Ekologie není sprosté slovo, pane Klaus!

Ekologie není sprosté slovo, pane Klaus!

Debaty ekologů a politiků se v posledních letech točí jen a pouze okolo globálního oteplování a o tom, zda vědecké studie jsou přesné nebo zmanipulované. A to je voda na mlýn exprezidenta Václava Klause. Ve své podstatě nelže. Jen jako pragmatik odpovídá všem, že jej nepřesvědčili, že jejich údaje jsou nepřesné a on věří jen číslům. V této rovině má naprostou pravdu. Tím spíš, že na základě oněch tvrzení bylo přijato mnoho rozhodnutí, která ovlivňují výrobu, obchod a v podstatě život každého z nás. Za ohromnou spoustu ne vždy účelně vynaložených prostředků. Exprezident Klaus je málokdy tím, kdo něco tvrdí. Jen oponuje a žádá přesné údaje. A odmítá auru ekologie jako nástroj politiky. V tom mu nic nevyčítám. Jeho postoje však dávají pocit, že není potřeba nic dělat. A to je horší.

Ohledně globálního oteplování doporučuji: http://internetweek.cz/konspiracni-teorie/velke-konspiracni-teorie-globalni-oteplovani >>>

Zákazem čůrání v jednom koutě bazénu dosáhneme lepší kvality vody?

V podstatě ano. Nemůžeme ale tvrdit, že v tom našem koutě bude voda čistší než ve zbytku bazénu. Jen se nebudeme koupat ve vlastí medicíně.

Je opravdu naší povinností být prvním, kdo přestane do bazénu čůrat?

Není. Ale každý, komu koupání v čůránkách vadí, by měl začít u sebe. A strhávat s sebou ostatní.

Naše země je obrovským bazénem, do kterého by nikdo čůrat neměl!

Bohužel nečůrání si do bazénu v ekonomice znamená výdaje. A čůrálisté mají výhodu. V praxi jsou takovými čůrálisty ve velkém Čína nebo Indie. Jejich benevolence k čůrání do bazénu zároveň přitahuje podnikatele z vyspělých zemí a ti chodí čůrat k nim. Výroba z Evropy a Ameriky odchází, pod značkou made in Čína a Indie se vyrábí vše, co stojí za zmínku. A zejména Čína se tím stává velmocí, která se dnes tváří jako zachránce Eurozóny a světa. Svůj postoj k udržitelnému životu na Zemi však jasně demonstrovala svým rozstřelením satelitu na oběžné dráze a tím zvýšením počtu nebezpečného bordelu zhruba o 100%. Jako za celou dobu kosmického výzkumu.

Je možné podnikat v souladu s přírodou a profitovat z toho?

Od začátku průmyslové revoluce až do konce osmdesátých let minulého století se nikdo udržitelností zdrojů a neovlivňováním přirozených dějů člověkem nezabýval. A díky levnému uhlí a ropě nebyl důvod hrát si na efektivitu. Vše bylo pouze o nákladech a výnosech. V mezinárodním měřítku se začaly odsiřovat elektrárny, čistit odpadní vody. Začalo se dívat na jedy kolem nás a plyny ničící naši ochrannou atmosféru. A na udržitelnost. Něco se začalo dělat. Ale také je na světě o další miliardu lidí víc.

Je však z pohledu celých ekonomik možné uspět, pokud všichni nedodržují stejná pravidla? V tomto makroekonomickém měřítku si netroufám ani naznačovat. USA a Evropa to řeší například tím, že nelze vyrobit a dovézt auta a další zboží, nesplňující stanovené a neustále se zpřísňující normy. Rozvojové země se tak stávají skládkami neekologických výrobků a technologií. Zároveň je vyvíjen tlak na kvalitu výrobků z Číny a Indie vyvážených. Nelze však ovlivnit dopad samotné výroby. A Čína se stává mocností, hrající si na zachránce Eurozóny. V USA a Evropě je stále více nezaměstnaných. Cena práce v Číně však postupně s převyšující nabídkou roste. Mnozí odborníci očekávají přehřátí čínské ekonomiky v horizontu deseti let. Ale zatím nám stále někdo čůrá do bazénu.

Exprezident má rád, když se o něm mluví...

Pan exprezident si užívá pozici rebela ve světové politice. Je velmi chytrý a vzdělaný. Něco dokázal. A jako ekonomovi mu nikdo nepředložil pádný argument. Nebojí se oponovat vědcům ani pohlavárům. Stejně, jako by svou kariéru věnoval boji proti předpovědi počasí a s každou nepřesnou předpovědí se korunoval králem světa.

Udržitelnost není o globálním oteplování!

