Když lítá padesátikoruna…

 

Když lítá padesátikoruna…

Slevová turbulence od čerpací stanice po supermarket

Koupíte si plnou nádrž benzínu nebo nafty u nejmenované čerpací stanice, dostanete kupon do nejmenovaného obchodního řetězce. Když právě tam nakoupíte zboží nad 500 korun, odečtou vám díky kuponu padesátikorunu. No není to v době neustále ekonomickými odborníky zdůrazňované krize bezvadné? Marketinkový tah jako lusk!

 

Jenže když si to člověk všechno pořádně probere a spočítá, výhody se ze slevového kuponu pomalu, ale jistě vytrácejí. Za prvé mne to nutí nakupovat v jednom nejmenovaném řetězci, kterému se vzhledem k času strávenému v rozsáhlém nákupním objektu docela vyhýbám. Vždyť si to spočtěte - než vůbec vejdu do uměle osvětlené obrovské prodejny, než najdu to, co potřebuji (protože regály se v pravidelných intervalech vytrvale a často nesmyslně stěhují), než se pro šílené fronty probojuji k pokladnám (protože funguje snad každá třetí), uběhne nejméně hodina.

 

Prodavačky v supermarketovém nedohlednu

A to už vůbec nemluvím o tom, když zákazník skutečně něco nutně potřebuje. Prodavačka je skoro vždy v nedohlednu, a pokud člověk náhodou nějakou potká, zaručeně je z úplně jiného oddělení. V lepším případě někam zavolá a zeptá se, aby vás mohla nasměrovat, v horším případě jen pokrčí rameny a uteče. Člověk pak má v tom rozlehlém prostoru pocit totální marnosti. Že se pak mediálně provalí nějaké nepravosti – shnilé maso, myší výkaly a podobné lahůdky je nasnadě. Velké obchodní řetězce šetří zejména na zaměstnancích. Nějak se nám to nakupování v těch velkých hangárech odlidštilo. Lidský faktor totiž nahrazuje neviditelný hlas vyřvávání na celý prostor, v kterém oddělení je stoprocentně, ale stoprocentně výhodná sleva a vy, jako zákazník si ji nesmíte nechat ujít.

 

Dalším negativem je, že mne vidina padesátikorunové slevy nutí vkládat do nákupního košíku i to, co nepotřebuji. Brouzdám po prodejně a v myšlenkách počítám, kolik mi ještě do té pětistovky chybí. A samozřejmě, že nákup o dvě-tři stovky převalím. Když pak přijdu k pokladně, je mi hloupé vykládat zboží z vozíku jen proto, že jsem přece chtěla nákup jen za 501 korun, abych dostala slevu.

 

A právě u té pokladny supermarketu mne opět naštvou. Prodavačka je skoro vždy uhoněná, unavená, zamračená a ještě mi cpe s účtem za nákup další lísteček s čárovým kódem: „Utratili jste u nás více jak 500 korun, proto máte nárok na odečet jedné koruny na litr z ceny benzínu, a to až do maximálního množství 100 litrů.“ Má to jediný cíl. Abych opět natankovala palivo u jedné z čerpacích stanic konkrétní značky za více než pětistovku a opět šla na pětistovkový nákup do nejmenovaného supermarketu. A tak stále dokola. Je to nekonečný příběh.

 

Není nad malé klasické sámošky s tou pravou duší

O co milejší jsou malé samoobslužné prodejny, do které člověk vejde a vše najde spolehlivě na svém místě. Jsou přehledné, logicky uspořádané, nakupujícího nezdržují, ani neznechucují. Mají své osobité kouzlo. Když zákazník vejde do prodejny, okamžitě ví, kam se má vybrat, protože regály nikdo nesmyslně nepřesouvá.

 

Pokud člověk potřebuje poradit, anebo se na něco zeptat, není problém. Evidentně živé a ochotné prodavačky se totiž pohybují po prodejně a prokazatelně pracují. Jsou totiž vidět. Že by zboží v malé prodejně bylo oproti supermarketům předražené, už také dnes neplatí. Stačí si porovnat ceny v letácích velkých nadnárodních řetězců, pravidelně každý týden strkaných do poštovních schránek.

 

V takové šikovné malé prodejně se dá velmi pohodlně a rychle nakoupit a zákazník už může zamířit k pokladně. U pokladny se však také vůbec nezdrží, protože v prodejně jsou jen dvě nebo tři, ale pokud se u jedné utvoří fronta, za prázdnou kasu si okamžitě běží sednout prodavačka. Vedoucí prodejny má totiž přehled, vidí na prodejní plochu a nic jí neunikne.

 

Zkrátka normální obchodní cvrkot, který má svůj řád a smysl. A když mi k nákupu prodavačka přidá úsměv a vlídné slovo, klidně tu slevu za 50 korun oželím. Taková prodejna má totiž tu správnou obchodní duši.

 

Další příspěvky autora: anyška

---

Články ve stejných kategoriích:

K zamyšlení   Z domova