsanto a s ním ani FDA (vládní agentura pro schvalování potravin a léků) odmítají připustit, že výzkumem bylo prokázáno přímé působení zvýšené hladiny IGH-1 na zvýšení rizik rakoviny prsu a prostaty. Aby byly věci ještě horší, Monsanto a FDA se předem dohodli, že zablokují požadavek, aby mléko se syntetickým BGH bylo označováno (a až to této doby společně blokují označování jakýchkoliv geneticky modifikovaných potravin). Důsledkem je tedy to, že každý průměrný konzument mléka vůbec netuší, že si tím zvyšuje riziko, že onemocní rakovinou.

Od roku 1994 je ve světě stav, kdy téměř všechny vyspělé státy zakázaly prodej mléka se syntetickým BGH - mezi výjimky patří USA, Kanada, Japonsko a 15 zemí v Evropě. Ve světle tohoto faktu a bez ohledu na většinový názor veškeré politické a vědecké komunity, pokračuje Monsanto s prosazováním spotřeby mléka, obohacovaného o syntetické hormony. Zkuste si to však dát do souvislostí, proč neustále stoupá počet případů rakoviny prsu a proč stále klesá věk dospívání u děvčat.

Člověk nemusí být zrovna odborníkem, aby mu došlo, že mléko lidem škodí a že peníze jsou důležitější, než zájem o prospěch lidí... Jaké jsou navíc ještě účinky na krávy, které produkují mléko? Délka života průměrné krávy v přirozených podmínkách bývá kolem 25-30 let; v typické průmyslové farmě, kde je chována dobrá polovina všech amerických dojnic, se tyto dožívají pouhých 4-5 let! Pomyslete jen na to, jak by vám bylo, kdyby vaše délka života byla zkrácena o cca 80%. Co se vlastně děje: kvůli přidávání syntetického hormonu Posilac do krmiva trpí krávy častěji mastitidou (tj. bakteriální infekcí vemene), cystami vaječníků, problémy s dělohou. Když odhlédneme od poškozování krav, zkuste ještě hádat, kde se ještě dál projevují podobné potíže? Ano, v podobě výměšků, které jsou v mléce se nakonec dostávají až k vám.

Tím, že se krávy neustále udržují březí, což je jediný způsob, jak zajistit stálou produkci mléka, musí na svět přicházet telata. To je vstup k produkci telecího masa. A protože malí býčci jsou pro farmáře bezcenní a je potřeba vytvářet ekonomické hodnoty, je potřeba zajistit i jejich odbyt. Tato telata jsou tedy odnímána svým matkám, zavírána do malých ohrádek, aby jejich maso zůstalo křehké a krmena odpadky, aby se spotřebitelé mohli „potěšit“ z jejich jemného masa, až budou zmasakrována. V roce 2001 bylo poraženo více než milion telat.

Důsledkem je pak známá skutečnost: velký byznys a americká vláda spojily své síly, aby oklamaly amerického spotřebitele. USDA říká, že je potřeba pít více mléka, zatímco prosazuje subvencování mléčných farem a prosazuje povinnou konzumaci hovězího masa i u školních dětí. Vláda utrácí miliardy k nákupu nepotřebného mléka a mléčných výrobků, zatímco tento průmysl vydává kolem 200 miliónů ročně za propagaci a reklamu. A mezitím spolu konspirují FDA a Monsato, aby ještě více zamořily už tak nezdravé dodávky mléčných produktů geneticky modifikovaným hormonem, který je zakázaný ve většině okolního světa. Není přesně toto způsob, jak profitovat za každou cenu?

Když už tedy může americká veřejnost na otázku „Dáte si mléko?“ odpovědět svým hlasitým „ANO“, přece jen lepší otázkou by bylo, zda do tohoto procesu nebyly lidé vtaženi. V roce 1990 společnost Monsanto pověřila vědce, aby naočkovali kontrolní skupině laboratorních krys původní variantu syntetického BGH. Už v rámci 90-denní studie se prokázalo, že tento hormon má souvislost s nárůstem rakoviny prostaty a štítné žlázy u krys.

Monsanto, společnost, která nám dala Agent Orange a celých 40 let utajovala informace o účincích PCB, se snažila získat schválení syntetického hormonu Posilac. Studie, která dávala do souvislosti tento hormon s rakovinou už byla před tím předložená schvalující FDA, ale Posilac byl přesto v r.1994 odsouhlasen. Zodpovědnost tedy leží na obou stranách. Výsledky zmiňované studie však nebyly veřejnosti dostupné až do r.1998 - dokud skupina kanadských vědců neobdržela kompletní dokumentaci a neprovedla nezávislou analýzu výsledků. Kromě jiných příčin k odmítnutí dokumentace ukázala, že FDA nikdy nepřezkoumávala původní studie od společnosti Monsato (na kterých bylo založeno schválení Posilacu), takže se nakonec ani neví, zda poskytnutá studie obsahovala všechna originální data.

