Čína geneticky upravila 300 krav – dojí lidské mateřské mléko!

 

Čína geneticky upravila 300 krav – dojí lidské mateřské mléko!

Genetické inženýrství

Genetické upravování rostlin a zvířat začalo ve jménu porozumění. Zejména poznání, které geny a jak ovlivňují lidské nemoci. Cukrovku, rakovinu. Například bakterie produkující inzulin jsou na trhu již od roku 1982. Od geneticky modifikovaných řas se očekává, že budou produkovat ropu nebo přímo použitelnou naftu a tím zachrání lidstvo, až ložiska vyschnou. V praxi již takové řasy jsou, průmyslová výroba jen čeká na trvalý vzestup ceny ropy.

 

S časem se genetické inženýrství ve velkém uplatňuje v zemědělství, kterému umožňuje vyvíjet rostliny odolné proti svým přirozeným škůdcům díky vloženým genům jiných druhů, které si odolnost našly přirozeně. Celý svět hledá etické hranice, kam až lze zajít. Jednotlivé země toto řeší jinak. Tam, kde se výzkum raději definitivně neukončil, se hranice únosného posouvají stále dál. A to zatím nemluvím o Číně.

 

Čína a další plán vzestupu?

Vypadá to, že Čína zavelela k další steči na cestě stát se světovou mocností číslo jedna. Genetika je pro ni ve zdráhajícím se světě klíčem k úspěchu. Pěstují ve velkém geneticky modifikovanou rýži odolnou proti hmyzím škůdcům. Také kukuřici, navíc upravenou tak, aby z ní prasata absorbovala více živin. Brambory, rajčata. Technické plodiny pro průmyslovou výrobu a následný levný vývoz do celého světa.

 

V případě rostlinné výroby není Čína jedinou zemí fandící GMO. V případě modifikovaných zvířat se svět stále zdráhá a řada výzkumů byla pro hlasité protesty raději ukončena. Podobný výzkum upravených dojnic například ukončila Austrálie, a to již v rané fázi. Nejen z etických důvodů, ale i pro řadu technických otázek s nejasnými odpověďmi. Co se jednou stane?

 

Profesor Ni Ling, který geneticky upravil a dále vyšlechtil krávy do úctyhodného stáda tří stovek kusů, vidí v možné produkci lidského mateřského mléka obrovský potenciál. Aby ne. Náhradní kojenecká strava je celosvětově mega byznysem. A je možné, že jeho mléko bude pro kojence téměř tak blahodárné, jako to pravé. V tuto chvíli mléko prochází testy a očekává se, že již za tři roky bude na pultech supermarketů.

 

Historicky Čína ukázala, že na své cestě k vzestupu hodlá hledět jen přímo. Když Mao zavelel k průmyslovému vzestupu poprvé, zemřelo 30 milionů lidí. Tedy shodný počet mrtvých, jako civilních obětí 2. světové války na celém světě. Když se Čína rozhodla dobít vesmír, rozstřelila v roce 2007 demonstrativně satelit na oběžné dráze. Zbytky Feng Yun 1C téměř zdvojnásobily množství kosmického bordelu. A to od samotného počátku vesmírných letů. O lidských právech se sice mluví čím dál méně, ale nenechte se mýlit. Úroveň lidských práv a cena života v Číně jsou stále stejné. To jen svět potřebuje čínské peníze.

 

Čtěte na internetWEEK.cz
http://internetweek.cz/krize/cina-nechce-pomoc-zadarmo >>>

 

Kde je hranice etiky GMO?

Ve chvíli, kdy se genetickému inženýrství dala zelená pro blaho lidstva, je těžké hledat hranice. Prací vědců je hledat stále další a další možnosti a rozdíl mezi možným a využívaným v praxi je již dnes propastný. Zemře-li vám blízký člověk jen proto, že jsme z etických důvodů něco odmítli, bude to bolet. Ale kam až můžeme zajít? Možná nás s GMO jen straší, stejně, jako ohledně globálního oteplování. Nebo také ne.

 

Pandořina skříňka, ať je v ní cokoliv, je však dávno otevřená. Přivíráme-li ji u nás, tak Čína se rozhodně nebojí. A nikdo s tím nehne.

 

Čtěte na internetWEEK.cz
http://internetweek.cz/zmutovane-geny/proc-zvirata-geneticky-upravene-plodiny-odmitaji >>>

 

Zdroje:
http://wakeup-world.com/2012/06/20/science-gone-mad-china-develops-300-genetically-modified-dairy-cows-for-human-breast-milk-production/

 

Další příspěvky autora: Beryl

---

Články ve stejných kategoriích:

Čína   Byznys   Geneticky modifikované potraviny   GMO   Genetika