Žijeme v době, kdy si musíme pečlivě hlídat své soukromí. Občas však podléháme schizofrenii. Na straně jedné se bojíme odposlechů a na straně druhé své osobní údaje rádi dobrovolně poskytujeme.
Byly doby, kdy vaše soukromí mohla narušit po vzoru detektivek tak maximálně štěnice v květináči nebo telefonním sluchátku.
Pak ovšem přišla éra počítačů, internetu, mobilů a platebních karet. Ochrana bezpečí a soukromí už dávno netkví jen v dobrém zámku u dveří. Museli jsme začít myslet na antivirové programy a používat mozek. To druhé ovšem někteří občas pošlou na dovolenou a bez mrknutí oka naťukají heslo k internetovému bankovnictví na stránky domnělé banky. Konec konců emailu, který začíná slovy „Milý zlatá“, nelze odolat. Stejně těžké je zapamatovat si PIN k platební kartě a proto ho rádi nosíme na papírku společně s ní.
Podobné vylomeniny ale snad dělá jen hrstka lidí. Skutečná výzva pro ochranu soukromí leží někde úplně jinde. Nedávno se začala v mezinárodních médiích postupně klubat na světlo světa aféra odposlechů NSA a prodej mobilů, které umožňují šifrování, najednou prudce stoupl. Pokud však nejste předseda vlády, nestavíte doma na půdě jadernou bombu nebo nemáte na účtu pár miliard dolarů, nemusíte mít ohledně odposlechů obavy. Představa obřího sálu, kde sedí tisíce pracovníků NSA a pečlivě si zapisují drby o vaší kamarádce, které už půl hodiny hustíte do mobilu, je chybná. NSA používá filtry a hledá na internetu i v komunikaci podle složitých algoritmů informace, které ji zajímají a to navíc v úplně jiných částech světa.
Falešní přátelé na Facebooku
Mnohem větší hrozbou jsou sociální sítě. Redaktor živě.cz před časem provedl zajímavý experiment. Založil si na Facebooku falešný profil, s falešnou fotografií a samozřejmě falešným životopisem. Následně se pustil do rozesílání žádostí o přátelství. Facebook umožňuje u příspěvků nastavení několika různých úrovní. Vaše fotografie a příspěvky můžete vidět jen vy, vaší přátelé, specifikovaný okruh přátel nebo mohou být veřejné.
Problémem je, že spousta lidí pustí mezi přátele i lidi, které nezná. Bohatě stačí běžné jméno, stejná škola a řeknete si… „ale jo, nějakého Jiřího Nováka jsem znal“, nebo si neřeknete nic a rovnou jeho žádost odkliknete. Díky tomu pouštíte do svého soukromí zcela neznámé osoby. Není to přehnaná opatrnost. Fotografie vašich malých dětí v koupelně nebo na zahradě u bazénku mohou být lákadlem pro pedofily. Zmínka o tom, že celá rodina jede na dovolenou společně s fotografií vašeho domu je ideální pozvánkou pro zloděje. Nepříliš korektní zmínky o nadřízeném často vedou k cestě na úřad práce a tak bychom mohli pokračovat.
Zmíněný pokus redaktora dopadl nelichotivě. Velká část fanoušků pustila falešný profil do vod svého soukromí. Samotný Facebook v tomto ohledu hraje na obě strany. Pokud si založíte falešný profil a začnete rozesílat pozvánky po desítkách, začne vám sociální síť házet klacky pod nohy ve snaze odhalit vaše pravé úmysly. Může to začít nutností opisovat text z obrázku nebo „kvízem“, kdy musíte vaše přátele poznat na fotografiích. Na straně druhé ale Facebook falešnému profilu rád pomůže v dalších „akvizicích přátel“. Po čase vám totiž začne nabízet lidi, „které možná znáte“. Vychází přitom z uvedené školy, města nebo již potvrzených přátel.
Když navíc někomu přijde vaše pozvánka a je u ní uvedeno, že máte jednoho, dva nebo dokonce více společných přátel, stoupá pravděpodobnost, že na ní dotyčný odpoví kladně.
Počet uživatelů Facebooku roste
Obří biometrická databáze
Martin Kaste se na svém blogu zamýšlí ve světle špehování NSA nad jiným aspektem sociálních sítí. Bezpečnostní složky by daly cokoliv za databázi fotografií. Pak by jim stačily jen záběry z kamer nebo přesný popis od svědků a okruh podezřelých by se výrazně zúžil. Vytvoření podobné biometrické databáze policií je ovšem dnes nemožné. Narazilo by na různé zákony o ochraně osobních údajů, problémy se zneužitím apod.
Mohl by vás však někdo najít a identifikovat díky tomu, že jste někam na internet nahráli jednu svou fotografii? Pravděpodobně nikoliv. Objem dat na internetu je obrovský a identifikace podle jedné fotografie je mimořádně obtížná. Lidé většinou na internet nedávají fotografie z občanského průkazu ale „ze života“, které nejsou příliš kvalitní, tváříte se na nich různě apod.
Mnohem větší šance vás najít by byla v případě, že by daný algoritmus mohl analyzovat několik vašich fotografií současně.
Zatímco bezpečnostní složky vytvářet podobné databáze nesmějí, my sami si ji vytváříme dnes a denně. Facebook disponuje fotografiemi více než miliardy lidí! Po odhalení praktik NSA se samozřejmě nabízí otázka, zda tyto fotografie nemohou být zneužity.
Samotný Facebook je zneužívá bez vašeho vědomí zcela prokazatelně už dnes a to k reklamním účelům. Stačí, aby některá stránka zaměřila reklamu například na své fanoušky, a vám se poté objeví na Facebooku fotografie vašeho kamaráda s poznámkou, že se mu daná stránka líbí.
Jak si chránit soukromí:
Internet a vaše finance:
Zdroje:
http://www.npr.org/blogs/alltechconsidered/2013/10/28/228181778/a-look-into-facebooks-potential-to-recognize-anybodys-face
Foto: Wikipedia, Johan Larsson, flickr.com
Další příspěvky autora: PK
Články ve stejných kategoriích:
COPYRIGHT © B.I.B. - Beach Internet Business spol. s r.o.
PRG | CS | EU | Kopírování zakázáno!
Nepoužíváme cookies. Ale služby třetích stran ano (Google, Seznam, Facebook, TopList).
Pokud s tím nesouhlasíte, zakažte ukládání cookies ve svém prohlížeči!