10 nejpodivnějších náhod v historii

 

10 nejpodivnějších náhod v historii

Lidé dříve podivné náhody považovali za prst boží, osud nebo tzv. vyšší moc (vis major), která nám chce něco významného naznačit. Podivnými náhodami se v současné době zabývají nejen fyzici v rámci determinismu a teorie chaosu, ale také psychologové. V moderní psychologii jim věnoval pozornost psychiatr C. G. Jung. Navázal na něj významný americký psycholog českého původu Stanislav Grof. Jung (spolu s fyzikem Wolfgangem Paulim) zavedl pro nevysvětlitelnou, nápadnou souhru dvou a více událostí, které mají hlubší smysl pro pozorovatele, v čase název synchronicita.

 

http://internetweek.cz/stanislav-grof/stanislav-grof-nevysvetlitelne-vzpominky >>>

 

Když takové zvláštní osudové náhody a zvraty odhalíme, hodně z nás nad tím mávne rukou, ale někteří začnou přemýšlet, co to má znamenat. Zamýšlíme se pak více nad smyslem života nebo rovnou nad vyšším řádem dění. Nabízíme vám 10 nejpodivnějších náhod lidské historie.

 

1. Kennedy a Lincoln

 

Podivných nahodilostí mezi Abrahamem Lincolnem a Johnem F. Kennedym si všimli lidé již dávno. Ale jedná se o sérii nejpodivnějších náhod, jaké byly v historii objeveny, tak je zopakujme. Oba američtí prezidenti byli zvoleni 100 let po sobě (Lincoln v roce 1860, JFK 1960), oba byli zavražděni v pátek. Každý z nich měl nástupce jménem Johnson, kteří se narodili 100 let po sobě. Lincolna nahradil Andrew Johnson (nar. 1808), Kennedyho Lyndon Johnson (1908). Lincoln byl střelen do zad ve Fordově divadle 15. dubna 1865 a JFK byl zasažen zezadu v automobilu značky Ford. Podivné je i to, že atentátníci - Booth a Oswald - se narodili 100 let po sobě (1839 a 1939). Možná úplně nejpodivnější náhodou je to, že prezident Lincoln měl sekretáře jménem Kennedy a JFK měl sekretářku Evelyn Lincolnovou.

 

Konspirační teorie zde: http://internetweek.cz/konspirace/velke-konspiracni-teorie-atentat-na-j-f-kennedyho >>>

 

2. Smrt Františka Ferdinanda

První světová válka začala kvůli atentátu na rakousko-uherského potentáta, arcivévodu Františka Ferdinanda, následníka trůnu. Zavraždil ho 28. června 1914 v Sarajevu bosenskosrbský rolník, který patřil do skupiny politických aktivistů. Málokdo však ví, že k atentátu málem nedošlo. Gavrilo Princip totiž své plány odložil poté, co se nezdařily bombové útoky. Jeden spiklenec si útok rozmyslel a druhý sice bombu hodil, ale ta vybuchla později. I Princip byl připravený zaútočit spolu s dalšími, ale kolona kolem nich projela příliš rychle. Třikrát a nic. Zklamaný Princip podle jedné verze seděl v místní kavárně, když uviděl, jak přijíždí vůz s arcivévodou. Předtím celá kolona vozů dojela na radnici, kde arcivévoda pronesl projev. Poté se rozhodl navštívit zraněné oběti bombového útoku. Proto se František Ferdinand podruhé setkal s neúspěšným atentátníkem. Překvapený Princip vytáhl pistoli a dvakrát vystřelil. Tentokrát svou šanci nepropásl. Ferdinanda zasáhl do krční tepny a jeho ženu do žaludku. Oba svým zraněním podlehli. Gavrilo Princip potkal arcivévodu jen proto, že si řidič spletl cestu. Sérii náhod si můžeme vyložit také tak, že „vis major“ potřebovala, aby začala první světová válka, a proto dovedla atentátníkovi arcivévodu rovnou pod nos. Podivné souhry tím ale nekončí. Atentátníci byli odsouzeni 28. října 1914. První světová válka začala 28. července 1914 a Československo vzniklo po porážce Rakouska-Uherska 28. října 1918. Série náhod spojených s 1. světovou válkou je opravdu neuvěřitelná.

 

3. Atentát na Lennona

 

Slavného „Beatla“ zavraždil schizofrenik, který pracoval jako noční hlídač, Mark Chapman 8. prosince 1980 v New Yorku. Atentátník měl u sebe knihu „Kdo chytá v žitě“, když byl zatčen na místě činu. V roce 2008 vysílala televizní stanice životopisný film o Lennonovi s názvem „Chapter 27“. Diváci ke svému úžasu zjistili, že herec, který hrál Lennona, se jmenoval Mark Chapman. Atentátník byl nejprve velkým fanouškem skupiny The Beatles i Lennona, později usoudil, že Lennon zosobňuje lidskou falešnost a rozhodl se ho proto zabít. Podle některých psychiatrů byl Chapman v době činu nepříčetný.

