Karel Janeček - geniální vizionář nebo naivní snílek?

Karel Janeček - geniální vizionář nebo naivní snílek?

Miliardář Karel Janeček objíždí republiku a vysvětluje svůj plán, jak radikálně změnit celý politický systém v naší zemi. Na přednášce v Olomouci jsem měl možnost si jeho zajímavé teze poslechnout.

Janeček vychází z celkem jasného popisu situace v České republice. Parlament je plný zkorumpovaných a nekompetentních politiků, kteří se věnují pouze svému vlastnímu prospěchu a ničí naši zemi. On tyto lidi nazývá „zjedi“ (tímto vlastním novotvarem nahrazuje běžné, podobně dlouhé sprosté slovo). Jako matematik je zvyklý vyčíslovat přesně počty a tvrdí, že těchto zjedů je v parlamentě více než polovina, spíše dvě třetiny. Ve společnosti je podle něj naopak zlých lidí mnohem menší procento, méně než třetina. Z toho vyvodil, že současná česká politika zjedy přitahuje a oni se v ní tudíž koncentrují a následně škodí.

A jaký je tedy plán? Janeček chce už do příštích voleb, které se podle něj uskuteční dříve než za dva roky, změnit volební systém tak, aby tyto zjedy z politiky vypudil. Systém má spočívat v tom, že voliči budou volit nikoliv politické strany s anonymními kandidátkami, ale konkrétní lidi napříč stranami. Budou udělovat pozitivní hlasy a také budou mít možnost udělit negativní hlas tomu, koho si naopak v politice v žádném případě nepřejí. Jde tedy o jakousi verzi preferenčních hlasů či kroužkování. Je to do značné míry podobný systém, jaký mají ve Švýcarsku, kde se volí metodou tzv. panašování. Je zajímavé, že tento model měl jako hlavní tahák do minulých voleb například Miloš Zeman a jeho strana se do parlamentu nedostala, i když k tomu měla blízko. Ale zpět k systému. Tento model by podle Janečka měl za následek, že by politické strany byly nuceny nasazovat na své kandidátky pouze morální a slušné osobnosti, které by byly schopny získat potřebný počet hlasů. Naopak zjedy by už z pudu sebezáchovy na kandidátky nedávaly. Pokud by je tam přesto daly, pak by ve volbách propadly.

Jak chce Janeček dosáhnout změny volebního zákona? Masivním mediálním a celospolečenským tlakem. Hodlá již brzy rozjet za pomoci spolupracovníků rozsáhlou kampaň. Jak sám přiznává, toto je nejobtížnější a nejkomplikovanější část jeho plánu. Chce totiž lidově řečeno donutit kapry, aby si vypustili svůj vlastní rybník. Nejrůznějšími akcemi včetně happeningů a osobních návštěv u poslanců chce vytvořit v politice takovou atmosféru, kdy bude politicky nepřijatelné, aby se některý poslanec či strana postavili proti tomuto návrhu změny ústavy (ano, k podobné změně je potřeba přepsat Ústavu ČR). Takže ve výsledku dosáhne toho, že si parlament plný zjedů odhlasuje, že napříště už se tam zřejmě zejdové nedostanou. Jakmile se to podaří, další volby přinesou radikální změnu politického klimatu směrem ke slušnosti a do politiky vynesou čisté a nezkorumpované lidi.

V následné debatě, která trvala téměř dvě hodiny, se diskutovalo o veškerých (podle mě často zcela nepodstatných) aspektech plánu stejně jako o dalších názorech Janečka na různé problémy naší země. Dvě zásadní úskalí plánu se však vyřešit nepodařilo.

Problém číslo jedna je zřejmý. Současná vláda i parlament podle mého názoru zcela ignorují veškeré společenské tlaky a výzvy. Stávky, petice, sto tisíc lidí na náměstí, nic z toho s vládou prakticky v ničem nepohnulo. Politici uprostřed volebního období nejsou ochotni naslouchat ani opozici, ani občanské společnosti. Klasickou ukázkou je například zrušení imunity. Tento problém se zde řeší již dvacet let, pokusů o omezení imunity bylo na dvě desítky, přesto se to nepodařilo a zřejmě ještě dlouho nepodaří. Přestože se všechny politické strany shodují, že o zrušení imunity usilují, výsledek je vždy stejný. Poslední pokus jasně ukázal, že stačí, aby několik senátorů nepřišlo v době hlasování do práce (všem bylo zřejmě zrovna nevolno) a zákon skončil zase ve stoupě. Mám obavu, že s případnou změnou volebního zákona by to bylo naprosto stejné.

Druhý problém se objeví až po té, co by byl nějakým způsobem vyřešen problém první. Je otázka, odkud by se měly ony nové čisté osobnosti vynořit. Politické strany horko těžko najdou ve svých řadách jednoho či dva lidi, jako je pražský primátor Svoboda nebo sociální demokrat Dienstbier. Rozhodně jich nemají ve svém středu tolik, aby jimi naplnily své kandidátky. A bohužel velmi pochybuji, že se po případné změně volebního zákona začnou slušní lidé houfně hrnout do politiky. Většina lidí dá přednost svému profesnímu a rodinnému životu, než aby všeho nechali a vrhli se do víru vysoké politiky. Takže odkud tyto lidi vzít?

Debatující v Divadle hudby nacházeli samozřejmě ještě celou řadu dalších překážek a problémů. Několikrát zaznělo, že Janeček je prostě přílišný optimista, který špatně odhaduje reakce politické garnitury. Ta si prostě systém jen tak lehce rozbít nenechá. I já jsem se v následné diskusi s přáteli klonil k názoru, že pan Janeček je velký sympaťák a jistě i chytrý člověk, ale je prostě příliš velký optimista. A tehdy mi na to kamarád řekl. „Jenže pesimista toho moc nezmění. Aby se z toho hlubokého marasmu naše země vůbec kdy dostala, tak už nám pomůžou fakt leda tihle optimisti.“ A to je bohužel pravda. Přeji tedy panu Janečkovi úspěch v jeho možná donkichotském snažení. I já si totiž už dnes myslím, že je potřeba změnit celý systém, ne jen zavřít pár politiků do vězení. A co si myslíte vy?

Další příspěvky autora: Tomáš Chalupa

Články ve stejných kategoriích:

Břit Tomáše Chalupy   Korupce   Z domova   Karel Janeček