Mexiko na pokraji občanské války

 

Mexiko na pokraji občanské války

Postarší Pick-up a na něm skupinka mužů se samopaly. Vylidnění ulice, zavřené obchody a nejméně 1 000 mrtvých měsíčně. Ne, to není výjev z ulic syrského bojiště, to je Mexiko dneška. Vláda jedné z největších zemí světa vede pouliční válu s drogovými kartely už více než 8 let bez větších úspěchů. Když už se podaří některému kartelu useknout chapadlo, vyroste hned další. Když se rozpráší jeden kartel, vznikne nový.

 

Narkomafie má silné kontakty mezi politiky, soudci a policisty. V některých státech koluje ironická anekdota, že policisté se zde dělí na dva druhy – zkorumpované a mrtvé.

 

V uplynulých dnech se v jednom z 32 států Mexika rozhořel příběh, o němž je těžké si udělat jednoznačný závěr. Už jen proto, že jsme odkázání na informace novinářů, kteří jsou však stále méně ochotní bodat do vosího hnízda drogové mafie. Není divu, jen v roce 2012 jich bylo v Mexiku zabito více než dvacet, vloni pak nejméně deset.

 

 

Vystřílíme si svobodu!

Nový a možná historický konflikt se začal na přelomu roku odehrávat v několika městech jihozápadního státu Michoacán. Pro pochopení situace se nám bude hodit několik geografických a historických souvislostí.

 

Součástí státu Michoacán je také region „Tierra Caliente“, což v překladu znamená „horká země“. Pořádně horko je zde nejen díky válce s narkomafií ale také díky klimatu. V létě zde teploměr běžně ukazuje kolem 40 a někdy i více stupňů Celsia. Michoacán je šestým nejchudším státem Mexika. Páteří ekonomiky je zde především zemědělství, rybolov a těžba nerostů. Zatímco podstatná část Mexičanů dnes žije ve velkoměstech, Michoacán je v tomto spíše výjimkou. Největším centrem je hlavní město Morelia se zhruba půl milionem obyvatel, což je na mexické poměry skoro venkov. Michoacán má rozlohu asi 2/3 České republiky a zhruba 4,5 milionů obyvatel. Hustota zalidnění zde patři spíše k těm menším.

 

Horské oblasti, chudoba a klima vytváří přímo ideální podmínky pro drogové kartely, pro něž je velmi snadné verbovat do svých řad zdejší obyvatele. Právě Michoacán je jedním ze zhruba poloviny mexických států, kde je situace ve válce s drogovými kartely nejhorší.

 

La Familia: náboženství s příchutí drog

Vládu nad zdejším územím držel od roku 2006 do roku 2011 drogový kartel La Familia (rodina). Ten podle některých názorů vykazoval prvky téměř kvazi-náboženské organizace. Jeho zakladatel Nazario Moreno González (známý jako El Más Loco – ten nejšílenější) dokonce vydal vlastní verzi bible. Poměrně šířenou byla rovněž kniha od amerického křesťanského spisovatele Johna Eldredgeho, kterou si kartel interpretoval po svém. Jeho vůdci obhajovali některé vraždy jako „boží spravedlnost“. Kromě toho velmi zásadně ovlivňovali místní politiku, kdy část kandidátů do politických funkcí podplatili a ty zbývající zastrašovali a nutili je odstoupit z voleb. Kartely se navíc velmi často snaží dělat „PR politiku“ a smýt ze sebe obraz zločineckých organizací. La Familia mimo jiné finančně podporovala místní školy, kostely nebo zemědělce. Velmi výrazně pak na sebe upozornila v letech 2009 a 2010, když nabídla vládě jednání o složení zbraní výměnou za garanci bezpečnosti v Michoacánu. Jak upřímně to bylo myšleno, se už nedozvíme, neboť tehdejší prezident Felipe Calderón jednání s drogovým kartelem odmítl.

 

M16 – běžná výzbroj mexické domobrany?

 

V roce 2011 byl zabit šéf kartelu Moreno González. Do čela se postavil José de Jesús Méndez Vargas, který si ovšem nedokázal vydobýt potřebnou autoritu. Dva vlivní členové Enrique Plancarte Solis a Servando Goméz Martínez se od kartelu odtrhli a dali za vznik nové odnoži La Familie a konci slavného kartelu.

