Nejlepší fotky z Marsu a konec velké kachny

Laboratoř Curiosity brouzdá Marsem v kráteru Gale a přináší nejen úchvatné snímky povrchu ale také informace o složení povrchu, atmosféry apod. Podívejte se na nejlepší fotografie, které dosud Curiosity pořídila.

Nejlepší fotky z Marsu a konec velké kachny

Ještě než se dostaneme ke snímkům, musíte vidět samotné přistání Curiosity, jak ho zaznamenala kamera na spodku laboratoře. Na videu je vidět i odhození tepelného štítu.

A zde si můžete pohrát s jedním z prvních panorámat od Curiosity

Mars Panorama - Curiosity rover

Mega objev na Marsu? Ne! Jen mega kachna...

Za celý rok nevyšlo více článků o Marsu, ba dokonce snad ani o výzkumu vesmíru, jako v den, kdy John Grotzinger oznámil, že Curiosity našla na Marsu něco, co se zapíše do dějin a otřese Zemí.

Na internetu se samozřejmě okamžitě rozjely vášnivé diskuse o tom, co mohla laboratoř na povrchu Marsu zkraje své dvouleté mise najít.

Objev měl být učiněn přístrojem SAM (Sample Analysis at Mars). Ten v sobě obsahuje pec, která vzorky zahřeje na teplotu 1000 stupňů Celsia. Sada přístrojů pak zkoumá složení uvolněných plynů. SAM dokáže analyzovat také složení marsovské atmosféry. Na přístroji pracují vědci nejen z USA ale také z Mexika, Francie a Německa. Grotzinger je jakýmsi vědeckým šéfem celé mise Curiosity, ale lidi přímo od SAMu netušili, co historickým objevem myslí a z čeho je tak nadšen.

John Grotzinger je znám tím, že se nadchne vždy a pro vše. Svá slova o zapsání do dějin tak nemusel vztahovat ke konkrétnímu objevu ale k celé misi.

\Následně pak NASA veškeré spekulace utnula. Žádný historický objev se zatím nekoná.

NASA je často podezřívána, že něco zatajuje. Bohužel v poslední době vidíme v americké vědě problém přesně opačný. Vědci často vyrukují s šokujícími závěry, aniž by je měli důkladně ověřeny. Takto ovšem věda fungovat nemůže. Vědecký výzkum je založen na práci předchůdců. Věda se postupně snaží najít pravdu a opírá se přitom o věci, které již objevil někdo předtím. Pokud by se ovšem měla věda opírat o vrtkavé a nestabilní spekulace, brzy by se zhroutila. Řada i kvalitních teorií je samozřejmě v budoucnu vyvracena, jejich autoři se však vždy snažili ctít jisté zásady.

Příčiny bulvarizace vědy můžeme hledat ve finančních škrtech i snahách mladých vědců uspět co nejdříve. Není to tak dlouho, co jedna mladá vědkyně zveřejnila šokující objev bakterií, které využívají arzen. Později byly tyto závěry zpochybněny a nakonec zcela vyvraceny.

Také Curiosity měla náběh na šokující objev. Vědce dlouho trápí metan v atmosféře Marsu, který byl před pár lety objeven sondami na oběžné dráze. Metan v atmosféře nemá dlouhou životnost, a tak by měl být nějak doplňován. Jeho zdrojem může být geologická činnost ale také život pod povrchem. Curiosity během prvního měření našla větší množství metanu, při dalším už ovšem žádný. Později se zjistilo, že během prvního měření byl „omylem“ analyzován vzduch, který v přístroji zůstal ze Země.

Život na Marsu ve skutečnosti nikdo nehledá

K Marsu v posledním půlstoletí odstartovala řada kosmických sond. Z počátku sovětských a amerických, později se občas přidaly i další velmoci, zatímco Rusko z bezpilotního výzkumu Sluneční soustavy vycouvalo, a když už se o něco pokusí, končí to dříve, než to pořádně začne (viz nedávná sonda Fobos Grunt k jednomu z marsovských měsíců).

Paradoxem ovšem je, že ze všech těch sond hledaly život doopravdy jen dvě v rámci projektu Viking a to v polovině 70. let. Proč jen dvě sondy? Kolem Vikingů se strhla vášnivá diskuse, která dodnes nekončí. Podle prvotních závěrů našly život, podle dalších ne, pak zase bylo stanovisko, že důkazy jsou neprůkazné. Problémem mohl být fakt, že sondy mohou být i přes dlouhou cestu vesmírem kontaminovány pozemským životem. To, co pak na Marsu najdou, nejsou marťani ale černí pasažéři ze Země. Sondy je proto nutné důkladně sterilizovat, na což dokonce existují mezinárodní smlouvy. Jenomže sterilizace je drahá a tak se šetří a to, promiňte mi ten výraz, debilním způsobem. Hrstka „odborníků“ nesmyslným způsobem rozdělila Mars na oblasti, kde se může vyskytovat život a kde nikoliv. Žádné smysluplné vodítko, kde život „ano“ a kde „ne“ ovšem neexistuje.

A sondy tak létají jen mírně sterilizované do oblastí, kde život být nemůže a tudíž ho ani nemůžeme kontaminovat pozemskými černými pasažéry. Nu a když tam život být nemůže, tak ho tam ani nebudeme hledat, že? Proto sondy přistávající v těchto oblastech mají tunu vědeckých přístrojů, ale žádný z nich nemůže život najít. Snad jedině, kdyby jim marťan praštil do kamery. To ale neudělá, když tam přece není…

Fotogalerie z Marsu od Curiosity

Hora Mount Sharp na jednom z prvních kvalitnější snímků z povrchu. Pro přehlednost je uvedena vzdálenost některých útvarů od Curiosity. Fotografie v plném rozlišení: http://photojournal.jpl.nasa.gov/jpeg/PIA16104.jpg