internetWEEK.cz menu TOPlist

Co je realita a co je iluze?

Co je realita a co je iluze?

Nesčetněkrát jsme četli v duchovních spisech, že svět je „mája“, iluze. Není to až tak moc nepochopitelné nebo nelogické. Většinu času trávíme v naší mysli a přitom se tak nějak motáme kolem hmotných věcí.

Co je realita a co je iluze?

Nesčetněkrát jsme četli v duchovních spisech, že svět je „mája“, iluze. Není to až tak moc nepochopitelné nebo nelogické. Většinu času trávíme v naší mysli a přitom se tak nějak motáme kolem hmotných věcí. Potkáváme mnoho lidí a ti nedělají nic jiného, než nám předkládají motanici vlastních projekcí a představ.

Někoho potkáme a prostě mu nevidíme do hlavy. Většinou lidé trpí samomluvou. Reagujeme na situace, ne podle našeho přirozeného jáství, ale spíše tak, jak to jaká situace v danou chvíli přinese. Někdo se usmívá a my, pokud máme dobrou náladu, se usmějeme taky Někdo do nás vrazí a my se vytočíme, někdo nám vynadá a my si to nenecháme líbit. Naše sebedůvěra, postavení je těmito situacemi tvrdě zkoušeno každý den. Velmi si přejeme, aby o nás ostatní měli co nejpříznivější mínění,, aby si nás vážili a aby o nás pěkně mluvili. Neznáme sami sebe - vlastní nitro - známe pouze reakce okolí a na něm jsme chronicky závislí. My prostě teoreticky můžeme vědět o iluzi tohoto světa, nesčetněkrát jsme o tom četli, ale my se s tím nechceme a také neumíme ztotožnit. Co by nám zbylo, že ?

A proto jsou lidé páni doktoři, páni inženýři, páni právníci, páni notáři. Už nemají ani příjmení, titul je lepší. Poté jsou občané, otci, matky, dcery, voliči, fandové...... Potřebujeme nutně někam patřit, být zařazeni. Musíme mít zřetelnou a jasnou nálepku. Musíme být viditelní k hmotnému světu. Proto, i když víme o „máji“, iluzi našeho hmotného bytí a souhlasíme s tím, nežijeme tím. A potom jsou také někteří, pro které je samotná představa hmotné neexistence strašná a neakceptovatelná. Co to je za blbost ? Jedná se o ty človíčky, kteří hledají v duchovním světě řešení „ praktických životních problémů“. Asi jak používat stravenky, uhranout přítele nebo si přivolat taxi. V duchovní oblasti?

 

Duchovno

Většina duchovních disciplín nekompromisně popírá realitu našeho známého života, realitu mysli. Tisíce let. Naše „realita“ nás dovedla na samý pokraj zhroucení planety. K obrovským rozdílům mezi bohatstvím a chudobou. K ničení přírody. Co je dosažitelné smysly je cenné, nejcennější. Neexistuje žádný ideální model záchrany lidstva. Pokud bude vládnout rozum,logika, soupeření a život v tzv. hmotné realitě. Pokud tomu tak je, poté se většina duchovních hledačů stále pohybuje v území iluze. Je to prostě takový zvláštní koníček. Teorie, postupy, mantry, cvičení. Iluze. Neslyšíme vnitřní hlas a nenecháváme se jím vést. Domníváme se, že se k tomu třeba dopracujeme logikou a rozumem. Stačí hodně číst, stačí meditovat, stačí to dělat dost roků a máme pocit, že hodně víme, dokážeme o tom zasvěceně mluvit. Za tu dřinu musí něco PŘIJÍT.

