Nebezpečí nazývané klíště na nás číhá na každém kroku. Mezi lidmi však koluje spousta mýtů, které nás děsí a to zcela zbytečně!
Jedná se o dva z nejrozšířenějších mýtů. Faktem je, že lesy jsou hlavním teritoriem klíšťat. Můžeme se s nimi však setkat i na zahrádkách, loukách, na procházkách, v městských parcích, na březích řek, rybníků, jezer, ve stráních, v okolí lesních tůní, zkrátka všude.
Samozřejmě se nejčastěji vyskytuje tam, kde je tráva vyšší. Většina klíšťat nežije na slunných místech a v jehličnatých lesích, kde nenajdeme příliš mnoho porostu.
Klíště žije v trávě a v keřích, ty však musí mít výšku maximálně do jednoho metru. Záleží však na dalším faktoru a tím je, zda se jedná o dospělého jedince, či larvu. Larvy klíšťat bývají totiž na dolní části keře, odkud se spouští na zvířata. Výše pak žijí nymfy (předstupeň dospělého klíštěte), které se většinou stávají cizopasníky na našich čtyřnohých kamarádech. Na horních větvích poté žije dospělé klíště, které parazituje na člověku.
Někteří lidé si myslí, že klíšťata jdou jen na lidi se sladkou krví. To je ohromný omyl. Klíště si nevybírá, do koho se zakousne. Pravdou je, že se klíšťata orientují podle čichu. Vnímají lidské pachy, lidské teplo, množství oxidu uhličitého v těle, který vydechujeme. Jedním z důležitých mýtů, který se setkání s klíštětem týká, je, že pokud prý člověk pije pivo, nebo konzumuje mnoho česneku, klíšťata se mu vyhýbají. Toto není ničím podložené. Jediné, co klíšťata odpuzuje, je repelent, jenže repelenty mají jen dočasné účinky.
Klíště si nevybírá své oběti podle toho, jak jsou oblečeny, nebo jakou barvu oblečení na sobě mají. Bílá barva rozhodně klíšťata neodhání. Jen je na ní dříve zahlédneme a můžeme je sklepnout. Kromě světlé barvy v tomto případě je dobré volit i oblečení s hladkým povrchem. Klíště se totiž hůře dostává po látce vzhůru.
Není pravdou. Klíště nemá rádo vysoké teploty. Mají rádi vlhký vzduch a ten je v létě málokdy. Proto raději v létě zalézají pod zem. V tu dobu se chytají na drobné hlodavce a přežívají tak. Jejich největší výskyt se datuje v období jara, přibližně od března do června. Také na podzim až do příchodu mrazů. Klíště začíná být totiž aktivní až při teplotách nad 5° C.
Babičky, nebo naše maminky klíšťata dusila olejem, máslem, či sádlem. Je to jeden z nejhorších a pro naše zdraví velmi nebezpečných mýtů. Stejně tak se klíště nesmí vytáčet, ani po směru, ani proti směru hodinových ručiček. Topením v oleji a točením se klíště pod naší kůži prý vyzvrací a hrozí nám tak nebezpečí infekce. Toto však není zcela prokázané. Pokud by zvracelo, zvracelo by naší krev, tudíž by nám vrátilo naše mikroorganismy. Nicméně jeho sliny přenáší bakterie. Pokud bychom se snad domnívali, že nejrozumnější by bylo klíště rozdrtit, mýlíme se. Jeho rozmáčknutím se do okolí dostávají všechny choroboplodné zárodky, z nichž hrozí těžké infekce. Nejrozumnější způsob odstranění je klíště zakápnout dezinfekcí, uchopit jej do pinzety a viklavými pohyby ho jemně vytáhnout z kůže. Pozor, abyste jej nepřetrhli. I kdyby se vám to však podařilo, rozhodně nemějte na čele vrásky z toho, že byste se z nich nakazili. Infikované jsou sliny, nikoliv kusadla. Kdyby pod kůží zůstala, tělo si s nimi poradí jako s třískou.
Dobrá rada nakonec. Po vyndání klíštěte se doporučuje ranku ještě zakápnout dezinfekcí.
Zdroje:
http://pozorkliste.cz/myty-a-fakta-o-klistatech
http://zdravi.doktorka.cz/seznam-omylu-o-klistatech/
Foto: http://www.flickr.com/photos/andylangager/
Další příspěvky autora: Caroline Kornelová
Články ve stejných kategoriích:
COPYRIGHT © B.I.B. - Beach Internet Business spol. s r.o.
PRG | CS | EU | Kopírování zakázáno!
Nepoužíváme cookies. Ale služby třetích stran ano (Google, Seznam, Facebook, TopList).
Pokud s tím nesouhlasíte, zakažte ukládání cookies ve svém prohlížeči!