Svět začal dobře míněnou kampaň za udržitelností špatně. Opřel se o studii vědců, tvrdící, že země se otepluje. Neuděláme-li ihned řadu nepopulárních změn, pobřežní země i s městy budou za několik let pod vodou. Bohužel, ukázalo se, že čísla byla záměrně nadhodnocena. Mezitím jiné vědecké studie předpovídají dobu ledovou, na základě změny v cyklu sluneční aktivity. Inteligentní člověk, jako pan exprezident Václav Klaus, musí klást otázky. Svými postoji je vidět. Ale vzpomene si na něho historie? Ani on nemůže popřít, že Země s lidmi a veškerým průmyslem je jiná. Znečištěná jedy. Ropnými katastrofami. Ale zejména rychlým spalováním zásob fosilních paliv, které se přirozeně ukládaly po miliony let. Není možné se ptát o kolik přesně, nebo se o problému odmítat bavit. Nelze dát správné a přesné číslo. Ale vliv člověka je jasný. A rozhodně není k lepšímu.

V praxi však úředníci počítají jen a pouze množství vypouštěného oxidu uhličitého bez ohledu na další jedy vznikající nedokonalým spalováním. A nastartovali globální superbyznys s emisními povolenkami. CO2 je novodobá modla a dojná kráva.

Alternativní energie je šíleným pojmem.

Jako by nic jiného než ropa a uhlí nebylo přirozené. Toto označení bych čekal od ropných šejků a uhlobaronů. Nikoliv jako ustálené rčení ve všech světových jazycích. Pro ropu a uhlí však hraje dlouhodobé využívání a postupné zdokonalování motorů a elektráren. V jejich vývoji je mnoho let a peněz, stejně jako v ropovodech a plynovodech. Je těžké konkurovat s novými myšlenkami a technologiemi, které jsou v kusové výrobě neosvědčené, nespolehlivé a příliš drahé. Nebýt potřeby využívání sluneční energie v kosmu, těžko by dnes stály sluneční elektrárny.  A při tom energie slunce a větru máme na rozdávání. Jen chtít.

Podpora čistých energií musí začít u každého z nás. Ne na vládě!

Rád bych, aby mi někdo nabídl ekologické auto nejen na papíře, za rozumnou cenu a s takovou životností a zárukou, jakou má mé současné. To však nejde, jsou-li nové technologie v plenkách. Navíc každá z automobilek se chce zapsat do historie, a proto zde vzniká řada nových technologií odděleně. Jediné akumulátory elektrické energie jsou snahou všech, a na tomto poli došlo k raketovému rozvoji.

V počátcích něčeho nového  je však na každém z nás, zda se rozhodneme novou technologii podpořit a koupit si ji. Současné hybridy nejsou extra výhrou a dieselová alternativa vždy vyjde levněji, zohledníme-li do provozních úspor i výši investice a nákladů na servis. Ale bez toho, aby byla nová technologie konkurenceschopná, to nejde. Chceme něco udělat? Kupujme hybridy a elektromobily. Přestože nejsou bez chyb a stojí hodně peněz. Vlády jednou možná začnou zvýhodňovat ekologické automobily a znevýhodňovat ty neekologické. Bez toho, aby to stálo peníze navíc. Ale už se děsím toho, až nějaký úředník určí vyhláškou, co je a co není ekologické.

Solární energie jako strašák lidu

Český stát před časem uznal, že je potřeba vyrábět i čistou energii. Tu řekl podnikatelům, ať přijdou a zafinancují elektrárny. A protože si je vědom, že takto vyrobená energie vyjde draho, tak že rozdíl v ceně doplatí. Báječná myšlenka, přesně v duchu předchozího odstavce. Kupujme solární kolektory. Zlevní. Jednou je každý budeme mít na střeše a všem se bude lépe dýchat. Bohužel, v duchu Cimrmanovského krát dvě to mělo být, stát po nějaké době zjistil, že toho nasliboval víc než chtěl. A tak pan Kalousek vymyslel bezva plán, že těm podnikatelům bude říkat gauneři. Vždyť chtějí okrást nás všechny a elektřina neúnosně zdraží. A aby dostál slova státu, nechá jim slíbené vyrovnání, ale to jim zdaní. A to i zpětně. Čeští podnikatelé budou smutní, zahraniční investoři vysoudí v arbitrážích miliardy. Stát nejenže dle mezinárodního práva neochránil jejich investice, ale sám je podvedl. A to se v civilizovaném světě přece nedělá...

Ale já chci zelenou energii a jsem ochoten ji zaplatit!