Nepřijde nic. Celé ty dlouhé roky budou promarněným časem. Jen proto, že se bojíme opustit poznané a bezpečné území a plně se odevzdat. Že jsme naučeni prostředím a výchovou spoléhat se na svůj úsude, logiku a rozum. A přitom zarputilí hledači jsou schopni čehokoliv. Někteří odchází do samoty, zbavují se všeho majetku, trápí své tělo náročnými fyzickými cviky, plní hlavu znalostmi, drží obtížné půsty. Ale to, co je nejdůležitější, neudělají. Nechtějí pustit sami sebe, nechtějí opustit území mysli. Mají pocit, že nejdříve je potřeba vše zničit, zkrotit, překonat. Domnívají se, že je potřeba se zbavit závislosti. Někdy v budoucnosti. Mistři to říkají. Ale skutečně se pustit, odevzdat je- je železnou podmínkou. Známe mnoho učení. Ale pokud je tolik směrů, je nám skutečně známý cíl ? Co takhle začít od konce, od cíle. Není na tom nic složitého, ani objevného. Od konce. Slova nás tam nepřivedou, žádná. To co teď dělám je právě pohybování se v oblasti iluze. Píšu v iluzi, slova. Správně, přesně tak. Slova nic jiného nedokážou. Jsou sluhy a nástrojem mysli. Nedokážou popsat zážitek. Nebo srdce a duše umí mluvit lidskými slovy , umí psát? Slova jsou užitečným prostředkem, na nějakou chvíli. Ale jsou jen a jen mámením. Správný výraz.

Pokud necítíte něco za slovy, něco co nebylo vyřčeno, buďte nadmíru opatrní. Protože slovy se dá velmi dobře manipulovat. A manipulace může být různá. Slova jsou slaďoučká, miloučká, konejšivá ale i vulgární, útočná a zlá. Ale nakonec – jsou to jen slova. Autora nevidíte. Pokud je autor inteligentní, může vás dostat. Velmi snadno. Raději v duchovní oblasti nikomu nevěřte, mně zejména. Do té doby, než ho příjme vaše srdce a duše. Čtěte slova, ale stále pamatujte, že jste v oblasti iluze, kde je možné vše. Je těžké důvěřovat a je těžké i nedůvěřovat. Obtížné. Proto se právem říká, že v nouzi poznáš přítele. Až v nouzi. Ne když se nic neděje. A to máme možnost se se svými přáteli osobně setkávat. Nedivte se – mája. Proto říkám, buďte opatrní. Neboť jestli mě skutečně něco mrzí, tak je manipulace s lidmi právě v duchovní sféře. Mě to prostě ……….

 

 

Duchovní sféra

Protože se pohybujeme v oblasti, kdy mizí obvyklé rozumové zábrany a lidé jsou velmi snadno zranitelní, zneužitelní a křehcí. Duchovnost je hluboká intimita a my se pokoušíme vstupovat do skutečně reálného světa. Do světa, na kterém by nám mělo velmi mnoho záležet. Pokud nechceme promarnit další z našich životů. A hlavně, objevíme zde velmi mnoho důkazů a budeme přesvědčeni o realitě. Pokud dokážeme zapomenout na mysl a logiku. Na řešení praštěných „reálných“ problémů, které se buď vyřeší stejně sami, s naší nebo něčí pomocí, nebo se nevyřeší. Ale stoprocentně se stanou neživou minulostí a časem si na ně nedokážeme ani vzpomenout. To je iluze.

Na konci našich životů, na smrtelné posteli, si nebudeme pamatovat ani zlomek z toho, co jsme tak úžasného nebo drastického prožili. Budeme mít pouze„nějaký“ pocit. Budeme se ptát lidí kolem. Co si myslíte o mém životě, byl jsem dobrý člověk, měli mě lidé rádi, budou na mě vzpomínat? Staří lidé to dělají pořád, pořád se chválí, vyptávají se. To bude asi to jediné, co vyjde na povrch. Kde – v mysli, kde jinak. Pro naše vlastní srdce zůstaneme cizincem, protože jsme mu nikdy nedokázali řádně naslouchat. A duše – ta bude ráda, že je konečně konec. Bude znuděná k smrti. Hlubina je cestou. Jen hlubina, vnitřní ticho, ponoření se, odevzdání, pokora a touha po vnitřním vedení.

