Sídlo firmy od internetWEEK.cz
internetWEEK.cz menu TOPlist

Je Země živá?

Je Země živá?

Je Země skutečně živým organismem?

Je Země živá?

V řecko-římské mytologii se praví, že Gaia byla matkou všech bohů, prvotní formou, Zemí samotnou. Hory tvořily její ňadra a rozlehlé pláně tělo. Byla považována za matku všeho co na světě roste a žije. Moderní věda tuto myšlenku znovu oprášila a hledá pro ni vědecké důkazy.

 

Ačkoliv antika je již dobou dávno minulou, o mnoho století později se k myšlence Země jako komplexního organismu opět vrátil James Lovelock (nar. 1919), anglický chemik studující atmosféru. Ten na jejím základě vypracoval jednu z bezesporu nejzajímavějších biologických hypotéz.

 

Z čeho pramení život?


V průběhu práce na technickým řešením přístroje pro hledání života na Marsu (v rámci projektu Jet Propulsion Laboratories - laboratoří pro výzkum tryskového pohonu), dospěl Lovelock k myšlence, že by takové zařízení mohlo teoreticky fungovat na principu analýzy chemického složení plynného obalu planety. Nezáleží přitom které. Uvažoval totiž vcelku správně, že by případný život v námi známé formě vždy využíval oceánů a atmosféry jako jakéhosi pohyblivého média, zdroje potřebných surovin i odpadkového koše pro nepotřebné zbytky látkové přeměny. To by se totiž logicky muselo v prostředí planety i nějak projevit.

 

Vzájemným porovnáním plynného obalu Marsu a Země vědci následně zjistili, že oba jsou skutečně výrazně odlišné, a to zejména v zastoupení kyslíku, oxidu uhličitého a metanu. V naší atmosféře spolu například kyslík a metan neustále reagují a výsledkem přítomnosti organismů je v tomto případě celková nerovnováha. Tak jako rostliny za světla „vyrábějí“ kyslík, vznikají i další plyny, jejichž množství se tím průběžně doplňuje.

 

Na Marsu ovšem již většina takových reakcí nejspíš dávno proběhla a výsledkem toho je mimo jiné právě minimální přítomnost metanu. Ten tak už nemůže být efektivně nahrazován. Připomeňme, že podle některých nejnovějších informací se metan na Marsu vyskytuje, diskutabilní je však stále příčina

 

 

Dokáže Země sama řídit svůj chod?

K formulaci hypotézy Gaia se každopádně stala klíčovou až otázka, zda Země svou teplotu, atmosférické podmínky, množství solí v oceánech (salinitu) i další prvky je či není schopna regulovat. Z tohoto pohledu by totiž potom šlo o skutečný autoregulační systém, v němž by ruku v ruce probíhaly procesy v biosféře, hydrosféře, pedosféře (vrchní část zemské kůry tvořená půdou) apod.

 

 

Celá hypotéza tedy byla v zásadě vystavěna na zpětných vazbách, zahrnujících třebas i zdánlivě tak nesourodé prvky, jako je skála a živočich. Jedním z procesů na kterých lze tento posun v chápání dobře demonstrovat, je bezesporu koloběh oxidu uhličitého.

 

Jak se točí CO2


Velké množství oxidu uhličitého se kdysi do naší atmosféry dostalo při bouřlivé sopečné činnosti a jeho negativní vliv (skleníkový efekt) posléze vyvolal nutnost začít ho nějak odstraňovat. Podle Lovelocka zde roli takové přírodní „laboratoře“ sehrály skály, které při svém zvětrávání reagovaly s dešťovou vodou i s CO2, přičemž současně vznikaly uhličitany. Tím se Země jistého množství oxidu uhličitého zbavila.

 

Planeta k tomu už nic jiného nepotřebuje, a navíc přítomnost půdních bakterií takový proces zvětrávání razantně urychluje. Lovelock tyto bakterie považuje za katalyzátory a tvrdí, že celý koloběh CO2 je srovnatelný s biologickými chemickými reakcemi, tzv. katalytickými cykly (např. rozpadem ozónu).


Co se však vlastně s uhličitany stane dále? Po spláchnutí do oceánu jsou vstřebány řasami, které je pak využívají ke stavbě svých schránek (některé řasy navíc odebírají CO2 i přímo ze vzduchu). Jakmile zemřou, jejich schránky klesají ke dnu a tvoří zde vápencové sedimenty, zanořující se postupem času do zemského pláště. Určité procento oxidu uhličitého se tak opět může vrátit do roztavených hornin a následně je sopky zas vychrlí na povrch, což celou smyčku uzavírá.