 

Konspirační teorie: http://internetweek.cz/masovy-vrah/sileni-strelci-armada-a-thrillery-jak-to-souvisi >>>

 

4. Prezidenti Jefferson a Adams

 

Tito dva prezidenti zaujímají v americké historii zvláštní místo nejen proto, že to byli velcí vůdci, vlastenci a také zastánci Deklarace nezávislosti. Podivná náhoda je propojila také v datu smrti. Oba zemřeli přesně 50 let po ratifikování deklarace Kongresem 4. července 1826.

 

5. Křížovka a invaze v Normandii

Dva týdny před invazí spojenců v Normandii otiskly londýnské noviny Daily Telegraph křížovku, která obsahovala dvě jména pláží, kde se měly vylodit spojenecké síly (Omaha a Utah). K utajovaným informacím měl přístup pouze štáb amerického generála Eisenhowera. Každý se zpočátku domníval, že autorem křížovky byl nějaký dobře informovaný nacistický špion, ale ukázalo se, že šlo o náhodu. Šance, aby to tak dopadlo, byla menší než jedna ku miliardě.

 

6. Zaměstnanec Lee Harvey

Určitě existuje spousta naštvaných lidí v nejrůznějších zemích světa, kteří by rádi zabili prezidenta, ale jen velice málo z těchto podivínů má prostředky, aby to uskutečnili. Ani nedostanou příležitost, aby byli ve správný čas na správném místě. Jenomže Lee Harvey Oswald ji dostal - přišel na své pracoviště v Dallasu pouhé tři týdny před atentátem jako brigádník. Knižní velkosklad, kde pracoval, byl sotva 20 metrů od silnice, po které si americký prezident 22. listopadu 1963 přijel v otevřené limuzíně pro smrtící kulky.

 

7. Byl konec Titaniku předpovězen?

 

14 let před tragickou cestou slavného Titaniku publikoval bývalý námořník Morgan Robertson fascinující povídku, v níž popsal konec britské luxusní lodě Titan v chladných vodách Atlantického oceánu. To, co vypadá na první pohled jako obyčejná náhoda, se stává stále podivnější a podivnější, když si v Robertsonově díle přečtete detaily. Na palubách obou lodí bylo zhruba 2500 lidí (Titanic – asi 2200), obě lodě měly nedostatečný počet záchranných člunů, obě měřily na délku asi 800 stop (Titanic 269 metrů), cestovaly rychlostí asi 25 uzlů (45 km/hod) a obě narazily do ledovce.

 

http://internetweek.cz/video/video-nova-simulace-potopeni-titanicu >>>

 

8. Podivný zachránce syna prezidenta Lincolna

Prezident Abraham Lincoln měl zvláštní život; ale také jeho syn prožil něco, co stojí za pozornost: Robert Todd Lincoln spadl pod pomalu jedoucí vagón, měl však štěstí, jeden člověk mu pomohl a možná mu zachránil život. Zachránce nebyl nikdo jiný než Edwin Booth, bratr budoucího atentátníka Johna Bootha. Stalo se to na nádraží v Jersey City. Přesné datum není známo, ale mělo se to odehrát krátce před atentátem na prezidenta. Příběh zveřejnil sám Robert Lincoln v roce 1909.

 

9. Děsivá smrt finských bratrů

Každý slyšel určitě nějaký příběh o tom, jak bývají propojené životy dvojčat, tihle lidé mají rádi stejná jídla, dělají podobné profese, podobně se chovají atd. Ale příběh dvou finských bratrů připomíná hollywoodský film. Oba bratři zemřeli během jednoho dne při dvou nesouvisejících automobilových nehodách. Velmi zvláštní je, že zemřeli na stejné silnici, ale na různých místech asi kilometr od sebe. Bylo jim 70 let. První dvojče jelo na kole a srazil ho nákladní automobil. Také jeho bratr byl zabit náklaďákem, když přejížděl o dvě hodiny později stejnou silnici na svém kole. Pravděpodobně nešlo o sebevraždu, protože policie ho nestačila informovat, že jeho bratr zahynul. Silnice, na které bratři zemřeli, je sice frekventovaná, ale k nehodám tam nedochází každý den. Událost zaznamenala světová média v roce 2002.

 

10. Zasažen bleskem

Kdo je zasažen bleskem, může se pokládat za velkého smolaře, protože má šanci asi půl milionu ku jedné, aby se mu to stalo. Prožít něco takového sedmkrát je proto velmi nepravděpodobné. Nicméně Roy Sullivan z Virginie blesky zázračně přitahoval – byl od nich zasažen 7x – a vždy přežil!!! Mezi prvním a posledním zásahem uplynulo 35 let. Poslední blesk se do něj strefil, když byl v roce 1977 na rybách. Právě tato poslední trefa „božího posla“ mu způsobila největší zranění, musel být hospitalizován. Andští indiáni věří, že kdo přežije zásah blesku, může se stát šamanem. Možná o tom dotyčný pán nevěděl, a proto mu to „nebesa“ zopakovala. Leč marně, není známo, že by se stal šamanem. Sullivan (1912-1983) byl poprvé zasažen bleskem v roce 1942.

 

Zdroj: http://top-10-list.org/2013/01/04/top-10-astonishing-coincidences/2/

 

Další příspěvky autora: heartblue

---

Články ve stejných kategoriích:

Deset NEJ   Náhoda   Zajímavosti