Zvyšuje se DPH. Roste zadluženost naší země. Bují korupce. Obyčejného občana se stát stále snaží sedřít z kůže čím dál tím víc. Vždyť je to přece dojná kráva, která snese všechno....
Někdo přece ty nevýhodné státní nákupy zaplatit musí. Systém, který fungoval z dob komunismu se musí náhle změnit. Jsou třeba reformy. Občan se nyní o sebe musí postarat sám. Stát už mu moc nepomůže. Vždyť hnusný komunismus už je pryč, v naší republice nyní vládne demokracie a kapitalismus.
Čím více podobných argumentů slýchám, tím více začínám přemýšlet nad větou, kterou říkávali a stále ještě říkají naše babičky a dědečci: “ Zlatí komunisti. Ti jakživ po člověku nic nechtěli“. Já komunismus moc nepamatuji. Byl jsem ještě malý. Ale pamatuji si jedno. V této době jsem si jaký malý kluk měl kde hrát.
Teď jsou naše bývalá hřiště oplocená a za jejich užívání se musí platit nehorázné sumy a nebo jsou zcela neudržovaná – město se o ně zkrátka starat nechce. Kde jsou ta krásná hřiště, na kterých jsme mohli hrát basketbal, fotbal či blbnout na průlezkách? Sebrali nám je nenažraní kapitalisté. A pokud je nesežrali kapitalisté, zničili je naši slavní demokraté. Vždyť demokracie přece znamená, žesi můžu dělat, co se mi zachce. Nebo ne?
Stále slýchám ve zprávách, jak jsou Češi obézní. Jak málo sportují. Že neustále vysedávají u televize. Občas se ve zprávách objeví tragická zmínka o tom, že nějaké dítě usmrtila padající branka, apod. Proč tomu tak je? Protože se stát nestará o svůj majetek - o hřiště. A stejně tak se nestará ani o své děti. Ať si hrají, kde chtějí. Teď se přece o své děti musí postarat rodiče. Když jsem svému synovi vyčítal, že sedí pořád u počítače a že si nechodí hrát s dětmi ven, odvětil mi:“ A kam si mám jít hrát? Všechna hřiště jsou oplocená a správce nás tam nepustí“. Myslel jsem, že to je výmluva. Stačilo však projít okolní pražské sídliště a musel jsem mu dát za pravdu. Řekl jsem si tedy, že jedno hřiště si tedy pronajmeme. Vždyť to přece nemůže stát tolik Ale ouha.
Pět set korun za pronájem na jednu hodinu bylo i na mě dost. Řekl jsem si, že přece tyto nekřesťanské peníze nebudu platit těmto nenažraným kapitalistům. A tak jsme si jedno takové hřiště vystavěli před naším domem – stačilo se domluvit s dalšími rodiči a objednat vybavení pro dětské hřiště na Junglegym.cz. Nakoupili jsme skluzavky, průlezky, jednu hrací sestavu a dětské pískoviště pro nejmenší a problém byl záhy vyřešen. Za pár dní nám dovezli díly a hřiště jsme si během chvíle smontovali sami. Nás to přišlo každého na pár stovek, naše děti díky tomu nesedí zalezlé doma u TV nebo PC a máme je stále pod dohledem.
Hřiště je udržované a není tak zaneřáděné od psích výkalů, použitých injekčních stříkaček, apod. Prostě – když nám nepomohl stát, pomohli jsme si sami. A vybudovali jsme si hřiště u nás na zahradě.
Nechci obhajovat komunismus. Ale komunisté se o své děti aspoň nějak starali. Nynější systém pro své děti nedělá nic. To je krutá realita. Občane zaplať, co můžeš. Ale od státu nic nečekej. O sebe a své děti se přece musíš postarat sám.
Další příspěvky autora: michelllin
Články ve stejných kategoriích:
COPYRIGHT © B.I.B. - Beach Internet Business spol. s r.o.
PRG | CS | EU | Kopírování zakázáno!
Nepoužíváme cookies. Ale služby třetích stran ano (Google, Seznam, Facebook, TopList).
Pokud s tím nesouhlasíte, zakažte ukládání cookies ve svém prohlížeči!