Podle hypotézy Gaia existuje právě takových smyček mnoho a v konečném důsledku všechny přispívají k regulaci podmínek na Zemi. Jinými slovy, rostliny i živočichové zde nejsou pouze v roli "pasivních pozorovatelů", ale  si aktivně budují optimální prostředí pro svojí existenci.

 

Je vůbec důvod k vývoji?


Hypotéza Gaia se zpočátku ve vědeckých kruzích nesetkala právě s vřelým přijetím. Nejvíce jí bylo vyčítáno totéž, co pozorného čtenáře nejspíše už také napadlo, totiž zdánlivě účelové řízení přírodních procesů. To vedlo některé vědce k poněkud předčasnému konstatování, že se v zásadě jedná o práci teologickou, která má korespondovat s názorem, podle něhož příroda má účel i plán ke kterému směřuje. Jenomže to neplatí ani v evoluční, ani v jiné biologii.


Pokud si například vybereme nějaký modelový organismus, pak ten nemá vlastně sám o sobě žádný důvod se jakkoliv měnit, nebo někam vyvíjet. A nebýt okolností, jistě by tak ani nečinil.

 

 

Rozhodne-li se řekněme muž zkusit zaujmout ženu předváděním kulturistických póz, nepochybně začne pravidelně navštěvovat fitnesscentrum, aby tak vypracoval své svalstvo. Pravděpodobnost, že v posilovně někdy narazí na lva, který bude na běžeckém trenažéru pilně trénovat, aby pak snáze ulovil antilopu, je přitom zcela minimální.

 


Pro biologickou evoluci je tedy jistě charakteristické vytváření účelných vlastností. Tato účelnost však nesmí být nikdy zaměňována s účelovostí. Lovelockovi tedy nezbývalo než vymyslet způsob, kterým by dokázal že jeho teorie vědecká je.

 

 

Sedmikráskový svět

Představme si například miniplanetku, kterou neustále více a více ohřívá Slunce, na jejímž povrchu existují pouhé dva druhy sedmikrásek - s černými a bílými květy. Jejich semena jsou prakticky všude, ale obě rostliny mohou existovat pouze v určitém teplotním rozmezí. Co se asi začne dít?

 

 

Teplota stoupá a na "rovníku" nakonec dosáhne ideálních hodnot pro růst sedmikrásek. Nejprve se objeví sedmikrásky černé (nezapomeňme, že černá barva pohlcuje teplo více než bílá), které lépe přežívají a rozmnožují se. Postupem času však rovník bude příliš horkým místem i pro ně, proto se pomalu začnou vzdalovat na obě strany od něj, tedy do pomyslného subtropického pásma. Tím pádem zároveň uvolňují místo pro rostliny s bílými květy, které teplo naopak odrážejí (čímž se částečně ochlazují) a rovník je tedy pro ně stále relativně ideální.

 

Ve třetí fázi už však Slunce neumožňuje život žádných sedmikrásek na rovníku, černé se posouvají do okolí pólů a bílé je možno vidět nově v subtropech. Takto lze postupovat dál, až dokud bychom nedospěli do bodu, kdy by naše pomyslná planetka byla natolik horká, že by na ní nemohla růst již ani jedna sedmikráska.

 

Co na to počítač?
Tato představa byla vědci převedena do počítačové simulace a stala se nakonec řešením problému účelovosti. Hlavní otázkou bylo, zda důsledkem takto naprogramovaná evoluce bude nějakou autoregulace klimatu. Černé sedmikrásky totiž ohřívají nejen sebe, ale i svojí domovinu. Bílé zas naopak působí coby "chladící systém".

 


Na internetu lze v současnosti nalézt mnoho variací na tento původní program, které berou v potaz i přítomnost celé řady jiných faktorů (více druhů, králíky spásající sedmikrásky, lišky lovící králíky). Výsledkem však nakonec je vždy  vyrovnání případného kolísání teploty alní stav.

 

 

Je Země opravdu živá?

Ve světle současné vědy se dají rozlišit dvě hlavní varianty této hypotézy. Silná považuje celou Zemi za skutečný superoganismus, avšak dostává se tak nevyhnutelně do rozporu s poznatky evoluční biologie. Problémem tohoto pojetí je právě vznik již popsaných účelných mechanismů, protože k tomu je u živých tvorů nutná selekce. Ta ovšem vyžaduje i konkurenci! A protože v tomto zapadlém koutku vesmíru žádná další "Gaia" prozatím nebyla (a ani nebude) pozorována, těžko vysvětlit, jak by bez konkurence mohla taková selekce vlastně probíhat.