Spoluvina FDA ale pokračuje ještě dále: Michael Taylor, mnohaletý právní zástupce společnosti Monsato, byl od r.1976 právníkem v FDA (tento člověk byl v současnosti jmenován presidentem Obamou za vedoucího odboru pro zemědělství). V r.1991 byl Taylor ustanoven do funkce zástupce komisaře FDA, kde působil do r.1994. V této funkci byl zodpovědný za předpisy, které osvobozovaly výrobce používající syntetické hormony od povinnosti je označovat ve výrobcích. To bylo považováno za hlavní vítězství společnosti Monsato. A deset dní po uvedení v platnost se Taylorova původní firma, nadále reprezentující Monsato, pustila do soudní pře se dvěma mléčnými farmami, které si dovolily označit své mléko jako bez BGH.

Jakmile vyplynuly na povrch zde uváděná fakta, byl Taylor zbaven své funkce v rámci prezidentovy administrativy. Vrátil se zpět a nyní pracuje opět pro společnost Monsato, tentokrát jako vícepresident pro veřejné záležitosti.

Michael Taylor ovšem nebyl jediným vládním úředníkem se zjevným konfliktem zájmů. Ve stejnou dobu, kdy začal Taylor působit v FDA, začala pro stejnou organizaci pracovat i Dr. Margaret Miller, patřící mezi špičkové odborníky spol. Monsato. Mezi její první úkoly patřilo přezkoumání jejího vlastního vědeckého výzkumu, který sama prováděla u předchozího zaměstnavatele. V novém zaměstnání pak stála za oficiálním rozhodnutím, vedoucím ke zvýšení dovoleného množství antibiotik v mléce. Antibiotika začalo být potřeba podávat kravám v důsledku nového rozmachu mastitid, jelikož jim byly podávány umělé růstové hormony ve zvýšené míře. Takovéto nepřístojné vztahy mezi průmyslem a americkou vládou se stávají více zvykem než výjimkou. Rozhodování FDA je realizováno primárně na základě poradních skupin, složených z vědců a představitelů, působících v mléčném a masném průmyslu a nestranní univerzitní vědci, zajišťující nestrannost, bývají v menšině.

Dobrá rada, které je lepší se držet, tedy zní: pokud je potravina vyrobena člověkem a vy to neuznáte za vhodné, pak ji nejezte!

Žijeme ve světě, ve kterém vládnou chamtivost, nečestnost a nedostatek soucitu. Abychom přežili, musíme spoléhat na svou vrozenou inteligenci a na to, co nám říká naše tělo. Musíme setřást, co na nás nakládá farmaceuticko-medicínský a pojišťovací kartel a vzít své zdraví zpět do svých vlastních rukou. Abychom si zajistili dobré zdraví a kvalitu života, musíme přehlížet nekonečné vzkazy, kterými nás bombardují média a musíme být vnímaví. Abychom se dostali na cestu k zotavení, ztratili svou závislost na předepisovaných lécích, vyléčili naše nemoci a ne pouze potlačovali jejich příznaky, musíme se vyhnout skutečným příčinám zdravotních problémů. Maso, které dnes pochází ze všeho, co běhá, létá, leze nebo plave a k tomu i mléčné výrobky, bývají zpravidla nacpány nasyceným tukem, který zanáší naše artérie.

Průmyslově zpracované potraviny, rafinované obilniny, slazené potraviny jako jsou limonády, sušenky, koláče a vajíčka musí jít stranou. Žloutky vajec obsahují mnoho cholesterolu a bílky jsou díky svým vlastnostem používány i jako základ ochranných nátěrů pro letadla, protože dobře odolávají povětrnostním vlivům.

Pokud tomu nevěříte a nadále konzumujete vejce, pak příště až sníte vejce, nemyjte své nádobí a za den nebo dva se podívejte, co se stalo. A pak se rozhodujte, zda chcete i nadále dávat něco takového svému tělu.

Věnujte svůj čas přípravě svých jídel, zpomalte a učte se relaxovat. Zajímejte se o meditaci. Je toho ještě hodně, co se můžete naučit.

