Začíná nová etapa kosmických letů

 

Začíná nová etapa kosmických letů

Dobývání vesmíru je bezesporu jedna z nejvíce fascinujících kapitol lidských dějin. Zatímco na Zemi člověk navštívil už prakticky všechna myslitelná místa, vesmír je pro nás stále tajemným prostorem, do jehož hlubin jsme se mohli podívat jen ve sci-fi filmech. Vrcholem lidských schopností zatím bylo několikeré přistání na Měsíci. To zároveň symbolizuje vrchol toho, čemu se říká vesmírné závody mezi USA a tehdejším Sovětským svazem.

 

Právě urputné soupeření mezi kapitalistickými Spojenými státy a socialistickým Sovětským svazem, které započalo prakticky ihned po skončení druhé světové války, přineslo zdolání nejdůležitějších met na poli vesmírných letů. První start rakety, vypuštění první družice, první pilotovaný let s lidskou posádkou, první výstup člověka do vesmíru, první přistání člověka na Měsíci. Dílčích úspěchů a prvenství bylo přitom samozřejmě daleko víc. Ze zpětného pohledu se studená válka jeví jako zlatý věk v objevování vesmíru. Dva nejmocnější státy za cenu obrovských ekonomických (a také lidských) obětí posunuly během třiceti technologické hranice o neuvěřitelný kus dopředu. Byla to doba velkých vizí a velkých činů. Jak řekl prezident J.F. Kennedy při zahájení programu Apollo: „Nevybrali jsme si přistání na Měsíci, protože je to lehké, ale protože je to těžké.“ A přesto se to podařilo.

 

Po pádu železné opony a konci studené války nastala další etapa, kterou by bylo možné označit jako éru mezinárodní spolupráce. Rusko už nebylo nepřítel, ale partner, stejně jako mnoho dalších zemí. Nositelem většiny aktivit byly americké raketoplány, které započaly svou kariéru už v osmdesátých letech, tedy na konci studené války. Právě díky nim se mohl uskutečnit ambiciózní projekt velké mezinárodní vesmírné stanice ISS. Raketoplány sloužily jako mezci či chcete li taxíky, dovážející na orbitu všechny potřebné součásti, potraviny a samozřejmě také posádku. Zdatně jim sekundovaly relikty vesmírných závodů ruské lodě Sojuz. Právě ono taxikaření udělalo z vesmírných letů v očích veřejnosti něco běžného. Do vesmíru se vypravili i první vesmírní turisté. Vesmírné výpravy miliardářů na palubách lodí Sojuz jasně ukázaly, že místa v raketách už nejsou rezervována jen vojákům či vědcům. Začalo se poprvé spekulovat o komercionalizaci vesmírných projektů.

 

Zároveň se objevovaly první nesmělé hlasy, které varovaly, že masivní využívání raketoplánů pro orbitální lety je vlastně ústup od původních smělých plánů, které měla NASA. Kam se poděla kolonizace Měsíce a proč se tam už nelétá? Co bude s expedicí na Mars? Bylo zřejmé, že raketoplány nejsou odpovědí na tyto otázky.

 

Tento rok NASA ukončila lety raketoplánů a Spojené státy se poprvé od zahájení vesmírné éry dostaly do situace, kdy neměly nosič, který by vynesl jejich kosmonauty k ISS. Museli se tak zcela spolehnout na své ruské partnery, kteří i nadále provozují taxík Sojuz. Jaká to je rána pro americkou prestiž asi není třeba dodávat. Potvrdila se tak předchozí varování, že Američané nemají žádnou realistickou koncepci na budoucí meziplanetární lety. NASA už také vyhlásila, že má jiné priority, než pilotované lety do vesmíru. K tomu došlo ruku v ruce s dramatickým snížením rozpočtu pro NASA. V době hluboké ekonomická krize mnoho daňových poplatníků v Americe považovalo vesmírné hrátky za zbytečný luxus. Republikánský senátor Richard Shelby k tomu lakonicky poznamenal, že jde o „smrt vesmírných výprav“.

 

SpaceX Falcon 9 před startem

 

NASA se uchýlila k jedinému řešení této situace a projevila ochotu přenechat lety k ISS soukromým raketám. Soukromé firmy zabývající se konstrukcí raket po nabídce ihned skočily. SpaceX a její raketa Falcon 9 s modulem Dragon, Sierra Nevada a malý raketoplán Dream Chaser, Orbital Science Corporation a stroj Antares a modul Cygnus nebo společnost ATK a nosič Liberty. Většina projektů je ve fázi testování, nicméně Falcon 9 se stal první soukromou vesmírnou lodí, která vzlétla do vesmíru. Pro NASA tak zřejmě definitivně odpadá nutnost zabývat se vývojem vhodných orbitálních nosičů a může se tak soustředit na své velké projekty, jakými je raketa Orion, která by jednou snad mohla letět k Měsíci nebo dokonce k Marsu.

 

SpaceX modul Dragon na cestě k ISS

 

Falcon 9 otevřel novou cestu, která znamená jednak zlevnění rutinních letů k ISS, jednak přináší vesmír zase o něco blíže běžným lidem. Pokud se lety k ISS stanou skutečně rutinní, levnou a zcela bezpečnou záležitostí, vesmírných turistů bude přibývat a cena „zpátečního lístku“ Země – ISS bude v čase klesat. Asi ještě dlouho na něj z našeho průměrného platu nevyděláme, ale možná už třeba naše děti… Kdo ví.

 

Video ze startu rakety Falcon 9:

 

 

Video: YouTube.com
Foto: diit.cz a flickr.com

 

Další příspěvky autora: Tomáš Chalupa

---

Články ve stejných kategoriích:

Vesmírná turistika   NASA   ISS   Vesmír   Kosmická loď   Falcon 9