 

Templáři v Michoacánu

Jestli měla La Familia prvky kvazi-náboženské organizace, pak její odnož si to dala rovnou do svého názvu. Vznikl nový kartel Templářští rytíři (Caballeros Templarios) a ujal se vlády na Michoacánem. Kartel údajně bojuje ve jménu sociální spravedlnosti a poprvé na sebe výrazně upozornil v březnu 2012, kdy během návštěvy papeže Benedikta XVI pověsil na několik mostů ve státě Guanajuato plakáty s nápisem Kartel Templářských rytířů se nebude podílet na žádných válečných zločinech, nejsme vrazi! Vítáme papeže!

 

Zrod domobrany

V posledních dnech se situace v ulicích několika měst v Michoacánu vyostřila. Tamní obyvatele založili domobranu (autodefensas) a začali vytlačovat příslušníky Templářských rytířů ze svých měst. Určitým symbolem se stalo město Apatzingán ale podobně jsou na tom i Nueva Italia, Paracuro a Antunez.

 

Armáda není ve městě Apatzingán poprvé. Fotografie pochází z roku 2007.

 

Pod pojmem domobrana si můžeme představit ledasco. V našich luzích a hájích nejspíše skupinku obyvatel, která v noci hlídá svou ulici a v případě problémů zavolá policii. Ostřejší členové domobrany mohou mít tyč nebo dokonce zbraň. Michoacánská domobrana je ale poněkud silnější šálek kávy. Její členové jsou vybavení a vypadají jako oni slavní rebelové z nejrůznějších konfliktů v arabském světě. Podle svědků nechybí ve výzbroji domobrany útočná puška M-16 nebo odstřelovačská puška Barret M82.

 

Přestože má domobrana určité dosti pozitivní výsledky, federální vláda samozřejmě podobné řešení války s narkomafií vidí jen velmi nerada. Dříve, než se situace zcela vymne kontrole, poslala do ulic problémových měst federální polici a armádu. Svědci hlásili příjezd nejméně padesáti vozidel do města Apatzingan i armádní vrtulníky.

 

Federální jednotky podle médií velmi rychle získaly kontrolu nad městem, čemuž se však lidé v diskusi pod články vysmívají. Kdyby stačilo pro získání kontroly obsadit náměstí před radnicí a policejní stanici, byla by válka dávno minulostí.

 

Příjezd armády se neobešel ani bez střelby na členy domobrany. Podle některých svědků a videí, které kolují internetem, vojáci zabili nebo zranili několik jejich členů.

 

Na pokraji občanské války

Vznik domobrany může vypadat na první pohled sympaticky. Jsou zde však tři zásadní problémy a varovné signály. Tím prvním je původ zbraní a prostředků pro domobranu. Podle některých názorů může být domobrana přímo nebo nepřímo napojena na některý z konkurenčních kartelů. Konec konců historie mnoha kartelů začala podobně. Často se jednalo o ochránce sociální spravedlnosti nebo bezpečnosti. Velkým varováním může být také Spojená sebeobrana Kolumbie (AUC), která vznikla v Kolumbii v 90. letech oficiálně jako obrana proti FARC a dalším ozbrojeným levicovým organizacím. Kořeny organizace však sahaly k drogovým kartelům a později začala AUC kromě boje s FARC unášet a zabíjet nepohodlné politiky, novináře apod.

 

V neposlední řadě je vhodné si uvědomit, že Mexiko je v pořadí států na sedmém místě v počtu zbraní mezi obyvateli. Podle odhadů má zbraň každý třetí Mexičan. Miliony zbraní a povzbuzení úspěchy domobrany v Michoacánu by mohly dát za vznik podobných celkům také v dalších státech. To, co dnes připomíná občanskou válku, by mohlo přerůst v občanskou válku skutečnou.

 

Zdroje:
http://www.animalpolitico.com/el-palenque/2014/01/13/tierra-caliente-esta-ardiendo-se-avecina-la-batalla-por-apatzingan-en-michoacan/#axzz2qYGHmKvW
http://www.bbc.co.uk/news/world-latin-america-25708297
http://www.bbc.co.uk/news/world-latin-america-25739937
http://www.sinembargo.mx/14-01-2014/872636
Wikipedia

 

Další příspěvky autora: PK

---

Články ve stejných kategoriích:

Válka   Mexické drogové kartely   Mexiko