Život je příliš krátký, proto udělejme, co se dá. Jen vy můžete udělat to, čemu věříte. Jste svá nejlepší investice.


Tento den ať je pro vás ten, ve kterém uděláte první krok na maratonu správného života.

 

Zdroj: pek.h.sweb.cz

Soutěž - vyhrajte plnou nádrž

SOUTĚŽ O PLNOU!

Plná nádrž každý měsíc pro fanoušky internetWEEKu...

U každého článku vydaného nebo editovaného v roce 2017 v magazínu internetWEEK.cz se objeví formulář pro zadání registrovaného emailu. A bude tam do doby, než jej první soutěžící vyplní. Formulář se objeví také v našich moderovaných rozcestích při každé změně. Každý měsíc natankujeme plnou tomu, kdo sebere nejvíc článků. Nic to nestojí, můžete jen získat. Žádné losování, opravdová soutěž!

Podrobnosti a registrace ZDE >>>

Další příspěvky autora: michelllin


Články ve stejných kategoriích:

Potraviny   Mléko   Vápník   Ze zahraničí  


Kategorie Potraviny

Biopotraviny: mýty a faktaBiopotraviny: mýty a fakta
Mnoho z nás si kupuje biopotraviny. Domníváme se, že jsou lepší, než obyčejné potraviny. Nemýlíme se však? Zde najdete mýty a fakta, která vám prozradí pravdu o biopotravinách.


Jsou lidé v USA odkázání na potravinové lístky?Jsou lidé v USA odkázání na potravinové lístky?
Na některých webech mimo mainstreamová média se objevily informace, že desítky milionů lidí ve Spojených státech jsou na potravinových lístcích. Je to pravda?


Zázračná zeleninaZázračná zelenina
Zelenina je důležitou součástí našeho života. Dává našemu tělu potřebné vitamíny. Slouží však i k dalším neméně důležitým účelům. Pojďme se podívat, kde všude ji můžeme ještě využít!


Neviditelná nukleární hrozba v jídleNeviditelná nukleární hrozba v jídle
Američané, kteří nenakupují pouze bio-potraviny, jsou nevědomými účastníky největšího potravinového experimentu, jaký kdy historie zaznamenala. Potraviny jsou zhodnocovány kobaltem 60, aby byly bezpečnější…


Vyrobeno v českých zemíchVyrobeno v českých zemích
Zvykli jsme si pojídat náhražky z hypersupermarketů. Ale pamatujete? Domácí tvaroh je hutný a chutný, máslo žluté a vláčné. Nejenže jsme zapomněli co je dobré. Ale při tom zatloukáme hřebíčky do rakve přeživších domácích zemědělců…


Jsme to, co jíme a taky na to dojedemeJsme to, co jíme a taky na to dojedeme
Bezdomovci popíjející poblíž supermarketů nekvalitní krabicové víno v mnoha lidech vzbuzují škodolibý úsměv. Jak něco takového mohou pít? Jenže ani my na tom nejsme lépe. Výsledky kontrol v minulém roce ukázaly, že si domů nosíme podobnou kvalitu...


Není sůl jako sůlNení sůl jako sůl
Češi ještě nedávno pravidelně jezdili za polské hranice nakupovat. Byli celí diví po tamních uzeninách a masných výrobcích. Teď se lidi bojí a u stánků s masem je prázdno.


Bakterie E. coli byla vyrobena bioinženýrsky, aby zabíjelaBakterie E. coli byla vyrobena bioinženýrsky, aby zabíjela
Hra s obviňováním zeleniny nadále pokračuje v celé EU, kde superodolný kmen e. coli postihuje pacienty a plní nemocnice v Německu.


Jezte zdravoJezte zdravo
Zdravé a dobré je to, čo sa vypestuje v našej blízkosti. Potraviny by mali byť čo najčerstvejšie, ovocie a zelenina prirodzene zrelé a nie zbierané predčasně.


Státní zemědělská a potravinářská inspekce Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Inspekce zajistila v Praze 4 - Libuši přes tři a půl tuny nevhodných potravin. Proč nedělá Státní zemědělská a potravinářská inspekce podobné razie také v supermarketech či hypermarketech?


Sídlo firmy od internetWEEK.cz



COPYRIGHT © B.I.B. - Beach Internet Business spol. s r.o.

PRG | CS | EU | Kopírování zakázáno!

Nepoužíváme cookies. Ale služby třetích stran ano (Google, Seznam, Facebook, TopList).
Pokud s tím nesouhlasíte, zakažte ukládání cookies ve svém prohlížeči!

internet week pozadí