To je výzva, pane Kalousku. Co když každý není důchodce, pro kterého je zdražení elektřiny neúnosné. A co když pro každého není ekologie sprostým slovem. Nabídněte mi elektroměr, na kterém si přepnu odběr z jádra, ze slunce nebo z větru, podle toho, čeho je dostatek. Ukažte mi, kolik které energie se takto právě produkuje a kolik lidí ji za plnou cenu odebírá. A teprve to, co zbude, rozpočítejte důchodcům a ostatním. Já rád zapnu spotřebiče, je-li udržitelné energie dostatek a budu věřit, že s rozvojem technologie jednou zlevní. Vím ale jediné. Ta má energie nedojde jako plyn a uhlí. A neohrozí tolik lidí jako jádro.

A kde jsou ropodárné řasy?

Již několik let čteme, že jsou vypěstěny nové druhy organismů, které dokáží produkovat ropu, z oxidu uhličitého. Rajská hudba pro mé uši. Z továren a elektráren vypouštěný oxid uhličitý rovnou spotřebují řasy a my nemusíme investovat do nových technologií, na ropu zavedeni jsme. Koloběh je uzavřený a řasy rostou rychleji než stromy. Masová produkce je zřejmě jen otázkou ceny ropy. Až dostatečně vzroste, přijde naše záchrana z vody. Do té doby však s touto alternativou raději nepočítejme. Postavit fabriku s tím, že cena ropy nesmí klesnout po dobu alespoň deseti let pod sto dolarů za barel, je docela velký risk.

Alternativu však máme již dnes. Jsou jí biopaliva. Ta biopaliva, o kterých svět bájil a nyní je až na ekologicky smýšlející Skandinávii zatracuje. Proč? Protože ti samí úředníci, kteří schválili výstavbu slunečních elektráren na orné půdě, na orné půdě raději vidí řepku do motorů než pšenici do žaludků. A vědci ihned přispěchali s výpočty, že pěstování biopaliv vlastně spotřebuje více energie z ropy, než vydá. Jak je toto možné? Když lze na biopaliva měnit i odpad? Viz: http://internetweek.cz/biopaliva/biopaliva-pro-a-proti >>>

Kde je fůze a vodík?

Když jsem byl malý kluk a táta nastartoval smradlavý Moskvič, říkal mi: "Neboj, do třiceti let budeme jezdit na vodík a budeme mít elektrárny na termojadernou fůzi..."

Ani jednoho se nedožil, ale vědci i dnes mým dětem slibují fůzi a vodíková auta do třiceti let.

Co do fůze, velmi mě zaujaly následující dva články: http://www.czrea.org/cs/druhy-oze/falesna-nadeje-jaderna-fuze a http://internetweek.cz/nasa/nasa-tise-ohlasila-prichod-revoluce.

Co do vodíku, vypadá to snad nadějně. Pionýři hybridních technologií, Toyota a Honda, již testují plně funkční prototypy aut s palivovými články po celém světě. Navíc to vypadá, že obě automobilky zcela přeskočily vývoj bateriových elektromobilů a vše vrhly tímto směrem. Toyota nedávno oznámila, že uzavřela strategická partnerství o dodávkách palivových článků (na přeměnu vodíku v čistou elektřinu) s řadou automobilek v čele s BMW. Viz: http://www.hybrid.cz/bmw-toyota-elektromobily-hybridy-diesely-palivove-clanky. Jsme tedy zachráněni?

Ano, jsme. Pokud se mocní tohoto světa smíří s tím, že již nebudeme spalovat ropu, plyn a uhlí. Že již nebude potřeba draze ukládat vyhořelé jaderné palivo. A naše auta nebudou potřebovat každou chvíli garanční servis a pravidelnou výměnu provozních kapalin...

Je to jedna ze zásad udržitelného podnikání. Vydělávání peněz i času. S docházející ropou by se mělo pamatovat na fakt, že ji nepotřebujeme jen do motorů aut, ale také pro kosmetiku, farmacii. Prakticky do všech oborů. A to i přes to, že jsme dnes schopni dobývat ložiska před časem nemyslitelná. Opravdu dnes nemá smysl investovat do dalšího zdokonalování technologií bez budoucnosti. A budoucnost je daná, jen Vám každý vědec řekne jiný termín. Na základě nepřesných údajů, na tisíce desetinných míst. Jsme tedy každý z nás připraveni začít u sebe? Vytvořme udržitelnou poptávku. A nabídka udržitelných technologií přijde!

Autor školy úspěchu ABECEDA PODNIKÁNÍ

Další příspěvky autora: HBT

Články ve stejných kategoriích:

Václav Klaus   Prezident republiky Václav Klaus   Ekologie   Byznys   Z domova