 

Autor: Ján VEMENO Zdroj: Dolezite.sk

Další příspěvky autora: michelllin


Články ve stejných kategoriích:

Ostatní   úvahy   Realita   Mája   K zamyšlení   Iluze   Hmotné věci   Duchovno   Duchovní sféra   Chudoba   Bohatství  


Kategorie K zamyšlení

Co je a nebude. EU v boji proti oteplování nezná bratra.Co je a nebude. EU v boji proti oteplování nezná bratra.
Již jednou jsme se na toto téma zamysleli. A jdeme dál, protože bude jistě hůř! Toto volné pokračování je Novoročním speciálem...


Robotická revoluce a práce budoucnosti: Komu vezmou roboti místo? Co je a co není perspektivní zaměstnání?Robotická revoluce a práce budoucnosti: Komu vezmou roboti místo? Co je a co není perspektivní zaměstnání?
Jestli je Vám dnes padesát, o práci se zřejmě bát nemusíte. Alespoň co se robotů týče. Ale přemýšlíte-li, co studovat, zbystřete. Řadu povolání již automatizace vymýtila. A ještě více jich čeká jistý ortel. Svět se mění…


Steve Jobs a jeho poslední  slova: Fake!Steve Jobs a jeho poslední slova: Fake!
Na smrtelné posteli měl pronést slova, u kterých se tají dech. Příliš se hnal za penězi a málo lásky dával svým bližním. A začal věřit v Boha. Kdo má trochu tušení, jak Jobs přemýšlel a fungoval, nemůže uvěřit. Tak nevěřte, je to nesmysl!


8 velkých filosofických otázek, které (asi) nikdy nevyřešíme8 velkých filosofických otázek, které (asi) nikdy nevyřešíme
Když se malý indiánek moc ptá, dostane v Amazonii do očí chilli. A když se ptát nepřestane, stane se z něho filosof. Filosofie je zvláštní vědní obor, o kterém si opravdoví vědci myslí, že to není žádná věda.


Naučme se zvládat sami sebe!Naučme se zvládat sami sebe!
Emoce nás mohou uvolnit. Některé z nich rádi projevujeme. Jiné bychom však měli držet zkrátka a příliš je nedávat najevo. Občas jsou nezadržitelné, každý to zná. Naučme se je ovládat!


Vrací se marxismus?Vrací se marxismus?
Papež František kritizuje kapitalismus. V Británii střední vrstva touží po levicových opatřeních. Ale hlavní výzvy budoucnosti se zřejmě netýkají marxismu-leninismu.


Očkování: všechna pro i protiOčkování: všechna pro i proti
Každý, kdo se narodí zde, musí být povinně očkovaný. Necháváme se očkovat i dávkami, které nejsou povinné, ale mají chránit naše zdraví. Kupujeme si je dobrovolně, i když často mají mnoho vážných vedlejších účinků. Někdo je pro, jiný proti.


Volby: Pravice nebo levice?Volby: Pravice nebo levice?
Téma levice a pravice jitří vášně a dělí národ. Ale někteří politici a politologové říkají, že už je to trochu zbytečné téma. Jak to vidí americký psycholog James Hillman v zemi, kde se kvůli politice lidé střílí?


Socialismus - funguje nebo nefunguje?Socialismus - funguje nebo nefunguje?
V poslední době koluje po českém internetu článek na téma – socialismus nefunguje. Za příklad slouží americká škola. A protože jde o Ameriku, mluví se o Obamově socialismu.


WTC: 12 let – tragické výročíWTC: 12 let – tragické výročí
Vlastně bych si na to nevzpomněl, protože z mého hlediska není moc co dodat. Linie, která se vine americkými dějinami, je od samého začátku krvavá, ale “11.září” z ní vybočuje svou dvojakostí.




COPYRIGHT © B.I.B. - Beach Internet Business spol. s r.o.

PRG | CS | EU | Kopírování zakázáno!

Nepoužíváme cookies. Ale služby třetích stran ano (Google, Seznam, Facebook, TopList).
Pokud s tím nesouhlasíte, zakažte ukládání cookies ve svém prohlížeči!

internet week pozadí