 

 

Oproti tomu slabá vaianta hypotézy, dnes už díky množství provedených experimentů vědci poměrně uznávaná, se spokojuje čistě s dokazováním vzájemného propojení geologických a biologických cyklů. Poukazuje zejména na fakt, že o geochemických procesech často významnou měrou rozhoduje právě i přítomnost organismů. Netrváme-li tedy na představě, že Země opravdu žije, dostáváme do rukou velmi zajímavý nástroj pro studium a pochopení celé řady přírodních cyklů. Ukazuje se, jak složitá a křehká je vlastně rovnováha, kterou můžeme svými nešetrnými zásahy narušit.

Další příspěvky autora: michelllin


Články ve stejných kategoriích:

Z domova   Země   Záhady  


Kategorie Z domova

8 startupů, které nás v poslední době zaujaly8 startupů, které nás v poslední době zaujaly
S fenoménem startupů je spojeno v první řadě Silicon Valey. Ale i v České republice se zrodila řada skvělých nápadů, které mohou dobít svět.


Videa: Brno jak ho neznáteVidea: Brno jak ho neznáte
Podívejte se na tři zajímavá videa o Brně a jeho okolí.


Hiporehabilitace: Když koně pomáhají lidemHiporehabilitace: Když koně pomáhají lidem
Koně mohou postižené postavit na nohy. Nebo vrátit mezi lidi. Nebo Vám jen pomohou od bolesti zad a špatného držení těla...


Exkurz do historie: Benešovy dekrety jsou minulost. Tečka.Exkurz do historie: Benešovy dekrety jsou minulost. Tečka.
Čeští politici mají stále dokola potřebu omlouvat se Německu za poválečný odsun. Připomeňme si, o co šlo, proč je to nesmysl a slovy prezidenta Beneše „vlastizrada“, před kterou varoval.


Mnislav Zelený u Drtinové: zajímavé názory na současné děníMnislav Zelený u Drtinové: zajímavé názory na současné dění
Etnolog, antropolog, publicista a indián byl hostem u Daniely Drtinové. Udělejte si 23 minut času. Stojí to za to.


Robotická revoluce a práce budoucnosti: Komu vezmou roboti místo? Co je a co není perspektivní zaměstnání?Robotická revoluce a práce budoucnosti: Komu vezmou roboti místo? Co je a co není perspektivní zaměstnání?
Jestli je Vám dnes padesát, o práci se zřejmě bát nemusíte. Alespoň co se robotů týče. Ale přemýšlíte-li, co studovat, zbystřete. Řadu povolání již automatizace vymýtila. A ještě více jich čeká jistý ortel. Svět se mění…


Expert odhaluje, jak by se rodiče měli vypořádat s digitálními médiiExpert odhaluje, jak by se rodiče měli vypořádat s digitálními médii
Technika jde neustále dopředu. Každá generace vyrůstá jinak, než ta předchozí. Již od vynálezu knihtisku. A vždy jsou slyšet hlasy, že je to špatně. Ale technologie dětem nezakazujte, zkuste jen dodržet několik zásad…


EET: Pokladní systém do 5.000 Kč?EET: Pokladní systém do 5.000 Kč?
Pořízení pokladního systému pro EET stát dotuje slevou na dani z příjmu ve výši 5.000 Kč. Je to utopie nebo najdeme tak levný pokladní systém?


Slovenská slova, kterým mladí Češi nerozumíSlovenská slova, kterým mladí Češi nerozumí
K žádnému jinému národu světa nemáme blíže. Kus společné historie, kultura a chtělo by se říci i velmi podobný jazyk. Mladí Češi ale slovenštině obvykle nerozumí.


Automobilový průmysl: podporovaný strašák české ekonomikyAutomobilový průmysl: podporovaný strašák české ekonomiky
Automobily zaměstnávají 5% ekonomicky aktivních obyvatel. Tvoří však téměř čtvrtinu HDP s tržbami okolo 865 miliard korun. A stát nešetří dalšími pobídkami v tomto sektoru…


Sídlo firmy od internetWEEK.cz



COPYRIGHT © B.I.B. - Beach Internet Business spol. s r.o.

PRG | CS | EU | Kopírování zakázáno!

Nepoužíváme cookies. Ale služby třetích stran ano (Google, Seznam, Facebook, TopList).
Pokud s tím nesouhlasíte, zakažte ukládání cookies ve svém prohlížeči!

internet week pozadí